Už dva roky trvá ruská válka proti Ukrajině. Můžeme se na ni dívat různě. Dva roky se ruské velmoci nepodařilo Ukrajinu dobýt, dva roky se Ukrajinci až neuvěřitelně odhodlaně brání. Jiný pohled: za ty dva roky se Ukrajincům i s jakous takous podporou Západu nepodařilo Rusy zahnat, odradit je od plánu na zničení své země. A podle zdrcující většiny armádních expertů to nevypadá, že by válka v dohledné době skončila. Slyšíme a čteme o tom, že bude trvat další nikoli měsíce, ale další dlouhé, krvavé roky.
Dnes již víme, že se nepodařila ukrajinská ofenziva, snaha Rusy zatlačit zpátky, případně si vzít zpátky okupovaný Krym. Taky víme, proč se nepodařila. Vidíme dva důvody. První je na naší straně: Západ nebyl schopen Ukrajině dostatečně pomoci. Neměla letadla, nedostává se jí munice. Selhali jsme. Druhý důvod je na ruské straně: do války vrhá statisíce mladých lidí, jejich životy jsou Putinovi naprosto lhostejné. Běžně se o ruské taktice používá děsivý termín "mlýnek na maso". Zároveň se Rusové poučili a změnili taktiku. Bojují dnes chytřeji.
Kdo si u nás a v jiných zemích Evropy myslí, že pomáháme dost, ten se krutě mýlí. Nepomáháme. Díky dennodennímu zpravodajství můžeme sledovat ty věčné tahanice o podporu, o munici, o různé špičkové zbraně, o sankce, které jsou stále slabé a které jsou mnohdy obcházeny. V Česku do jisté míry oslabila i pomoc ukrajinským uprchlíkům. Z původní vlny solidarity moc nezbylo, stát pomáhá méně, opozice populisticky, surově staví "naše lidi" proti Ukrajincům. Hanebná taktika.
Často čteme zprávy o tom, jak Rusové masivně podporují Putina, jak jsou zmanipulovaní a jak se ubohá ruská duše liší od té vypiplané západní. Říkáme si, jak jsou Rusové ubozí, jak se nedokážou Putinovi postavit, smést ho. Jen připomenu dobu komunismu a kolik lidí se tady u nás postavilo proti totalitě.
Ale nejen my, ani Západ se od Rusů tak moc neliší. Zůstává podobně naivní a zaslepený jako Rusové. Ta naivita se utěšuje hloupou nadějí, že "na nás si Rusko netroufne", "na nás Putin nezaútočí, není blázen". Rusko ale vede válku i proti nám už mnoho let, nebezpečnou, rozkladnou hybridní válku, která nahlodává západní společnost, které se daří zpochybňovat demokracii a její přednosti.
Jeden expert na Východ a na válku za druhým varuje: Putin se nespokojí s Ukrajinou, Putin chce jít dál. Válka se stala smyslem jeho existence, politiky, myšlení. Nejde jen o jeho choromyslné představy, jde i o to, že už nemá kam couvnout. Na Západě je na něj vydán zatykač, v Rusku dnes napočítáme zhruba 400 tisíc rodin, kterým vzal syny a dcery, nebo jim je zmrzačil. A bude jich přibývat. Z té cesty není návratu. Putin doma musí vyhrát volby a vést dál válku proti západním hodnotám. Nemá už jinou možnost.
Experti debatují o tom, kolik máme času, abychom toho Hitlera nové doby odradili. Nejprve se mluvilo o pěti až šesti letech, nyní už dobu zkrátili na dva až tři roky. Jakmile potom Putin situaci vyhodnotí tak, že nejsme připraveni, může zaútočit. A zdůrazněme, že experti se v tomto postoji zásadně liší od představ masy. Jak už řečeno, lidé si stále ještě nechtějí připustit, co nám hrozí. A to na tom jsme, alespoň my v Česku nebo lidé v Polsku či pobaltských zemích, o hodně lépe, snad díky historické zkušenosti.
