Prezidentování Petra Pavla začalo zostra. V roli arbitra se ocitl mezi snahou vlády jednorázově snížit, nikoli zrušit, zákonnou valorizaci penzí a vůlí opozice tento krok Fialovu kabinetu za každou cenu překazit. Rozhodl se ve středu odpoledne, ráno předtím se setkal se zástupci ANO. Zákon o snížení červnové valorizace penzí s velkými, dobře argumentovanými výhradami podepíše.
Abychom věděli, jestli rozhodl správně, potřebujeme znát okolnosti, podstatu problému. Nejprve oč se ve skutečnosti jedná: o budoucnost důchodců. O to, jestli stát na důchody mít bude, nebo nebude, a taky na jak vysoké. Vláda se děsí, že rozpočtový dluh rychle roste a že červnová vysoká valorizace zvýší všecky důchody vyplácené příští rok i ten další. Systém může narazit do zdi. Nemůžeme tedy tvrdit, že by vláda na důchodce nemyslela, naopak, myslí na ně, myslí na to, aby mohla rozumně a dostatečně valorizovat i v roce 2024.
Opozice naopak tvrdí, že právě jí jde o důchodce, že je hájí před "ožebračením", což je zjevný nesmysl. Andrej Babiš už nedodává, že vysoký státní dluh je z velké části také jeho dílo, že to on na budoucnost nejen důchodců kašlal.
Jaké měl prezident možnosti: v zásadě podepsat, či nepodepsat. Nevyjádřit se, nechat to plavat, pro něj nepadalo v úvahu. Stejně jako rozhodnutí odkládat; předloha musí vyjít ve Sbírce zákonů do 22. března a odklad by se rovnal zbabělému vetu.
Podepsání by se mohlo levně politicky vysvětlit jako "Pavel je vládní", nepodepsání pak, opět levně, jako "Pavel je na Fialově vládě nezávislý". Obojí takové hodnocení jde zcela mimo podstatu věci, mimo fakt, že nesnížená valorizace ohrožuje budoucnost státního rozpočtu.
Vláda však celou věc nezvládla. Novelu připravila pozdě, velmi pozdě. Kvůli tomu se jeví jako ústavně pochybná. Opozice, ale i část vládních senátorů tvrdí, že zákon nemohl být projednáván ve stavu legislativní nouze, že žádná nebyla.
Dále tvrdí, že se jedná o retroaktivitu, o zásah do již nabytých práv. Platí, že pokud inflace za dané období přesáhne pět procent, automaticky vzniká nárok na valorizaci v konkrétní výši a hotovo. Vláda to jen spočítá a vyplatí. S valorizací by se hýbat nemělo. Ústavní právník Jan Kysela kupříkladu řekl: "Já tomu zákonu nerozumím natolik, abych měl kvalifikovaný názor, ale když jsem ho četl, měl jsem dojem, že nárok spíš vzniká, než nevzniká."
ANO se topí v primitivní destrukci, řešení nemá
Klíčový problém opozice tkví v její primitivní destruktivnosti. Kritizuje vládu, ANO přitom má lví podíl na situaci, do níž jsme se dostali. Ani Babišovy vlády nebyly s to prosadit nutnou důchodovou reformu. A nyní Alena Schillerová a Karel Havlíček nepřicházejí s žádným alternativním řešením. Není divu, nemají ho, jak se prokázalo během jejich vládnutí.
Názory na ústavnost či neústavnost vládního postupu se diametrálně liší. Hnutí ANO už dříve oznámilo, že novelu, pokud projde, pošle k posouzení Ústavnímu soudu. A prezident Pavel řekl po inauguraci v rozhovoru pro ČT toto: "Ani prezident přece není arbitrem ústavnosti, on by měl ji hlídat, strážit, ale ne rozhodovat o tom, co je nebo není ústavní, od toho tady Ústavní soud je. Takže ty ústavní pochybnosti by opravdu měl vyjasnit Ústavní soud."
Už tehdy tedy bylo více méně jasné, že novelu podepíše. Kdyby ji nepodepsal, zákon by vládní koalice skoro jistě nestačila znovu prohnat parlamentem, takže by nemohl vstoupit v platnost. Konec. Jestli byl postup Fialova kabinetu ústavní či neústavní, bychom se nedozvěděli, a to by byla velká chyba, vědět to potřebujeme.
Optika, jež říká, že se Pavel hned na začátku dost možná dostane do kolize s Ústavním soudem, pokud on zákon shodí, je však mylná. Vlastně je to přesně naopak. Petr Pavel ví, že ANO novelu předloží k posouzení ústavníkům, a pokud chtěl vědět, jestli fialovci jednali správně, či ne, musel zákon podepsat. Z tohoto úhlu pohledu to tedy vypadá úplně opačně, než jak to podávalo hnutí ANO.
Andrej Babiš k tomu již dříve řekl: "Pan prezident to má v rukou. Má možnost ukázat, že je prezidentem všech, a měl by dát veto. Tím pádem naši důchodci nepřijdou o ty peníze." Jak popsáno výše, mýlí se. Pokud vláda jednala nezákonně, pak ÚS novelu shodí a důchodci o peníze nepřijdou. Stát pak "utře", protože se rozhoupal moc pozdě, mimo jiné možná proto, aby nenahrál Babišovi v prezidentské volbě.
Aby Pavel svůj logický postup zvýraznil, měl ještě jednu možnost: zákon podepsat, což byla podmínka, aby se mu dostalo ústavního posouzení, a pak ho hned sám poslat k Ústavnímu soudu. Nechal to však na hnutí ANO. Oznámil, že pokud babišovci novelu k ÚS nepošlou, udělá to sám.
Prezident jednal s rozmyslem, předvedl vládě, ale zrovna tak opozici, že se dá přesně a klidně argumentovat. Zároveň se mu podařilo nepostavit se ani na jednu stranu. Fialovým ministrům se jeho kritika, ostatně nikoli první, líbit nebude, opozici zase nevyhověl a zákon podepsal. Nový, silný hráč, rozhodně žádný populista.
Video: Petr Pavel podepsal novelu zákona o snížení valorizace důchodů (15. 3. 2023)
