David Klimeš David Klimeš | Komentáře
18. 10. 2021 7:00

V energetické krizi stát selhal. A chystá se v tom pokračovat

Zima nespokojenosti v Česku bude o to horší, že ti, kteří podporu nepotřebují, ji dostanou. A ty, kteří se bez ní neobejdou, necháme na holičkách. Skoro jako vždy.
A teď to položím...
A teď to položím... | Foto: DVTV

Krach společnosti Bohemia Energy, po kterém zůstal milion lidí bez jistoty dodávek elektřiny a plynu, odhalil, jak děsivě dnes v Česku funguje energetický trh. Dravé společnosti slibují hory doly, jen aby nalákaly zákazníky. Jejich byznys plán je ale často postaven jen na příslibu nízkých cen a naprosto nezodpovědné sázce na to, že energie levně nakoupí na příslušných burzách. Jakmile tam ovšem komodity skokově zdraží, zdejší miliardáři s omluvou zavřou krám a vzkážou: Pardon, hledejte si před zimou někoho jiného, my už jsme si na vás své vydělali.

Z energokrize se bohužel hned tak nedostaneme. Nejen kvůli cenám na světových trzích, ale i kvůli řádění našich politiků. Dosavadní kroky ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka opravdu nepůsobí, jako by na problémy měl recept. Zjevně jej ale nemá ani nastupující premiér Petr Fiala, který začal končícímu Havlíčkovi radit, aby podal demisi. To teď opravdu statisícům domácností, kterým dvojnásobně stoupne účet za energie, hodně pomůže.

Věc je tak vážná, že naopak vyžaduje pokud možno úzkou spolupráci dosluhujícího i příštího kabinetu. Co ten současný nyní zavede, bude muset budoucí administrovat. A raději si ani nepředstavujme, jaké sociální dopady by přineslo, kdyby teď politici situaci nezvládli.

Fixlace místo fixace

Pád Bohemia Energy byl přitom jen startovním výstřelem. Krachují už i někteří menší poskytovatelé. Opravdové peklo by ale nastalo, pokud by lavina strhla ještě nějakou další velkou společnost. Což bohužel nyní nelze vyloučit.

Kdo se dosud nevěnoval nějak detailněji energetice, nemůže nežasnout nad zjištěním, jak vlastně celý liberalizovaný trh dosud fungoval. S naprosto šíleným risk managementem v něm dravé firmy sázely na nekonečně levné ceny energií. Po všech těch debatách, jak se ochránit před otřesy trhu, zůstává rozum stát nad tím, jak tohle mohli regulátoři dopustit.

Pokud teď stát tvrdí, že nic nezanedbal, lže. Možná neměl páky na to, aby přesně stanovoval, kolik elektřiny a plynu musí mít dodavatel předem zasmluvněno. Ale to neznamená, že se nemohl do některých firem pustit kvůli jejich příliš riskantnímu chování. Od čeho jiného tady Energetický regulační úřad máme?

Krom dozoru navíc erár zjevně zanedbal i ochranu spotřebitele. Jak dosvědčují aktuální smutné příběhy lidí, kteří žili v přesvědčení, že mají sjednanou fixaci, ve skutečnosti ji ale firma mohla kdykoli obejít tříměsíční výpovědí. K čemu tu stát byl, když dopustil, aby byly prostřednictvím nákladných reklamních kampaní miliony lidí takto mystifikovány?

Vřískot z plamenů

Tento nešťastný stav teď budeme muset napravovat v tu nejhorší možnou chvíli. Vzestup cen energií totiž nebude chvilkový. Výmluvně to ilustruje poslední obálka britského týdeníku The Economist, na níž je pod titulkem „Energetický šok“ vyveden plynový hořák, z jehož plamene vyvěrá maska známá z hororu Vřískot. Tak špatné to opravdu je.

Růst cen špinavých energií, výpadek těch čistých a mizerná regulace dohromady vytvořily časovanou bombu. U plynu alespoň existuje naděje, že by jeho cena mohla znovu trochu klesnout, neboť Vladimir Putin blahosklonně o kousek pootevřel kohouty. V případě elektřiny jsou ale vyhlídky temné.

Celou krizi totiž komplikuje evropský plán přechodu na zelenou energetiku, jenž k růstu cen přispěl. Úkolem systému emisních povolenek bylo a je zdražovat energii z ekologicky nevyhovujících zdrojů. Pokud ovšem nemáme zároveň k dispozici dostatek té čisté, dostáváme se do kritické situace. Peníze, které povolenky vynášejí, ale nyní sotva budeme moci investovat do rozvoje zelené energie, když jimi bude nutné narychlo sanovat zruinované spotřebitele.

