Neuvěřitelné se stalo skutkem! Na začátku volebního roku má současná opozice dva koaliční bloky, které půjdou spolu do voleb - v českých podmínkách skoro zázrak. Byla to jediná šance, jak si udržet naději na volební vítězství nad Andrejem Babišem. Co ale tato dvojhlavá a ve skutečnosti pětihlavá opozice slibuje, nejen v programovém, ale i v širším ideovém smyslu? Jak změní českou politiku?
Vždycky se všechno dá vidět z více stran. Nejsou za vším jen ideály či boj za demokracii. Koalice ODS, TOP 09 a KDU-ČSL (SPOLU) vznikala mimo jiné rovněž jako nutnost existenční. Díky volebnímu spojení se zabrání případnému propadu hlasů lidovců a topkařů, jejichž preference se delší čas pohybují na pětiprocentní hranici pro vstup do sněmovny. Spojení zvyšuje i výchozí pozici pro povolební přepočítávání propadlých hlasů, takže volební hlasy opozice mají předem zajištěnu větší než současnou sílu. To hlavní se ale čeká v programu. Pardon - opravdu? Je program tím, co bude vyhrávat volby?
Dá se o tom úspěšně pochybovat. Obě seskupení slibují více méně totéž, modernizaci společnosti a průhlednější politickou správu země. Detaily se obtížně rozlišují, protože kdo si bude pamatovat, která z opozičních koalic slibuje těch 120 kilometrů dálnic a která zase ještě nižší daně, než od nového roku máme. Program dnes volby nevyhrává.
Ani Babišovi ne. ANO vyhrálo kvůli naději, že politika bude konečně jiná a bude myslet i na lidi, na které doposud nikdo nemyslel. Podle mnoha voličů Babišova hnutí je právě tento zájem o ně, doložený dobrou PR kampaní, přesvědčil o tom, že Andrej Babiš je ten správný člověk v čele vlády. Jak tohle Piráti se starosty a koalice SPOLU chtějí nahradit? Kde chtějí vzít tuto "sociální sílu veřejného uznání", z níž možná iluzivně a neprávem vyrostli premiér Babiš i prezident Zeman?
SPOLU se vrací k obnovené hodnotové, tedy ideologicky založené politice. Má to být politika pravicová, s lidovci nicméně soucitná, prorodinně sociální. Soucitný konzervatismus se vrací na scénu v Česku, proto ono krásně sociální slůvko "spolu". A opět ta zpochybňující otázka - zajímá to ještě někoho? Tedy například: co je a co není správně pravicové, konzervativní? Není zejména ODS, ale i TOP 09, uzavřena ve starých představách z 90. let, že strana, aby byla úspěšná, musí mít nejprve jasně vymezené ideologické hřiště?
Ideologie versus spěšný svět
Kdysi, když se česká politika učila hrát hru na společnost a její řízení, to ještě platilo. Tehdy ovšem pravicovost znamenala především opak toho, co předcházelo, tedy opak komunistického vládnutí, proto nebyl takový problém najít třicet a více procent pravicově naladěných voličů. Hřiště bylo ještě obrovské. Ale co je dnes pravice? Opak Babiše?
Ideologická výbava se do dnešního rychle se měnícího světa příliš nehodí, jakkoliv to z kulturních mediálních válek vypadá jinak. Do českého prostředí, v němž si lidé i během covidové krize zvykli, že pomáhat se má všem a stejně, se proklamace o odpovědném individuu, které se musí postarat hlavně o sebe, už moc nehodí. Klidně ať je strany a hnutí vyslovují, ale nikdy na ně nebude slyšet tolik voličů, aby to vyhrálo volby.
I z Babišova úspěchu je přece vidět, že ideologie voliče moc nezajímá. Vždyť zprvu přebíral pravicové a posléze zase levicové voliče. Jedny pro zhrzenost namířenou na rádoby pravicové strany, které zklamaly, ty druhé nadšené z vidiny lepšího živobytí. A obě skupiny spojené tím, že budou uznány jako relevantní politická síla, jako někdo, koho je a má být vidět.
I Donald Trump přece nabíral voliče pro nenávist vůči předchůdci Obamovi, který nesplnil sliby, a opět pro uznání zapomenutých dělníků a dalších lidí, kteří už pak v euforii ze svého veřejného znovuzrození snadno přehlédli, že na ně zapomněl i Trump.
Cení se geopolitická zásadovost
Svazek Pirátů a STAN primárně ideologický není. Mluví se o něm jako o liberálním spojenectví, zatímco SPOLU je to konzervativní, čímž je jaksi zajištěn široký střed, kde se vyhrávají volby. Námitka, že Piráti jsou přece ideologicky jasně doleva, protože nesou téma digitální svobody a boj s klimatickou změnou, je sice silná, jenže kvůli tomu momentálně hlasy v průzkumech nesbírají.
Růst jejich preferencí je dán opticky viditelnou aktivitou ve sněmovně, jsou dělní (což vtipně odporuje názvu Piráti), prakticky zaměření. Jejich aktivita potvrzuje, že jsou schopni přinést prakticky, nikoli rétoricky, nějakou změnu, a to je podstatnější než to, zda bude více středová, nebo více vlevo.
Starostové se do tohoto spolku hodí právě proto, že pro voliče vykazují stejnou praktickou schopnost jako Piráti, ať už to tak je, nebo ne, mediálně to tak vypadá. ("Nedělám politiku, řeším problémy lidí," řekl kdysi Andrej Babiš, k čemuž by se STAN mohli snadno přihlásit.)
Pokud by se zrovna neprobíral vztah k Číně nebo Rusku anebo nutnost nejen zůstat v EU, ale být v ní aktivnější. Tam budou STAN s Piráty stát podobně ideologicky jako SPOLU. To je ale maximum předvolební ideologie, kterou budou prodávat. Víc není nutné ani není potřeba. Voliči ocení více zásadovost geopolitickou než ideologickou, protože ta jde, jak ukazuje příklad ODS, často zvláštním, nepochopitelným způsobem proti.
Každopádně praktické naladění Pirátů a STAN, slibující vstřícný komunikační styl, přináší před volbami dobré body, jak potvrzují průzkumy, v nichž jde nové seskupení nahoru. Na tomto poli je také větší růstový potenciál vzhledem k možnosti přetáhnout voliče hnutí ANO, které nějaká ideologie příliš nezajímá.
Nakonec ale zase rozhodnou emoce: Ivan Bartoš a Petr Fiala musí být hezčí než Andrej Babiš a k tomu se lépe hodí image vysvětlujícího pracanta než přednášejícího ideologa.
