David Klimeš David Klimeš | Komentáře
24. 2. 2021 11:30

Až nouzový stav odejde dveřmi, vrátí se oknem. Spadneme do něj znovu až po uši

Vládní a opoziční politici narychlo flikují nový pandemický zákon. Jen co se jim to podaří, čeká nás návrat do stávajícího režimu. Bez něj zatím není v kritické situaci možné omezit pohyb obyvatel.
To není tak jisté...
To není tak jisté... | Foto: Jakub Plíhal

Že nouzový stav je naprosto nevyhovující právní rámec pro řízení boje s pandemií, víme všichni už rok. Že jej k tomu teď používáme v rozporu s ústavou, vyšlo najevo po vládní partyzánské snaze o jeho prodloužení.

Ale stejně asi nikdo nečekal, že se nakonec tak spektakulárně zřítí. Ústavní soud nejprve zrušil omezení maloobchodu, následně pak Městský soud v Praze nařídil obnovení prezenční výuky jednomu z pražských gymnázií. A stejný soud nakonec zrušil i povinné testování zaměstnanců v pečovatelských domech. Aby toho nebylo málo, mají ještě strážci konstituce na stole stížnost senátorů na to, že exekutiva prodlužovala nouzový stav svévolně. Asi bychom se teď byli i ochotni vsadit, jak to dopadne.

Vládě se tak najednou hroutí všechny právní pilíře boje s pandemií, protože byly vystavěny z písku. To proto nyní v tu nejméně vhodnou chvíli soudy volají: Fiat iustitia, et pereat mundus! Ať se stane spravedlnost, i kdyby měl zhynout svět.

Při sledování této imploze vládní akceschopnosti zbývá alespoň jedna útěcha: už tento týden by měli senátoři, poslanci i prezident společnou rukou vystavět pandemický zákon, takže od března by tu mohl být konečně pilíř z kamene, na němž lze založit funkční opatření v demokratickém státě.

Nemístných nadějí a pak velkých zklamání ale bylo v poslední době tolik, že očekávatelné rozuzlení raději prozraďme rovnou: nový režim moc dobře napsaný není a hlavně - pokud bude vůbec platit, pak jen chvilku -, než se jako nezbytnost ukáže návrat k nouzovému stavu.

Paragrafy šité horkou jehlou

Kdysi dávno, tedy ještě před pár měsíci, se mělo za to, že nástroje nutné ke zvládání pandemie je třeba nastálo vepsat do paragrafů zaštiťujících řízení země v krizi. Ani za rok toho ovšem politická reprezentace nebyla schopna, takže žádoucí úpravu zákonů si asi schováváme až na nějakou příští havárii či katastrofu. Všeho všudy tedy nyní máme k dispozici provizorní "bypass" v podobě aktuálně chystaného pandemického zákona.

Dobrá. Kdyby ale byl alespoň napsaný kvalitně. Jenže v reálu jde o mnoho měsíců starý ležák exministra zdravotnictví Adama Vojtěcha, narychlo oprášený, doplněný o náměty opozice a po přebalení schválený velkou většinou poslanců. Nyní tedy zoufalí senátoři v extrémním časovém stresu koukají na něco, co není možné odhlasovat bez zásadní opravy.

Jednotlivé paragrafy na sebe nenavazují, takže poslanci sice mohou nakrásně rušit pandemickou pohotovost, ale mimořádná opatření ministerstva zdravotnictví by i pak platila dál. Nehledě na to, že se lze těžko zbavit pachuti, je-li přijímán zákon s mizerně odůvodněným výčtem všech možných restrikcí během týdne, v němž justice dala najevo, že takto se to opravdu dělat nedá.

Trochu slabý výsledek na to, kolik politického kapitálu do normy vláda i opozice nainvestovaly.

Pandemický zákon má jistě i několik předností - vyvažuje vztah mezi vládou a sněmovnou, nutí exekutivu vše zdůvodňovat. Ale také několik nedomyšleností. Například lze jen doufat, že případné přezkumy mimořádných opatření neskončí zahlcením Nejvyššího správního soudu, který by se této agendě měl věnovat přednostně.

A pak tu máme odškodňovací paragraf devět - pro opozici zásadní vítězství nad vládou, která stále ne a ne nahradit byznysu enormní újmu. Ve skutečnosti z toho bude ale jen mrzení. Je zcela mimo realitu hýčkat představu, že stát vyplatí z rozpočtu stovky miliard jen na základě toho, že ministerstvo financí obdrží elektronické formuláře s žádostí. Každý nárok bude úřad nepochybně rozporovat, takže mají-li firmy a živnostníci na něco vyhlídku, jsou to především soudní tahanice. To je pro podnikatele, kteří potřebují finanční injekci hned, cokoli jiného, jen ne skutečná pomoc.

Následky vládní lenosti

Veškerá slabá místa pandemického zákona ale nejspíš brzo upadnou v zapomnění, protože je překryje návrat k nenáviděnému nouzovému stavu. Jestliže se šíření nákazy bude dále zhoršovat - a to v následujících týdnech nepochybně ano -, bude vláda potřebovat sáhnout k plošnému omezení pohybu.

