* Článek jsme aktualizovali poté, co ministr Heger ve čtvrtek odvolal částečnou prohibici. Připojili jsme komentáře čtenářů Aktuálně.cz.
Zatímco policie odhaduje, že po republice se neznámo kde skrývá až patnáct tisíc litrů jedovatých lihovin, vláda uvolnila prohibici, uvalenou na destiláty před necelými dvěma týdny.
Jde o riskantní a pravděpodobně předčasný krok. Situace totiž není pod kontrolou.
Tím, že vydal oficiální dobrozdání, co je a co už není bezpečný alkohol, pustil se kabinet na tenký led. Jakákoli další otrava - a je bohužel pravděpodobné, že ještě nějaké nastanou - bude okamžitě přísně poměřována s tím, jestli na ní nemohlo mít vládní „ubezpečení" nějaký podíl.
Přitom například nad tím, jestli někdo do „bezpečné" lahve nenaleje „nebezpečný" alkohol a víčko nepřelepí „bezpečným" kolkem, nemohou mít úřady ani zákazníci prakticky žádnou kontrolu. Padělat kolek nebude pro podsvětí problém. Alkohol se dál smí prodávat u stánků, dál se bude rozlévat z "kanystrů".
Není příliš jasné, jak si mají lidé vysvětlit ministerské varování, aby si "stejně raději dávat pozor". Jak mají rozpoznat "hodně" a "málo" podezřelý alkohol?
Dobře, je téměř stoprocentně jisté, že metylalkohol nepronikl do becherovky nebo dvanáctileté irské whiskey. Ale na soupisku, která „slivovice" nebo „vodka" - mluvíme o tekutinách, ne vinětách - je bezpečná a jaká už ne, vám nikdo razítko nedá.
Dokud vláda neudělá další opatření kromě „rodného listu", nových kolků, vylévání otevřených lahví, důkladných kontrol a zpřísnění trestů, bude se konzumace v některých případech podobat ruské ruletě.
Co by tedy mohla nebo měla vláda ještě podniknout, nebo alespoň důkladně zvážit? Například:
Licence na prodej tvrdého alkoholu - není důvod, proč by měl být k mání v každé večerce a stánku na nádraží. Snad to pomáhá státnímu rozpočtu a sklenka grogu určitě zahřeje, ale zdraví je přednější.
Zákaz prodeje alkoholu v „kanystrech". A jeho rozlévání po trafikách, jako byla ta v Havířově, která stála na počátku metylové aféry. "Trafika" licenci nesmí dostat nikdy. Kiosek pod lanovkou, kde prodávají ten grog, naopak může. Ano, definice bezpečí není jednoduchá.
Omezení prodeje alkoholu po internetu.
A pozor: zvýšení věkové hranice pro nákup lihovin z 18 na 21 let.
Samozřejmě, to vše na pozadí dalších a důkladnějších šťár, s následujícím vyléváním jedů do kanálu - nebo kam vlastně?
Jak to vidíte vy, milí čtenáři? Děkujeme vám za vaše názory. Můžete nám psát také na e-mail [email protected] nebo na naši facebookovou stránku Názory Aktuálně.cz.
Ewa Nowak: Podle mého názoru by se ten zákaz prodeje ještě ukončit neměl. Větší škoda by byla, kdyby lidi umírali, nebo oslepli, než když obchodníci příjdou o peníze. Bez chlastu se dá žít bez problému.
"Toňula Hubený": Myslím, že není jiného vyhnutí, než licencovat prodej na vyhrazených místech tak, jako je tomu v některých severských státech. Okamžitě poté se ukáže, jaká obrovská zlodějina byl dosavadní prodej. Rozlévání alkoholu v trafikách je za těchto okolností naprosto nesmyslné a nebezpečné. Stát tak chce nadále podporovat lihovou mafii. Jiné vysvětlení nemám.
Pavel Lintymer: Ve Skotsku je řadu staletí státní monopol na alkohol, klíče od destilačních zařízení má pouze státní úředník, před nímž se uskutečňuje celý proces destilace. O každé destilaci je veden podrobný protokol, všechny destiláty jsou jednoznačně změřeny co do množství a pečlivě označeny. Pak je vše zapečetěno a odpečetěno až při další várce. A to jsou příslušníci Skotského národa stoprocentně hrdi na své Whisky a nedovolili by si tam přilévat cokoli pro "zlepšení chutí" a své privátní "ekonomiky".
Naše vláda usilovně brání alkoholovou mafii a vymýšlí nesmyslná, snadno překonatelná "opatření". Z toho je konkludentně jasné, že je v procesu nezákonných mafiánských praktik zainteresována (nikoliv celá, ale patrně podstatná její část). Na český národ, ale i na obrovskou zahraniční ostudu, naše demokraticky zvolené vedení kašle. Těch zemřelých 25 osob, ti všichni osleplí, ti všichni jsou obětí našich zcela neschopných vlád.
Karel Tomášek: Je třeba v první řadě novelizovat trestní zákoník a jakákoliv příprava lihovin na černo musí být trestným činem. Do seznamu jedů je potřebné zařadit metanol a zakázat ho dávat do spotřebního zboží. Kromě toho musí být metanol obsahující látky označeny výrazným smrtihlavem a nápisem pozor jed. Lihoviny, které byly staženy z prodeje by bylo nejlepší vrátit dodavatelům jako reklamaci. Tak se běžně postupuje u jakéhokoliv výrobku a dodavatel musí tuto reklamaci řešit s výrobcem. Výrobce nejlépe pozná, jestli je jeho produkt v pořádku a když láhev otevře a zjistí, že nápoj je nezávadný, může ho dát zpět do výroby. Největší část ceny jakéhokoliv alkoholového nápoje je daň spotřební a DPH; jinak ty nápoje mají mizivou cenu.
Pavel Procházka na [email protected]: Hlavní otázka je, jak monitorovat pohyb alkoholu. Zde se v zásadě nabízí dvě varianty chování v budoucnu:
a) šaržování (= každá várka má unikátní číslo) - na první pohled jednodušší agenda, ale v podstatě na úrovni láhví je putování republikou nekontrolovatelné.
b) sériová čísla (každá láhev má unikátní číslo) - náročnější při zavádění agendy, ale jednoznačné a snadná kontrola. V dnešní době již není problém vyčlenit dostatečně velký interval čísel a použít vícerozměrné elektronicky čitelné kódy. Kdyby se zavedlo licencování obchodu s alkoholem, tak by součást licence byla povinnost elektronicky hlásit nákup a prodej jakékoliv lahve (velkoobchod na denní bázi, maloobchod asi méně častěji) a vedení zásob typu FIFO a pochopitelně - trestní postižitelnost nedodržení licence či provozování činnosti bez licence. A když se zaslaná data obchodujících firem neshodují, tak je problém. Pokud má někdo moc reklamací, tak je potenciální problém (falšovaná láhev se může vydávat za reklamovanou). A když se udělá namátková kontrola celníky a čísla nesedí, tak je problém. A v podstatě by si každý obchodník rozmyslel mít problém…
