Martin Hála Martin Hála | Komentáře
26. 11. 2020 18:20

Peking uzavírá dohody, aby z nich vzápětí dělal cáry papíru

Jak dlouho může vydržet zóna volného obchodu, když největší člen od počátku ignoruje její pravidla?
Svobodný obchod na čínský způsob: kupujte naše zboží, my vaše budeme blokovat.
Svobodný obchod na čínský způsob: kupujte naše zboží, my vaše budeme blokovat. | Foto: Reuters

Před týdnem vznikla dosud největší (alespoň na papíře) zóna volného obchodu. Stalo se tak při podpisu takzvaného Regionálního (všestranného) ekonomického partnerství, zkráceně RCEP. Dohoda zahrnuje deset zemí ASEAN v jihovýchodní Asii, plus Čínu, Japonsko, Jižní Koreu, Austrálii a Nový Zéland. Dohromady pokrývá asi čtvrtinu světové populace a třetinu světové produkce. Je to také první vícestranná dohoda o volném obchodě v oblasti, která nezahrnuje Spojené státy.

RCEP byla od začátku pojímaná jako alternativa k takzvanému Transpacifickému partnerství (TPP), což měla být jakási zóna volného obchodu "plus", jež by garantovala i jisté civilizační standardy. Například ochranu životního prostředí a duševního vlastnictví, důstojné pracovní podmínky a podobně. Tato dohoda naopak nezahrnovala Čínu, byla dokonce implicitně namířena proti jejímu ekonomickému vlivu v oblasti a jejím obchodním praktikám, jako jsou nucené transfery technologií nebo využívání vězeňské práce při výrobě na export.

Americký pakt bez USA

TPP měla být hlavní systémovou reakcí Obamovy administrativy na čínskou obchodní a mocenskou expanzi, zosobněnou v té době především projektem Pásu a stezky. Dohoda byla skutečně podepsána již v roce 2016, ale Donald Trump z ní vzápětí po nástupu do prezidentské funkce vystoupil.

Multilateralismus nebyl silnou stránkou Trumpovy administrativy; dlužno však podotknout, že vystoupení z TPP deklarovala i jeho demokratická protikandidátka Hillary Clintonová (přestože ho předtím jako Obamova ministryně zahraničí podporovala).

Zbylých 11 smluvních států nakonec dohodu realizovalo bez USA, jako takzvaný CPATPP, nebo prostěji TPP-11. Část z těchto zemí je současně členy volnějšího paktu RCEP, zmiňovaného v úvodu textu. Záměr vstoupit do TPP-11 ohlásil dokonce i Peking, proti němuž byla tato dohoda původně namířena.

Ohýbání pravidel

Ústupem od multilateralismu se Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa samy dokonale vyšachovaly ze vznikajících obchodních bloků v Asii a Pacifiku. Čína se naopak stala nejen hnací silou zóny RCEP, ale aspiruje i na členství v exkluzivnějším TPP-11. Mohlo by se zdát, že se tak poněkud překvapivě postavila do čela volného obchodu v celé oblasti.

Je to však skutečně jen zdání. Problém s účastí Číny v těchto vznikajících regionálních blocích volného obchodu je stejný jako v případě Světové obchodní organizace (WTO). Tam vstoupila již v roce 2001 - ale dodnes si vykládá její pravidla po svém. Po dvaceti letech členství se Číně neustálým ohýbáním pravidel podařilo WTO nahlodat do té míry, že mnozí dnes pochybují o samotné schopnosti této organizace překonat současnou existenciální krizi.

Neformální bojkot

RCEP na tom již v době svého vzniku není o moc lépe. Současně s triumfálním vyhlášením největší regionální zóny volného obchodu vede Peking nevyhlášenou obchodní válku proti jednomu ze svých největších obchodních partnerů v tomto paktu, Austrálii. Ta si nelibost vysloužila sérií legislativních opatření proti systematickému čínskému vměšování do svých vnitřních záležitostí. A také voláním po nezávislém vyšetření okolností, za jakých se rozšířila pandemie covidu-19.

Čína zareagovala neformálním bojkotem australského exportu, především potravin a surovin. Právě jejich vývoz představuje značný podíl v australském národním hospodářství. Jeho bojkot je technicky porušením nejen nového paktu RCEP, ale i pravidel Světové obchodní organizace. Peking ovšem žádný oficiální bojkot nepřiznává - nemůže přece za to, že jeho jednotliví dovozci přerušili kontakty s australskými dodavateli.

Současně však přimhouří oko, když někteří dovozci přiznají pokyny z vyšších míst - trest by neměl výchovnou hodnotu, kdyby probíhal v utajení. V přetrvávajícím leninském systému centralizované kontroly nad společností i ekonomikou mohou čínští komunisté jako "vedoucí" politická síla v zemi uvalit neformální, ale striktně prosazovaný bojkot na cizí země bez ohledu na své smluvní závazky.

