V neděli prezident Miloš Zeman přijal v Lánech Maroše Šefčoviče, kandidáta na slovenského prezidenta, který postoupil do druhého kola přímé volby. Na favoritku slovenského zápasu o budoucnost Zuzanu Čaputovou v prvním kole ztratil více než 20 procentních bodů. Má co dohánět, podporu hledá v České republice. To je jeho věc, chybné ovšem je, že ho Zeman přijal.
Proč? Copak si nemůže přijímat, koho chce? Copak takto nemůže vyslovit svůj názor na slovenskou volbu hlavy státu? Tak se přece dnes masivně argumentuje, všecko je "názor" (včetně výroků Klause juniora, v nichž přirovnává Brusel k nacismu). A "na názor má právo každý včetně prezidenta".
Zemanovo přijetí Šefčoviče je hrubá diplomatická neprofesionalita. Sám se k smrti rád ohání profesionalitou (také u svého nedělního lánského návštěvníka ocenil jeho odbornost), ale přijmout jednoho ze dvou kandidátů týden před volbou je diplomatická hrubost, vměšování.
Zeman se plete do slovenských voleb. Vzkazuje Slovákům, koho si v jejich čele představuje, a zatěžuje tím budoucí společné vztahy. Slovensko je země historicky nám nejbližší, nikoli však "naše". Vztahy se sousedy jsou mimořádně důležité a Slováci jsou velmi citliví na svoji samostatnost. (Proto se Československo po revoluci rozpadlo.)
Pokud volby vyhraje Zuzana Čaputová, a zdá se to zatím mnohem pravděpodobnější, pak Zeman podpořil jejího soupeře a vztah s ní to může, ba musí, komplikovat, kalit. Ale i pokud by náhodou vyhrál muž, který v roce 1989 vstoupil do komunistické strany, který předtím studoval diplomacii na MGIMO v Moskvě a v nové době sloužil jako eurokomisař za Barrosa i Junckera, stejně to není dobře. Sám Maroš Šefčovič asi bude vděčný, ale lidé, kteří ho nevolili, Zemana odsoudí.
Řečeno jednoduše: tohle se nedělá a v diplomacii má ono "nedělá se" podstatně větší váhu než v běžném životě.
Jak se "Dubček podělal hrůzou"
Otázkou je, zda si podporu Zemana Šefčovič dobře spočítal, zda mu u Slováků spíš neuškodí. Zřejmě sází na to, že by mohl získat nějaké hlasy od voličů Štefana Harabina, jemuž se přezdívá "slovenský Zeman" (za Mečiara předseda Nejvyššího soudu Slovenské republiky, později, za Roberta Fica, také ministr spravedlnosti). To je však krajně nejisté, někteří harabinovci nejspíš vůbec k volbám nepůjdou. Proč by volili exeurokomisaře? (Voliči nacionalisty Mariana Kotleby jakbysmet.)
Zemana si Slováci dobře pamatují, mají s ním svoje zkušenosti už od hledání názvu republiky těsně po revoluci, v době tzv. pomlčkové války (Česko-slovenská republika). Tehdy navrhl, aby Češi měli Československou federativní republiku a Slováci pak Česko-slovenskou federatívnou republiku, s pomlčkou. Naši bratři to naštvaně odmítali coby zpupnost.
Slováky Zeman dvakrát vážně urazil. Loni se trefil do slovenské modly Alexandra Dubčeka. Navíc v oficiálním projevu na začátku oslav 100. výročí vzniku Československa na Pražském hradě. Řekl, že by bylo vhodné se zamyslet, proč se po okupaci Československa v roce 1968 vojsky Varšavské smlouvy našel mezi tehdejší politickou elitou pouze jeden statečný člověk, a to František Kriegel, a "proč se všichni ostatní podělali hrůzou". Pak ještě upřesnil, aniž jmenoval, že měl na mysli Dubčeka. V sále seděl Fico. Hrubost, hloupost, urážka.
V roce 1999 coby český premiér prohlásil, že popradské pivo je dobré leda tak na čištění zubních protéz, výrok sice lehčí, ale nemylme se, mnoho Slováků zraňující (o reputaci značky nemluvě). V roce 2016 Zeman přiletěl pozdě na pohřeb prvního slovenského prezidenta Michala Kováče. Zavinilo to nikoli špatné počasí, nýbrž špatné časové plánování lidí z jeho prezidentské kanceláře. Mezinárodní ostuda, diplomatická bota.
Pro jistou vyváženost nutno dodat, že po konci "mečiarismu" Zeman podpořil Slovensko, když se snažilo rychle dohnat ztrátu při vstupu do Evropské unie a do NATO.
Dubčekovská a pivní story jsou ovšem pro některé Slováky nezapomenutelné, pro ně je Zeman hrubián, který jen těžko nažene hlasy Šefčovičovi. Navíc si tento kandidát jede pro podporu k politikovi, který se nechvalně proslavil výrokem, že by se novináři měli střílet. To zní v dnešním Slovensku, které řeší objednanou, úkladnou vraždu novináře, velmi temně.
Šefčovič je zřejmě dost zoufalý, když si přijel pro podporu právě do Lán. Nakonec zbude jen Zemanova diplomatická hrubá chyba a dost možná se to pro lidi, kteří by jinak Čaputovou nevolili, stane impulzem, aby jí dali přednost před přítelem českého hradního pána, který Slováky s chutí a s povýšeností staršího bratra tak rád glosuje.
