David Klimeš David Klimeš | Komentáře
6. 4. 2021 7:30

Příběhy obyčejného šílenství. Rozvolňování nejspíš zase skončí jako vražedná kovbojka

Nouzový stav se konečně stane minulostí. Radost ovšem kalí fakt, že stále nemáme k dispozici pravidla, jak pandemii udržet na uzdě mírnějšími prostředky.
Čo bolo, to bolo, terazky rozvolnit!
Čo bolo, to bolo, terazky rozvolnit! | Foto: Jakub Plíhal

Premiér Andrej Babiš slíbil, že nouzový stav skončí 11. dubna a nebude se již prodlužovat. Dál podle předsedy vlády "pojedeme podle pandemického zákona". První pocit? Tím samozřejmě musí být velká úleva: Epidemiologická čísla se konečně zlepšují. Vysvobodíme se také z nouzového stavu, kterým může stát naše základní občanská práva omezovat pár dnů při povodních, ale jistě ne po celý rok kvůli řádění viru. A třešnička na dortu: je tu již i řešení v podobě mírnějších opatření v novém pandemickém zákoně.

Ovšem to je jen první dojem. A je zcela mylný, protože je prefabrikovaný politickým populismem. Ve skutečnosti stát absolutně není připravený na rozvolnění, což už se stává bohužel nemilou tradicí. V polovině dubna má nouzový stav skončit nikoliv proto, že epidemiologická čísla doklesala na předepsanou hodnotu, ale protože to tak politikům prostě vyšlo. A co hůře: vzývaný pandemický zákon je tak mizerně napsaný, že pokud se jen trochu zhorší v nějaké části republiky situace, okamžitě se spustí opět kaskáda zavírání obchodů a škol - až zase skončíme u nevyhovujícího nouzového stavu.

Více Kocha, méně Hitlera

Odskočme si na chvíli do Německa z podzimu minulého roku. V listopadu Spolkový sněm schválil novelu tamního protiinfekčního zákona. Debata, která tomu předcházela, byla drsná. Vzduchem létala obvinění, že je to návrat ke zmocňovacímu zákonu pro Hitlera. Přesto tehdy většina poslanců udržela mozek v hlavě a schválila právní základ pro kabinet Angely Merkelové a zemské premiéry, podle kterého lze s pandemií více či méně úspěšně bojovat a ještě to i v demokratickém právním státě odůvodnit.

Největší spor se vedl o omezení pohybu, ale většina poslanců uznala, že bez této vládní pravomoci nelze účinně bojovat proti viru, který se živí sociálními kontakty. Kancléřka se za to zavázala, že opatření budou přísně proporční, tedy že nebudou plošná, pokud to nebude nevyhnutelné. Libovůli vlády účinně redukuje i automat dle počtu nakažených za poslední týden na 100 tisíc obyvatel, který publikuje vážený Ústav Roberta Kocha.

A teď skok do českého Kocourkova. Celý minulý rok byli zdejší politici spokojeni s aplikací extrémně roztahovačného nouzového stavu - jak ti vládní, kterým nikdo nekoukal při nákupech z východu pod prsty, tak ti opoziční, kteří mohli snadno útočit na vládu, že se opírá o komunisty a ničí občanské svobody.

Ale když vypověděli komunisté Andreji Babišovi poslušnost, vyhřezlo, jak moc nám chyběla ona ostrá, ale nakonec faktická debata z Bundestagu. Nouzový stav se stal symbolem útlaku. Naopak naprosto nedodělaný pandemický zákon znakem osvobození. Je to krutá mýlka.

Pandemický zákon je sice v některých paragrafech lepší než nouzový stav, ale nedovoluje omezit svobodu pohybu jako například německá norma. Tím se stává bezzubým. Přestože mnozí poslanci v polovině února dobře věděli, kde nechal tesař díru a jak špatná jsou tehdejší epidemická čísla, nezbytné prodloužení nouzového stavu odmítli. Vše nakonec zachraňovali hejtmani, kterým obcházení sněmovny a rozhodování o celostátní uzávěře opravdu nepřísluší.

Vůdce opozice Andrej Babiš

Celé to opakování je nutné, abychom nyní viděli, o jak málo dál jsme se posunuli. A jak je to nebezpečné. Premiér říká, že "pojedeme podle pandemického zákona", ale absolutně netuší kam. Nestanovil již žádná kritéria pro březnovou uzávěru, tím spíše nezvládne stanovit, jak má lokálně fungovat pandemická pohotovost. To je extrémně rizikové.

