Jan Gazdík Jan Gazdík | Komentáře
1. 3. 2021 16:00

Babiš na Kalouskově padáku. Dva rozhádaní kohouti s obřím egem si nemají co vyčítat

I když nám to oba rivalové sugerují, svět není černobílý. Kalousek nezabil lidi "cez padáky" a Babiš nemá na rukou krev zesnulých na covid.
Jeden za 18, druhý za 20 bez dvou. Miroslav Kalousek a Andrej Babiš.
Jeden za 18, druhý za 20 bez dvou. Miroslav Kalousek a Andrej Babiš. | Foto: ČTK

Miroslava Kalouska provází stín. Když měl na ministerstvu obrany pod palcem nákupy, získala firma Anex Cirus armádní zakázku na dodávku padáků, ačkoliv je nikdy nevyráběla. Proto také v roce 1997 zahynul parašutista Roman Prinich. V pátek se k této tragédii vyjádřil odvolací soud. Skandál tak žije a vyvolává emoce i po neuvěřitelných 28 letech.

Hned zkraje budiž řečeno, že Miroslav Kalousek, někdejší ekonomický náměstek ministra obrany (1993-1998), nezabil žádné "lidi cez padáky", jak ho v roce 2018 obvinil v Poslanecké sněmovně Andrej Babiš (za což jej pak Kalousek zažaloval).

A budiž také řečeno, že premiér není jediný, kdo s podobným obviněním na letos končícího poslance vyrukoval. Smrt vojína Prinicha je Kalouskovi veřejně přičítána celkem pravidelně (zejména v předvolebních kampaních) už od doby, kdy vstoupil do vysoké politiky. Takže od roku 1998. 

Faktem je, že v době působení Miroslava Kalouska (tehdy důležitého lidovce) na obraně získal jiný významný lidovec Jiří Andrlík se svou firmou Anex Cirus stamilionovou zakázku na dodávku padáků VTP-100, ačkoliv je nikdy předtím nevyráběl a ačkoli jejich renomovaný producent Mars Jevíčko získal ve všech posuzovaných parametrech více bodů. Co přesně se dělo na ministerstvu v konečné fázi výběru - a kdo a proč odsunul "vítěznou" firmu Mars až na druhé místo -, se už asi nikdy nedozvíme. 

Nicméně další vlivný lidovec Jaroslav Cuhra, který tehdy ve vedení resortu také působil, autorovi těchto řádků šokovaně vyprávěl: "Vřítil se ke mně do kanceláře Jirka Andrlík a nadšeně oznamoval: 'Představ si, člověče, že jsem tu soutěž na padáky vyhrál!' Namítl jsem udiveně, že přece nikdy žádné nevyráběl. Konsternoval a uzemnil mě argumentem: 'Jo, ale jde především o fantastický stamilionový kšeft.' Ostatní mu bylo už zřejmě jedno."

Dlužno připomenout, že nedlouho před získáním armádního padákového kontraktu se na nekvalitních výrobcích lidovce Andrlíka zabili dva paraglidisté Aleš Bartušek a Adrian Roschi (což uznal i soud). 

Andrlíkovi - a spolu s ním i Kalouskovým nákupčím - to ale bylo nejspíš opravdu dočista fuk. Stejně jako fakt, že fima Anex Cirus nebyla ani zapsána v obchodním rejstříku. O zákulisí i motivech stamilionového obchodu si tedy lze myslet prakticky cokoli.

Smrt a svědomí

Ambiciózního ekonoma Kalouska přivedl na ministerstvo obrany lidovecký ministr Antonín Baudyš v roce 1993. Chtěl po něm, aby zefektivnil finanční řízení resortu a zprůhlednil armádní zakázky, které předtím po desítky let dirigovala Moskva. A nutno dodat, že Kalouskovi se v tomto směru mnohé podařilo.

Koupě padáků VTP-100 však na jeho kariéře zanechala vážnou skvrnu. Parašutista Roman Prinich neměl kvůli jejich prachmizerné kvalitě nejmenší šanci přežít svůj výsadek. Stovky dalších padáků tohoto typu, za něž armáda zaplatila 110 milionů korun a nikdy je pak už nepoužívala, byly proto v roce 2011 rozstříhány jako zcela nepoužitelné. Kromě toho vyšlo najevo, že Kalouskovi podřízení, kteří průšvihovou zakázku protlačili, se přímo podíleli na vývoji i patentování objednaného padáku. Z celého nekalého kšeftu měli tudíž nemalý finanční profit. Právě tito lidé jsou tak zodpovědní za smrt Romana Prinicha. A dost možná i za další protizákonné kšefty z oněch časů.

