Často slyšíme, že jsme "rozdělená společnost". Máme ale i společná témata, společné obavy a strachy, společné nepřátele. Jedním ze způsobů, jak se na nás jako societu dívat, je rozčlenit nás jako podle toho, koho volíme, a pak sledovat, oč jednotlivým skupinám jde. Projekt Česko společně a studie agentury STEM a České spořitelny ukázaly, že příznivci vlády i opozice u nás považují za klíčové téma ochranu přírody. Hle, velká spojující plocha. Když však pozorujete práci politiků, nepoznali byste to. Na klima většinou kašlou.
Zjevná většina voličů vládních stran, opozice i menších uskupení souhlasí s tvrzením, že "člověkem způsobené klimatické změny zásadně ohrožují naši budoucnost". O něco menší společný souhlas, ale stále většinový, vyvolává tvrzení "ochrana přírody má mít přednost před ekonomickým růstem".
Co z toho vyvodit? Jsou témata, která přesahují dělicí čáry. Člověk, který inklinuje k Západu a svobodě, chce žít ve snesitelném světě stejně jako ten, kdo je nakloněn vzhlížet k Putinovi. Pokud by politici chtěli hledat shodu, spojovat národ, jak oni často říkají, pak by se mohli více soustředit na toto téma. Jenomže podstata politické odlišnosti stojí na střetu, na zásadě "musím se lišit", "musím z druhého udělat blbce" či rovnou "zločince", ale to na společných, spojujících tématech nejde. Takže pro politiky společná témata vlastně prakticky neexistují.
Avšak zanořme se do hloubky našeho společenského ega. Dobře, jde nám o klima, o záchranu přírody. Jde o to jak tomu, kdo fandí Zelenskému a Ukrajině, tedy Západu, tak i tomu, kdo fandí válečnému zločinci Putinovi. Co ale Rusko provádí na Ukrajině? A teď na chvíli zapomeňme na vyvražďování civilistů, mučení, popravy, znásilňování, drancování a únosy dětí i dospělých. Rusko tam způsobuje také ekologickou katastrofu, ničí přírodu, úmyslně demoluje zdroje energie, zahrává si s atomovými elektrárnami, zahrává si se zničením přehrady Kachovka, což by znamenalo obří ekologickou i ekonomickou škodu.
Na ekologický aspekt války se často zapomíná, je zatlačen do pozadí. Ale ekologické škody na Ukrajině jsou obrovské a narůstají. Je tedy pravda, že se na tématu ochrany přírody před ničivými lidskými aktivitami shodneme? Možná v průzkumu, nad papírem, kde si kupříkladu realitu Ukrajiny odmyslíme. Ale v hlubší vrstvě to přestává fungovat. - Přesto je téma ekologie a obavy o budoucnost světa pro voliče spojující a nosné. Pro politiky ne, používají ho spíš opačně.
A Babiš není oligarcha…?
Další společné téma, jež z výzkumu vyplynulo, se týká oligarchů. Opět silná většina dotázaných voličů si myslí, že "velcí ekonomičtí hráči mají v Česku příliš velký vliv na chod státu", naopak menšina souhlasí, tito hráči "jsou v Česku pod dostatečnou demokratickou kontrolou".
Vezměme si vládní koalici - u jejích příznivců není divu, pod "velkým ekonomickým hráčem" si automaticky představí Babiše a jeho holding, výsledek sedí. Mimochodem, nejslabší pocit, že ten vliv je nezdravě silný, mají příznivci ODS. Nebo jim to nejméně vadí. Nejvíc to vadí voličům opozičních stran. A zase se vnořme hlouběji - jak to? Copak hlavní opoziční silou není ANO? Copak Babiš není oligarcha? Copak jeho holding zaparkovaný ve svěřenském fondu nevydělal desítky miliard a nezískal miliardy na dotacích poté, co Babiš vstoupil do nejvyššího patra české politiky?
Jak tedy máme tuto silnou národní jednotu obávající se vlivu ekonomických mogulů chápat? Že je selektivní? Že kdo nechce, nevidí vliv Renáty Kellnerové s rodinou (PPF), Karla Komárka (KKCG), Radovana Vítka (realitní magnát), Daniela Křetínského (EPH), Andreje Babiše (Agrofert), Pavla Tykače (Sev.en Energy) a dalších? Bráno podle letošního žebříčku nejbohatších Čechů sestaveného časopisem Forbes. - Nejspíš jsme jaksi tradičně vůči bohatým nedůvěřiví. Žádné "spojující" téma v tom nevidím. Možná spojeni v závisti, ale ne spojeni v něčem, co může společnost měnit k lepšímu.
Další spojující téma: většina souhlasí, že "vše, čeho se člověku dostane, musí být zasloužené a odpracované", a nesouhlasí, že "plnění základních potřeb by nemělo záviset na tom, zda si to člověk zaslouží nebo odpracuje". - Poněkud děsivé spojení, protože jde mimo realitu. Píšu o tom často, politici léta vyvolávali nesnášenlivost k chudým lidem, dařilo a daří se jim to. Vyvolali falešnou představu, že u nás dávky a pomoc čerpají lidé, kteří to nepotřebují, podvodníci. Navíc tu funguje přesvědčení, že si vše musíme "zasloužit". Chápete? Musíte si zasloužit i dávky v nezaměstnanosti, podporu. Úvaha postavená na hlavu, nepřející, zkreslená.
Vede k prohlubování sociálních příkopů, k prohlubování neporozumění. Když průzkum domyslíte, pak ve vás vyvolává velké obavy fakt, že se shodujeme v neporozumění lidem, kteří se dostali do těžké životní situace, nebo se v ní už narodili. Takové společné téma nám byl čert dlužen, k ničemu dobrému nevede. Je to spolčení většiny proti menšině, která nutně potřebuje podporu, porozumění, pomoc.
Jediné nosné téma je tedy ochrana přírody. A i to má své slabé místo. Strach o klima je logický. Bojíme se o sebe, o svoje děti, o jejich budoucnost. Bylo by dobré pokročit dál, nejen se bát, ale být ochotni se uskromnit.
