Martin Fendrych Martin Fendrych | Komentáře
15. 11. 2021 7:30

Piráti o víkendu volili mezi zradou na sobě a zradou na voličích

Koalici Pir/STAN volilo 839 776 voličů, podle čerstvého průzkumu agentury STEM byl poměr voličů Pirátů a STAN 61 ku 39, což by bylo převedeno na voliče asi 510 tisíc ku zbytku.
První zatěžkávací zkouška koalice PirSTAN je tu, Celostátní referendum Pirátů o vstupou do vlády.
První zatěžkávací zkouška koalice PirSTAN je tu, Celostátní referendum Pirátů o vstupou do vlády. | Foto: Jakub Plíhal

V české politice se teď děje něco opravdu zajímavého, sledujeme souboj o opravdovost, poctivost, zásadovost, držení pozice. Do dnešního pozdního večera probíhá pirátské Celostátní fórum, které má rozhodnout, zda Piráti vstoupí do vlády. Nikoli koalice Pir/STAN, s níž spojili svůj osud a slíbili, že s ní buď půjdou vládnout, nebo spolu odejdou do opozice. Jen Piráti, které sice zřejmě volilo okolo 60 procent voličů Pir/STAN, ale kvůli kroužkování (a také kvůli masivní dezinformační kampani a vlastním chybám) získali jen čtyři poslance z celkových 37 pro koalici.

O čem vlastně Piráti hlasují? O sobě, nebo o koalici? O závazku vůči 839 776 voličům Pir/STAN, nebo o udržení své liberální představy o politice sevřené ostatními mnohem konzervativnějšími stranami včetně STAN? Hrubě řečeno, hlasují o nás, nebo o sobě? Nebo je to tak, že pokud neuhnou ze svých představ o politice, dělají to pro nás?

Hlasování Celostátního fóra Pirátů, tedy prvek přímé demokracie, který najednou dopadl na formující se "vládu změny", je obecně odmítán, kritizován, posmíván, skoro nenáviděn. Jasně, přímá demokracie je obtížná, zdržující, riskantní. Ale uvnitř strany a při rozhodování o pro ni tak zásadní věci to vlastně znamená naprostý opak toho, jak to dělá třeba ANO, strana jednoho vůdce. Nedá se říct: je to nedemokratické, protože to je až absurdně demokratické, nešéfovské, nediktující, občanské. Podobně jako jsou nešéfovské volby (ale ty jsou mnohem víc ovlivňovány zlostnými vlivy jako lžemi a dezinformacemi).

Piráti tedy hlasují, jestli se čtyřmi svými poslanci (a s 33 poslanci STAN) vstoupit do vlády. Jestli se pokusit fungovat jako panák sirupu liberálnosti v sudu konzervativní vody.

Postoj pro vládu: proč vůbec vznikly koalice? Smyslem byla změna, odstranění Babiše a jeho ANO z vlády, konec populismu a uchvacování státu. Stačily na to volby? Na konec Babiše ve vládě ano. Na změnu politiky ne.

Jde však o víc. Podle mě je zásadní argument pro vládu vázán na voliče. Ti volili Pir/STAN (a samozřejmě i Spolu) jako příslib větší změny, změny přístupu, změny, jež drží sliby. Pokud Piráti hned na začátku, po prohře, odejdou, svazek pěti zeslábne nejen o čtyři poslance, zeslábne ideově. Jít do vlády by znamenalo, že Piráti dodržují závazky, navíc by dali najevo, že uznávají svoje chyby v kampani, že to neházejí všecko na STAN a na kroužkování. Bylo by to velkorysé a sebekritické. Viděli bychom něco, na co v Česku u politiků dávno nejsme zvyklí.

