Jiří Leschtina Jiří Leschtina | Komentáře
5. 3. 2019 17:30

ODS jsem já. Anebo Udženija a Langer. Fiala přehnaným sebevědomím zakrývá nervozitu

Fiala říká: Co představuji já, to bude i ODS. Tohle ale tvrdil i předseda Topolánek v době, kdy už si ho kmotři mazali na chleba.
Teď pan profesor jistě vycítil, že s oživením preferencí ve straně začínají ožívat i staří spící duchové klausismu.
Teď pan profesor jistě vycítil, že s oživením preferencí ve straně začínají ožívat i staří spící duchové klausismu. | Foto: Reuters

Předseda ODS Petr Fiala si počíná v rozhovoru pro Aktuálně.cz hodně sebevědomě, když prohlašuje: "Já reprezentuji ODS a garantuji, že platí to, co říkám." V poslední době se ale v jeho straně začínají dít podivné věci. A Fialovo sebevědomí může zakrývat probouzející se nejistotu lídra strany.

Svým prohlášením reagoval Petr Fiala na kritiku snášející se na jeho první místopředsedkyni Alexandru Udženiju za její přítomnost na narozeninové oslavě Jaromíra Soukupa. Šéf ODS se tak snažil odvést pozornost od jasného průšvihu: 

Vrcholná politička strany, která ve svém programu slibuje ochranu prozápadního směřování země, se družila se Soukupem a dalšími temnými figurami, které se spolu s prezidentem republiky snaží Česko zatáhnout k ruské a čínské despocii.

Tím spíš předseda Fiala málokoho přesvědčí tvrzením, že když někdo jde na oslavu nějakých narozenin, nevyjadřuje to jeho politický postoj. Pokud se totiž paní Udženija objevila v přátelské zábavě s takovými extremisty, jako je Soukup a spol., přinejmenším tím musela zmást část pomalu se oživující voličské základny své strany.

Mimochodem, právě oslavenec Jaromír Soukup byl společně s Václavem Klausem a Jiřím Paroubkem jedním z hybatelů pádu vlády ODS v době, kdy její premiér Miroslav Topolánek předsedal Evropské unii. A není asi náhodou, že se paní Udženiji teď vehementně zastal Václav Klaus mladší, který se snaží, seč může, aby dokončil destruktivní dílo svého otce.

Předseda Fiala nám ale doporučuje, abychom se nenechali zmást emocemi, i když nás něco štve. A raději se podívali na to, jaká je hlavní nabídka ODS a co tedy on vlastně garantuje.

Co si ale počít s tím, když nám orientaci v nabídce pro nadcházející eurovolby neusnadňuje ani profesor Fiala?

Předseda ODS zřejmě již jako výkop do kampaně zveřejnil docela emotivní video, v němž říká: "Naším zájmem je mít co nejlepší vztahy s Velkou Británií. Vadí mi, že Evropská komise se snaží Británii ponížit a odmítá dohodu. Odchod členské země je důkaz krize integrace."

Takhle ovšem připomíná poněkud eurofobní postoj, účelově přehlížející, že to je britský parlament, kdo není schopen kompromisu a odmítá dohodu, kterou premiérka vyjednala s Evropskou unií.

Předseda Fiala mluví o ODS jako o hlasu rozumu mezi dvěma extrémy: "Jeden extrém je protievropský a druhý prointegrační za každou cenu," říká. Problém ale spočívá v tom, že protievropské extremisty dnes běžně vídáme. U nás je to například právě tandem Václav Klaus a syn. Jasné vyznavače integrace za každou cenu však u nás ani na mezinárodní scéně prakticky nenacházíme.

Za této situace pouze můžeme odhadovat, v jaké vzdálenosti od protievropského extrému se pohybuje ten který politik. A Petr Fiala se k němu posouvá možná více, než by si představoval. Ve snaze podporovat tvrdého euroskeptického lídra kandidátky občanských demokratů Jana Zahradila. Jinak jednoho z blízkých spolupracovníků expředsedy Václava Klause a duchovního otce volební kampaně z roku 2002, kdy se ODS pokoušela na emotivních žlutočerných plakátech děsit voliče sudeťáckým nebezpečím.

Už samotný fakt, že jeden z vrcholných politiků Klausovy éry se mohl stát volebním lídrem strany v roce 2019, vypovídá o lecčems. Například to poněkud zatemňuje světlý obraz nové ODS, která se odstřihla od divokých dob, kdy Klausova ODS byla stranou provázanou s neprůhledným byznysem, parazitujícím na veřejných zdrojích.

