David Klimeš David Klimeš | Komentáře
29. 9. 2021 5:30

Strach je nejlepší volební tahák. Proto Andrej Babiš osedlal migranty

Žijeme v bezpečné i mezinárodně zajištěné zemi. Přesto se místní politici snaží vytřískat volební procenta z nahánění úzkosti, že o klid můžeme brzo přijít. Není pak divu, že se tu kdekdo bojí.
Vítejte v Česku, jedné z nejbezpečnějších zemí světa. (Fotografie z demonstrace na pražském Václavském náměstí.)
Vítejte v Česku, jedné z nejbezpečnějších zemí světa. (Fotografie z demonstrace na pražském Václavském náměstí.) | Foto: Jakub Plíhal

Podle globálně uznávaného indexu GPI jsme osmou nejmírumilovnější zemí na světě. Aby ne. Násilí je zde spíše výjimečnou záležitostí, máme dostatek policistů, prakticky žádné problémy s menšinami a díky Severoatlantické alianci i Evropské unii nejpevnější hranice, jaké jsme kdy měli. Když se ale blíží volby, je dojem rázem jiný: Ani jednoho migranta! Musíme posílit svou ochranu! Lepší ostrahu hranic! Skoro každá partaj chce vyvolat dojem, že na Česko číhají těžké časy a jen hlas pro ni je zárukou, že to ve zdejších luzích a hájích dál zůstane idylické.

Výzkum agentury Behavio pro Aktuálně.cz pátral po tom, co příznivci jednotlivých stran konkrétně potřebují, aby se „v naší zemi mohli cítit bezpečně“. Vyšlo najevo, že napříč politickým spektrem je to především vědomí tvrdých a spravedlivých trestů pro zločince.

Na jiných věcech se ale pro změnu ani trochu neshodneme. Odmítání migrantů považují za klíčové bezpečnostní opatření čtyři z pěti lidí, kteří uvažují o volbě SPD. Dále 69 procent těch, kdo sympatizují s ANO. A silně téma rezonuje i mezi voliči KSČM, Přísahy či ČSSD. Pro přívržence stran sdružených v demokratických opozičních koalicích je to naopak otázka víceméně podružná. Za podstatnou ji považuje jen každý čtvrtý z nich.

Inverzně pak tento obraz platí pro naše členství v páteřních západních strukturách. Že jsme součástí NATO je důležité pro zhruba 70 procent těch, kdo volí opoziční demokratické partaje. Mezi lidmi, kteří tíhnou k ANO, už to ale zajímá pouhou třetinu a z fanoušků SPD dokonce jen čtvrtinu. V případě EU je pak skóre ještě drtivější: Že členství v sedmadvacítce posiluje naši bezpečnost, si myslí jen 17 procent těch, kdo uvažují o tom, že by svůj hlas odevzdali aktuálně nejsilnějšímu hnutí.

Politici, kteří chtějí „vyvařit“ volební procenta z vášní, pátrají po tématech, na nichž se názory lidí lámou. Právě s jejich pomocí lze totiž rozfoukat společenskou hádku, postavit se na její barikády a žádat kvůli tomu o podporu u uren. Ve zdejších podmínkách se k něčemu takovému momentálně náramně hodí třeba „diktát Bruselu“ nebo „imigranti nastěhovaní v našich bytech“.

Tisíc Syřanů! Nebo ani jednoho!

Jak moc se všední realita liší od zdramatizovaných obrazů, kterými voliče zásobují ti, kdo se ucházejí o jejich hlas, lze dobře ilustrovat na Babišově oblíbeném hesle: „Ani jednoho migranta“.

V červenci 2015 jako vicepremiér hlasoval s celým týmem ministrů ANO pro přijetí 1500 lidí. Následně tvrdil, že tisíce Syřanů u nás mohou pomoci konečně obsadit volná pracovní místa. Pak mu ale poradci vysvětlili, jak báječně se dá v Česku vydělávat na strachu, a rázem o pouhé dva roky později z předvolebních novin křičel: „Uprchlíci? Nechci ani jednoho!“

Otevřená středoevropská ekonomika se přitom samozřejmě migraci vyhnout nemůže. Tu legální by měla poptávat, ilegální se bránit. V současné předvolební křeči, kdy už je úplně každý běženec vydáván za riziko, však není možné ani jedno. Výsledkem je mimo jiné i přehřátý pracovní trh, na němž citelně chybějí lidé.

Jenže strach nepotřebuje racionální argumentaci, nýbrž emoce. V populistické hře o hlasy voličů tak hrají prim lži. Jednou takovou začíná premiér svoji předvolební knížku. Popisuje v ní, jak se ve čtyři ráno 29. června 2018 koukal na své drahé hodinky, když s přítelem Viktorem Orbánem právě vyhrál bitvu o uprchlické kvóty. Co na tom, že ty už byly tou dobou reálně dávno mrtvé, nikdo opravdu vlivný je neprosazoval a summit jen stvrdil faktický stav.

Česko proti sobě

Největším problémem hry na strach o bezpečí Česka je, že v posledku z něj plíživě dělá méně bezpečnou zemi. Protože místo debaty o nezbytné reformě policie i justice - a také o tom, jak si poradit s integrací cizinců -, se celý politický provoz vyčerpává vybájenou invazí muslimských hord do našich domovů.

