Jaroslav Šonka Jaroslav Šonka | Komentáře
22. 6. 2018 9:40

Odsun Němců si rozvracet nedáme. Národnostní vášně vyskočily jako čertík z krabičky

Vlastní ne zcela reflektovanou nacionalistickou, kolaborantskou a komunistickou špínu řešíme s vystrčeným ukazováčkem: Chyťte zloděje!
Odsun Němců z Československa, 1945.
Odsun Němců z Československa, 1945. | Foto: ČTK

Angela Merkelová promluvila v den připomínky vyhánění Němců ke svým spoluobčanům, kteří tehdy ztratili své domovy, a sdělila veřejnosti, že za touto poválečnou situací se neskrývá žádná historická nutnost. Se zlou se v Česku potázala, i když jasně poukázala na to, že zná historickou posloupnost tehdejšího dění a předcházející odporné řádění nacistů. Na české scéně se objevila řada primitivních komentářů, které do pozice obětí a pachatelů nasazují národnost - pachatelé byli Němci, potažmo sudetští, a oběťmi Češi.

Většina komentářů svědčí o nedostatku historického povědomí a všeobecných znalostí. Opět kdosi hovoří o tom, že by přece sudetští Němci neměli mít svá setkání právě v květnu, když je výročí atentátu na Heydricha a heydrichiády. Svatodušní svátky, kdy se sudetští Němci sjíždějí, připomínají ovšem něco zcela jiného a velmi symbolického: apoštolové měli jít do světa a stěžovali si, že neumí řeči těch, které mají obracet na víru. I sestoupil na ně Duch svatý a pojednou ty potřebné jazyky znali.

Pokud se jedná o vyhnání našich bývalých spoluobčanů, všichni vystartují s Postupimskou dohodou, kde ovšem nic o nutnosti vysídlení napsáno není. A naši komentující nevnímají západovýchodní kontext. Zjistili by totiž, že přesuny obyvatelstva patřily k instrumentáriu Stalinových totalitních opatření. Připomeňme si vysídlení krymských Tatarů, kteří se také do své vlasti dodnes nevrátili. Někteří čeští návštěvníci poloostrova se touto historií moc nezabývají a jen potvrzují, že se tam konalo jakési referendum o přistoupení k Rusku (o jehož demokratických kvalitách lze pochybovat).

Pak se také zapomíná na to, že na západě Evropy nikdo o nějaké nutnosti vysídlování nevěděl. Němci z východní Belgie se vraceli z válečného zajetí - stejně jako sudetští Němci museli sloužit ve wehrmachtu -, nikdo je moc nevítal, ale vše se pak urovnalo. Dnes se v Belgii hovoří o třech národnostech, pro těch asi 70 tisíc občanů se zákonodárství kompletně překládá do němčiny a nikdo se nad tím nepozastavuje. Platí to i pro Němce z Alsaska a Lotrinska.

V národnostně nasvícené české (československé) historii také není nic o tom, že po obsazení Sudet v roce 1938 šly desetitisíce našich bývalých německých spoluobčanů do koncentračních táborů. Říšské občanství nechtěli, chápali, co se v Německu děje, a před nacisty utíkali. Ve vnitrozemí je ovšem nikdo moc nevítal. Známá je historie tábora Hořalka, kde nějaký čas žili sudetoněmečtí sociální demokraté a vzpomínali věrně na Tomáše Masaryka, jehož nedožité narozeniny ještě 7. března slavili s československou vlajkou, aby o týden později na poslední chvíli vlakem svou vlast opustili. Sudetoněmečtí emigranti také vstupovali do britské armády a odehrávaly se i výsadky, o kterých bychom právě v době vzpomínky na heydrichiádu měli vědět, ale nevíme.

Čeští uprchlíci ze Sudet před hlavním nádražím v Praze, září 1938.
Čeští uprchlíci ze Sudet před hlavním nádražím v Praze, září 1938. | Foto: ČTK

V některých oblastech na prahu války opravdu došlo k násilnostem vůči českému obyvatelstvu, ono paušálně uváděné vyhánění Čechů se vztahovalo převážně na úřední osoby. Moje opavská rodina nejdříve před Němci utekla, aby se pak do svého zahradnictví vrátila a zjistila, že není zalito. Nikdo je nevyhnal.