Směšní a zároveň nebezpeční obhájci míru
Mimořádně špatnou roli u nás sehrává opozice, která kritizuje každého, kdo mluví o válce. Opoziční politici se postavili do role levných "obhájců míru", do role obhájců vyjednávání s Putinem, který však, jak známo, vyjednávat nechce a dál Ukrajinu brutálně devastuje. Řeči o míru už nezní vznešeně, nýbrž jen směšně. Putin Česko prohlásil za nepřítele Ruska ještě před vpádem na Ukrajinu. Důvodem bylo odhalení, kdo stál za výbuchy ve Vrběticích. Co dodat?
Napadán je i náčelník české armády Karel Řehka, jakmile mluví o tom, že se musíme na válku připravit, že konflikt s Ruskem bohužel nelze vyloučit. Upozorňuje na jednu zásadní věc, máme málo vojáků a málo záloh. Současný systém náboru vojáků a záložáků dostatek lidí nezajistí.
Před dvaceti roky jsme zrušili povinnou vojenskou službu. Tehdy to byla veliká radost a úleva, brali jsme to jako další projev svobody. Vůbec nás v té době nenapadlo, že by nás Rusko mohlo bytostně ohrožovat. Žili jsme v jiném světě, v úplně jiných představách o budoucnosti.
Ani dnes česká společnost zjevně není připravena na změnu, třeba na zavedení povinné vojenské služby. "Na velkou krizi potřebujeme mít dostatečný počet vygenerovaných záloh. Na to, abychom zavedli nějakou vojnu, na to je potřeba společenskou shodu, ale ta tu není," řekl Řehka nedávno.
Právě ta nepřipravenost, fakt, že chybí společenská shoda na tak zásadní otázce, jako je obrana svobody, nesmírně pomáhá Putinovi v jeho plánech. Je to podobné, jako by okolo vás hořely domy, ale vy byste to ignorovali a pustili si seriál v televizi. Asi je to dnes normální, asi si strašně neradi připouštíme akutní rizika. Ale chováme se hloupě. Celý Západ se teď nechová dost chytře, dost předvídavě, ačkoliv je opravdu masivně varován.
Generál Řehka řekl, že "Česko bude muset zvážit nějaké jiné formy povinné nebo dobrovolné služby nebo mechanismu, který nám vygeneruje dostatečné zálohy". Žádná debata okolo toho ovšem nenastala. Místo ní se hádáme o to, jestli jely traktory do Prahy právem, nebo ne.
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) na dotazy o zavedení vojenské služby sdělila, že se obrana bude dál snažit získat nové lidi do armády a do aktivních záloh, případně zjednodušit zdravotnické prohlídky pro zájemce, kteří chtějí projít odvodem. Málo. Měla by vyvolat debatu o nějaké formě vojenské služby. Ruská hrozba je obrovská a jediné, co může Putina odradit, je vidina drsné porážky, která by ho potkala. Každá země EU na to musí být připravena.
Estonský generál Vahur Karus, který šéfuje vojenské akademii ve městě Tartu, říká, že NATO má nad Ruskem technologickou převahu v tancích i letadlech, ale že roli hrají i další momenty: "Když se nepřítel zaměří na určité cíle a začne je likvidovat, budeme mít problém. A budeme řešit, jak doplnit stavy profesionálních vojáků."
Ačkoliv válka na Ukrajině trvá dva roky, ačkoliv vidíme, že pro Putina žádné zlo není dost velké, že je to patologický politik, stále jsme se ještě neprobrali ze snu. Z pocitu, že nám nic nehrozí, že náš způsob života bude pokračovat. V nejhorším bude Putinovi stačit Ukrajina. Nebude.
Strašnou roli u nás hraje opozice. Není ochotna vládu podpořit při nákupu stíhaček, při posilování obrany. Staví se proti ukrajinským uprchlíkům. Spojuje se s ruským spojencem Orbánem i se Slovákem Ficem. Úmyslně zastírá, co nám hrozí. Ale ani vláda není ochotna lidem natvrdo říct: válka nám opravdu hrozí, proberme se, připravme se.