Jeden z mála lidí, kteří si v celé nechutné kauze zachovali tvář, byl tehdejší náčelník Generálního štábu Jiří Nekvasil: armádním výsadkářům se omluvil a používání inkriminovaných padáků zakázal. Přesto se Kalouskovi podřízení opakovaně pokusili generálův rozkaz obejít, aby tak podle všeho prosadili pokračování zmraženého kontraktu.

Nutno dodat, že tyto machinace se podle všeho děly bez vědomí Miroslava Kalouska, takže vinit jej přímo z Prinichovy smrti je hodně přes čáru. Za ekonomický systém, který na ministerstvu obrany zavedl, však zodpovědný je. A právě mezery v něm umožňovaly korupci, nad níž se dnes až tají dech. Kalousek se přitom za své chyby nikdy neomluvil. Dokonce ani tehdy ne, když vyšlo najevo, že umožnily firmě Anex Cirus, aby naúčtovala ministerstvu obrany tučné milionové penále za to, že armáda od ní odmítla převzít nekvalitní padáky. Na mysl se tak dere otázka, zda šlo opravdu jen o mezery v reformě nákupů, anebo se prostě tehdy na obraně cílevědomě kradlo.

Souboj "arcilotrů"

Ta otázka se vnucuje o to naléhavěji, že v jiných případech Miroslav Kalousek zas tak daleko pro omluvu nechodí. Příklad nabízí třeba privatizace klinických laboratoří Ústřední vojenské nemocnice.

V této věci před časem s málo vídanou pokorou přiznal, že udělal velkou chybu, když uvěřil skupině důstojníků, kteří ho přesvědčili, že takový krok bude výhodný. Již soukromé laboratoře pak ale obratem a s velkým ziskem prodali, takže nemocnice zůstala najednou bez laboratoří a musela si draze platit veškeré testy a rozbory odebraných vzorků. Roční ztráty z toho privatizačního experimentu byly tak velké, že si špitál nakonec musel za nemalých nákladů laboratoře v roce 2013 vybudovat znovu. "Šetří nám to od té doby značné peníze," přiznává dnes mluvčí nemocnice Jitka Zinke.

Ve výčtu ekonomických průšvihů z dob Kalouskova působení na obraně by bylo možné pokračovat ještě dlouho. Jde o kategorii, do níž spadá třeba odpis moderního a čerstvě zrekonstruovaného letiště v Bechyni, kam se místo pilotů přesunuli ženisté. A patří sem i rozhodnutí o miliardových investicích do zchátralého letiště v Čáslavi, jehož se vedení letectva naopak chtělo zbavit jako nevýhodného. Jak už ale bylo řečeno, neznamená to, že po Miroslavu Kalouskovi zbyly v resortu jen trosky. V lecčems také uspěl. 

Co se tedy týká nenávistných výlevů, jimiž se s Andrejem Babišem vášnivě častují, nemají si mezi sebou moc co vyčítat. Ega obou dosahují bezmála oblačných výšin a oba umí silně přestřelit. Podobně jako ujel Andrej Babiš v případě padáků, ujel i Miroslav Kalousek, když premiéra v rozhovoru pro Českou televizi obvinil ze smrti lidí zesnulých na covid-19.

Ač se rádi prezentují coby protiklady, v jednom jsou si k nerozeznání podobní: jako by neměli v krizových časech na práci lepší věci než si před zraky veřejnosti vylévat na hlavy kýble napěněné špíny.

 

Právě se děje

před 7 minutami

Státní dluh v prvním čtvrtletí stoupl o 370,2 miliardy korun

Státní dluh stoupl v prvním čtvrtletí o 370,2 miliardy korun na 2,42 bilionu korun. Informovalo o tom v pátek ministerstvo financí. Za růstem dluhu je především vydávání státních dluhopisů ministerstvem financí s cílem zajistit splátky dluhopisů a pokrýt letošní schodek státního rozpočtu. Sněmovna zvýšila schodek v únoru kvůli dopadům šíření koronaviru a daňových změn z 320 na 500 miliard korun. Na každého Čecha tak hypoteticky připadá dluh 226 121 korun.

