Dozvíme se to za týden. KSČM možná poprvé po dvanácti letech vyhraje v některém kraji volby (podle průzkumů ppm factum nejspíš v Libereckém) a v několika dalších bude mít silnější vyjednávací pozici než v roce 2008, protože její odstup za vítězem bude daleko menší.
Znamená to, že si komunistická strana v očích veřejnosti znatelně polepšila?
Odpovědět na tuto otázku není tak snadné, jak by se zdálo. Je pravdou, že absolutní počty voličů KSČM patrně proti posledním krajským volbám opět poněkud narostou. Nepůjde však pravděpodobně o žádný epochální skok. Jak to jde dohromady s podstatným posílením jejích pozic? Vysvětlení najdeme v prosté kuchyňské pravdě: nezáleží jen na množství přidané soli, jak je slaná polévka. Záleží také na surovinách, ze kterých polévku vaříme.
Předpokládaný úspěch KSČM je více důsledkem velkého poklesu podpory sociální i občanské demokracie. První potrestají voliči za nesplnění slibů z minulých krajských kampaní, za korupci i za díry v povrchu okresek, druhou za nepopulární vládní politiku, za korupci a díry v peněženkách.
Volební účast přitom zřejmě nebude v celostátním měřítku nijak zásadně nižší než před čtyřmi lety. Kam se tedy hlasy podějí? Inu, zhruba desetinu si společně odnesou TOP 09 a Starostové, politické uskupení, které „minule" ještě neexistovalo. Pokud by ovšem vedení této parlamentní strany chtělo takový výsledek vydávat za úspěch („z 0 na 10" by k tomu mohlo svádět), mělo by si připomenout, že v parlamentních volbách mělo procentuální výsledek víc než o polovinu lepší a absolutní počet hlasů prakticky dvojnásobný než může čekat teď.
Další kus celostátního koláče čeká na různá krajsky specifická sdružení a regionální koalice. K jejich smůle to však bude stačit jen na málo maličko zastupitelských mandátů, protože tato uskupení nejsou schopna táhnout za jeden provaz. A to nejen celostátně v rámci nějaké hypotetické „Aliance regionálních iniciativ", ale mnohdy ani v místě svého působení. Krásným příkladem toho budiž Liberecký kraj, kde - podle již zmíněného průzkumu pro Český rozhlas - získají Starostové pro Liberecký kraj, Změna pro Liberecký kraj a Nová budoucnost pro Liberecký kraj přes 17 % hlasů. Ovšem ne dohromady, nýbrž po kouscích, takže kdo ví, kolik z těchto tří subjektů nakonec v krajském zastupitelstvu usedne.
Právě tyto vlivy, špatné vládnutí „velkých" a nejednotnost „malých", pomáhají KSČM dobývat další a další malé kousky půdy zastupitelských sborů a sahat po stále vyšších postech moci výkonné.
Nechci tím říct, že komunisté dostávají tato nová území vysloveně zadarmo. Jejich lidé působí v komunální politice, často velmi úspěšně. Čtyři roky se otevřeně či tiše podílejí na krajských vládách a systematicky kritizují centrální vládu za její nepopulární kroky. Umějí i taktizovat, například nás nechávají v napětí čekat na svého prezidentského kandidáta a do krajských voleb skoro jistě neřeknou, zda nějakého navrhnou. To vše se v politice počítá.
Pojďme si na chvíli představit, že krajské volby skutečně přinesou KSČM takové výsledky, jaké signalizují seriózní volební modely. Co se vlastně stane?
Naprostá většina krajů bude mít tak jako tak levicové vedení, je tedy nějaký rozdíl mezi tím, když v nich budou všichni hejtmani oranžoví nebo jeden rudý? A jak moc záleží na tom, kolik krajských vlád se opírá o takovou nebo onakou podporu KSČM? Vždyť v praxi se nic nezmění! Omyl, změní.
KSČM tím udělá další krok k tomu, aby byla v celostátním měřítku vnímána jako „normální" opoziční strana. Někomu to vyhovuje, někomu to vadí, každý podle svého gusta. Rozdíl je to však věru veliký. Každý takový posun přibližuje okamžik, kdy ve vládě budou nejen bývalí, ale i současní komunisté.
Můžete namítnout, že to se tak jako tak dá čekat, že KSČM bude konečně muset ukázat nejen umění kritizovat, ale i schopnost tvořit a řídit, můžete namítnout spoustu dalších věcí. Beru. Co mi ale vadí, je skutečnost, že KSČM nestoupá po žebříku politické elity ani tak díky tomu, že by dokázala přesvědčit široké vrstvy veřejnosti o své schopnosti zajistit Česku lepší budoucnost, jako díky neschopnosti těch ostatních, kteří se zaklínají titulem demokratických stran.
Na druhé straně, nezaslouží si naše současná politická elita, aby jí někdo „zvenčí" pořádně dloubl do žeber? A když tu není nikdo jiný …
Autor je ředitelem agentury ppm factum
