V jakém stavu nás zastihly letošní povodně: připravené, nebo nepřipravené? Odpovědět na to není jednoduché, jisté ale je, že stát jako celek byl mnohem připravenější než během minulých záplav. Zároveň najdeme řadu míst, kde se v předchozích letech udělalo z různých důvodů málo.
Typickým příkladem je nepostavená přehrada Nové Heřminovy. O jejím vybudování rozhodla vláda již v roce 2008, ale stavět se má začít až v roce 2026. Nechráněná Opava a Krnov tak čelily obří povodni, evakuováno bylo několik tisíc obyvatel.
Bývalý poslanec ODS a krátce i ministr životního prostředí ve vládě Petra Nečase Pavel Drobil napsal na síti X, že záplavy Krnova a Opavy jsou i "důsledkem neexistence přehrady v Heřminovech. Proč stále není? Protože ji může zablokovat/zdržovat každá díra v pr**li, která má v tomto státě právo nazývat se obcí a samozřejmě naši aktivisté. Jak dlouho ještě?!?".
Na Drobila i další podobné výhrady zareagovalo Hnutí Duha. Rozeslalo mail, kde píše, že stavbu přehrady nezdrželo. Naopak navrhovalo "levnější, rychlejší a efektivnější řešení protipovodňové ochrany Krnova a Opavy". Uvádí, že taková opatření mohla být dávno realizována a odkazuje se na studii, která dokládá, že by nabídla podstatně menší a citlivý zásah do krajinného rázu, nevedla by ke zničení nivy v obci Nové Heřminovy, nenarušila by tok řeky, nevedla k usazování splavenin a nevyžadovala rozsáhlé zábory půdy…
Ve sporu o přehradu říká kupříkladu hydrobiolog z České zemědělské univerzity Ondřej Simon, že se "povodeň na řece Opavě mohla zmírnit tím spíše, pokud by na ní bylo vybudováno více menších nádrží a dalších dílčích opatření. Minimálně část z nich mohla být již dávno postavená, na rozdíl od komplikované jedné velké přehrady. V krajině chybí přirozené rozlivy pro řeky a nivy vrácené do jejich přírodního stavu, které brání povodním spolehlivěji než přehrady". Přesně to samé říká i Hnutí Duha.
Brát ekology vážně
Spor "Drobil - Duha" zde uvádím proto, že je podle mě nejvyšší čas, aby stát začal brát vážně ekologické organizace, které se často opírají o fundované experty. Aby hledal nové, a třeba i levnější a ke krajině přátelštější cesty, jak se povodním bránit.
Jasně se ukázalo, že miliardy investované do protipovodňových opatření mají smysl, že se bohatě vyplatí. Ukázalo se i to, že stát na mnoha místech udělal, co bylo potřeba. Ministr zemědělství Marek Výborný tweetoval, že se podařilo ochránit Olomouc a Kroměříž "díky masivním protipovodňovým opatřením, která byla realizována v předešlých 20 letech". Pořád to ale není dost.
Musíme počítat s tím, že se počasí extremizuje a že období sucha a veder budou střídat období extrémních srážek, tedy i povodní a katastrof. Nejen politici, my všichni bychom měli brát klimatickou změnu smrtelně vážně. Nebereme.
Fungovala vláda, fungovaly kraje. Fungovali a dál pracují hasiči, policie, armáda, dobrovolníci. Kvalitní práci odvedla veřejnoprávní i soukromá média. Fungují neziskové organizace. To všecko je v době řádění živlů mimořádně cenné.
Neštěstí se dá dobře zneužít
Krizové situace přehledně ukazují, který politik je schopný a na ohrožené lidi a jejich majetky myslí. Jeden příklad za všechny, jihočeský hejtman Martin Kuba. Natočil video pro všechny, kteří na Budějovicku zoufale řešili, kam zaparkovat před povodní auto. Nabídl rozestavěný úsek dálnice D3, snadno dostupný. Takový krok se samozřejmě počítá.
Fungovaly ovšem i dezinformace a konspirace. Vedoucí oddělení kvality ovzduší Českého hydrometeorologického ústavu v Brně Jáchym Brzezina na síti X psal o tom, jak po internetu a na sociálních sítích koluje radarový snímek Evropy, na jehož základě se šíří konspirační teorie, že tlakovou níži Boris "v ČR někdo 'vyrobil'." Snímek byl reálný, ale "ze zdroje, který v tu chvíli měl výpadek několika radarů, a naopak české ukazoval". Pak to vypadalo, že níže nikde jinde není, jenom nad Českem, a hned z toho byla teorie, že to na nás ušili. Kdo? Jak?
Jan Skalický, který kandiduje do Senátu za hnutí Stačilo! zase ve svém videu na Facebooku natočeném u jezu v ústecké části Střekov v sobotu sice nepopíral, že je velká voda, ale… "je todleto velká voda, která opravdu musí zavřít výstavy, zavřít akce? Lidé zůstávají doma a mají být v trvalém tlaku, v trvalé panice, mají se bát… a teďka před volbama, ano, je tady velká voda, ale je to taková velká voda, aby lidé přemýšleli jen o katastrofách, které se sem řítí, aby nechodili ven, aby nemohla být kontaktní kampaň a aby volby prošly v takovém krizovém stavu…?"
Chápete, nic zásadního nám ve skutečnosti nehrozí, ale "oni", zřejmě vláda, chtějí, abychom se báli a aby nebyla kontaktní kampaň. Absurdní, nebezpečné, zlé.
Zpochybňování povodní, které začalo, ještě když nepršelo, jakmile vláda a kraje začaly lidi varovat, připomíná konspirace, jež jsme zažili během pandemie covidu-19. Bezpečnostní analytik Roman Máca, který sleduje šíření dezinformací na sociálních sítích už deset let, řekl Seznam Zprávám: "Je to stejný modus operandi. Nejprve se mluví o strašení lidí jako za covidu, o spiknutí proti lidem. A pak, když přijde kalamita, se ozývá, že nepomáháme našim lidem a pomáháme Ukrajincům."
Podle něj krize vždycky využijí "obchodníci se lží, kteří na tom vydělávají peníze tak, že různým důvěřivcům řeknou, co chtějí slyšet, a pak je zkasírují".
Povodní v jejich průběhu nezneužil předseda ANO Andrej Babiš. Na síti X napsal, že přeje hodně sil a štěstí všem, kteří bojují s velkou vodou. "Zažil jsem povodně v roce 1997, 2002 a 2013, umím si proto představit nejistotu, strach a obavy, které prožíváte. Naši hasiči, policisté a další složky IZS jsou skvělí, dělají maximum, aby ochránili životy našich spoluobčanů. Poděkování si zaslouží také starostové, primátoři a hejtmané za jejich nasazení…" Uvidíme, jestli i on po povodních katastrofu nezneužije proti vládě, která v nich neselhala.
Povodně nás zastihly mnohem připravenější než dříve. Učí nás brát změny počasí mnohem vážněji než dosud. A učí nás, co už jsme zažili vícekrát, že katastrofy se dá vždycky zneužít. Mimochodem, Ukrajina vodou sužovanému Česku nabídla pomoc. I to je dobré vědět.
