Čerstvá novinka: Sněmovna odhlasovala nový stavební zákon, přehlasovala Senát. "Cílem té novely je zjednodušit, ztransparentnit a zrychlit získávání stavebních povolení," řekla ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová (ANO). Krom jiných, zčásti dobrých změn bohužel omezuje vstup veřejnosti do povolovacích řízení.
Předseda výboru pro životní prostředí Robin Böhnisch (ČSSD) poslance žádal, ať normu odmítnou, protože krátí práva veřejnosti. Poslanec Václav Zemek (také ČSSD) sdělil: "Je to nejzásadnější omezení účasti veřejnosti na veřejném dění od listopadu 1989." Ale zákon prošel a čeká už jen na podpis prezidenta. O tom, jak se k němu postaví Miloš Zeman, není pochyb. Mluvčí Ovčáček již tweetoval: "Gratulace @SlechtovaKarla Zákon proti ekoterorismu schválen! Dobrá zpráva pro celou republiku."
Podle ministryně Šlechtové se na vstupu "dotčené veřejnosti" do stavebních řízení nic nemění; zjevně to ovšem není pravda. Ze zákona zmizelo ustanovení, jež umožňovalo, aby se územního a stavebního řízení účastnily spolky. Nadále se budou moci vyjadřovat jen k posuzování vlivu na životní prostředí (EIA).
Odpůrci spolků argumentovali mnohdy neúnosnou délkou stavebního řízení (Česko loni obsadilo 130. příčku ze 189 zemí). Potíž ale tkví v tom, že spolky mnohdy brání naprostým zhůvěřilostem, nesmyslným megaprojektům, stavbám, které ničí životní prostředí a otravují lidem život; není divu, že se pak část občanů brání.
Útok na spolky Česko dokonale charakterizuje. My nejsme "spolková" země, u nás se aktivistům špatně žije. Nejde jen o povolování staveb, přesněji o BRÁNĚNÍ stavbám a projektům. Spolky a neziskové organizace často stojí mezi státem (jeho nižšími či vyššími složkami od obce přes města až po rozhodnutí ministerstev) a občany.
Němci žijí spolkově, my ne
Pokud by se demokracie měřila množstvím občanů zapojených do spolků a neziskovek, byli bychom na tom bídně. V sousedním Německu (hlavně v jeho západní části) je v nějakém spolku skoro každý, kdežto u nás je to výjimečné, sdružují se jen lidé, kteří mají o okolí mimořádný zájem.
Charakterističtí jsou tím, že zhusta proti něčemu brojí, něčemu brání, jsou to kazisvěti, "kazistáti", brániči, potížisti. Ale ne "od přírody": způsobují to aktivity obcí, měst, státu, megaprojekty, utlačování občanů v jejich bydlištích, přednost developerům a betonářům. Bylo by krásné, kdyby spolky mohly přicházet s pozitivními návrhy, s vlastními tipy na rozvoj okolí, obrana před nesmysly je stigmatizuje.
Typické je Hnutí DUHA, mnoho let usiluje o záchranu divočiny na Šumavě i v jiných koutech Česka. Brání těžbě uhlí a ničení vesnic. Duháci jsou pro politiky, ale i pro mnoho občanů "ekoteroristy". Vzpomeňme na projev Miloše Zemana ve sněmovně k zákonu o divočině.
Spolky u nás existují, mají však tvrdý chlebíček. Spolkový život ("občanskou společnost") podporoval Václav Havel, velmi se tím lišil. Naopak Václav Klaus a Miloš Zeman, pratuři české politiky, jim nemohou přijít na jméno. Pro Klause představují ty "nevolené" či součást "nepolitické politiky", drzouny, kteří si kupříkladu nechtějí nechat politiky ukrást třeba veřejnoprávní televizi. Skandál!
Značná část veřejnosti není zvyklá angažovat se ve svém okolí, všechno si nechá líbit, je tak vychovaná. Proto na nálepky jako "ekoteroristé" nebo "sluníčkáři" (rozuměj naivové, idioti) snadno skočí a přijme je. Nepřijatelní jsou pak Greenpeace, ale i HateFree a další a další.
Spolky se často brání právě stavbám, mnohdy marně. Známe to ze svého okolí. Stavba škrtne na rok i déle cyklostezku bez náhrady, jako by to bylo normální (v Praze časté). Zničí původní, piplané prostředí, velké plochy zeleně. Své by mohlo vyprávět Sdružení Tejnka v Praze 6. Marně bránilo stavbě sídliště La Crone na hranici památkové zóny, podle místních naprosto nevhodné zástavbě. Souboru viladomů se neubránili.
Hloupý a slepý stát
Neúspěšný je spolek Automat, který usiluje o kvalitní život ve městě. Podporuje veřejnou, pěší a cyklistickou dopravu i rozumné používání aut. Jedná s městem, nyní však prohrává v tahanici o to, aby kola nadále směla jezdit v centru Prahy, což má být vbrzku zakázáno.
Marně se rezidenti některých městských částí hlavního města bránili projektu parkovacích zón. Sice fungují tam, kde platí, ale oblasti za jejich hranicemi se změnily v obří parkoviště (v jedné takové bydlím).
Nejde jen o ryze místní akce. Alternativa středočeské D3 kritizuje stavbu dálnice D3 (Praha - Mezno), jež má vést zatím dosti nedotčeným Posázavím, cennou přírodou. Podle místních obránců je stavba zlobbovaná, dotčené obce se marně brání a těžce bojují s Ředitelstvím silnic a dálnic.
Iniciativa varuje, že D3 tvrdě zasáhne do vodního režimu krajiny, díky odtoku slané vody z dálnice do potoků zničí vodní zdroje. V obci Tisem leží mokřady, leč právě tam má být svedena ze dvou mostů dešťová voda znečištěná solí a ropnými látkami. - Takové potížisty nový stavební zákon zřejmě zastaví. Už se budou moct tak leda odstěhovat.
Někdy jsou místní spolky úspěšné; kupříkladu Sdružení Tejnka zabránilo stavbě další bruslařské dráhy, jež měla urvat část zeleně, ale i chodníku podél tamní hlavní ulice. (Spolky sebraly 1300 podpisů proti rozšíření inlajnové dráhy a radnice couvla.)
Existují silné spolkové organizace jako třeba Rekonstrukce státu, která lobbuje mezi poslanci a již dříve 165 z nich přesvědčila, aby podporovali "9 zákonů proti klientelismu a korupci" (nyní ovšem část zákonodárců couvá).
Spolkový život u nás nekvete. Překáží politikům, kteří si to tu chtějí dělat po svém. Spolkaři často musí aktivně, veřejně "proti" a k tomu čeští občané nebyli vychováváni. Protipostoje vyžadují neústupnost a obětavost. Místní občané nejsou po desítky let navyklí starat se o své okolí. Kdo to dělá, je jiný, kdo je jiný, divný.
Stát je hloupý a slepý, když jde proti spolkům, jeho smyslem je přece blaho občanů, ne politiků a jejich kámošů. Občané chybují, když stát nechávají řádit. Pak mají najednou před domem, kde dřív býval klid, parkoviště. Civí do billboardu. Dusba spolků, občanské společnosti je chyba, vede k pasivitě většiny, která pak umí tak leda poslouchat povely vůdců.