Další moment pro vládu vyjádřil místopředseda Pirátů Radek Holomčík v Deníku N: "… považuju za důležité, aby ve vládě byla síla, která nepřipustí, aby řešení katastrofálního stavu veřejných financí dopadla na lidi, kteří se nemohou bránit. Síla, která bude klást důraz na soudržnost společnosti. A právě takovou roli bychom ve vládě měli sehrát my, Piráti." - Tohle je pádný argument (pokud ovšem čtyři poslanci tu sílu dokážou prosazovat). Dál Holomčík říká: "Ve vládní koalici bude zaznívat hlas větší části voličů. Budeme mít možnost na jednáních klást důraz na citlivost nezbytných reforem…" (A měli by je podporovat i členové STAN, dodávám.)

Peksa vidí střet 104 konzerv versus čtyři libera

Opačný postoj reprezentuje europoslanec Mikuláš Peksa: "Jde mi o prosazení pirátského programu, liberálního přístupu se sociálním cítěním. Současná koalice je bohužel formována 104 poslanci konzervativních stran a čtyřmi poslanci liberálních Pirátů…" Peksa o koaliční smlouvě: "… zkuste v textu vládního prohlášení najít termín ukončení těžby uhlí. Případně o kolik se sníží emise skleníkových plynů ČR v roce 2030. Nebo - pokud vás nezajímá klimatická agenda - z čeho vyrovnáme 300miliardový schodek státního rozpočtu. Že to tam nevidíte? No protože to tam není - naši potenciální koaliční partneři si prostě chtějí nechat volné ruce pro nějakou politiku, která se nám nejspíš nebude líbit a které se já bojím." (Poznámka bokem: když se bojí, nemá jít do politiky.)

Další nezanedbatelný argument: "Česká republika potřebuje pro své fungování kritickou, ale demokratickou opozici, která bude chyby vlády schopna pojmenovat jako chyby vlády, nikoliv jako chyby demokracie jako takové. Ani hnutí ANO, ani SPD tuto roli nikdy splnit nemohou." - Nejsem si jist, že hnutí ANO nebude demokratickou opozicí. Je dost možné, že Andrej Babiš bude kandidovat na Hrad, pak by se snad v jeho "osiřelém" (částečně osvobozeném) hnutí leccos změnilo.

Zajímavá debata se rozeběhla pod pátečním tweetem předsedy Pirátů Ivana Bartoše, který oznámil, že Piráti začali hlasovat o vstupu do vlády a že "ke schválení vládní účasti je třeba 60 procent hlasů bez ohledu na počet hlasujících a výsledek bude závazný".

Jedna z více podobných reakcí na Twitteru zněla: "My vás volili, vy se tam dostanete a pak si začnete hlasovat o tom, jestli tam milostivě půjdete. Vážně? Kvůli failu při kroužkování? Myslete na svoje voliče, pracujte, buďte vidět a příště nezopakujte tuhle chybu. A prosím přestaňte být takhle cringe." (Cringe je zde míněno jako "trapní".)

Toto je kruciální téma celého pirátského referenda: má přednost (udělí si přednost) zhruba 1200 hlasujících pirátů, nebo půl milionu voličů, kteří Pirátům dali hlas nejspíš právě s tím, že půjdou do vlády obě koalice?

Několik čísel. Pir/STAN volilo 839 776 voličů, podle čerstvého průzkumu agentury STEM byl poměr voličů Pirátů a STAN 61 ku 39, což by bylo převedeno na voliče asi 510 tisíc (přesněji 512 263) ku zbytku z těch cca 840 tisíc. Zřejmě na toto reaguje na Twitteru příspěvek, který říká: "Nevolil jsem Vás, ale i tak jsem Vám fandil. To, co ale teď předvádíte, je velmi smutné a je to plivnutím do tváře Vašim voličům." - Zatím to žádné plivnutí do tváře voličů rozhodně není, o plivnutí se dá mluvit leda po skončení hlasování.

Se STAN už Piráti nepočítají?

