Ceny energií letí strmě vzhůru. Situace, která se nás všech palčivě týká. Většina lidí přemýšlí, jak přežije zimu, kde vezme peníze na topení, na plyn, na elektřinu. A pokud peníze mít nebude, jak si poradí…
Do toho vstupují politici. Andrej Babiš křičí, hází vinu na vládu Petra Fialy, svůj podíl na naší závislosti na Rusku zcela popírá. Kandidát na prezidenta, odborář Josef Středula tweetuje: "Cena elektrické energie se nezadržitelně řítí k magické hranici 1000 eur! Jen za poslední měsíc stoupla z 374 eur na 984 eur. Premiér @P_Fiala s ministrem @JozefSikela si mezitím stihli udělat hezké prázdniny a teď místo okamžité cenové regulace svolávají summit. Proberte se!"
Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) se v pátek ve sněmovně pokusil situaci otočit, postavit se na druhou stranu, překonat varování a naříkání opozice. Dnešní stav prý pokládá za ještě horší, než jak ho popisuje opozice. Společenská atmosféra je podle něho nejdramatičtější od roku 1989: "Pokud se nevyřeší krize v energetice, tak je ohrožen politický systém této země. Pokud se nenajde celoevropské řešení, tak je dokonce ohrožena Evropská unie jako taková," pravil a varoval dokonce před hrozbou revoluce.
Prohlásil, že není jiné cesty než zastropování cen a on nebude "dělat nic jiného než nacházet takové právní řešení, aby to šlo". Stát podle něj musí ohraničit marže výrobců a obchodníků. "Pokud vláda nevyřeší krizi v energetice, stejně tady dlouho nebude," prohlásil mimo jiné.
O víkendu reagoval ministr zdravotnictví Vlastimil Válek na zjištění České televize, že fakultní nemocnice v zemi zatím nemají uzavřené smlouvy na dodávky energií na příští rok a oproti domácnostem se na ně nevztahuje zákonná pojistka v podobě dodavatele poslední instance. "Pokud nebudou zajištěny fakultním nemocnicím dodávky energií, tak já nebudu ministr zdravotnictví. Nebudu dělat ministra zdravotnictví, který by se nemohl podívat do očí fakultním nemocnicím, ale především pacientům. Musí být zajištěny dodávky energie a ty dodávky nesmí zlikvidovat zdravotnictví, tečka," řekl v ČT.
Blažek ve sněmovně hrozí revolucí a Válek vyhrožuje, že položí funkci, pokud nebudou mít nemocnice zajištěné energie. Do toho se pokouší celkem klidným hlasem vstupovat ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) a občas nějaké kroky oznámí premiér Petr Fiala (ODS). Ten je však z mnoha stran, nejen z opozice, kritizován, že dělá málo, že mu chybí razance, že jde "za vozem", že si v době kulminující energetické krize vláda užívala dovolenou.
Fialo, vstávej, jinak bude revoluce!
Někteří pozorovatelé soudí, že i slova Pavla Blažka, tedy jednoho z konstruktérů této vlády, byla varováním spíše premiéru Fialovi, měla ho vyburcovat, probudit a dohnat k nějaké intenzivnější aktivitě.
Když se podíváte z okna, když jedete na kole, vlakem či autem po venkově, to napětí pochopitelně nevidíte. Nežijeme na Ukrajině, nezuří u nás válka. A přece se okolo energií rozvíjí takřka válečná hysterie. Tím vůbec nemyslím, že by situace a hrozba nebyla skutečně vážná, jen chci říct, že jiní blízko nás jsou na tom mnohem hůř a nevyšilují, nemají na to čas.
První řešení, které snad každého napadne, je naprosto základní, obyčejné a mnoha rodinám dobře známé - šetřit. Šetřit energií všude, kde se dá. Šetřit teplou vodou, šetřit v horku při klimatizování, což se týká spíš velkých budov, a v zimě při topení, to se týká nás všech.
Šetřit by měla i vláda, měla by nás nabádat a žádat o šetření, měla by šetření nařizovat. Když se podíváte na úvod vládního webu, najdete tam (29. srpna 2022) jedinou věc k tématu energií: "Vláda schválila konkrétní podobu tzv. úsporného tarifu, průměrná pomoc bude ve výši 15 000 Kč". Mimochodem pomoc to je, ale nejen experti na chudobu ji vnímají jako zcela nedostatečnou. Nenajdete tam žádné nařízení, jak a kde se má šetřit s energií.
Úplně jinak se chová německá vláda, která přitom řeší podstatně menší problém než my. Kabinet spolkového kancléře Olafa Scholze, který v pondělí navštívil Prahu, zveřejnil opatření, jež platí od 1. září a od 1. října (překlad nabídla STUŽ, Společnost pro trvale udržitelný rozvoj). Německo je přitom na ruském plynu mnohem méně závislé než my, na jejich spotřebě se podílí jen asi 50 procenty, u nás před válkou na Ukrajině 97 procenty.
Spolkový kabinet minulou středu schválil dvě nařízení o úsporách energie. Vycházejí ze zákona (paragraf 30 EnSiG) a obě obsahují konkrétní opatření k úsporám pro nadcházející i další topné období. Určeny jsou jak veřejným institucím, tak podnikům a domácnostem. Kromě úspor plynu se počítá také s opatřeními na snížení spotřeby elektřiny, protože to pomůže snížit výrobu této komodity z plynu. První nařízení s krátkodobými opatřeními platí od 1. 9. 2022 a má platnost 6 měsíců. Druhé nařízení se střednědobými opatřeními se použije od 1. 10. 2022 a jeho platnost je 24 měsíců. To druhé vyžaduje souhlas Spolkového sněmu.