Ministerstvo informovalo, že v prvním čtvrtletí umístilo na domácím finančním trhu státní dluhopisy za 231,8 miliardy korun, a plně tak pokrylo korunové splátky státního dluhu v letošním roce a zároveň částečně předfinancovalo letošní schodek státního rozpočtu.

Státní dluh je tvořen dluhy vlády a vzniká především hromaděním schodků státního rozpočtu. Financován je pokladními poukázkami, státními dluhopisy, přímými půjčkami nebo půjčkami od Evropské investiční banky.

Zdroj: ČTK
před 26 minutami

Komise potvrdila, že bývalý šéf slovenské policie spáchal sebevraždu

Komise zřízená slovenskou ministryní spravedlnosti potvrdila, že vazebně stíhaný bývalý šéf slovenské policie Milan Lučanský zemřel na konci loňského roku po pokusu sebevraždu. Novinářům to řekl Tomáš Čitbaj, šéf komise, jejímiž členy byli i zástupci opozice či někdejší česká veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová. Lučanský byl ve vazbě kvůli obvinění z korupce.

"Komise nezjistila skutečnosti, které by zpochybnily informaci, že příčinou smrti bylo sebepoškození pana Lučanského, tedy pokus o sebevraždu," uvedl Čitbaj. Dodal, že tento závěr podpořilo při hlasování 14 členů komise, dva opoziční poslanci byli proti a jeden zákonodárce nehlasoval.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

V nominaci osmnáctky jsou Jiříček a Svozil, do USA poletí i dva náhradníci

Celkem 27 hokejistů je v nominaci reprezentační osmnáctky na mistrovství světa, které uspořádají od 26. dubna do 6. května americká města Frisco a Plano. Ve výběru kouče Jakuba Petra jsou tři brankáři, osm obránců a 16 útočníků, nechybí zadáci David Jiříček se Stanislavem Svozilem či kvarteto krajánků z Finska a Švýcarska. Trenéři berou do zámoří i s ohledem na zdravotní rizika dva hráče navíc jako náhradníky.

Širší nominace českých hokejistů na MS hráčů do 18 let v USA:

Brankáři: Patrik Hamrla (Karlovy Vary), Tomáš Suchánek (Třinec), Oliver Šatný (Mladá Boleslav),

obránci: David Jiříček (Plzeň), David Moravec (Mladá Boleslav), Matěj Pinkas (Hradec Králové), Stanislav Svozil (Brno), Jakub Šedivý (Liberec), David Špaček (Litoměřice), Jiří Ticháček (Kladno), Tomáš Hamara (Tappara Tampere/Fin.),

útočníci: Petr Moravec, Lukáš Pajer, David Skuhrovec, Matyáš Šapovaliv (všichni Litoměřice), Jiří Kulich, Dominik Rymon (oba Karlovy Vary), Jakub Altrichter (Šumperk), Jakub Brabenec (Brno), Marcel Marcel (Plzeň), Matouš Menšík (Jihlava), Martin Ryšavý (Vítkovice), Šimon Slavíček (Slavia Praha), Gabriel Szturc (Mladá Boleslav), Jaroslav Chmelař (Jokerit Helsinky/Fin.), Jakub Kos (Ilves Tampere/Fin.), Šimon Marha (Ambri-Piotta/Švýc.).

před 1 hodinou

Koncert Stinga ve Slavkově byl potřetí odložen

Pořadatelé museli už potřetí odložit koncert britského hudebníka Stinga ve Slavkově u Brna, znovu o rok. Nový termín je 31. července 2022, dosud se počítalo s letošním 25. červencem. Důvodem pro odklad je stejně jako loni pandemie koronaviru. Vstupenky zůstávají v platnosti, oznámila agentura Live Nation.

Mnohonásobný držitel ceny Grammy měl v zámecké zahradě zahrát už předloni. Na poslední chvíli koncert zrušil ze zdravotních důvodů. Kvůli pandemii nového typu koronaviru pak nevyšlo ani loňské vystoupení a fanoušci Stinga budou zklamaní také letos.

Slavkovská zámecká zahrada měla být jednou ze zastávek prodlouženého turné s programem My Songs. Jako předkapela měli vystoupit Vojtěch Dyk s B-Side Bandem a Lenka Nová.

Zdroj: ČTK
Další zprávy