Nejen ke konci roku je dobré vědět, jak na tom jsme. Neustále, od všech vlád slyšíme, jak je naprosto klíčové vybudovat vzdělanou společnost, ta se pak umí lépe bránit atakům zvenčí i zevnitř. Důležitá jsou data, o která se můžeme opřít. Důležité je, aby byla analyzována a aby se výsledky dostaly k vládě a do regionů. To všechno se děje. Jak na tom tedy jsme, nakolik připravené přicházejí děti do škol, jak "rovné", srovnatelné, máme školy v regionech a jak vzdělané máme dospělé?
Učitelé z více než 1100 základních škol v aplikaci Včelka diagnostikovali rané matematické dovednosti 25 tisíc žáků, kteří v září 2024 nastupovali do školy. Představuje to asi čtvrtinu všech prvňáčků. Šlo o projekt Matematika bez bariér 2024. Hned na začátku dodám: někteří znalci si stěžovali, že je Včelka pro děti uživatelsky nesympatická, příliš často poskytuje chybové hlášky, úlohy jsou pro prvňáčky příliš složité. I přes výhrady jde o masivní zkoumání, jehož výstupy mají nepříjemně varovný charakter.
Závěry ze sebraných dat říkají, že existuje hluboká propast mezi požadavky rámcových vzdělávacích programů (RVP) předškolními a těmi pro základní školy. "Velká část dětí není připravena na výuku aritmetických operací, ale na základě RVP není jasné, kdo by to měl řešit." Děti přicházejí nepřipravené, s mezerami, které pak brání v porozumění novému učivu. Hrozí jim pocit neúspěchu hned v první třídě a riziko budoucí neúspěšnosti ve škole.
Děti často nerozumí základním pojmům a instrukcím. Kupříkladu 88 procent žáků má problém aplikovat pojmy více o / méně o, 83 procent neumí kombinovat pozitivní a negativní podmínky (např. najdi zvíře, které nemá čtyři nohy a umí létat), 61 procent se neumí orientovat v pojmech, kdy je něco v řadě před, mezi nebo za. Za rizikovou skupinu zkoumání považuje 19 procent dětí, které nedokážou přiřadit počet obrázků k číslu 1 až 5. Tuto dovednost učitelé často považují za samozřejmou.
Projekt našel 4 procenta dětí, které jsou v matematice napřed. Za skvělou zprávu autoři považují obrovský počet učitelů, kteří se do výzkumu dobrovolně zapojili a chtějí vědět více o svých žácích, 97 procent ze skoro 1200 učitelů by diagnostiku ve Včelce doporučilo svým kolegům.
Mezery v základních matematických schopnostech děti hned na začátku omezují a zařazují mezi ty slabší. Zároveň se ale nabízí otázka, jak je možné, že dětem chybí schopnost používat ty nejprostší matematické představy? Je to chyba školky, rodičů? Nebo úroveň dětí klesá? Podle mě je nejdůležitější, nakolik se dětem věnují rodiče, teprve pak školka. A vypadá to, že řada rodičů na děti nemá čas a čeká, že se škola postará za ně. O tom často mluví učitelé základních škol.
Zároveň máme velký problém s tím, jak se liší úroveň regionů, ve kterých děti žijí. Podle sociologa a zakladatele výzkumné organizace PAQ Research Daniela Prokopa (člen NERV) u nás existuje silná "strádající třída", tedy lidé "bez majetku, s nízkými příjmy, bez společenských kontaktů a žijící v chudých regionech, většinou v pohraničí nebo ve vyloučených částech regionů bohatších". Je jich asi 16 procent. Mimo jiné podceňují roli vzdělání a hůře v něm mohou pomoci svým potomkům, což se promítá do výsledků ve škole.
Nevzdělanost je živná půda pro manipulátory a populisty
V Evropě patříme k zemím, "kde panuje největší závislost výsledků vzdělání na sociálním postavení rodiny a na regionu, z něhož žáci pocházejí". Podle Prokopa ale neděláme nic zásadního, aby se to změnilo, disproporce mezi regiony se za posledních dvacet let nezmenšují a nemáme smysluplnou politiku regionálního rozvoje.
Přitom se právě nyní předělává Rámcový vzdělávací program a mnoho učitelů a expertů ho kritizuje. Žádají, aby byl zastaven, jeho spuštění prý nedopadne dobře. Kupříkladu Marek Adler, ředitel soukromé Základní školy Be Open, říká: "Místo reálné podpory škol a učitelů v posledních letech se řeší nesystematické změny. Aktuální program je kvalitní a stačilo by ho jen mírně upravit." Kritizuje, že stávající program trpí nedostatečnou podporou při zavádění do praxe, od roku 2006 zcela chybí metodická i materiální podpora ze strany ministerstva a Národního pedagogického institutu.
Vraťme se k rodičům prvňáčků. Podle mezinárodního výzkumu PIAAC (Programme for the International Assessment of Adult Competencies) jsme na tom mizerně. Téměř třetina Čechů není schopna se přizpůsobit a řešit problémy, čtvrtina má velmi nízkou úroveň čtenářských dovedností. Šetření proběhlo v letech 2022 a 2023 a zkoumalo úroveň dovedností dospělých v čtenářské gramotnosti, numerické gramotnosti a adaptivním řešení problémů, v oblastech, které ukazují, jak jsme schopni uspět v moderní, "tekuté", měnící se době. Zkoumána byla schopnost pracovat s informacemi a řešit problémy.
Výsledky: čtvrtina lidí ve věku 16 až 65 let má velmi nízkou úroveň čtenářských dovedností, což je omezuje v běžném životě. Sice umí v krátkém textu typu inzerátu najít telefonní číslo, ale v rozsáhlejším textu už se neorientují. Potíže mohou mít i na obsáhlejších webových stránkách.
Dál: 21 procent Čechů (16 až 65 let) ovládá jen základní početní údaje v oboru celých čísel, při výpočtu procent již mohou mít problémy, 29 procent má problém při adaptivním řešení problémů.
Výzkum ukazuje, že "jednou ze skupin, ve které se kumulují nízké dovednosti, jsou absolventi učebních oborů bez maturity". Ve věku 25 až 65 let tam vládnou výrazné problémy se čtenářskými dovednostmi u 41 procent lidí. Výrazně méně problémů mají absolventi odborných škol s maturitou (17 procent), všeobecným vzděláním (11 procent) a vysokoškoláci (6 procent).
Spojme si tato čísla s výsledky projektu Matematika bez bariér a změřenými nevalnými schopnostmi prvňáčků. Korelaci vidíme na první pohled. Nejde jen o to, že část rodičů na děti nemá čas, ale i o to, že někteří z nich mají sami velké problémy třeba s pochopením textu a s početními údaji. Mimochodem, tohle je živná půda pro manipulátory a populisty, ale taky pro uchycení a šíření dezinformací.
Na konci roku 2024 tedy vidíme, že na špici Evropy jen tak nevyskočíme. Vidíme, že obecná vzdělanost nepatří mezi české silné stránky. Zároveň však vidíme, kam máme soustředit své úsilí. Do srovnání úrovně regionů, do podpory dětí ze "strádající třídy" a do podpory celého školského systému. Dospělé už bohužel asi nezměníme.
