A také nekonečné soudy a šetření policie. Vše završené pocitem z podvodu. Jenže tu je jedna chyba - schází happy end. Vinou počínání úředníků a politiků.
Pět let bojuje sedlák Jan Rajter podporovaný svou rodinou a mladými právníky z Brna proti továrně mexického výrobce hliníkových hlav Nemak. Bojuje urputně a tvrdohlavě, jako to dělal celý život, bez ohledu na svoje pohodlí, a dlouho odmítá ustoupit.
Pět let bojů
Jen pro připomenutí: Mexická společnost Nemak se poté, co s výstavbou její továrny nesouhlasili lidé v Plzni, rozhodla postavit výrobnu hliníkových hlav na Mostecku, tedy v místě s největší nezaměstnaností v zemi.
Pro továrnu dostala místo u obce Havraň, na úrodné půdě a v blízkosti statku Jana Rajtera v Moravěvsi. Pětasedmdesátiletého muže, kterého z rodného statku vyhnali komunisté a musel čekat čtyřicet let, než si mohl říct: Tady chci hospodařit.
Hned po revoluci si Rajter totiž koupil za železničářské úspory pozemky právě na Mostecku. A spokojeně na svém vysněném statku hospodařil až do doby, než mu na dohled začala růst továrna mexického investora. Rajter se nevzdal a za pomoci ekologických právníků začal se státem, místními úřady i mocným investorem, kterému šli všichni na ruku, bojovat. Za pět let padlo v této kauze téměř 250 právních podání.
Mezi nimi tři ústavní stížnosti, deset kasačních stížností k Nejvyššímu správnímu soudu, dvacet jedna žalob nebo dvě trestní oznámení. A i když vždy nevyhrál, postupně na povrch vyplouvaly nestandardní postupy úřadů, které zahraničního investora ve jménu prosperity regionu - která zatím nepřišla - zvýhodňovaly.
Dohoda je cár papíru
A to až do března letošního roku. To se sedlák dohodl s městem Most na společném memorandu: Město odkoupí pozemky a sedlák odejde jinam, hospodařit s továrnou za zády nechce, v konečný úspěch a zastavení výroby nevěří.
Magistrát v Mostě slíbil, že do poloviny dubna peníze vyplatí. Emisaři za Rajterem jezdí a přesvědčují ho, že je vše na dobré cestě.
Není. Primátor Mostu nejprve porušil dohodu a zveřejnil částku, kterou sedlák za svoje pole chce. Pak odjel na dovolenou, na které bude do konce dubna. Náměstkyně primátora, která ještě v úterý sedláka ujišťuje, že se o penězích jedná, pro jistotu telefony nebere, na e-maily neodpovídá.
Na ministerstvu průmyslu a obchodu, které mělo peníze podle vedení Mostu vyplatit, o tom nic neví, peníze nechce dát ani Ústecký kraj. A Rajter, který si už také vyslechl od lidí, že se nakonec nechal koupit, se tak chce dát znovu do boje a už společně s právníky připravuje nové žaloby.
Úředníci si zaslouží porážku
Není se mu co divit. On byl ten, kdo udělal ústupek nejvyšší - nabídl, že by odešel ze statku, který přes patnáct let budoval nejenom pro sebe, ale také pro své syny.
Diletantské počínání úřadů v kauze Nemak si jiný konec než definitivní prohru státu (kraje, města) ani nezaslouží.
Ten, kdo ohrožuje stovky pracovních míst, není totiž tvrdohlavý sedlák Rajter a ekologičtí právníci, ale právě ti, kteří o investici Nemaku u Havraně rozhodují. Politici a úředníci totiž porušovali zákony, volili silové řešení bez kompromisu a nejnověji nedokázali dodržet ani dohody a sliby.#reklama
Rozhodnutí soudů pro politiky a úředníky v této kauze nic neznamenají, veřejnosti se snaží vsugerovat, že za všechny problémy může sedlák a jeho právníci. Oni nic, oni myslí jenom na nezaměstnané, pracují přece pro dobro svých voličů.
Třeba by se mohli poučit u Rajterů a raději by měli ze svých funkcí odejít. A nemuseli by dostávat ani žádné odškodné za svá místa, za zpackanou práci by se platit nemělo.
Jediným výsledkem jejich podivného počínání je, že nyní získali ještě odhodlanějšího a zatvrzelejšího protivníka. Dobře jim tak.