Ani opětovné vyhlášení policejní hodiny, ani třeba víkendový zákaz pobytu mimo domovský okres ale pandemická pohotovost neumožňuje. Takže v obtížích nám nezbude nic jiného než se vrátit tam, odkud jsme chtěli tak moc utéct - k nouzovému stavu, jehož odůvodnění v nejtěžší chvíli pandemie nebude pro vládu zas tak složité.

Hraničí s masochismem znovu připomínat, jaký postup by nás býval od současného stavu uchránil, ale je to důležité. Na sklonku jara 2020 řada expertů správně připomínala, že do zákona o bezpečnosti je třeba mezi stav nebezpečí a nouze zařadit ještě jednu trvalou úpravu postihující právě epidemiologickou katastrofu. Jenže Andrej Babiš zjevně spoléhal na to, že mu komunisté budou ochotně prodlužovat až do skonání věků nouzový stav, který se hodí na povodeň či výbuch továrny, nikoli ale na roční život s virem.

Zflikovaný pandemický zákon teď možná pár věcí napraví, ale stále nenabízí ten správný demokratický právní rámec pro boj s virem. A už vůbec ne v nejtěžší chvíli pandemie, kdy potřebujeme maximální akceschopnost a minimum soudních tahanic.

Nemocnice nad propastí. Primář ze Sokolova popisuje boj o životy. Sledujte DVTV (video z 23. února 2021)

Hosty vysílání jsou primář interního oddělení Nemocnice Sokolov Martin Straka, vedoucí BISOP René Levínský a fotograf vesmíru Miloslav Druckmüller. | Video: Martin Veselovský
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Aktualizováno před 4 minutami

Při útoku v Somálsku zemřelo nejméně osm lidí, je mezi nimi premiérova poradkyně pro ženská práva

Nejméně osm lidí v sobotu zemřelo při sebevražedném útoku nedaleko prezidentského paláce v somálské metropoli Mogadišo, informovaly tiskové agentury s odvoláním na policii. Další jsou zraněni. K zodpovědnosti za explozi se přihlásilo radikální islamistické hnutí Šabáb, které je napojeno na teroristickou síť Al-Káida. Automobil napěchovaný výbušninami najel do osobních a nákladních vozů u kontrolního stanoviště, odkud vede cesta ke vstupu do prezidentského paláce, popsala agentura AP.

Přes toto kontrolní stanoviště jezdí prezident a premiér při cestách na letiště nebo z něj, podotkla AP. Mluvčí hnutí Šabáb později uvedl, že sebevražedný útočník cílil na konvoj aut, jenž mířil do paláce. Svědek agentuře Reuters popsal, že viděl sedm zničených automobilů a tři rikši. Celá křižovatka byla podle něj potřísněna krví.

Vládní mluvčí Mohamed Ibrahim Moalimuu oznámil, že mezi oběťmi je poradkyně premiéra pro záležitosti žen a lidských práv Hibaq Abukarová. "Byla jedním z pilířů premiérovy kanceláře v otázkách týkajících se žen," sdělil na Facebooku. Podle Reuters není jasné, zda Abukarová byla v době výbuchu v konvoji, nebo se ocitla poblíž exploze.

Podle policejního mluvčího Abdifataha Adama Hassana dalších devět lidí utrpělo zranění. Počet obětí by však mohl být vyšší, jelikož některé mrtvé a zraněné odnesli jejich příbuzní, uvedl Hassan. "Za výbuchem stojí Šabáb. Zabili osm lidí, včetně vojáka, matky a dvou dětí. Šabáb masakruje civilisty," dodal Hassan.

Radikální hnutí Šabáb, jenž chce svrhnout vládu a prosadit v Somálsku svůj přísný výklad islámského práva, provádí podobné útoky často.

Zdroj: ČTK
před 45 minutami

Tálibán pověsil na náměstí v západoafghánském městě Herát mrtvé tělo na jeřáb

Signalizuje to návrat některých metod, k nimž se islamistické hnutí uchylovalo v minulosti, poznamenala agentura. Muž, jenž provozuje na náměstí lékárnu, agentuře popsal, že na místo byla přinesena čtyři těla, z nichž tři skončila vystavená na dalších náměstích ve městě. Tálibové podle něj lidem sdělili, že čtveřice se podílela na únosu a policie je zabila. Tálibán se zatím oficiálně nevyjádřil.

Núruddín Turábí - jeden ze zakladatelů radikálního islamistického hnutí a hlavní zastánce přísného výkladu islámského práva v době, kdy Tálibán vládl v Afghánistánu poprvé, řekl tento týden agentuře AP, že uskupení hodlá opět provádět popravy a utínat ruce. Podle jeho slov se to ale možná nebude dít veřejně jako v minulosti.

Od chvíle, kdy Tálibán v polovině srpna převzal kontrolu na asijskou zemi, mnozí Afghánci i svět s obavami sledují, zda tálibové obnoví tvrdou vládu z druhé poloviny 90. let, kdy hnutí Afghánistán spravovalo poprvé. Vůdci radikálního uskupení zůstávají zakořeněni v hluboce konzervativním a tvrdém světonázoru, ačkoliv přijímají technologické změny jako jsou mobilní telefony, poznamenala AP.

Představitelé Tálibánu dříve prohlásili, že nebudou opakovat fundamentalistickou politiku předchozí vlády svého hnutí.

Další zprávy