Další kolo zápasu o pravdu, o realitu, jež však zůstává skoro stejně vzdálena jako na začátku. Tak lze shrnout nález Nejvyššího soudu (NS) ke sporu o článek Hitler je gentleman, který podle prezidenta Miloše Zemana napsal novinář Ferdinand Peroutka, což jak se ukázalo, není pravda. Zemana zažalovala Peroutkova vnučka Terezie Kaslová.
Nejvyšší soud po 500 dnech dumání zrušil rozsudky soudů prvního i druhého stupně. Věc bude znovu rozhodovat Obvodní soud pro Prahu 1 a žalující musí žalovat stát, nikoli kancelář Hradu. Zemana, který si Peroutkův článek "vlevo dole" vymyslel, žalovat nelze. NS zároveň sdělil, že prezident za své výroky odpovídá, ne že ne. Když řekne něco špatně, když lže, odpovědnost nese Česká republika.
Po kružnici jsme doběhli zase na začátek a celá ta stupidita začíná nanovo jen proto, že Miloš Zeman není schopen přiznat chybu, odmítá se Peroutkovi (jeho vnučce) za nejspíš promyšlenou, zlomyslnou lež omluvit.
Geneze: v lednu 2015 mluví Zeman na výročí konce holokaustu o selhání intelektuálů při nástupu nacismu. Obvinil Peroutku, že napsal článek s titulkem Hitler je gentleman, a připsal mu výrok "Nemůžeme-li zpívat s anděly, musíme výti s vlky". To rozhořčilo historiky i Terezii Kaslovou.
Po dlouhém pátrání vyšlo najevo, že text nevyšel v Přítomnosti, ale v Rudém právu, nenapsal ho Peroutka, nechválí Hitlera, nýbrž odsuzuje útok pravicového agrárního deníku Venkov proti národním socialistům.
Nic naplat, prezident se neomluvil, soudy započaté v roce 2015 pokračovaly. Kaslové by přiznán nárok na omluvu za to, že prezident označil Peroutku za autora článku Hitler je gentleman. Hrad se ovšem neomluvil a Kaslová podala na prezidentskou kancelář návrh na exekuci formou pokut. A nyní se ukázalo, že měla žalovat Českou republiku…
Jako neuvěřitelné se jeví, jak jeden člověk, byť prezident, dokáže svéhlavým trváním na nesmyslu zaměstnat nejen českou justici, ale i značnou část veřejnosti, jak taková blbost opanuje veřejnou debatu. Jako by Zeman a tahle země neměli jiné starosti.
Kauza Peroutka a kauza novičok
Jenže ono nejde o málo, jen o realitu, jen o pravdu. Proto je spor důležitý. Zeman na sebe poutá pozornost, chorobně po ní touží, chce diktovat, být v centru zájmu. Zároveň přes Peroutku útočí na intelektuály. Peroutku si vybral záměrně, novinář je 40 let mrtvý. Kdyby zaútočil na nějakého dnešního vzdělance, zřejmě by měl pocit, že mu popřává důležitosti.
Trvání na lži má pro Zemana hluboký, děsivý smysl. Relativizuje realitu, pravdu. Stojí na straně ruských hybridních válečníků, kteří se léta ničím jiným nezabývají. Fake finta: Lžu, ale něco na tom je. Lžu, ale je to skoro pravda. Lžu, ale mluvím pravdu, protože žádná pravda už neexistuje. - Toto je s nemalou pravděpodobností pravý důvod tahanice o Peroutku.
Podobně to Zeman rozjel s jedem novičokem: překroutil realitu, překroutil zprávy tajných služeb, které si sám vyžádal, udělal to zřejmě promyšleně. Tajné služby, premiér a ministři pak řekli, že se u nás novičok nevyráběl a že se u nás typ jedu, který otrávil agenta Skripala a jeho dceru, nikdy ani netestoval, ale Zeman prohlásil opak a ten opak, nebezpečná lež, žije a je šířen, pravda relativizována. U novičoku už nejde jen o český interiér, o blbnutí místních občanů, má mezinárodní dopad.
Kauza Peroutka se podobá kauze novičok. Obě nás budou roky zaměstnávat, pravdivá i lživá verze budou mít své masy fandů a vždycky bude platit, že to přece obyčejný smrtelník nemůže "vědět na sto procent".
Zeman odpovědný je, jen za jeho výroky odpovídá Česká republika. Děsivé splynutí, jakýsi demokratický nesmysl. Zeman lže, překrucuje, takže náš stát lže a překrucuje? Je to podobný vztah jako rodiče a dítě? Zdá se.
Pokud je za Zemana odpovědná Česká republika, musí se mu bránit. Vláda má jasně a stále dokola (jako to dělá on) opakovat: Toto a toto a toto není pravda. Má tak činit v zájmu pravdy. Má však Babišova vláda zájem na pravdě? Není i pro ni relativizace pravdy žádaná? ANO, je. Bohužel.
Proto záleží na jedincích, jako je Peroutkova vnučka, kteří do toho jdou, pravdu brání, i když je to nepohodlné, drahé, ubíjející, deprimující. Kaslová je dnes Česká republika a v zásadě u nás jde o to, že buďto jsme Gottwaldovi vnuci (jak o nich zpíval Karel Kryl), nebo Peroutkovy vnučky.