Pokud 1200 pirátů vstup do vlády odmítne, plivnou voličům do tváře? Část voličů Pir/STAN si to bude myslet, o tom není pochyb. Piráty to poškodí, ani o tom nepochybujme. Bude to vnímáno jako zrada a jako ukázka české politiky, tedy "slovo zásadně nedržíme". A jistě, takový odsudek bude polovičatý a povrchní, protože opravdu zásadní je otázka: nebudou (nebyli by) Piráti ve vládě jen do počtu?

Blbé je, že na to se dá odpovědět tak někdy za rok, až poté, co se ukáže, že na Piráty ve vládě nikdo nedá a že je STAN v soubojích se Spolu nepodrží, že nic neprosadí. Protože z té části pirátské úvahy, jež vstup do vlády odmítá, zcela vypadli Starostové a nezávislí, neboť i oni jsou přece povinni je podporovat, povinni smluvně i morálně (o to spíš, že je vykroužkovali takřka do sněmovní neexistence).

V neděli odpoledne tweetoval Vít Rakušan, šéf STAN, toto: "Musím ale odmítnout, že by starostové svým odhodláním jít do vlády jakkoliv porušovali koaliční smlouvu. Naše stranické orgány, stejně jako ty pirátské, mají přece právo vyslovit svůj postoj. A hlasování na jednání Celostátního výboru STAN bylo zcela jednoznačné." A ještě: "Koaliční smlouvu jsme schválili a tím i umožnili našim vybraným politikům přijmout nominaci do vznikající vlády. Pokud by (a to si velmi nepřeji) Piráti hlasovali proti vstupu do vlády, tak se nejedná o nějakou zradu ze strany STAN." Situace je opravdu napínavá, část Pirátů zřejmě STAN vyčítá, že nepočkali, jak se rozhodne jejich Celostátní fórum.

Nezapomínejme však na jinou (pirátskou) možnost. Vláda se dá podporovat i z opozičních lavic. Piráti se v Pir/STAN se Starosty a nezávislými zavázali k jasně definovanému programu, který mohou držet i v opozici. Jenomže, ruku na srdce, jednak se to bude voličům hodně těžko vysvětlovat, a jednak se dostanou do sporu se STAN, což se v parlamentu skoro jistě odrazí negativně.

Ta situace není jednoznačná a je zajímavá. Sledujeme dění ve straně, která má zakódovánu velkou odpovědnost vůči členům, je zcela neautoritativní, drsně, náročně demokratická. Tahle náročná demokracie ovšem vyžaduje, aby hlasovali lidé schopní do hloubky, poctivě věci promýšlet. Mají Piráti takové členy? A ještě něco. Pokud skončí proti všem svým slibům v opozici, co tam asi se čtyřmi poslanci prosadí? Těžko budou moci počítat s podporou STAN (Starostům a nezávislým by jen potvrdili, že jsou nespolehlivým partnerem).

Ozývají se hlasy, že pokud Piráti odmítnou vstoupit do vlády (a mají dost důvodů, proč nevstoupit, včetně nemalého odporu vůči nim, který se ozýval a ozývá stále dál nejen v ODS, ale tam nejvíc), bude to jejich pohřeb. Nevím, jestli zrovna funus, jisté je, že brutálně zklamou voliče Pir/STAN, jejich ucuknutí bude bráno jako velká, bolavá zrada, další zklamání z politiky. A tak pro mnohé přemýšlející piráty to dost možná byla volba mezi zradou na sobě a zradou na voličích. Ostatní strany dostanou odpověď, zda se dá jít s Piráty do koalice. 

Bartoš: Volby? Jde o obrácení Česka k vyspělým zemím, a ne k příteli Babiše Orbánovi (video DVTV z 29. září 2021)

Spolupráci s ANO, komunisty a SPD jsme vyloučili, říká Ivan Bartoš /Piráti/. Jednal bych se všemi, tvrdí Radek Vondráček /ANO/. | Video: DVTV, Martin Veselovský
 

Právě se děje

Další zprávy