Pakt a protipakt

Tvrdý postup Pekingu proti Austrálii již vyvolal mezinárodní odezvu, a dost možná nakonec přispěje na samém sklonku Trumpovy administrativy k jejímu opožděnému příklonu k multilateralismu. Podle zpráv amerického tisku se Bílý dům snaží organizovat koalici demokratických států, jež by kolektivně reagovala na ekonomické vydírání Pekingu vůči jejím jednotlivým členům. V nouzi se tak poohlíží po ad hoc řešení, jehož systémové podoby se předtím vzdal vystoupením z TPP.

Z obecnějšího hlediska vypovídá tato situace mnohé o dnešním stavu svobodného trhu. Současně s podpisem obří zóny volného obchodu vede její hlavní aktér pokoutní bojkot dovozu z jiné členské země - a další členské i nečlenské země uzavírají jakýsi protipakt na ochranu před předpokládaným porušováním pravidel právě uzavřené dohody. Složitá zápletka jak z mexické telenovely připomíná, že bez vzájemné důvěry, dobré vůle a hlavně bez oboustranného dodržování pravidel zůstanou i ty největší pakty o zónách volného obchodu jen cárem papíru.

Autor, sinolog a orientalista, je ředitelem projektu Sinopsis.

Prohlídka ve wuchanské laboratoři očima čínské státní televize (video z 9. července 2020)

Prohlídka ve wuchanské laboratoře očima čínské státní televize | Video: Martin Krepindl, Jakub Zuzánek
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Aktualizováno před 4 minutami

Při útoku v Somálsku zemřelo nejméně osm lidí, je mezi nimi premiérova poradkyně pro ženská práva

Nejméně osm lidí v sobotu zemřelo při sebevražedném útoku nedaleko prezidentského paláce v somálské metropoli Mogadišo, informovaly tiskové agentury s odvoláním na policii. Další jsou zraněni. K zodpovědnosti za explozi se přihlásilo radikální islamistické hnutí Šabáb, které je napojeno na teroristickou síť Al-Káida. Automobil napěchovaný výbušninami najel do osobních a nákladních vozů u kontrolního stanoviště, odkud vede cesta ke vstupu do prezidentského paláce, popsala agentura AP.

Přes toto kontrolní stanoviště jezdí prezident a premiér při cestách na letiště nebo z něj, podotkla AP. Mluvčí hnutí Šabáb později uvedl, že sebevražedný útočník cílil na konvoj aut, jenž mířil do paláce. Svědek agentuře Reuters popsal, že viděl sedm zničených automobilů a tři rikši. Celá křižovatka byla podle něj potřísněna krví.

Vládní mluvčí Mohamed Ibrahim Moalimuu oznámil, že mezi oběťmi je poradkyně premiéra pro záležitosti žen a lidských práv Hibaq Abukarová. "Byla jedním z pilířů premiérovy kanceláře v otázkách týkajících se žen," sdělil na Facebooku. Podle Reuters není jasné, zda Abukarová byla v době výbuchu v konvoji, nebo se ocitla poblíž exploze.

Podle policejního mluvčího Abdifataha Adama Hassana dalších devět lidí utrpělo zranění. Počet obětí by však mohl být vyšší, jelikož některé mrtvé a zraněné odnesli jejich příbuzní, uvedl Hassan. "Za výbuchem stojí Šabáb. Zabili osm lidí, včetně vojáka, matky a dvou dětí. Šabáb masakruje civilisty," dodal Hassan.

Radikální hnutí Šabáb, jenž chce svrhnout vládu a prosadit v Somálsku svůj přísný výklad islámského práva, provádí podobné útoky často.

Zdroj: ČTK
před 45 minutami

Tálibán pověsil na náměstí v západoafghánském městě Herát mrtvé tělo na jeřáb

Signalizuje to návrat některých metod, k nimž se islamistické hnutí uchylovalo v minulosti, poznamenala agentura. Muž, jenž provozuje na náměstí lékárnu, agentuře popsal, že na místo byla přinesena čtyři těla, z nichž tři skončila vystavená na dalších náměstích ve městě. Tálibové podle něj lidem sdělili, že čtveřice se podílela na únosu a policie je zabila. Tálibán se zatím oficiálně nevyjádřil.

Núruddín Turábí - jeden ze zakladatelů radikálního islamistického hnutí a hlavní zastánce přísného výkladu islámského práva v době, kdy Tálibán vládl v Afghánistánu poprvé, řekl tento týden agentuře AP, že uskupení hodlá opět provádět popravy a utínat ruce. Podle jeho slov se to ale možná nebude dít veřejně jako v minulosti.

Od chvíle, kdy Tálibán v polovině srpna převzal kontrolu na asijskou zemi, mnozí Afghánci i svět s obavami sledují, zda tálibové obnoví tvrdou vládu z druhé poloviny 90. let, kdy hnutí Afghánistán spravovalo poprvé. Vůdci radikálního uskupení zůstávají zakořeněni v hluboce konzervativním a tvrdém světonázoru, ačkoliv přijímají technologické změny jako jsou mobilní telefony, poznamenala AP.

Představitelé Tálibánu dříve prohlásili, že nebudou opakovat fundamentalistickou politiku předchozí vlády svého hnutí.

Další zprávy