reklama
 
 

Pomoc, Francie a Německo budují superstát, bojíme se! Česko jako mindrák-stát

24. 1. 2019 13:30
Co se děje? Británie opouští EU, Rusko staví naše občany proti demokracii, z Číny se vyklubalo ohrožení, Evropa se chvěje a Trumpovy Spojené státy ji pomalu opouštějí.

Problém? Malér? Ohrožení? Nebo naopak krok ven z rostoucího rizika? Francie a Německo, Emmanuel Macron a Angela Merkelová podepsali v Cáchách smlouvu o spolupráci a integraci. Chtějí posílení zahraniční politiky, obrany, hospodářství, hlubší integraci příhraničních regionů. Rovnou dodejme, jak má vypadat armádní spolupráce: jedna země pomůže druhé v případě ozbrojeného útoku. Žádná německo-francouzská armáda, žádný franko-bundeswehr.

Častá česká reakce: strašení, že vzniká "superstát", rodí se F-N diktátor. Typický je europoslanec Jan Zahradil (ODS): "… obávám se, že ve stávající unii, která je stále ještě příliš centralizovaná, budou obě země nutit svou vahou ostatní, aby je následovaly." A "… přidat se k této 'unii v unii' by pro nás bylo krajně nevýhodné. Česká republika si musí uchovat autonomii v oblasti daňové, fiskální, sociální, azylové nebo zahraniční politiky". (Pardon, v čem by to bylo nevýhodné? To už řečeno není.)

Zahradil naráží na to, že smlouva mezi Francií a Německem je otevřená dalším zemím, které by chtěly jednat o přistoupení. Už nedodává, že se ve smlouvě nepíše ani o imigrační politice, ani o bankovní unii. Web Echo24.cz zas v textu o smlouvě tvrdil, že smlouva "vznikla prakticky v utajení" a že buduje "společný superstát". - Nic utajováno nebylo, Macron o smlouvě mluvil už před dvěma roky, měl ji ve svém volebním programu. Navíc se pro přibližování Francie a Německa vyslovily parlamenty obou zemí.

Ještě jedna poznámka k reakcím, opět Zahradil a jeho tweet: "… v ODS se vícerychlostní EU nebojíme. Chce se Francie s Německem ještě více integrovat? O. K., jejich věc. ČR nemá důvod je následovat." Ó, jak se časy změnily! Po revoluci Češi snili o vstupu do EU, dnes ohrnují nos, ale peníze berou plnými hrstmi, to samozřejmě ano.

Jeden známý, s nímž si léta dopisuji a který zná dobře unii, mi napsal, že smlouva je "signál Britům i těm, kdo v EU zatím ještě zůstávají - teď to bereme do rukou my. Ekonomický (ale politicky bezradný) obr se dává dohromady s vítěznou jadernou 'mocností'." (Myslím, že Česko by bralo všemi deseti být takovým "bezradným obrem".)

Eurohujerství lepší než rusohujerství

Takže co a za jaké situace se vlastně děje? Vzniká "superstát", který bude okolí diktovat a jemuž se budeme muset podřídit? Vytvoří nebezpečnou armádu, jíž nebudeme moci čelit a nakonec nám, chudákům, sebere národní identitu?! Ne. Smlouva F-N nic takového zjevně neznamená.

Vyplašené a také odmítavé, až nenávistné reakce (pozor, chtějí nás spolknout, převálcovat, diktovat, je to "o nás bez nás", píše mi jiný korespondent) nenajdou v cášské smlouvě žádný reálný základ. Tyhle postoje se rodí z resentimentu vůči Německu, z odporu k "mocným a velkým", z české malosti a s prominutím zaprděnosti. Všecko je vždycky proti nám, všichni nám chtějí ublížit, pozór!, Němci a Francouzi nám sem chtěj nacpat uprchlíky. Budeme jen  jejich "vazaly"…

Trapné to číst (viz sociální sítě). Paradoxem je, že jsme na Německu hospodářsky značně závislí, hlavně díky tomuto sousedovi zažíváme konjunkturu, ale stejně je tu Berlín (Merkelová) stále dál terčem nesnášení. Malé.

A nesebevědomé, Česko je přes všechny sliby Babiše, jak nás vyšvihne na špičku Evropy, nesebevědomé, podezřívavé, vyděšené. Normální reakce: je pro nás výhodné připojit se? Bezpečnostně, hospodářsky, kvůli mezinárodní politice? Ne se předem klepat strachy, nýbrž zvážit, co nám to nabízí, jako jsme dřív zvažovali, co nám dá Evropská unie.

A je to tedy pro nás výhodné? Nebo máme zůstat někde na kraji, do ničeho se moc neplést, počkat si a tak šikovně "hájit naše národní zájmy"? Podstatné je, co se děje kolem. Británie v chaosu opouští EU, předvádí nám, jaký malér by byl czexit. Rusko se pokouší zblbnout naše občany, staví je proti demokracii, "maďarizuje" nás. Z Číny se nepřekvapivě vyklubalo bezpečnostní riziko. Evropa se chvěje a USA ji opouštějí, s obavami je vyhlížen červnový summit NATO, neřekne tam prezident Trump, že USA odcházejí z aliance?

Evropská unie potřebuje posílení, sebepotvrzení, odhodlání případně se sama vojensky ubránit, potřebuje v zahraničí jednotně vystupovat jako společná síla, jednotlivé státy mají menší váhu. Je přirozené, že "motor EU" (Francie a Německo) něco podobného dělá nebo chce dělat.

Vnímat tyhle dva státy stejně jako Rusko (či snad rovnou tzv. Islámský stát…) je neprozíravé. Pro Česko existuje jediná rozumná cesta, nebát se, neuzavírat se (sami si nevystačíme), najít sebevědomí, tedy ne věčné strachy, že nás "Němci polknou" a "Francouzi na nás kašlou" a "Brusel nás buzeruje". Smlouva F-N možná vůbec nebude fungovat (byla by to škoda), ale rozhodně nás neohrožuje. Nevzniká superstát, jen my se chováme jako "mindrák-stát".

A ještě malá, zlomyslná poznámka: eurohujerství je asi tisíckrát lepší než rusohujerství a čínohujerství.

autor: Martin Fendrych | 24. 1. 2019 13:30

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama