Emil Aslan Emil Aslan | Komentáře
22. 9. 2016 11:50

Ruské drony odlétly, následoval krvavý útok na konvoj do Aleppa. Mír v Sýrii je iluzí

Syrské příměří ohrožují sami jeho zprostředkovatelé. Američané se za nálet omluvili, Rusové ho popírají. Analýza politologa Emila Aslana.
Aleppo je vystaveno bombardování, lidem chybí potraviny a léky. Humanitární konvoj byl zničen.
Aleppo je vystaveno bombardování, lidem chybí potraviny a léky. Humanitární konvoj byl zničen. | Foto: Reuters

Když Rusko a Spojené státy prosadily v první polovině září příměří v Sýrii, někteří komentátoři hovořili o historické příležitosti, která může v zemi zmítané ve víru brutální občanské války vyústit v mírový proces. Během několika málo dnů však došlo k několika významným událostem, které ohrozily nejen mírový proces, ale i samotné příměří – vinou jeho samotných zprostředkovatelů.

17. září zaútočily americké stíhačky na oddíly Asadovy armády, zahynulo kolem šedesáti vládních vojáků. Vzápětí se Washington za tento nálet, který se podle slov ministerstva zahraničí stal omylem, omluvil, přičemž samotný útok byl pozastaven hned poté, jak se zjistilo, že nemíří na správný cíl. Vysvětlení, které nabídli Američané, znělo: útok byl původně mířen na jednotky Islámského státu, které se v této oblasti nacházely. Měl být veden s cílem pomoci vládním vojskům.

Zazněla rovněž informace o tom, že Asadovi vojáci nebyli řádně označeni – možná se jednalo o šíitské milice z Libanonu, Iráku nebo jiných oblastí, které jsou ze vzduchu stěží rozpoznatelné od džihádistů, možná šlo o Asadovy vězně – těžké zločince, dezertéry, nebo ne zcela loajální oddíly, které dělaly pravidelné armádě předvoj. Ať již tak či onak, neměli uniformy, ale disponovali bojovou technikou podobnou té, kterou mají džihádisté. Pravdou je, že nepravidelných jednotek je v Asadově armádě nebo v mezinárodních oddílech bojujících na jeho straně více než pravidelných uniformovaných oddílů, takže se Američané mohli snadno splést. Útok nicméně rozzuřil syrské a zejména ruské představitele.

Podle vysvětlení nabízeného Moskvou byl americký útok součástí strategie zaměřené na maximální oslabení Asadovy armády a posílení opozice, ať již umírněné, nebo radikální. Napětí mezi oběma stranami bylo natolik silné, že vyústilo v bezprecedentní diplomatickou roztržku mezi Vitalijem Čurkinem a Samanthou Powellovou, představiteli Ruské federace a Spojených států v OSN. Powellová na snahy ruských představitelů svolat mimořádné zasedání Rady bezpečnosti reagovala nediplomaticky výčtem hříchů rusko-asadovského angažmá v Sýrii, včetně cílených útoků na civilní cíle (nemocnice, pekárny, tržiště, celé čtvrtě), nasazení kazetové, zápalné a termobarické munice a použití taktiky tzv. dvojitých náletů (po prvním bombardování se vojenská letadla vrací, aby „dobila” lidi, kteří se v zasažených civilních objektech snaží zachránit svoje příbuzné a sousedy).

Dva dny po americkém náletu, 19. září, došlo k útoku – podle všeho také leteckému – na humanitární konvoj vedený OSN, který měl podle komplikovaných předchozích ujednání zamířit z tureckého území do již několik let obléhaného Aleppa. Jeho ovládnutí syrsko-rusko-šíitskou koalicí může osud syrské občanské války zpečetit. Město považované za symbol protiasadovského odporu se nachází v zoufalé situaci. V posledním roce se stalo obětí brutálních kobercových náletů ze strany ruské a asadovské koalice. Statisícům lidí, uvězněným v kdysi největším syrském městě, chybí základní potraviny, léky a teplé oblečení před nadcházející zimou. Příjezd humanitárního konvoje měl Aleppu po delší době nesmírně ulevit. Podle amerických zdrojů, potvrzovaných i jinými pozorovateli, však útok, který nejspíš vedlo ruské letectvo a který stál život dvacet lidí, měl za následek ukončení vytoužené humanitární mise.