Český příběh bude oproti mnoha evropským státům navíc ještě trudnější, protože země zatím nezvládá kočírovat inflaci. Centrální banka ji už sice brzdí, ale největší vzestup cenové hladiny máme pořád teprve před sebou - někdy na počátku roku se můžeme dostat až k šesti procentům. A přesně v tu dobu navíc poskočí mnoha lidem i výdaje na energie. Nejchudší desetina domácností za ně přitom už nyní utrácí pětinu příjmů. Má-li se Česko vyhnout tomu, aby se energetická krize přelila do sociálních nepokojů a spirály lichvářských úvěrů, bude muset vláda přispěchat s pomocí.

Pomoc, která nepomáhá

Premiér Andrej Babiš jako hlavní řešení navrhuje dočasné zrušení DPH u energií. To ovšem není možné, protože evropská pravidla ji vyžadují v minimálně pětiprocentní výši. Není sice vyloučené, že by se vládě nakonec mohlo podařit vyjednat v Bruselu výjimku, ale zatím jde o nahánění holuba na střeše.

Jedinou konkrétní momentální pomoc tak představuje odpuštění poplatků za obnovitelné zdroje energie. Podle propočtů Karla Havlíčka má domácnostem ročně ušetřit zhruba 1500 korun. Půjde tedy o velký státní výdaj, ale naprosto nesmyslný, protože plošný. Chudé lidi, kteří bydlí v domku - a poplatky za energie jim stoupnou i o desítky tisíc -, patnáct stovek nezachrání. Ostatní, kteří mají dále cenu fixovanou u zavedeného dodavatele, zase tuhle sumu nepotřebují.   

Jinými slovy: český stát opět neumí pomoci potřebným, takže pomáhá úplně všem trochu, čímž nakonec nepomůže nikomu a jsou z toho jen další státní dluhy.

Opozice to celkem pochopitelně kritizuje, jenže bohužel sama nenabízí nic moc lepšího. Jeden z kandidátů na post ministra průmyslu v nové vládě Věslav Michalik například navrhuje, aby se kvůli energetické krizi zvýšila daňová sleva na poplatníka v nízkopříjmových rodinách. Chce tedy opět po krátké době šachovat s berněmi z příjmu, které mají být ze zásady co nejstabilnější. Petr Fiala se zase nechal slyšet, že by lidem bylo možné pomoci prostřednictvím příspěvku na bydlení. K jeho smůle je ale tato dávka nastavena tak, že by na ni momentálně mnoho postižených nakonec vůbec nedosáhlo.

Naštěstí je ale k dispozici instrument, který by snad zafungovat mohl. Jmenuje se "mimořádná okamžitá pomoc". Během covidu ji státní aparát moc používat nedokázal, nyní tak získává šanci na reparát. Díky velmi jednoduché administraci by pak navíc úředníkům i politikům snad zbylo dost času a sil i na to, aby dali dohromady momentálně oslabený a rozhozený Energetický regulační úřad. Vzrostla by tak naděje, že napříště lidé nebudou ve velkém padat do rukou energetickým šmejdům.

Zákazníci Bohemia Energy teď zaplatí násobně víc, starší lidé budou trpět, říká Šnobr (video z 13. října 2021)

Jako praktika je to opravdu nevídáné, Bohemia Energy selhala. Byl to čistý hazard na účet klientů, kteří o tom nevěděli, míní analytik Michal Šnobr. | Video: Martin Veselovský
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Aktualizováno před 2 minutami

Bývalý prezident Václav Klaus o víkendu při procházce v Krkonoších uklouzl a zlomil si kotník. Po ošetření na Bulovce bude nějakou dobu o berlích.

Bývalý prezident Václav Klaus o víkendu uklouzl na zledovatělé cestě v Krkonoších a zlomil si kotník. Informaci, kterou dnes přinesl server Blesk.cz, potvrdil ČTK Petr Macinka z Institutu Václava Klause. Po ošetření ve Fakultní nemocnici Bulovka bude osmdesátiletý exprezident podle něj zřejmě nějakou dobu chodit o berlích.

Klause podle Blesku na Bulovce ošetřil ortoped Pavel Dungl, který v roce 2008 tehdejšímu prezidentovi vyměnil kyčelní kloub.

