Není až tak podstatné, jestli byla horší forma, nebo obsah. Pokud duel Paroubek-Nečas (televize Prima, smrtící vysílací čas neděle 11 hodin) mohl někomu přihrát voliče, pak těm, kdo se ho nezúčastnili.

Na formě bylo asi nejzajímavější to, jak se Paroubkovi dařilo rvát obálky skrývající témata monologů (důchodová reforma, zdravotnictví a podobně). Bez těch obálek by se to obešlo samozřejmě taky, ale to by tam byl moderátor a celá televize už úplně k ničemu a lídři by rovnou mohli poslat cédečka s příslušným videem, respektive zavěsit je na YouTube.

Dále se dá konstatovat, že oba protagonisté při mluvení hezky zírali do kamery; což dojem, že sledujeme dva monology, které se ve studiu sešly čirou náhodou, jen posílilo. Škoda, že Paroubek se až moc ukoukával do velkého bloku, kde měl napsané, co má říkat.

Pokud jde o obsah, můžeme ty, kdo se nedívali, s klidným svědomím odkázat na volební billboardy. Zbytek si už asi domyslíte.

Čtěte také: Milion hlasů leží na chodníku. Kdo je zvedne, vyhraje

Kdyby šlo o etudu na téma "Takhle vypadá socialista - a tohle je soucitný konzervativec", sehranou pro účely školního předmětu Základy společenských věd, nemohl by nikdo říct ani popel. Ale protože je týden před volbami, bylo to smutné a zneklidňující představení.

Slibuje sociální podporu a pracovní místa. | Foto: Petr Protivánek, Jan Němec

Nejčastějším slovem byla zřejmě "miliarda". Oba pánové chrlili předpřipravené cifry, aby předvedli, že mají na to, administrovat tento stát. Což mají. Ale na to přece má, a možná víc než Paroubek s Nečasem dohromady, i premiér-úředník Fischer!

Ne, že by nebylo důležité, jestli se naše penze opřou o dva, nebo o tři pilíře. Nebo jestli postavíme novou elektrárnu (o životním prostředí nepadlo mimochodem na Primě ani slůvko). Ale neměli by nás politici nadchnout ještě něčím jiným než tím, jestli blahobyt zařídí větším nebo menším rozdáváním peněz?

Podobná televizní vystoupení jen potvrzují teorii, že mezi politickou levicí a pravicí není v hlavním proudu v podstatě žádný rozdíl, protože obě zajímá jen růst. 

Jenže takoví spekulanti s kreditními swapy, které nikdo nikdy neviděl, stejně jako ten swap, mohou mít na růst nakonec větší vliv než předseda vlády. Právě proto je důležité, aby politici uměli nabídnout i jiné hodnoty. Což většinou bohužel neumí. Umí administrovat, a to ještě postaru.