reklama
 
 

Politika z AfD surově zmlátili. Násilí je odporné bez ohledu na to, kdo se stal obětí

8. 1. 2019 18:30
Můžete třeba AfD mít za netvora, ale neznamená to přece, že jejímu politikovi znetvoříte obličej. Prostě ne.

Před kanceláří německé Alternativy pro Německo (AfD) v saském Döbelnu vybuchla minulý týden nálož. A v posledních měsících to nebyl jediný násilný útok, jehož terčem byla právě tato populistická protiimigrační a nejsilnější opoziční partaj.

To, co se stalo na začátku týdne poslanci a šéfovi regionální buňky AfD v Brémách Franku Magnitzovi, ukázalo, jakých ještě obludnějších rozměrů může nabýt tupost a lidská omezenost. Trojice maskovaných útočníků podle prohlášení AfD údajně vzala do rukou dřevěnou tyč a politika zmlátila do bezvědomí. I když už ležel na zemi, kopali ho do hlavy. Jako by jim bylo jedno, jestli útok přežije, nebo ne. Později vyšetřovatelé uvedli, že na videozáznamech není patrné, že by trojice Magnitze napadla nějakým předmětem. Nic to ale nemění na tom, že silně krvácel z hlavy a leží v nemocnici.

Rozhodně nejsme zvyklí na to, aby z Německa chodily zprávy o útocích na politiky. Dva ale veřejností otřásly: jedním byl pokus o vraždu současné primátorky Kolína nad Rýnem Henriette Rekerové z roku 2015, druhým útok nožem na starostu obce Altena Andrease Hollsteina (CDU). V obou případech byl důvodem napadení jejich nesouhlas s otevřeným migračním přístupem. V paměti pak mnozí máme vraždu britské labouristické poslankyně Jo Coxové jen pár dní před hlasováním o setrvání či nesetrvání země v Evropské unii.

Je přece úplně jedno, jaké politické názory ten či onen člověk má: brutální čin si nezaslouží nic jiného než opovržení. Je správné, že případ v Německu vyšetřuje zvláštní komise. Sice není ještě jasné, jestli byli útočníci nějak krajně levicově či antifašisticky orientovaní, ale útok na poslance má v sobě implicitně politický rozměr.

V Německu na gymnáziu nám třídní donekonečna opakoval, že je potřeba ctít v demokratické zemi demokratické instituce a pravidla. Ukazoval nám hrdě velký nápis v prostorách Spolkového sněmu - "Die Bevölkerung" (obyvatelstvo). Hodně si na tom u sousedů v novodobé poválečné éře zakládají. Pondělí, kdy k útoku došlo, bylo špatným dnem pro demokracii, shodují se politici i komentátoři. V tomto hodnocení má výjimečně i AfD jednou pravdu.

Výstižně situaci a obecně nálady popsal komentátor Süddeutsche Zeitung Matthias Drobinski: "Stát chrání lidskou důstojnost každého občana a je jedno, jestli hledá v Německu své štěstí jako uprchlík, nebo jestli jde o poslance strany, která je chce z Německa vyhnat. Pravicoví i levicoví extremisté ale stále ve větší míře tuto bezvýhradnou ochranu lidské důstojnosti zpochybňují: Kdo chce zkázu Německa, tuto ochranu ztratil, zní zprava - a znějí tak mnohé výhrůžky smrtí vůči starostům, kteří přijímají uprchlíky. Z autonomní scény se pak ozývá: Fašisté nejsou plnohodnotní lidé, takže je násilí vůči nim legitimní - kdo jím je, určujeme my."

Můžete třeba AfD mít za netvora, ale neznamená to, že jejímu politikovi znetvoříte obličej. Prostě ne.

Obecně však platí, že veřejná debata v Německu v posledních letech zhrubla. Svůj podíl na tom má právě AfD. "Veřejná diskuse je zbrutalizovaná a emocionálnější. Má to různé příčiny, velmi důležitou je digitální revoluce," uvedl koncem roku pro Hospodářské noviny uznávaný historik Jürgen Kocka.

Dobrou zprávou alespoň je, že na sítích byli omezenci, kteří pondělní útok schvalovali, v očividné menšině. U Němců mám pocit, že se krizové jevy obecně snaží řešit aspoň trochu civilizovaně. Snad nezůstane jen u pocitu.

autor: Tomáš Procházka | 8. 1. 2019 18:30

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama