Před dvěma týdny agentura Reuters oznámila, že letošní 21. červenec byl nejteplejším dnem na celém světě, jaký kdy byl naměřen. Zaznamenal to program Evropské unie Copernicus, který sleduje počasí ve světě od roku 1940. Globální průměrná teplota povrchového vzduchu v neděli dosáhla 17,09 stupně Celsia, byla tedy mírně vyšší než předchozí rekord z loňského července, který činil 17,08 stupně. Vlny veder postihly velké oblasti Spojených států, Evropy a Ruska.
Ředitel programu Copernicus Carlo Buontempo upozornil, že je "pozoruhodné, jak rozdílná je teplota za posledních 13 měsíců ve srovnání s předchozími rekordy". Každý měsíc od června 2023 byl hodnocen jako nejžhavější na planetě od začátku záznamů ve srovnání s odpovídajícím měsícem v předchozích letech. Kvůli zvyšujícímu se množství skleníkových plynů v atmosféře Buontempo očekává další temné teplotní rekordy.
Krátce poté generální tajemník OSN António Guterres řekl, že se svět kvůli klimatické krizi musí připravit na trvalou změnu letních teplot. V budoucnu extrémní teploty potrvají celé léto. "Jestli náš rozdělený svět něco spojuje, pak je to fakt, že se otepluje," řekl. Zbožné přání, když se podíváte na ruský masakr na Ukrajině, vidíte, že nás klima nespojuje. Válka tam způsobuje klimatickou katastrofu.
Guterres pokračoval: "Naší nemocí je závislost na fosilních palivech, naší nemocí je nečinnost v oblasti klimatu. Političtí představitelé všech zemí se musí probudit a konat… Miliardy lidí čelí epidemii extrémního horka, trpí stále smrtelnějšími vlnami veder, kdy teploty přesahují 50 stupňů Celsia."
Nemusíme jít až do OSN, stačí zůstat doma, v Česku. Vlny veder nás sužují čím dál víc. Zažíváme nevídané bouře s obřími přívaly vody. Že se klima změnilo, už není možné nevidět a necítit na vlastní zpocenou kůži.
V Česku je zatím změna zvládnutelná. Mezinárodní organizace práce (ILO) však upozorňuje, že změna klimatu působí problémy při práci a ohrožuje miliardy lidí. V Evropě a Střední Asii je podíl zaměstnanců vystavených nadměrnému teplu při práci v porovnání se světem nízký, a přece se za posledních dvacet let zvýšil více než v kterémkoli jiném regionu světa.
ILO uvádí, že každý rok skoro 30 milionů lidí potká pracovní úraz způsobenými teplem, téměř 19 tisíc z nich v důsledku toho zemře. Chronické problémy s ledvinami sužují 26 milionů lidí, protože při práci nedostatečně pijí. Nejhorší situace je v Africe. Nadměrnému teplu při práci je tam občas vystaveno 90 procent lidí. V arabských zemích skoro 84 procent. Celkem na celém světě nadměrným teplem trpí 2,4 miliardy lidí. Z toho jasně plyne: pokud oteplování nezastavíme, čekají nás obří migrační vlny.
Klimatická změna Čechy moc nevzrušuje
Jak dopadají vedra na nás? Tomáš Janoš z Masarykovy univerzity v Brně říká: "V Česku registrujeme 406 úmrtí ročně právě v souvislosti s vysokými teplotami. Záchranka kvůli vedrům registruje více než 20 tisíc výjezdů ročně." Nejhůř se horka snášejí ve městech, v "městských tepelných ostrovech", které do asfaltu a betonu kumulují teplo, jež pak v noci vysílají zpět do prostoru. Rakouský expert na klima Tino Blondiau zase uvádí, že vlny veder u našich sousedů způsobují více úmrtí než dopravní nehody.
Nerad bych zněl jako alarmista, ale když sleduju česká média a především českou politiku, nabývám dojmu, že klimatická změna, kterou už nelze zapřít, nikoho moc nevzrušuje. Vláda má svoji strategii, jak se adaptovat na změnu klimatu, ale žádné velké, klíčové téma to není.
Když skončily volby do Evropského parlamentu, dozvěděli jsme se, že Green Deal prohrál, že by se mělo zelené myšlení brzdit, aby netrpěla ekonomika, že se to "přehnalo". Co se přehnalo? Tažení proti spalovacím motorům? Nebo snad tažení proti fosilním elektrárnám? To tedy jistě ne.
