Martin Fendrych Martin Fendrych | Komentáře
1. 8. 2023 8:00

Skleníkové plyny působí vedra a požáry. Ničí náš svět. Ještě však máme čas něco dělat

Klimatická vědkyně Friederike Ottová: "Pořád ještě máme čas a prostor zajistit, že naše planeta bude bezpečným a zdravým místem k životu – pokud rychle přestaneme spalovat fosilní paliva a investujeme do adaptace na změnu klimatu."
Požáry na Rhodu... málo se připomíná, že by zřejmě nebyly bez změny klimatu.
Požáry na Rhodu... málo se připomíná, že by zřejmě nebyly bez změny klimatu. | Foto: Reuters

Letošní léto je zběsilé. Nemyslím válku zuřící na Ukrajině, ale vlny veder, jež sužují část Spojených států, Mexiko a taky Čínu, kde teploty vyšplhaly nad 45 stupňů Celsia, požáry na Rhodu, Sicílii a severním pobřeží Afriky. Červenec byl zřejmě nejteplejším měsícem v historii měření, průměrná globální teplota vzrostla asi o 1,5 stupně Celsia ve srovnání s předprůmyslovou érou. "Éra globálního oteplování skončila, nyní přichází éra globálního varu. Změna klimatu je tady. Je děsivá. A to je teprve začátek," reagoval na oznámení vědců generální tajemník OSN António Guterres.

Žijeme uprostřed klimatické změny, jejíž důsledky jsou ničivé. V naší zemi devětkrát narostl počet dnů, kdy teplota stoupne nad 35 °C, oproti letům 1961 až 1990. Server Fakta o klimatu píše, že děsivá horka v Severní Americe a Evropě by byla bez změny klimatu prakticky nemožná, "vedro v Číně je dnes v důsledku oteplování nejméně 50krát pravděpodobnější".

Zdaleka nejsme na konci oteplování. Časopis Nature zveřejnil text, který popisuje, jak se mění Atlantická meridionální cirkulace (AMOC), dokonce predikuje, že by se pohyb oceánských proudů mohl mezi lety 2025 a koncem století zcela zhroutit. Dál popisuje, že AMOC je momentálně nejslabší za posledních 1600 let. Zastavení oceánských proudů, kam patří i nám známý Golfský proud, by na svět tvrdě dopadlo. V Česku bychom zažívali zimy jako v době ledové, jinde by zas zřejmě ochably monzunové deště a se vší pravděpodobností by kvůli neúrodě vypukl hladomor. Ten by vyhnal lidi z domovů, národy by se musely stěhovat, svět by postihla mamutí migrace.

Špatných zpráv o klimatu je mnoho, působí děsivě, nedivím se, že dnes mladé lidi trápí nejistota, úzkosti a deprese. Jejich výhled není vůbec, ale vůbec růžový, nebo spíš není vůbec zelený, nýbrž vyprahlý a spálený. Zesměšňována je Greta Thunbergová, lidé se cítí popuzeně, když se různé skupiny jako u nás Poslední generace snaží změnit naše návyky, ale změnit je musíme. Přítomný čas je na místě, nestačí říct, že "budeme muset změnit", už dnes je pozdě.

Evropská unie sestavila celý systém plánů, Green Deal, našimi politiky tak často a zuřivě napadaný. V Evropském parlamentu nedávno prošel zákon o obnově přírody, i když se ho snažili blokovat evropští lidovci a krajní pravice. Jde v něm o záchranu člověkem poničené přírody a ekosystémů, jde v něm o návrat pokud možno do původního stavu.

U nás se toho zas tak moc neděje, vedeme jalové hádky o "záchranu" spalovacích motorů, nejsme zatím ochotni se nějak zásadně omezit, uskromnit, pokud k tomu nejsme donuceni (viz energetickou krizi a skok cen elektřiny a plynu vzhůru, to pak šetříme). Nejsme ochotni - a to je problém především starších generací, které však ovládají českou politiku - omezit auta v centrech měst, nejsme ochotni zpomalit.

Je to na nás, my musíme politiky tlačit, aby konali

Přitom se už nemůžeme vymlouvat na neznalost, že jsme nevěděli, co se děje. Máme k dispozici celou škálu vědeckých zpráv a poznatků o klimatické změně a především o jejích následcích. Disponujeme dnes technickými možnostmi, víme, co dělat, abychom do atmosféry vypouštěli nejprve méně skleníkových plynů, postupně pak žádné. Co nám tedy vlastně chybí?

Bylo by snadné říct, že chybí politici rozhodnutí neblahý stav měnit. Ano, ti nám chybí, klima nepatří mezi klíčová témata ani vlády, ani opozice, té ještě mnohem méně. Nejvíc nám však chybí hluboké vědomí většinové společnosti, že je zle a že nemůžeme setrvačně pokračovat jako doposud. Pokud si to my sami, my voliči, my občané, neuvědomíme, pokud my nebudeme na politiky tlačit, aby konali, budou dál stejně laxní a nic se nezmění.

Něco ale dělat musíme. Pokud se Atlantická meridionální cirkulace může zastavit už v roce 2025, nemůžeme přece čekat, co udělají jiní, co udělá Čína nebo Jižní Amerika. Musíme sami udělat všecko, co nám vědci doporučují. A doporučují toho hodně.

Něco nadějného? Dr. Friederike Ottová, vedoucí Oddělení klimatických věd Granthamova institutu pro klimatické změny a životní prostředí na Imperial College v Londýně, mluvila o atribuční studii World Weather Attribution. Ta dokládá, že letošní vlna veder ve světě souvisí s klimatickými změnami.

Friederike Ottová řekla: "Výsledek této atribuční studie není nijak překvapivý. Je to vlastně jednoduché: svět stále spaluje fosilní paliva, klima se dál otepluje a vlny veder jsou stále extrémnější. Přesto tyto vlny veder nelze považovat za nějaký 'klimatický kolaps'. Pořád ještě máme čas a prostor zajistit, že naše planeta bude bezpečným a zdravým místem k životu - pokud rychle přestaneme spalovat fosilní paliva a investujeme do adaptace na změnu klimatu. Jestliže to ale neuděláme, budou na následky veder dál každoročně umírat desítky tisíc lidí." - Není pozdě, ještě je čas.

Video: Biologové jsou z požárů nadšení. Pro planetu bez lidstva jsou příležitost, říká vědkyně (25. 7. 2023)

Spotlight Aktuálně.cz - Lenka Suchá | Video: Jakub Zuzánek
 

Právě se děje

Další zprávy