Jelikož se premiér vyhýbá jakékoli racionální rozpravě o migraci, Česko se v Bruselu neúčastní klíčových diskusí o úpravě evropských azylových pravidel, a tedy nebude mít na jejich výslednou podobu prakticky žádný vliv. A aby toho nebylo málo, sabotoval Andrej Babiš navíc i snahy o posilování Frontexu, tedy Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž. Přitom je v nejvlastnějším zájmu země ležící uprostřed unijního klubu, aby na jeho vnějších hranicích fungovala co nejsilnější hráz proti ilegální migraci.

Před volbami ale musí realita stranou. Není důležité, co škodí a co je prospěšné, podstatné je, kolik může falešný strach ze zlého Bruselu a Pirátů pašujících islámské radikály do našich obýváků přinést procent. Po nás potopa!

Lukáš Tóth ze společnosti Behavio mluví před volbami o stranických lídrech (video z 21. září 2021)

Lukáš Tóth ze společnosti Behavio mluví před volbami o stranických lídrech. | Video: Blahoslav Baťa
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 3 hodinami

USK Praha porazilo s navrátivšími Američankami Szekszárd 83:56

Basketbalistky USK Praha zvítězily v domácím utkání 3. kola Evropské ligy nad maďarským Szekszárdem jednoznačně 83:56 a získaly druhou výhru v tomto ročníku prestižní soutěže.

Nejlepší střelkyní českých mistryň byla s 18 body navrátivší se americká pivotka Brionna Jonesová, její krajanka Alyssa Thomasová pak se 14 body a 10 doskoky zaznamenala double double. Hostům nestačilo ani 15 bodů Zaly Friškovecové a prohrály v Eurolize i třetí zápas.

V dalším utkání skupiny A zavítá pražský celek na hřiště úřadujícího šampiona Jekatěrinburgu. Tam sehraje duel 27. října.

Aktualizováno před 4 hodinami

Požár v budově spalovny v Malešicích se podařilo uhasit, škoda dosáhne stovek milionů

V jedné z budov spalovny v pražských Malešicích ve středu odpoledne hořela technologie, požár způsobil podle odhadu škodu za stovky milionů korun. Příčinu ohně určí vyšetřování. Sdělil to mluvčí pražských hasičů Martin Kavka. Mluvčí Pražských služeb Radim Mana řekl, že spalovna je mimo provoz a minimálně ve čtvrtek to tak zůstane, odpad bude převážen jinam. Potvrdil i odhad škody.

"Ve spalovně došlo k požáru odstavené technologie na čištění spalin v pětipatrové technologické budově o rozměru 30 krát 40 metrů, která procházela rekonstrukcí technologií. S ohledem na počet jednotek byl vyhlášen třetí stupeň poplachu," uvedl Kavka. Zasahovalo deset profesionálních a devět dobrovolných jednotek, používaly také výškovou techniku. Na další budovy se oheň nerozšířil.

Černý kouř byl vidět z velké dálky. Chemická služba podle Kavky měřila zplodiny ohně v několika zasažených částech Prahy, například v Dolních Počernicích, Satalicích, Vinoři, Kyjích a na Černém Mostě, překročení norem ale nezjistila. "Po dobu zásahu byl však ve zmíněných oblastech cítit zápach po požáru a obyvatelům bylo doporučeno nevětrat," uvedl mluvčí.

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

Pokrok v kauze Pandora Papers. Úřad zjišťuje, jestli Babiš nespáchal přestupek zamlčením majetku

Černošický městský úřad zjišťuje, zda premiér Andrej Babiš (ANO) nespáchal přestupek podle zákona o střetu zájmů neúplným oznámením o majetku v takzvané kauze Pandora Papers. Úředníci požádali o součinnost ministerstvo spravedlnosti, uvedl ve středu web iROZHLAS.cz. Babiš už dřív v souvislosti s kauzou odmítl, že by se dopustil čehokoliv nelegálního.

Kauza Pandora Papers se zabývá děním kolem společností v daňových rájích. Podle mezinárodního novinářského týmu poslal premiér Babiš na nákup nemovitostí na francouzské Riviéře přes své offshorové firmy zhruba 380 milionů korun. V dokumentech souvisejících s kauzou podle webu Investigace.cz neuvedl, že vlastní akcie offshorových firem. Podle zákona o střetu zájmů je přitom neúplné oznámení majetku veřejného funkcionáře přestupek, za který hrozí pokuta do výše 50 000 korun, informoval iROZHLAS.cz.

Černošický úřad proto oslovil ministerstvo spravedlnosti, které vidí v tomto případě jako takzvaný evidenční orgán. Ministerstvo by podle úřadu mělo mít možnost získat dokumenty, zda premiér vlastnil nebo vlastní nemovitosti nebo firmy v zahraničí, případně v jakém období je vlastnil.

"Následně by ministerstvo mělo posoudit, zda tyto nemovitosti nebo firmy uvedl v oznámení o majetku podle zákona o střetu zájmů a pokud nikoli, mělo by tuto informaci jako podezření z přestupku oznámit úřadu příslušné obce s rozšířenou působností," uvedl úřad na webu.

Zdroj: ČTK
Další zprávy