Jeden příběh byl oficiálně ukončen. Ruští vyšetřovatelé v neděli potvrdili, že šéf žoldnéřské Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin zemřel minulý týden ve středu při "nehodě" soukromého letounu Embraer Legacy. Měly to ukázat rozbory DNA. Zahynulo deset lidí včetně dalších představitelů Wagnerovy skupiny, Prigožinovy pravé ruky Dmitrije Utkina a šéfa logistiky Wagnerovy skupiny Valerije Čekalova. Zlikvidována byla tedy celá špička této soukromé ruské paralelní armády, které velel těžký kriminálník.
Můžeme brát vážně Ruský úřad pro vyšetřování leteckých nehod, ruské experty? Můžeme věřit, že jejich nález odpovídá realitě, že Prigožin skutečně zahynul? Nemůžeme, paradoxem je, že ani v tak základní věci, jako je Prigožinova smrt, nemáme stoprocentní jistotu, protože o ničem, co oficiální ruský režim tvrdí, nemůžeme jistotu získat. Mimo jiné právě v tom se Rusko zásadně liší od demokratických systémů. De facto tam neexistuje žádná věrohodná kontrola.
Britský analytik z think-tanku Chatham House Keir Giles řekl, že "Prigožin za sebe často posílal druhé". Také řekl: "Dokud to nebude naprosto stoprocentně potvrzeno, tak nebuďme úplně překvapeni, kdyby se skutečný Jevgenij Prigožin objevil někde jinde." Znovu však opakuji: co můžeme mít z Putinova Ruska stoprocentně potvrzeno? Odpověď: nic.
Je však hodně pravděpodobné, že je oligarcha, miliardář a majitel největší ruské soukromé armády po smrti. Nevíme, možná se ani nedozvíme, proč jeho letadlo spadlo, ale můžeme tušit, že prostě přecenil svou váhu v ruském státním mafiánském systému. Nezapomeňme na ty manévry, když několik tisíc jeho žoldáků, hrdlořezů, táhlo na Moskvu. Byly evakuovány veřejné budovy, informovala britská stanice BBC. Byla evakuována muzea a nákupní centra poblíž Kremlu. Ve městě se objevila vojenská technika a u výpadovek parkovaly prázdné nákladní vozy určené pro případné zabarikádování silnic.
To nejspíš nebylo žádné divadlo, nebyla to hra pro veřejnost, Prigožin se prostě vymkl kontrole Kremlu a zároveň se bál o sebe, chtěl si takto absurdně zachránit krk. Co se přesně stalo, nevíme, ale jednu jistotu máme. Popsal ji světový znalec Ruska Edward Lucas: "V jádru ruského mocenského systému je násilí, které ho nyní zcela ovládlo." Putin Rusku, sousedům Ruska, ale i světu, kupříkladu africkým zemím, nabízí systém násilí, práva silnějšího. Absolutní opak demokracie. Toto by si měl uvědomit každý, kdo dnešní ruský režim podporuje. Měl by si to uvědomit každý, kdo tvrdí, že by Západ neměl vyzbrojovat Ukrajinu, protože tím prodlužuje válku, každý, kdo volá po kapitulačním míru na Ukrajině.
Zajímavou analýzu podstaty Prigožinovy vzpoury a smyslu jeho likvidace nabídla v Deníku N Petra Procházková, výtečná znalkyně ruského prostředí a ruské mentality. Zveřejnila text Putinovi lidé vyštípali Prigožina z Afriky. Novou ruskou "speciální operaci" vede atentátník z Vrbětic, jehož titulek už dosti jasně napovídá, že šlo o mocenský boj. Ale nejen. Procházková vychází z práce ruských investigativních novinářů a z analýzy dat, která jsou k dispozici.
