Nepropadnout zoufalství vyžaduje v českém Kocourkově buď železné nervy, nebo mimořádně optimistickou náturu. V úterý byl zveřejněn čerstvý rozsudek Městského soudu v Praze, na který se obrátil student pražského gymnázia Na Zatlance. Žaloval svoji školu za to, že mu od října loňského roku "na základě opatření vlády" neposkytuje vzdělání v souladu se zákonem, v jeho případě tedy denní, prezenční formou. Městský soud, senát soudce Milana Taubera, studentovi T.N. vyhověl a rozhodl takto: "Žalovanému (pozn. aut.: rozuměj gymnáziu) se zakazuje uskutečňovat vzdělávání distanční formou a přikazuje se mu obnovit denní formu vzdělávání v souladu se svým školním vzdělávacím programem." Verdikt je pravomocný, lze však podat kasační stížnost.
Soud musel posuzovat současnou situaci (opatření se, jak víme, neustále mění). Poslední stav vypadal tak, že gymnázium Na Zatlance nevrátilo žáky do školy, protože vláda 14. února prodloužila o 14 dní nouzový stav. Ten by zřejmě za normálních okolností jako argument pro distanční výuku stačil, ale soud vzal v potaz tuto skutečnost: nejedná se o nový nouzový stav, nýbrž o pokračování předchozího nouzového stavu, "a to proti vůli Poslanecké sněmovny, která s pokračováním tohoto nouzového stavu nevyslovila souhlas". Soud zdůraznil, že "důvody pro vyhlášení obou nouzových stavů jsou formulovány naprosto totožně".
Nepřijal ani argumentaci, "že o vyhlášení nouzového stavu byla vláda požádána hejtmany všech krajů a primátorem hlavního města Prahy". Babiš a spol. vycházeli z krizového zákona, podle kterého "není-li možné účelně odvrátit vzniklé ohrožení v rámci stavu nebezpečí, hejtman neprodleně požádá vládu o vyhlášení nouzového stavu". Podle soudu však žádost hejtmanů neposkytla žádný nový, věcný důvod, neobsahovala žádnou novou situaci, jíž by mohlo být například zhoršení pandemie. Jinými slovy: od hlasování sněmovny se nic nezměnilo. A její souhlas byl v dané situaci pro nouzový stav nutný. Proto je škola povinna ihned zahájit prezenční výuku. Současný stav byl shledán jako protiústavní. - Vážné.
Nejsem právní expert. Předpokládám však, že argumentace soudu sedí. Podobně se vyjadřovali i jiní právníci hned po "hejtmansko-vládním" prodloužení "nouzáku".
Poslanci "nazí i oblečení"
Podívejme se na novou situaci očima sněmovny. Poslanci pokračování nouzového stavu nepovolili (neodhlasovali). Vláda ho však dva dny poté proti vůli sněmovny prodloužila či obnovila. Sněmovna mohla den po prodloužení hlasovat znovu a vládu zarazit. Neučinila tak. Odtud plyne, že i poslanci mají máslo na hlavě, nejen bezradná vláda, která začíná až zoufale bojovat se soudy (viz pondělní nález Ústavního soudu o maloobchodu a službách). Přesně řečeno bojuje s právem, uchyluje se k protiprávním, protiústavním krokům.
Proč poslanci tři dny po svém odmítnutí mlčeli k jeho svévolnému prodloužení? Protože hejtmani sedí jak ve vládních, tak opozičních stranách. Poslanci (strany a hnutí) nešli proti svým vlastním lidem. Navíc si nejspíš nebyli jisti neprodloužením nouzového stavbu, a takhle zřejmě nabyli dojmu, že z vlastní odpovědnosti vyklouzli. Nevyklouzli z ničeho. Předvedli, že nedrží postoj, jsou "nazí i oblečení". Nemůžeme se na ně spolehnout.
Ze soudů teď budou dělat politici i mnozí občané nepřátele. (Nezapomeňme, že Pražský městský soud se dostal už loni v dubnu do křížku s vládou, tehdy čtyři klíčová opatření ministerstva zdravotnictví, omezení volného pohybu a maloobchodu v době koronavirové pandemie.) Budou na ně ukazovat: to soudci nás ohrožují, to oni házejí vládě klacky pod nohy. Omyl. Soudy včetně ústavního pouze hlídají zákonnost v této zemi. Pokud jsme právní stát, nemůže vláda kašlat na ústavu a další zákony. Nesmí. Žádný stav, sebehorší, pro ni není omluvou, důvodem, aby se chovala protiústavně.
Ovčáček: "Vláda nehledíc na dikci zákonů…"
Jeden očekávaný a typický útok přišel, jak jinak, z Hradu. Prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček po úterním rozsudku Pražského městského soudu tweetoval: "Sci-fi? ČR uprostřed noci přepadá armáda cizí moci. Vláda nehledíc na dikci zákonů organizuje nouzovou obranu země. Zasedá soud a veškeré kroky ruší jako neústavní, nezákonné a neodůvodněné. Nad Pražským hradem zavlála vlajka vítězné armády. Ústavnost byla zachráněna."
Je to mimořádně hloupé a zároveň nebezpečné štvaní proti soudům a právu. Všimněme si slov "nehledíc na dikci zákonů". Proboha, jak může vláda nehledět na dikci zákonů? Babiš a Zeman tedy věděli, že je prodloužení nouzového stavu protiústavní? (Jinak to, že nad Hradem vlaje dávno pomyslná vlajky Moskvy, víme i bez Ovčáčka.)
Chybu nedělají v dnešní situaci soudy, chybuje vláda, dost možná chybovali i poslanci, kteří vládě de facto dovolili, aby jednala proti jejich vůli. Premiér Babiš a jeho klíčoví anticovidoví ministři situaci nezvládají, nejsou schopni ji řešit, lítají v tom jak nudle v bandě. Babiš se nebyl s to dohodnout ani se "svými" komunisty, kteří ho pětkrát podrželi, ale ani s demokratickou opozicí.
Jestli něco v této těžké situaci nepotřebujeme, tak jsou to útoky na soudy. Potřebujeme vládu, která se pohybuje v mezích ústavy. Útok mluvčího Zemana na soudce je útokem prezidenta. Nic hloupějšího a podlejšího dělat nemůže.
Jestli dnes něco nepotřebujeme, je to rozklad státu, který však sledujeme. Potřebujeme legálně fungující stát, systém schopný čelit nákaze podobně, jako mu čelí Němci nebo Rakušané. Potřebujeme věřit, že státní kroky mají smysl. Pokud jsou protiústavní, smysl nemají.