Celonárodní úsilí v Německu
Spolkový ministr hospodářství a ochrany klimatu Robert Habeck k tomu sdělil: "Stojíme před celonárodním úsilím, které vyžaduje silnou souhru státu, hospodářství a společnosti, federální vlády, spolkových zemí, obcí, sociálních partnerů, odborů, řemesel a sdružení i občanské společnosti. Každý příspěvek se počítá."
Důvod, proč to uvádím: německá vláda se chová racionálně. Nejenže staví terminály na zkapalněný zemní plyn, buduje tedy intenzivně alternativní infrastrukturu, ale spolupracuje se svými občany, firmami, institucemi. Neříká jako Blažek, že hrozí revoluce, nestraší, říká a nařizuje lidem, co mají dělat. Má plán. Když máte plán, nepanikaříte. Vykládat o ohrožení celé EU, strašit převratem, to není zrovna chytrá cesta.
Příklady, co Němci nařizují. Velký důraz je kladen na opatření pro veřejný sektor, který tak plní svou příkladnou funkci a může ostatním poskytnout orientaci, pokud jde o proveditelná a praktická úsporná opatření. Nařízení je velmi konkrétní a týká se třeba i nájemních smluv a stanovené minimální teploty v pronajatých místnostech. Pokud chtějí nájemníci topit méně, porušují dnes své nájemní smlouvy. Proto je nutné tyto smluvní povinnosti po dobu trvání nařízení dočasně pozastavit.
V budovách nebo přidružených soukromých zahradách je zakázáno vytápět soukromé vnitřní nebo venkovní plavecké bazény a bazény ke koupání, včetně nadzemních bazénů, plynem nebo elektřinou z elektrické sítě. - Netýká se to léčebných účelů a bazénů používaných pro komerční účely.
Nesmějí se vytápět místnosti, ve kterých se lidé pravidelně nezdržují, jako jsou chodby nebo velké haly, foyer nebo technické místnosti, pokud k tomu nejsou technické nebo bezpečnostní důvody. - A opět existují výjimky jako zdravotnická zařízení, zařízení pro zdravotně postižené, pečovatelská zařízení, školy, školky nebo denní stacionáře.
V kancelářích ve veřejných nebytových budovách nesmí být dočasně překročena maximální teplota vzduchu 19 stupňů. Dříve doporučená minimální teplota pro kanceláře je 20 stupňů. Odpovídající snížení teploty vzduchu platí také pro ostatní pracovní místnosti ve veřejných nebytových budovách v závislosti na míře fyzické námahy spojené s činností v těchto místnostech. - A opět najdeme výjimky.
Zbytečně nevětrat
Ve veřejných nebytových budovách je třeba vypnout decentralizované systémy ohřevu pitné vody, zejména průtokové ohřívače vody nebo decentralizované zásobníky teplé vody, pokud je jejich provoz určen především k mytí rukou a pokud to není v rozporu s hygienickými předpisy.
Osvětlování budov nebo památek zvenčí s výjimkou bezpečnostního a nouzového osvětlení je zakázáno. Výjimkou je krátkodobé osvětlení během kulturních akcí a veřejných festivalů a obecně všechny případy, kdy je osvětlení nezbytné pro zachování bezpečnosti provozu.
Dodavatelé plynu a tepla budou povinni informovat své zákazníky o spotřebě energie a souvisejících nákladech, o dopadech současného a možného budoucího zvýšení cen energie a o možném potenciálu úspor včas, nejméně však na začátku topné sezony. Vlastníci obytných budov, které jsou zásobovány plynem nebo teplem z plynovodu, musí tyto informace předat uživatelům.
Ve vytápěných maloobchodních provozovnách je zakázáno trvale ponechávat otevřené dveře a vstupní systémy, jejichž otevření vede ke ztrátám tepla, pokud není ponechání otevřených dveří nezbytné pro funkci vchodu nebo východu jako únikové cesty. - Provoz osvětlených nebo světelných reklamních zařízení je zakázán od 22:00 do 16:00 následujícího dne. To neplatí, pokud je osvětlení nezbytné k zachování bezpečnosti provozu nebo k odvrácení jiných nebezpečí a nelze je v krátké době nahradit jinými opatřeními. - Pro pracovní prostory na pracovištích platí uvedené maximální hodnoty teploty vzduchu jako minimální hodnoty teploty.
K tomu spolková vláda vydala ještě druhé nařízení, jež se týká opatření, která vyžadují více času. Zaměřena jsou na úspory v nadcházejícím a následujícím topném období, ale mají efekt i po něm. Toto nařízení platí dva roky.
Chápete ten rozdíl, to úplně odlišné myšlení? Nepochybuji, že Němci energetickou krizi nejen zvládnou, ale ještě budou mít dobrý pocit, že se na tom všichni podíleli. U nás je to jinak, vláda žádný plán, který by do šetření zatáhl každého, nemá. Stojí někde mimo, nechá se kamenovat opozicí, vypadá velmi bezradně. Fiala připomíná Šípkovou Růženku, měl by se probrat z letargie, nabídnout plán. Může ho klidně okopírovat od Němců.