A jak se teď pomalu začaly zvyšovat preference Občanské demokratické strany, jako by začali zvedat hlavy i další politici ODS z té doby.

Do stranické funkce na Olomoucku se počátkem týdne probojoval exministr vnitra Ivan Langer. Jak sám řekl, neusiluje o žádnou veřejnou funkci, jen nabídl straně svou zkušenost "z praktického fungování politické strany, z fungování strany ve vládě i v opozici".

Jenže skutečně chce ODS využívat zkušeností bývalého místopředsedy ODS a ministra vnitra z dob, kdy organizovaný zločin prorostl do policie, kdy mafiáni se spojovali se zákonnou i vládní mocí? Z dob, kdy ho lidi okolo později zavražděného podnikatele Františka Mrázka nazývali důvěrně Íčkem? (Přímé spojení Mrázek-Langer se neprokázalo.)

Je určitě zásluhou Petra Fialy, že po pádu v roce 2010 se ODS odřízla od řady zprofanovaných politiků i šíbrů, kteří si stranu zprivatizovali pro svůj byznys. Fiala vtiskl ODS přívětivější tvář i racionální tóny, což ji odrazilo ode dna v posledních parlamentních, komunálních i senátních volbách.

Teď pan profesor jistě vycítil, že s oživením preferencí ve straně začínají ožívat i staří spící duchové klausismu. A pocítil nervozitu.

Tu však nezakryje přehnaným sebevědomím ve stylu: Co jsem já, to bude ODS. Něco podobného se snažil prezentovat i předseda Topolánek ještě v době, kdy už si ho kmotři mazali na chleba.

 

Právě se děje

před 46 minutami

Služba HBO Max zřejmě do Česka dorazí až příští rok

HBO možná zprovozní svou videotéku HBO Max v některých částech Evropy včetně Česka až příští rok. Firma se nyní soustřeďuje na Latinskou Ameriku, kde službu zpřístupnila 30. června. "Proto možná odložíme vstup na některé evropské trhy do začátku roku 2022," oznámil Pascal Desroches, finanční ředitel nadnárodní skupiny WarnerMedia, do které HBO náleží.

Podle webu Filmtoro.cz už česká pobočka potvrdila, že spuštění HBO Max pro zdejší zákazníky se odkládá na rok 2022. Dle dřívějšího plánu měla videotéka do Evropy dorazit ve druhé polovině letošního roku.

před 3 hodinami

Počet potvrzených obětí záplav v Německu dosáhl 180

Počet potvrzených obětí prudkých bouřek a záplav v Německu dosáhl 180, z toho 132 v západní spolkové zemi Porýní-Falc. Vyplývá to podle agentury AFP z bilance obětí po páteční aktualizaci německými úřady. Zhruba 150 lidí je nezvěstných nebo není možné je kontaktovat.

Předchozí bilance obětí záplav ze 14. a 15. července podle AFP činila 177. V nejhůře zasaženém regionu Porýní-Falc je nyní podle policie 132 potvrzených obětí na životě a 766 raněných. Dalších 149 je stále nezvěstných.

"Avšak neočekáváme, že konečný počet zemřelých se zvýší o tolik," řekl na tiskové konferenci zemský premiér Roger Lewentz s tím, že někteří lidé ze seznamu jsou na dovolené.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Kvůli obavám z transparentnosti v zemi přišlo Maďarsko o miliony eur z Norských fondů

Maďarsko tento týden formálně přišlo o přístup k více než 200 milionům eur (5,1 miliardy korun) z takzvaných Norských fondů kvůli rostoucím obavám dárců o kvalitu právního státu v zemi. Maďarsko se nedokázalo dohodnout s Norskem, Islandem a Lichtenštejnskem, které finance poskytují, na způsobu vyplacení peněz. Země se obávají, že by přerozdělování v Maďarsku mohlo podléhat politickým tlakům Budapešti. Na spor upozornil server Politico.

Při vyplácení grantů Norsko, které poskytuje 95 procent prostředků, a jeho partneři trvají na tom, aby o přidělení grantů pro občanskou společnost rozhodovaly a peníze spravovaly osoby vybrané ve veřejných soutěžích na základě kompetencí, odborných znalostí a řídících schopností. Ačkoliv maďarská vláda původně s tímto způsobem rozdělování grantů souhlasila, podle norské vlády nakonec Budapešť takto vybraného kandidáta odmítla.

Tři dárcovské země jsou členy evropského ekonomického prostoru, ale nikoliv Evropské unie. Granty vyplácené v 15 zemích mají sloužit ke snižování sociálních a ekonomických rozdílů v Evropě.

Zdroj: ČTK
Další zprávy