Informace pro tisk od policie Pardubického kraje ze čtvrtka 23. července 2015, v původním znění:
Všímavý občan nám ráno o půl desáté telefonoval na linku 158. Policistům sdělil, že u silnice Vápenný Podol - Prachovice na Chrudimsku se pohybují tři běženci, kteří se už asi na místě zabydlují a staví si bunkr nebo nějaké týpí. Oznamovatel uvedl, že žil v Anglii a že bezpečně poznal, že se jedná právě o nelegální migranty.
Na místo okamžitě vyjela hlídka policistů z Obvodního oddělení Heřmanův Městec, která zjistila, že se nejedná o žádné nelegální běžence, nýbrž o lesní dělníky, kteří hází na hromadu ořezané větve.
Nacházíme se, nebo bychom měli, v takzvané okurkové sezoně. Její hvězdou dřív bývaly tajemné šelmy, například pumy, které děsily okolní a skrze poplašné zprávy v novinách i vzdálenější obyvatelstvo. Tu někdo zvíře zahlédl pod lesem a zase tam se mihlo za soumraku, jen bylo o něco větší než předevčírem. Na cestě za humny místní narazili na podivné stopy, v sousední vesnici našli roztrhanou slepici. Přízrak tajemné šelmy znovu zaútočil!
Pumy se z českých lesů a médií vytratily. Jejich roli do značné míry převzaly zprávy o uprchlících. Ty dokážou plnit v podstatě stejnou okurkovou funkci, a přiznejme si, lépe.
Samozřejmě, je tu faktor technologické výhody. Tajemnou šelmu nikdo nikdy nestihl vyfotografovat, neměl mobil, a už vůbec nemohl sdílet v sociálních sítích. Šeptanda byla na úrovni 19. století, svědectví o podezřelých jevech šlo tak vyprávět v hospodě nebo zavolat do novin (i linka 158, viz výše, je dost předpotopní). Představivost byla rozněcována a konspirační teorie konstruovány sice úspěšně, leč poměrně dřevními metodami.
Když jste chtěli saturovat potřebu vzrušení z neznámého, museli jste u toho prostě zapojit fantazii.
Dnes? Vyfotografovat černochy na autobusovém nádraží nebo na tržišti ve Vysočanech a dát to na Facebook, jako že „už jsou tady“, není nejmenší problém. Lidovky.cz poukázaly na případ, kdy dotyčný publisher prezentoval fotky „afrických migrantů“, podložené analýzou: „Jeden z těchto mužů kupoval několik krabic zlevněných dámských bot, vyřazený nábytek a bílou techniku. Na burze se pohybují poslední měsíc a předpokládám, že pokud by zde ‚spořádané žili‘ roky, tak obuv i základní vybavení domácnosti mít budou“.
V tu ránu máte deset, sto lidí, kteří kliknou, lajknou, podělí se o svědectví stejného nebo podobného typu, přisadí si. Co je proti tomu, když se ukáže, že jeden z těch „uprchlíků“ tu normálně žije deset let, má manželku a devítiletou dceru? Nudná, šedivá realita.
Příběh o tanečnících z Beninu, které v Uherském Hradišti sebrala městská policie, už se stal legendou. Citujme z Valašského deníku: Rozruch vzbudila minulý týden v ulicích Uherského Hradiště cizokrajně vyhlížející skupina osob tmavé pleti nesoucích na hlavách tašky. Na sociální síti Facebook se objevila fotografie, na níž v pestrobarevném oblečení kráčejí směrem od kina Hvězda do centra města.
Z domnělých ilegálních migrantů se nakonec vyklubali členové souboru Towara z Beninské republiky, kteří v několika slováckých městech vystupovali na kulturních akcích.
„Když jsem je viděla, hlavou mi problesklo, že jsou to asi uprchlíci. Kamarádka mi pak ale říkala, že to možná byli fanoušci Portugalska, které tady zrovna hrálo fotbal," nechala se slyšet paní Jitka z Uherského Hradiště, která si nepřála zveřejnit celé jméno.
„Skupina podezřelých osob se usadila na Masarykově náměstí poblíž fanzóny k příležitosti fotbalového mistrovství Evropy hráčů do 21 let, začali bubnovat a prodávat suvenýry," vysvětlil velitel hradišťské městské policie Vlastimil Pauřík, proč se rozhodli zakročit a osoby prověřit.
Podezřelé osoby si ke své smůle nechaly v hotelu pasy, pročež byly předány do rukou příslušníků cizinecké policie, ze kterých byly propuštěny poté, co delegátka pasy naskenovala a poslala na služebnu. Tajemná šelma byla ztotožněna.
A to ovšem není úplně šťastné. Dopovězením se ztrácí prvek napětí, tajemno přestává být tajemnem. Z hlediska okurkového potenciálu je proto spíš lepší pracovat jen s textem, s ústním podáním, bez fotografií a vůbec doličných předmětů. Taková zpráva je variabilnější a dlouhodobě životaschopnější.
Když někdo napíše, že arabští uprchlíci na Jindřichohradecku podřezali drobnému zemědělci jeho zvířata, plus připojí podrobnosti o následné policejní akci s termovizí a počtu zatčených, jde o svého druhu návrat ke kořenům. Jen se to netrousí v krámě, ale na Facebooku, což je podstatně efektivnější.
Pěkným příkladem, jak si šmrnc tajemna může ponechat i zpráva oficiálních médií, je zpráva Košického korzáru s titulkem Policajti naháňali na poli pri Košiciach cudzinca. Netušil, kde je. Začíná: Najprv na ulici v Krásnej, neskôr na ceste medzi Krásnou a Nižnou Hutkou sa mal pohybovať neznámy muž, zrejme pôvodom z cudziny. Ľudia si o tom včera od dopoludnia písali na diskusii Facebooku.
Je to velmi autentický článek, skoro jako nějaký online přenos, i s fotkou místa, kudy tajemný cizinec kráčel. „Ešte som ho šiel ukazovať deťom, také neobvyklé to bolo, že sa tam prechádzal,“ potvrdil prítomnosť neznámeho muža v košickej mestskej časti iný diskutér.
Nejmenovaný zdroj nakonec Korzáru potvrdil, že policie zajistila „zřejmě Afričana ze Súdánu“. A co víc: „údajný Súdánec měl sebou batoh“. Více informací zítra. Princip šelma. (Kdo si myslí, že se novináři v okurkové sezoně flákají, je na omylu – naopak, takové zprávy často dají zabrat nejvíc.)
A teď vážně: protože se, jak vidno, tajemní uprchlíci v létě často pohybují po venkově, je tím pádem rozřešena i záhada, jak vznikají kruhy v obilí.