Opozice nachází tisíc důvodů, proč kopat do vlády. Ale tento veledůvod, liknavost v tlumení fosilních paliv a liknavost v krocích proti oteplení třeba ve městech, nezvedá. Proč? Čeští občané politiky netlačí k razantním krokům, které by se snažily oteplování zastavit. Jsme mimořádně nezelená společnost. Prakticky každý řekne, že mu jde o krásnou přírodu, že se bojí sucha, ale tím to končí.
Jeden příklad z materiálu ministerstva životního prostředí o strategii do roku 2030, z kapitoly Adaptace na změnu klimatu. Čteme tam, že "dopravní řešení bude sázet na veřejnou dopravu a utlumování individuální automobilové dopravy, včetně administrativních restrikcí a zpoplatnění vjezdu či parkování osobních aut v některých částech měst. Investice do dopravní infrastruktury budou zaměřeny na elektromobily, ale také na kola a lepší propojení sídel pro pěší".
Bydlím v Praze. Utlumování individuální automobilové dopravy, včetně administrativních restrikcí a zpoplatnění vjezdu či parkování osobních aut v některých částech měst? Nula. Praha je přecpaná auty, ve vedrech nastává peklo, trvalé zácpy, cyklista je nevítaný host, migrant z nepřátelské planety.
Jistě, něco se dělá. Malují se pruhy na silnice pro kola, která pak jedou vedle stojících šňůr aut. V jednotlivých krajích vznikají klimatické akční plány. Snažíme se víc než dříve zadržovat vodu v krajině. Ale je to málo a představa, že by se podařilo do roku 2030 snížit produkci uhlíku na polovinu, se zdá i u nás zcela lichá.
Budoucnost je v solární a větrné energii, ne v atomu
Britský deník Gaurdian před více než rokem popsal, že se ve "zničující zprávě" Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) skrývá graf, který nabízí plán, jak klimatické katastrofě přece jen uniknout. Graf sestavil tým nejlepších světových vědců na základě 175 studií. A plán na zastavení oteplení podepsaly všechny světové vlády, od nejčistších a nejzelenějších až po "petrostáty".
Co graf klimavědců ukazuje? Solární a větrná energie jsou nejlepší možností, jež může "snížit roční emise CO2 do roku 2030 o ohromujících osm miliard tun". Většiny z těchto možností se dá dosáhnout s nižšími náklady, než nabízí pokračování v dnešních elektrických systémech. Profesor Kornelis Blok z Delft University of Technology v Nizozemsku popsal, co je v tažení proti změně klimatu nejúčinnější: "Velkou pětkou jsou větrná, solární, energetická účinnost, zastavení odlesňování a snížení emisí metanu."
Ke snížení metanu dodám, že jde o přechod k "udržitelné stravě", což znamená jíst mnohem méně červeného masa v bohatých zemích. Taková změna by podle vědců mohla snížit emise o 1,7 miliardy tun, což odpovídá veškerému ročnímu znečištění fosilním palivem z Ruska…
Guardian také popsal "poražené", tedy cesty, které k rychlému úspěchu nevedou: "Jaderná energie a zachycování a ukládání uhlíku (CCS) mají každá pouze 10 procent potenciálu větru a slunce a za mnohem vyšší náklady. Totéž platí pro bioenergii - spalování dřeva nebo plodin na elektřinu." Porovnejme si to s českým plánem na neskutečně drahé a do daleké budoucnosti zasazené rozšiřování jaderných elektráren.
Co u nás chybí, je tlak veřejnosti na politiky, aby skutečně něco dělali. Třeba aby měnili česká města v místa nikoli pro auta, ale pro lidi. Aby nesázeli na bláhové plány s dalšími bloky neskutečně drahých jaderných elektráren, ale na mnohem levnější udržitelné zdroje. Dokud společenský tlak nezesílí, nic zásadního se nezmění. Budeme dál jen nadávat na Green Deal, který nám přitom dává naději na zastavení rychle rostoucích teplot.
Video: Silné bouřky a kroupy, které můžou rozbít i hlavu. Míková řekla, jaké nás čeká léto (30. 7. 2024)
