Martin Fendrych Martin Fendrych | Komentáře
13. 11. 2015 12:50

Summit, summit, summit. Usummitovat tu migraci. Po Maltě jednání s Tureckem

Ve Vallettě se pozornost Evropy obrátila od sebe ven. U nás doma nám chybí premiér, který by se zastal utečenců.
Uprchlický tábor v Jordánsku. Vznikají celá města, kde utečenci žijí v naprosté bídě.i
Uprchlický tábor v Jordánsku. Vznikají celá města, kde utečenci žijí v naprosté bídě.i | Foto: Reuters

Ve čtvrtek skončil ve Vallettě na Maltě summit evropských lídrů o migraci. Premiér Bohuslav Sobotka čeká, že do konce listopadu bude následovat další summit, tentokrát s Tureckem, které má na migraci do Evropy páky a umělo by ji přibrzdit. Summit střídá summit, zdá se, že unijní šéfové by nejradši živelnou, neregulovanou migraci usummitovali, ubili konferencemi a sjezdy.

Závěry jsou vždycky podobné. Táhnou se od zdrojových zemí, jako je Sýrie, přes rezervoáry utečenců, jako je Turecko, až po jejich cíl, tedy Unii. Zopakuje se, že se musí pomoct v zemích konfliktů, chytat převaděče a že si „Schengen rozvrátit nedáme“.

Malta to ale přece jen posunula dál. Už letos v dubnu Evropská rada volala po schůzce, na niž by přijely i hlavy afrických států. Povedlo se to až teď ve Vallettě. Zúčastnilo se dvacet afrických zemí. Následovat má extra jednání s Turky, kterým Unie nabízí balík peněz.

Migrační krize mění pohled Evropy na svět. Najednou jde víc o zdroje migrace než o nás. (Protože se bojíme o sebe.) Něco se posunulo, miliony lidí se hnuly, přitáhly pozornost k chudým, vysušeným, válkami zničeným státům. Léta se více méně žvanilo, že je potřeba pomáhat „tam, a ne tady“, teď se to, pomalu, neochotně, z donucení, začíná i dělat.

Na Maltě lídři Unie dohodli, že EU vloží do fondu na pomoc černému kontinentu 1,8 miliardy eur. Jednotlivé země mají přidat stejnou sumu. Dosud do afrofondu slíbily cca 80 milionů eur, zlomek. Bohuslav Sobotka ve Vallettě slíbil, že země V4 přispějí víc.

Spaste Schengen, duši EU!

Brusel nabízí Turecku tři miliardy eur pro léta 2016 až 2017. Na utečenecké tábory, zvláště na Syřany. Sobotka řekl: „Budeme chtít slyšet z turecké strany, jaká opatření jsou schopni přijmout. Mají řadu možností, jak mohou reagovat, a summit by měl potvrdit konkrétní kroky, které by se měly odehrát na turecké straně i na straně Unie.“ A ještě doplnil: „Cílem je prevence migrace, snížit ten migrační tlak na Evropu, udržet ty lidi v Turecku...“

Klíčovým bodem je vracení lidí, kteří v EU nemají nárok na azyl. Repatriace. Tady je spolupráce afrických (a dalších) zemí nutná. Pokud nebudou souhlasit s vracením svých lidí, návraty nebudou. Vtip je v tom, že uprchlíci z Evropy, kde pracují, často živí rodiny v Africe. Bez jednání s jednotlivými zdrojovými státy a bez pomoci, která by tam směřovala, se repatriace nikdy nedohodnou.

Maltský summit se nemohl netýkat krize v unijních zemích. Donald Tusk: „Záchrana Schengenu je závod s časem. Jsme rozhodnuti jej vyhrát. Musíme pospíchat, ale nepanikařit.“ Spása Schengenu má dva body: obnovu vnitřních pravidel a ochranu vnější hranice.

Jenomže vnitřní pravidla znamenají, že uprchlík musí žádat o azyl v první bezpečné zemi. Třeba v Řecku, kam se doplaví. Odtud plyne: státy na vnější hranici Unie se stanou obřími pytli nacpanými, přetékajícími běženci. Proto Brusel prosazuje kvóty. Jinak řečeno: o azylanty nemůže pečovat jen Řecko a Itálie, to dá rozum.

Vnější hranici EU z valné části tvoří jen pomyslná čára. Jsme soustátí bez hranic, dohoda, nic víc. Logicky se tedy musí pomyslná čára přeměnit na hlídanou hranici. Na reálnou „čáru“, střežený prostor.

Chybí „česká Malta“

Bohuslav Sobotka: „Česká republika je přesvědčena, že by měla vzniknout evropská pohraniční stráž jako společná instituce, která by zajišťovala dobrou ochranu vnější schengenské hranice.“ Česko a další tři státy visegrádské čtyřky poskytnou 300 lidí navíc do unijních agentur zabývajících se ostrahou hranic a azylovou politikou.

Neakční Unie se pomalu, s obrovským zpožděním, posouvá od řečí, které umí velmi pěkně, ke krokům, které umět přestala a musí se je znovu učit. Unie se učí chodit. Rehabilituje.

Tusk opět, posté, zmínil, že je nutné předcházet převaděčství a pašování lidí. Evergreen. Zajímavá by byla statistika, kolik převaděčů z oněch minimálně 30 tisíc pašeráků už Europol a národní policie unijních zemí lapily. Desítky? Nebo stovku?

Sobotka opakuje, že měl pravdu a Unie dělá, co říkal on, že má dělat. Míní ochranu hranic a svůj antikvótní postoj. Dopřejme mu ten pocit, ale věc je složitější. Jistě má Unie garantovat svou vnější hranici, nepochybně. Jistě má pomáhat zemím v nouzi a usilovat o vyřešení konfliktů (teď už chápeme i proč). Ale neměl pravdu v odporu k uprchlíkům. Málo stojí na straně lidí, kteří utíkají před válkou a útiskem. A je jedno, jestli se jeho postoj smrskne na „kvóty“, nebo na něco jiného.

Platí, že Řecko a Itálie statisíce příchozích (připluvších) nezvládnou. Že Německo nepojme miliony. Co nabízíme v této věci? Stejně tak Sobotka málo čelí naší domácí islamofobii a xenofobii. Tady by měl být stokrát razantnější, premiérštější, zodpovědnější, tvrdší. Chybí nám nějaká „česká Malta“, český domácí summit, který by jednal o přátelském, lidském přístupu k utečencům.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Junior Lamparter předčil na MS dospělé sdruženáře, Vytrval byl 22.

Rakušan Johannes Lamparter udržel vedení po skoku a stal se sdruženářským mistrem světa na velkém můstku. Devatenáctiletý Rakušan mezi dospělými triumfoval jen tři týdny po té, co získal juniorský světový titul. Nejlepším českým reprezentantem byl tentokrát Jan Vytrval, který obsadil 22. místo, což je jeho nejlepší umístění na vrcholné akci.

Další zprávy