O maléru lidí lapených v dluhové pasti se ví několik let, a přece námi každá další mapa exekucí otřese. Problém roste, šíří se jak mor, lidé si půjčují a nemají na splácení, někteří žijí s výhledem, že budou do smrti splácet.
Data za rok 2017 nabídlo neziskové sdružení Otevřená společnost: 863 tisíc lidí v exekuci, tři a více exekucí jich má 493 tisíc, celkově v exekuci 9,7 procenta lidí nad 15 let, počet exekucí 4,67 milionu, vymáhaná suma 239 miliard korun. Za loňský rok přibylo 31 tisíc dalších případů.
Příklad. Pražská základní škola, půjčky si berou i kuchařky, které velmi málo vydělávají, zadluží se třeba kvůli dovolené, jedna nebyla schopna splácet, dluh rostl, ztratila životní výhled a spáchala sebevraždu. To se odehrává v době, kdy ekonomika šlape, máme nejnižší možnou nezaměstnanost a mzdy jakž takž rostou.
Exekuce jsou svědectvím o naší demokracii. Svědčí o ní víc než výsledky voleb, ty jen zpětně odrážejí realitu. Přitom právě poslední dvoje volby vyděsily elity. "Intoši" náhle prozřeli: Aha, tak proto tolik lidí v nejchudších oblastech volí Zemana, SPD, KSČM, ale i ANO. Protest, nespokojenost se systémem. Ekonomicky se nám daří, pokud bychom však sledovali soudržnost společnosti, dařilo se nám mnohem lépe těsně po roce 1989.
Podle znalců, jako je Daniel Hůle (pracuje pro společnost Člověk v tísni a specializuje se na zadluženost a sociální vyloučení), se od roku 2000 podařilo vymahačské lobby zcela zprivatizovat systém, který se stal nespravedlivým a vehnal nás do situace, o níž svědčí čerstvá mapa exekucí. Vrací se to v podpoře extremistů, kteří ničí liberální demokracii.
Malér se táhne 17 let. Vystřídalo se několik vlád, až ta minulá dokázala stav okolo půjček a exekucí poněkud napravit, odstranila nejhorší nástroje vykořisťování, možnost, aby lidé podepisovali nemravné, ničivě nevýhodné směnky a smlouvy. Pozdě, máme exekucemi extrémně zatížené okresy, čím chudší, tím horší, ale zároveň ten mor postihuje celou zemi.
Česko tvoří dvě odlišné planety, nechápete počínání lidí, kteří tu žijí jako vy, ale podepíší (a nemusí být ani zoufalí, utratí peníze třeba za mobil či dovolenou v Hurghadě) totálně nevýhodnou smlouvu.
Strašlivě zanedbaný národ
Jsme hloupý národ? Ne, jsme strašlivě zanedbaný národ, máme zastaralé školství, vládnou nám neprozíraví lidé bez vize, řešíme neexistující problémy (vzbuzován je strach z uprchlíků, nenávist k Evropské unii). Možná proto, aby se ty skutečné problémy nemusely řešit.
Víme, že stát dovolil vymahačům, aby tu řádili, brzdit začala až Sobotkova vláda (ČSSD to však body nepřineslo). Další příčinou je nedostatečné vzdělání, mnoha lidem prostě chybí schopnost "si to spočítat", uvažovat, odhadnout tak banální věc, jako že nebudou schopni splácet.
Finanční gramotnost mají několik let učit základní školy už na prvním stupni. Bohužel dostaly úkol a tím to haslo. Žádné hodiny navíc, žádné experty, kteří by to dětem vysvětlili, nic. Jen další zátěž, výuka mnohde podle toho vypadá. Plus fakt, že u nás dlouhá léta "fungoval" vysoce segregovaný systém vzdělávání, část lidí nezískala dostatečné znalosti a nedokážou řešit banální finanční situace. (Hlavně že se dnes masivně nadává na inkluzi.)
Máme navíc obézní právní řád, tuny paragrafů, jež se množí jak krysy, jednotlivec se v něm topí a nerozumí. Tisíce lidí mají potíže s chápáním, interpretací textu, sice si ho přečtou, ale nerozumí, oč jde. Nízkou negramotností se chlubíme jen formálně, často chybí schopnost chápat čtené věty. Nedivme se pak, že pro vidinu chytrého mobilu vleze kupující do pasti, z níž už do smrti neunikne.
Jsme společnost, která sama sebe zaspala, malér s exekucemi je tak obrovský (a roste dál), že ho neziskové organizace, jako je Člověk v tísni, nestíhají řešit, chybí znalci schopní obsloužit statisíce lidí, kteří by byli schopni splatit alespoň 30 procent dluhu.
Volby Českem otřásly, byly varováním, že společnost se rozpadá. Ale vidíme snad, že by nová vláda a starý prezident horečně hledali řešení? Ne. Miloš Zeman v TV Barrandov před svým druhým zvolením bohorovně pravil, že dluhový systém je spravedlivý a nemá se měnit. Důchodce si koupí předražené nádobí, jež pak nemůže splácet? Jeho blbost.
Andrej Babiš tvrdí, že jeho vláda nepotřebuje důvěru, i tak bude makat, jenže nenabízí masivní krizové opatření, plošnou právní pomoc lidem v exekuci. Kdepak, snazší je letět do Bruselu a tam dělat ramena s větou "k nám ani uprchlickou nohu". To nic nestojí, kdežto pomoct lidem v dluhové pasti, to je opravdová, náročná fuška.
Z důvěřivosti se v Česku stala chyba. Ti lidé často (ne všichni dlužníci) podepsali nemravné smlouvy v důvěře, že je věřitel nepodvede. Zdravá společnost však stojí na důvěře, nejen na důvěře ve slušnost smluv, ale i v právní a soudní systém. Skoro milion lidí v exekuci tuhle důvěru gumuje. Zároveň víme, že stát bez důvěry nemůže fungovat.
Jsme společnost, jejíž značná část uvázla nejen v dluhové pasti, ale taky v pasti nedůvěry. Ta je smrtící, posiluje extrém, podvod, populismus, sliby, jež slibovači neplánují plnit.
