Martin Fendrych Martin Fendrych | Komentáře
12. 7. 2017 13:00

Belgie zakázala burku právem. Vidět tvář toho druhého je evropské, břicho už ne

Často slyšíme výtky tuzemců, že Evropa nebrání svoje hodnoty, že se islamizuje. Soud ve Štrasburku ukázal, že to nesedí.
Nikáb byl na veřejnosti v Belgii zakázán v roce 2011. Soud ve Štrasburku nyní zákon potvrdil.
Nikáb byl na veřejnosti v Belgii zakázán v roce 2011. Soud ve Štrasburku nyní zákon potvrdil. | Foto: Thinkstock

Evropský soud pro lidská práva čerstvě rozhodl, že Belgie může trestat ženy, které si na veřejných místech zahalují závoji či šátky z velké části postavu a hlavu. Týká se to kupříkladu burky (oblečení, které zakrývá i obličej) nebo nikábu (závoje, které zahaluje obličej, ne však oči), tedy tradičního oblečení ortodoxních muslimek.

Podle soudu zákazem zakrývání obličeje není porušeno ani právo na ochranu soukromí a rodinného života, ani svoboda myšlení, svědomí a vyznání, tedy základní lidská práva. Potvrdil i pokuty, které byly za neuposlechnutí uloženy.

Až do Štrasburku se odvolaly Belgičanka Samia Belcacemiová a Maročanka žijící v Belgii Yamina Oussarová. Bránily se zákazu nikábu a sdělily, že ho nosí dobrovolně, díky svému náboženskému přesvědčení a že zákaz z června 2011 porušuje jejich lidská práva. Nerespektovaly ho a byly pokutovány, proto se soudily.

Zajímavá je argumentace Evropského soudu pro lidská práva. Konstatoval: "Otázka, zda je celoobličejový závoj v belgickém veřejném prostoru přijatelný, je otázkou rozhodnutí společnosti (míněno belgické)." Zákaz lze podle soudu považovat za "nezbytný pro soužití v demokratické společnosti". Zároveň soud rozhodl, že zákon přispívá k zachování bezpečnosti občanů.

V Belgii žije 11,5 milionu obyvatel, pět procent, tedy přes půl milionu, tvoří muslimové. Je tam diametrálně odlišná situace než u nás. Pravda je, že integrace muslimů se místy nezdařila. - Ony dvě muslimky se cítily zákazem nikábu diskriminovány, omezovány ve své osobní svobodě a pokusily se bránit, jak je to v evropské kultuře běžné, soudní cestou. Neuspěly ani v Belgii, ani u lidskoprávního soudu.

Soužití nad závojem

Jejich svoboda nevystavit nic (kromě očí) ze svého těla na odiv byla omezena zákonem podobně jako v jiných zemích Unie; první s tím přišla Francie. Podobně je u nás nemožné, nedovolené, aby člověk budil pohoršení a chodil třeba nahý jinde než na místech k tomu vymezených, tedy pravý opak toho, co chtěly Belcacemiová a Oussarová.

Soud neargumentoval křesťanskými hodnotami, ani našimi zvyklostmi, ale mimo jiné potřebou zajistit prostor pro bezproblémové společné soužití národnostních a náboženských skupin, zaručit sociální soudržnost. Nikáb (burku) vnímá jako oddělování se od okolní společnosti, jako neúnosné vydělování se jedné skupiny z celé belgické society, jako znemožnění "žít společně", pospolitě.

Verdikt klade důraz také na ochranu práv a svobod druhých lidí; týká se výhradně zakrývání obličeje na veřejnosti. "Stát usiluje o ochranu zásady interakce mezi jednotlivci, což je z jeho pohledu základní moment pro fungování demokratické společnosti." Západní jedinec tedy nemá právo asocializovat se na veřejnosti. Pokud chce zůstat mimo, vydělen, skryt za neprůhledný oděv, musí si k tomu zvolit soukromí. Druzí mají právo vidět na veřejnosti jeho tvář.

Zjevně to (v Belgii) souvisí také s bezpečností a možností identifikace. Ale nejen, zároveň jde o možnost navázání otevřeného kontaktu mezi lidmi.

Souvisí rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva nějak s tuzemským pozdvižením okolo plavek burkin, v nichž se objevily dvě ženy v akvaparku v Čestlicích? Nikoliv.