K obzvláště necivilizovaným reakcím patří ospravedlňování násilí na Němcích násilím nacistů. Jsou známé historky židovských mladistvých, které konec války zachránil před koncentrákem; a pak se jich československá správa podezíravě ptala, jak to, že neumějí česky. Nikdo je - například v Karlových Varech - v letech 1938 až 1945 česky neučil, což jistě se znalostí historie řádění nacistů pochopíme. Tak se tedy například pozdější německý autor Erwin Tramer raději odsunul sám. Hodně se také píše o tom, jak nacisté chtěli střed Evropy poněmčit. Ovšem opět to neznamená: nacisté rovná se Němci.

Němcům se zabavilo všechno, pokud se nedali do ospravedlňování odbojem. Jsou k tomu detaily ve třech dekretech prezidenta Beneše. Skupina sudetských Němců, mezi nimi i ti, kteří byli v exilu, například v Londýně, se na platformě komunistického nadšení dohodla, že půjdou budovat socialismus do východního Německa. Řada z nich pak skončila v komunistických vězeních.

Majetek sudetským spolkům v jiných zemích, třeba horské chaty v Alpách, tehdy pod okupační mocností Spojenými státy, nikdo nevzal. Kdyby tohle vyvlastnění bylo opravdu mezinárodně "nařízené", těžko by si mohli tyto nemovitosti nechat. S pomocí USA bychom jim je přece museli vzít! Kdyby to ty Američany zajímalo. I na tom je vidět, že dokumenty, na které se česká diskuse odkazuje, velmocenským vyjednávačům v Postupimi říkají něco úplně jiného, než si pobubláváme doma, v izolované situaci, kde sotvakdo ze zahraničí může vzteklé diskusi naslouchat a odpovídajícím způsobem ji vnímat.

Vrací se tak stále znovu otázka, do jaké míry se budeme schopni účastnit komplexnější a sebekritické debaty, a to tak, aby mezinárodnímu okolí bylo jasné, o čem mluvíme. Kdy a jak se zbavíme národnostních předsudků, které nás oddělují od globální historické reflexe? Donekonečna slyšíme, že se máme dívat do budoucnosti. To je vytáčka. Minulost a budoucnost k sobě patří. Vlastní ne zcela reflektovanou nacionalistickou, kolaborantskou a komunistickou špínu řešíme s vystrčeným ukazováčkem: Chyťte zloděje, vlastně chyťte Merkelovou! Kdy sestoupí Duch svatý do české diskuse?

 

Právě se děje

před 2 hodinami

Test motoru nové rakety pro lety na Měsíc skončil v USA předčasně

Důležitý test motorů nové rakety SLS (Space Launch System), která má v dalších letech dopravit astronauty na Měsíc, skončil v americkém testovacím středisku v Mississippi předčasně. Podle Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) běžely čtyři motory jen něco přes minutu, zatímco původně měli inženýři v plánu zážeh ukončit až po osmi minutách, aby mohli nasimulovat let rakety na oběžnou dráhu Země. Napsal o tom server BBC.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Soud EU pozastavil českou žalobu kvůli neproplacené dotaci pro Agrofert, píše server

Žaloba, kterou Česko podalo na Evropskou komisi kvůli zablokované dotaci pro holding Agrofert se zatím odkládá. Napsal to server iRozhlas s odkazem na ministerstvo zahraničí. "Soudní řízení bude přerušeno až do okamžiku, kdy Evropská komise definitivně rozhodne, zda projekt, kterého se napadené rozhodnutí o pozastavení plateb týká, vyloučí z unijního financování, či nikoliv," sdělila serveru mluvčí resortu Zuzana Štíchová.

Zhruba 800 tisíc korun Brusel zatím odmítá proplatit kvůli možnému střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). 

Zdroj: Domácí
Další zprávy