V Rusku vznikají další paramilitární jednotky
Novináři z webu Važnyje istorii zjistili, že krátce před smrtí Prigožina, pokud je ovšem skutečně mrtvý, začalo ruské ministerstvo obrany s náborem dobrovolníků na vojenskou misi v Africe. "Verbování neprobíhalo přímo přes státní struktury, ale prostřednictvím dalších soukromých vojenských skupin. Ty po vzoru Prigožinových wagnerovců v posledních letech v Rusku skutečně vznikaly. To by nebylo možné bez souhlasu a krytí z nejvyšších míst."
Procházková připomíná, že Afrika byla pro Prigožina zdrojem obrovského bohatství, zisků z dobývání zlata, ropy i diamantů v několika zemích. Wagnerovci podle ní kontrolovali i většinu cest, po kterých proudí do Evropy afričtí migranti. Ze všech těchto zdrojů Prigožinovi plynuly až miliardy dolarů.
Ruští investigativci popisují, že se ale v poslední době Prigožin střetl s generálem Andrejem Averjanovem, zástupcem velitele ruské vojenské výzvědné služby GRU. Podle britské tajné služby, investigativních novinářů z Bellingcat.com i českých vyšetřovatelů stojí Averjanov za výbuchy ve Vrběticích, ale i za dalšími zločiny nařízenými nejspíš přímo Kremlem.
Procházková popisuje, že v Rusku během války proti Ukrajině začaly vznikat další paramilitární jednotky. Přitom pro vznik takových paralelních, polosoukromých armád v Rusku neexistují zákony. Zastavme se u toho. Představme si, že by si u nás Andrej Babiš, když byl u moci, či Petr Fiala dnes, drželi soukromou armádu. Mimo zákon. Že by měli k ruce hrdlořezy, bývalé kriminálníky, kteří by pro ně dělali špinavou práci. Nepředstavitelné, šílené. V Rusku však běžné, normální.
Procházková pokračuje: "Jednou z nejznámějších je soukromá vojenská skupina Konvoj, kterou vytvořil za tichého souhlasu Moskvy Rusy dosazený vládce okupovaného Krymu Sergej Aksjonov. I on se aktivně zapojil do plánu 'jak nahradit Prigožina', který svou kritikou armádního velení sám sebe poslal v nemilost, na africkém kontinentu." Nejde ale nějaké nové wagnerovce, nýbrž o "skryté rezervy pravidelné ruské armády. Financování Konvoje ovšem neprobíhá přímo, z rozpočtu státu, ale přes oligarchy, přátele prezidenta Putina, loajální mecenáše olympiád i válek."
Vedle Konvoje do Afriky míří další vojenská soukromá skupina Redut, již platí přítel Putina, oligarcha Gennadij Timčenko, bývalý agent sovětské KGB, a obří firma Gazprom.
Prigožin pro Putinovo Rusko pracoval, vydělal na tom nepochybně obrovské peníze, ale zároveň mu příliš narostl hřebínek, považoval se za příliš nezávislého, silného, proto byl zlikvidován. Systém mimozákonných paramilitárních jednotek ovšem přetrvává, jen se musí více podřizovat Kremlu.
Procházková Prigožinův příběh uzavírá: "Putin se rozhodl, že ho dál nepotřebuje. Svěřil africkou misi v zemích jako Libye, Súdán, Mali, Středoafrická republika, Mosambik, Burkina Faso a Niger generálu Averjanovovi. Kdyby mu Prigožin, jehož sebevědomí příliš nabobtnalo a drzost přesáhla snesitelné meze, vyklidil bitevní pole a přenechal zlaté, diamantové i jiné doly, možná by dnes ještě žil."
Celé je to děsivá zpráva o ruském režimu, kde jistotu života, jistotu přežití nemá ani člověk, který pro ruského prezidenta vraždil ve velkém nejen na Ukrajině, ale po celém světě a jeho osobně nikdy nekritizoval, jen lidi okolo Putina. Ruský systém je systém mafie, Putin je mafián číslo jedna. Prigožinův osud se stal zprávou pro každého, kdo chce s Putinem spolupracovat, kdo chce s Putinem vyjednávat, kdo chce Putinovi důvěřovat.