Když se někde rozjede ohnisko nákazy - a to je s postupným otevíráním škol a obchodů pravděpodobné -, krajské hygieny a ministerstvo zdravotnictví nebudou mít v záloze omezení pohybu. Jenže když nebude možné zarazit večerní popíjení v rychle se horšícím okresu, co se stane? Ano, jistě, jako náhražka se týden po zahájení výuky zavře místní škola, pak obchody, což bude mít za důsledek, že se bez omezení pohybu lokální ohnisko vydá na nákupy do vedlejšího okresu.

Premiér jistě spojité nádoby mezi rozvolňováním a omezením pohybu chápe, ale v předvolební kampani s klesající popularitou ANO na tom už odmítá tratit. Naopak se stal lídrem opozice proti své vlastní vládě.

Ministru zdravotnictví Janu Blatnému, kterého osobně vybral, posílá tuze sprosté dopisy, co kde údajně udělal špatně. Potřebuje před veřejností sehrát komedii, jak ho už zase další ministr zdravotnictví obelhal, zatímco on neustále maká na záchraně lidí. Podobně to pak od něj schytává ministr školství Robert Plaga.

Hodně smutné je, že skuteční lídři opozice na tom nejsou o nic lépe. Jak Ivan Bartoš, tak Petr Fiala se neodvažují poukázat na slabá místa pandemického zákona. Speciálně předseda ODS, zoufalý z padajících preferencí své partaje, už měsíce neváhá ostřelovat omezování pohybu a restrikce chce nahradit univerzálním, leč naprosto abstraktním božstvem - zdravým rozumem.

Vstříc další rundě

Kdyby Česko nebylo rozpadlým státem stiženým drsným populismem, poslední týden nouzového stavu by musel být ve znamení horečné politické aktivity vlády i opozice. Pandemický zákon by měl být doplněn o možnost vyhlásit okresní či krajské omezení pohybu, aby se vše nemuselo zase za měsíc řešit zavřením škol a nouzovým stavem v celé republice. Zároveň bychom už měli znát nový protiepidemický systém, který jasně svazuje vládu, co kdy při jakém počtu nakažených na 100 tisíc obyvatel musí, či nemusí dělat. A premiér by své příběhy obyčejného šílenství měl proložit četbou ústavy, kde se praví, že vláda rozhoduje ve sboru, takže má stát za svými ministry, ne jim vrážet dýku do zad.

Nic z toho se ale nejspíš nestane. Je to neuvěřitelné, ale více než rok od začátku pandemie tu stále nemáme vhodný právní rámec, podle kterého bychom mohli čelit viru. Což je ovšem přímý důsledek toho, že tu není žádná relevantní politická síla, která by v předvolební kampani odolala politikaření a prosazovala opatření, která doporučují odborníci, jakkoliv mohou být nepopulární.

Tak si to užijme: už potřetí divoké rozvolnění, chvíle štěstí a radosti, a pokud nás nezachrání zrychlené očkování, v létě ještě jeden zcela zbytečný vrchol pandemie, který nezakusí žádná jiná unijní země.

Z mrtvých se stala jen čísla. Rozhodujme na základě hodnot, ne statistik, říká Ptáček (video ze 4. dubna 2021)

Nemocnou společností jsme se stávali už před covidem. Teď jen sklízíme to, že jsme se dostatečně nestarali o duševní zdraví, míní klinický psycholog. | Video: Michael Rozsypal
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 40 minutami

Tálibán pověsil na náměstí v západoafghánském městě Herát mrtvé tělo na jeřáb

Signalizuje to návrat některých metod, k nimž se islamistické hnutí uchylovalo v minulosti, poznamenala agentura. Muž, jenž provozuje na náměstí lékárnu, agentuře popsal, že na místo byla přinesena čtyři těla, z nichž tři skončila vystavená na dalších náměstích ve městě. Tálibové podle něj lidem sdělili, že čtveřice se podílela na únosu a policie je zabila. Tálibán se zatím oficiálně nevyjádřil.

Núruddín Turábí - jeden ze zakladatelů radikálního islamistického hnutí a hlavní zastánce přísného výkladu islámského práva v době, kdy Tálibán vládl v Afghánistánu poprvé, řekl tento týden agentuře AP, že uskupení hodlá opět provádět popravy a utínat ruce. Podle jeho slov se to ale možná nebude dít veřejně jako v minulosti.

Od chvíle, kdy Tálibán v polovině srpna převzal kontrolu na asijskou zemi, mnozí Afghánci i svět s obavami sledují, zda tálibové obnoví tvrdou vládu z druhé poloviny 90. let, kdy hnutí Afghánistán spravovalo poprvé. Vůdci radikálního uskupení zůstávají zakořeněni v hluboce konzervativním a tvrdém světonázoru, ačkoliv přijímají technologické změny jako jsou mobilní telefony, poznamenala AP.

Představitelé Tálibánu dříve prohlásili, že nebudou opakovat fundamentalistickou politiku předchozí vlády svého hnutí.

Další zprávy