Server Investigate Europe již minulý měsíc napsal a britský list The Daily Telegraph v sobotu zopakoval a potvrdil, že země Evropské unie prodávaly Kremlu zbraně ještě po embargu, jež bylo uvaleno na Rusko poté, co anektovalo ukrajinský Krym. "Řízené střely, letadla, rakety, torpéda, bomby. Rusko pokračovalo v nákupu zbraní EU minimálně do roku 2020. Navzdory probíhajícímu embargu vyvezlo deset členských států vojenské vybavení v hodnotě 346 milionů eur (asi 8,5 miliardy korun), podle veřejných údajů analyzovaných Investigate Europe. Některé z těchto zbraní by nyní mohly být použity proti Ukrajině."
Největším vývozcem zbraní do Ruska byla podle Investigate Europe za dobu šesti roků po embargu Francie (vývoz za 152 milionů eur), následovaná Německem (121,8 milionu eur), Itálií (22,4 milionu eur), Rakouskem (18,5 milionu eur) a Bulharskem (16,5 milionu eur). - Kupříkladu Německo využilo faktu, že embargo umožňovalo do Ruska exportovat vybavení dvojího užití, tedy jak vojensky, tak pro civilní potřeby. Moskva se zavázala, že ho bude používat právě pouze pro civilní účely. - Věta "Moskva se zavázala", tedy "Putin se zavázal", zní směšně. Ruský prezident žádné závazky neuznává, už před okupací Krymu to přece předvedl kupříkladu v čečenském Grozném, syrském Aleppu i jinde.
Francouzské firmy využívaly možnost dokončit smlouvy dojednané ještě před rokem 2014. Ale nutno dodat, že francouzská vláda jeden velký obchod zastavila a Rusku nedodala bojové vrtulníkové lodě Mistral. Musela za to zaplatit odškodnění. S Ruskem uzavřela smlouvu v hodnotě 1,2 miliardy eur (32 miliard korun) v roce 2011. Od té odstoupila.
Česko bylo podle britského listu The Daily Telegraph v objemu vývozu zbraní do Ruska po embargu na šestém místě. Zároveň však české ministerstvo obrany podle vlastního vyjádření od roku 2014 nevydalo žádné souhlasné stanovisko s vývozem "významného materiálu" do Ruska. Šlo tedy zřejmě výhradně o plnění smluv uzavřených před 1. srpnem 2014 nebo o dodávky náhradních dílů či služeb nezbytných pro údržbu a bezpečnost stávajících kapacit.
Dnes se zdá naprosto absurdní, že byly z EU do Ruska prodány zbraně za více než osm miliard korun. Do Putinova Ruska, které okupovalo Krym. A které zároveň decimuje vlastní občany. - Prodáváme taky zbraně do Číny? - Jako opravdu drsná realita se jeví fakt, že Ukrajince dnes zabíjejí evropské naváděné střely, bomby, rakety a další útočné vojenské prostředky. O důvod navíc, proč této zemi a jejím uprchlíkům pomáhat ze všech sil.
Zakázat vývoz zbraní mimo demokratické státy
Jak obstojí argument, že mohly být dokončeny smlouvy, které již byly uzavřeny? Putin dnes představuje doslova světové nebezpečí, běžně se spekuluje o jeho duševním stavu, běžně se mluví o hrozbě třetí světové války. Ty zbraně a zbraňové systémy byly prodány mezi lety 2014 a 2020, tedy vlastně nedávno. Francie se rozhodla smlouvu na lodě Mistral zrušit, chvála Bohu, jinak by dnes odtud létaly vrtulníky třeba na Mariupol nebo na Oděsu.
Zbrojní průmysl zjevně "nemá srdce", a pokud jde o mozek, využívá jen jeho "obchodní, počtářkou hemisféru", nikoli tu část, která se zodpovídá svědomí. Výraz "jen dokončíme uzavřené smlouvy" po válce na Ukrajině nabyl úplně jiného smyslu, rozumíme mu nyní jako "jen ještě něco vyděláme na tom, že pomůžeme genocidě na Ukrajině".
Člověk by čekal, že zbrojní firmy platí bezpečnostní analytiky, kteří nejen tipují, co která země potřebuje a co jí nabídnout, ale taky určují, komu lze zbraně prodat, aniž bychom tím sami sebe ohrozili. Sami sebe jako státy, ale sami sebe jako majitele, manažery a pracovníky těch firem.
Tohle není filipika proti zbrojnímu průmyslu, jakkoli by bylo krásné žít ve světě beze zbraní, nebo aspoň beze zbraní hromadného ničení. Je dnes naprosto fascinující, jak určité typy zbraní fungují, jak jsou účinné, přenosné a jak neuvěřitelně ztěžují ruskému agresorovi dobýt Ukrajinu nebo aspoň její velkou část. Pokud dnes vynecháme atomové a podobně likvidační (chemické) zbraně, zjevně se maximálně pracuje na vývoji obranných zbraní, které si umístíte třeba na rameno a zničíte jimi tank. Bohužel ještě není dost daleko vývoj obrany proti těm nejničivějším zbraním.
Dokonce to vlastně nepíšu ani jako útok na firmy, které ty zbraně Rusku po embargu dodaly. Prostě jim jde o kšeft na prvním místě a fakt, že se tím samy mohou zlikvidovat, jim je zjevně naprosto lhostejný. Spíš mi jde o regulaci prodeje vojenských zbraní. Kupříkladu o to, že stát prostě nemá dopustit pokračující prodej po uvaleném embargu, ani když má firma podepsané smlouvy.
Vzpomeňme na vývoz českých houfnic Dana a raketometů Vampir do Ázerbájdžánu, ačkoliv Česko oficiálně do této země bojová vozidla nevyváželo. Zbrojařská skupina Czechoslovak Group tehdy tvrdila, že vyvezla jen podvozky Tatra, od houfnic a raketometů se distancovala i česká ministerstva. Pak se však ukázalo, že s úpravou podvozků na houfnice a raketomety ministerstva od začátku počítala, stejně jako s jejich vývozem do Ázerbájdžánu - navzdory doporučením ze strany OSN, EU a OBSE. Finální úprava podvozků na bojová vozidla proběhla na Slovensku. Přitom platí embargo OBSE uvalené na Ázerbájdžán.
Mám za to, že by měl být jasně, nezpochybnitelně zakázán vývoz vojenských zbraní a zbraňových systémů mimo demokratické země. Že by se na tom měly západní státy shodnout, zavázat se k tomu a že by měly takovou dohodu kontrolovat. Vyzbrojovat Rusko bylo naprosté šílenství, zločin. Stali jsme se spoluviníky. Měli bychom se nadobro probrat ze snu o světe bez válek a Evropě bez ohrožení.