Blesk také uvedl, že v pátek Klaus dokončil týdenní léčbu v motolské nemocnici v Praze kvůli blíže neurčeným urologickým potížím. Do Motola částečně docházel, několikrát v nemocnici přespal.

"Prezident Klaus má v rámci své léčby předepsaná antibiotika, která jsou podávána žilně. Opakovaně proto musí docházet do nemocnice," řekl Blesku Macinka.

Už na konci září byl Klaus několik dní na urologické klinice pražské Ústřední vojenské nemocnice. Ještě předtím byl bývalý prezident hospitalizován kvůli problémům s vysokým tlakem.

Klaus se ve vrcholné politice pohybuje od roku 1989 v roli ministra financí, premiéra, předsedy Poslanecké sněmovny a prezidenta. I po odchodu z nejvyšší ústavní funkce v roce 2013 se veřejně angažuje - stojí v čele Institutu Václava Klause, přednáší a často se vyjadřuje k domácí i zahraniční politice. V minulosti neměl zdravotní problémy často. Vedle operace kyčelního kloubu se dříve podrobil také operaci šedého zákalu. Na konci letošního února onemocněl covidem-19, po vyšetření v nemocnici se léčil doma.

Zdroj: ČTK
před 6 minutami

Výbuch sopky v Indonésii má již nejméně 14 obětí, téměř 100 lidí utrpělo zranění

Po výbuchu sopky Semeru na indonéském ostrově Jáva zahynulo nejméně 14 lidí a 98 jich utrpělo zranění, informoval dnes podle světových agentur místní úřad pro zvládání přírodních katastrof BNPB. Původně hovořil o jedné oběti a nejméně čtyř desítkách raněných. Deset lidí, kteří byli po erupci uvězněni v okolí místních dolů, se záchranářům podařilo přesunout do bezpečí.

Semeru je nejvyšší horou na Jávě, měří přes 3600 metrů. V sobotu začala sopka chrlit lávu a popel, sopečná mračna zahalila blízké vesnice a lidé začali z oblasti prchat, píše agentura Reuters. Erupce podle úřadů zničila řadu budov a poničila rovněž důležitý most spojující okres Lumajang a město Malang.

Mezi raněnými jsou podle BNPB dvě těhotné ženy. Z obětí se zatím podařilo identifikovat pouze dvě, uvedl úřad. Většina raněných utrpěla popáleniny. Úřady musely evakuovat asi 1300 lidí.

Taufiq Ismail Marzuqi, který žije v Lumajangu, řekl Reuters, že záchranné práce postupují zoufale pomalu kvůli poničenému mostu a nedostatku zkušeností dobrovolníků. Na videu, které natočil, se policisté a vojáci pokoušeli vyhrabat těla holýma rukama.

Sopka Semeru naposledy vybuchla v lednu, erupce se tehdy obešla bez obětí na životech. V roce 2010 zemřelo při erupci sopky Merapi na ostrově Jáva více než 350 lidí a 400 tisíc lidí muselo opustit své domovy. V Indonésii, která má přes 270 milionů obyvatel, je téměř 130 aktivních sopek. Tato oblast je součástí takzvaného ohnivého kruhu, což je pás kolem zlomových linií v Tichém oceánu s častým výskytem zemětřesení a sopečných erupcí.

Evropské středomořské seizmologické centrum (EMSC) dnes informovalo, že oblast severně od ostrova Halmahera zasáhlo zemětřesení o síle šesti stupňů. Zatím nejsou zprávy o obětech či větších škodách. Halmahera leží asi 2000 kilometrů severovýchodně od Semeru. Indonéské ministerstvo dopravy dnes uvedlo, že erupce nezpůsobila žádné narušení letů, ačkoli piloti dostali upozornění, aby si dávali pozor na padající popel.

Zdroj: ČTK
před 45 minutami

Pod lavinou zahynul talentovaný rakouský motokrosař Hofer

Při sobotním lavinovém neštěstí na hoře Lackenspitze zahynul i talentovaný rakouský motokrosař René Hofer. Informovala o tom agentura APA. V lavině přišli o život tři členové jedenáctičlenné výpravy.

Devatenáctiletý Hofer byl továrním jezdcem KTM. Letos v říjnu vybojoval vítězství ve Velké ceně Pietramuraty ve třídě MX2. V konečném pořadí mistrovství světa obsadil šesté místo.

Zdroj: ČTK
Další zprávy