Byl útok nahodilý, nebo cílený? Příslušelo by říci, že se pravdu nikdy nedozvíme – jak to ve válkách často bývá –, nicméně řada indicií nasvědčuje tomu, že nejspíš se jednalo o záměrný útok. Za prvé, i ruské zdroje potvrzují, že ruské drony konvoj po cestě od turecko-syrských hranic na jih k Aleppu sledovaly. K útoku podle ruských představitelů došlo až ve chvíli, kdy drony prostor nad konvojem náhle a poněkud nepochopitelně opustily. Podle názoru některých odborníků se tvrzení ruských generálů, že „chvilku před útokem odlétly", dá vysvětlit tím, že by se ostatní jinak po Rusku dožadovali záběrů okamžiku, kdy se konvoj dostal na překladiště – a stal se terčem útoku.

Je vcelku možné, že jednotky nechtěly zaútočit na kamiony včetně lidského doprovodu a že jejich cílem bylo jen zničit humanitární náklad po vyložení – buď na oplátku za předchozí útok na Asadovy oddíly, anebo ve snaze znemožnit přísun kriticky důležité humanitární pomoci do Aleppa. Jen jim to moc nevyšlo, protože řidiči s kamiony po vyložení neodjeli, ale zůstali všichni u skladu. Připomeňme si, že podle alternativního vysvětlení, nabídnutého ruskou stranou, byl příčinou destrukce konvoje požár, což ale záběry z místa vyvracejí. Hypotézu, že by na humanitární konvoj zaútočili samotní rebelové z obklíčeného Aleppa, zatím Moskva nevyslovila; zřejmě vzhledem k tomu, že je všem známo, že rebelové nedisponují tak přesnými a dalekonosnými zbraněmi.

I kdyby za útokem stálo asadovské letectvo – což samotní ruští generálové kvůli technickým parametrům útoku odmítají –, je jasné, že o průjezdu konvoje se v Damašku a v Moskvě vědělo a dal se stěží splést s ozbrojenou formací, a vina by tak padala na Rusko, které zaručilo bezpečný průchod do Aleppa. Ať už tak či onak, mír v Sýrii stále není v dohlednu – a přispívají k tomu ani vážné neshody v řadách nejmocnějších zprostředkovatelů.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 12 minutami

Hlavní soutěž filmového festivalu Febiofest vyhrál švédský film Charter režisérky Amandy Kernellové o matce hledající cestu ke svým dětem

před 54 minutami

Platforma Rekonstrukce státu ocenila 21 politiků za boj s korupcí, vyzdvihla Michálka

Platforma Rekonstrukce státu ve čtvrtek ocenila 21 politiků, kteří se podle ní v končícím volebním období nejvíce zasloužili o prosazování protikorupčních zákonů v Parlamentu. Vyzdvihla zejména zásluhy poslance Jakuba Michálka (Piráti), dále pak Marka Výborného (KDU-ČSL) a Ondřeje Profanta (Piráti). Sdělila to ve čtvrtek mluvčí platformy Eva Hromádková.

Ocenění "Dělník protikorupční legislativy" udělila Rekonstrukce státu celkem devíti zástupcům Pirátské strany, třem lidovcům, dvěma Starostům a nezávislým, dvěma poslancům vládního hnutí ANO a jedné poslankyni vládní ČSSD, dále dvěma zástupcům ODS, jedné člence TOP 09 a jednomu senátorovi za klub SEN 21 a Pirátů.

„Poslancem, který za poslední čtyři roky nejvíce podporoval protikorupční opatření, je Jakub Michálek z Pirátské strany. Zasloužil se zejména o vylepšení nominačního zákona, zavedení informačního příkazu a aktivně usiloval o schválení novely zákona o státním zastupitelství," uvedla platforma.

Výborný podle Rekonstrukce státu vedle podpory řady důležitých opatření dlouhodobě bojoval za reformu exekucí, kterou Sněmovna schválila na začátku letošního léta. Profant zase prosazoval zejména přístup k informacím a digitalizaci.

Zdroj: ČTK
Další zprávy