Jednak u nás nemáme zákon, který by zakazoval burku či nikáb, a jednak burkiny nezakrývají tvář. Mají spíš opačný význam: ortodoxním muslimkám umožňují, aby se šly koupat, aby se dostaly mezi lidi. Přitom interakci s druhými neznemožňují. Abych byl s někým v kontaktu, nepotřebuji vidět jeho krk, břicho, záda, ruce a stehna. Obličej však ano.

Často slyšíme výtky tuzemců, že Evropa nebrání svoje hodnoty, že se islamizuje atd. Soud ve Štrasburku ukázal, že to nesedí, zároveň ovšem zdůraznil, jak důležité je pro společnost veřejné soužití. Zákaz nikábu podpořil právě proto, aby se dalo komunikovat. Poučné i pro nás.

Přihlaste se k našim newsletterům
Odhlásit se můžete kdykoliv.
Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že dochází ke sbírání a zpracování osobních údajů. Více informací o zásadách ochrany osobních údajů naleznete ZDE.
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 2 hodinami

Bayern i v oslabení zvládl bundesligový zápas ve Fürthu a vyhrál 3:1

Fotbalisté Bayernu Mnichov porazili v předehrávce 6. kola německé ligy Fürth 3:1, přestože proti nováčkovi hráli takřka celý druhý poločas v oslabení. Po úvodní remíze vyhráli v sezoně páté utkání za sebou a vedou neúplnou tabulku o tři body před Wolfsburgem, který má sobotní zápas k dobru.

Skóre otevřel v 10. minutě Thomas Müller, po půlhodině hry zvýšil na 2:0 Joshua Kimmich. Tři minuty po začátku druhého poločasu ale dostal za ostrý faul červenou kartu Benjamin Pavard a bavorský tým se v deseti na výhru ještě hodně nadřel. Ve vyhrocené atmosféře dostal žlutou kartu v 64. minutě i trenér Bayernu Julian Nagelsmann.

Uklidnění úřadujícím šampionům přinesl v 68. minutě vlastní gól Sebastiana Griesbecka, po němž Bayern vedl už o tři branky. V závěru už jen zkorigoval stav přesnou hlavičkou Cedric Itten.

Aktualizováno před 3 hodinami

Brabec vnímá po debatě o Turówě posun, příští týden se sejde s polským ministrem

Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) vnímá po pátečním jednání expertních týmů významný posun v některých bodech ohledně polského hnědouhelného dolu Turów. Příští týden, pravděpodobně v pondělí, bude jednat s polským protějškem Michalem Kurtykou, později opět zasednou i odborné týmy.  Polský prezident Duda ke sporu řekl v televizi, že se Polsko nemůže připravit o 7 procent energetického trhu a že vybízí k dialogu.

Podle Česka důl Turów u česko-polské hranice mimo jiné ohrožuje zásoby pitné vody v českých obcích. Soudní dvůr Evropské unie v pondělí uvalil na Polsko pokutu půl milionu eur denně (asi 12,7 mil. Kč) za neuposlechnutí předchozího soudního příkazu k přerušení těžby v dole.

Unijní soud už v květnu vydal na základě české žaloby předběžné rozhodnutí o zastavení těžby v dole. Polská vláda reagovala oznámením, že důl zavřít nehodlá, a stejné stanovisko zaujal také generální ředitel společnosti PGE, vlastníka dolu. Náhlé zastavení těžby by podle Polska ohrozilo energetickou bezpečnost země a tisíce pracovních míst. Soud následně vyměřil Polsku zmíněnou pokutu.

Polský ministr spravedlnosti Zbigniew Ziobro v pátek podle agentury PAP řekl, že Soudní dvůr Evropské unie neměl v dané etapě sporu o důl Turów právo uložit Polsku pokutu. Spor o Turów před unijním soudem ještě nedospěl k verdiktu. 

Brabec nechtěl být ohledně možné dohody konkrétní. "Dokud není domluveno všechno, není domluveno nic. Nicméně bylo několik bodů, které byly významně sporné celou dobu. Dnes po jednání vnímám posun v některých a uvidíme. Nechci konkretizovat," řekl v pátek. "Jsem rád, že se i po dnešním jednání přiblížil kompromis, který snad bude přijatelný pro obě strany, který snad budou umět schválit obě vlády," doplnil liberecký hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj).

Zdroj: ČTK
Další zprávy