Erik Best | Komentáře
19. 12. 2011 18:10

Trápily Václava Havla výčitky svědomí?

Havel se rozhodl přidat k tomu druhu lidí, kterému coby disident tak oponoval
Foto: Jan Lipold

Když se Václavu Havlovi připisuje zásluha za pomoc při integraci České republiky mezi západní země, měla by mu rovněž být dávána částečná vina za negativní důsledky, jež tato integrace s sebou přinesla, píše pro Aktuálně.cz komentátor a vydavatel internetového zpravodaje Fleet Sheet Erik Best. 

S Václavem Havlem jsem se osobně setkal pouze jednou, tedy pokud to lze vůbec nazývat setkáním. Tehdy jsem na jedné recepci pouze podotkl, že máme oba stejnou kravatu. Havel krátce sklopil zrak, povzdechl si a šel dál. Je zde tudíž mnoho jiných, mnohem povolanějších osob než já, které by měly komentovat jeho smrt.

Na druhou stranu jako Američan, který žije v Čechách 20 let, mám pocit, že mám i já jisté právo Havlovo úmrtí komentovat, neboť moje vláda pomohla Václava Havla „vytvořit". Kdyby jeho jméno nezaznívalo tak často z Hlasu Ameriky a Rádia Svobodná Evropa, nemuselo být jeho zvolení do funkce prezidenta po pádu železné opony takovou samozřejmostí. Stejně tak nemusela Česká republika zaujmout tak laxní přístup k vyrovnávání se s minulostí, který sloužil zájmům Spojených států i Ruska. Studená válka byla vždy tak trochu hrou mezi velkými mocnostmi, za kterou obyčejní lidé zpravidla platili nejvyšší cenu.

Selhání světových vlád, které nebyly s to zaujmout tvrdé stanovisko vůči zločinům komunismu, mě vždy trápilo. Jsem přesvědčeným zastáncem tělesných trestů, neboť z vlastní zkušenosti vím, co dokázaly udělat pro nápravu mých nezbedných způsobů v době, kdy jsem byl malý kluk. Avšak tím, že jsme se pachatele komunistických zločinů nenamáhali ani plácnout přes prsty, jsme přispěli k tomu, aby k těmto zločinům nadále docházelo (byť v novém převleku) i poté, co se změnil režim.

Krédo voliče Havla. Praha, podzim 2010.
Krédo voliče Havla. Praha, podzim 2010. | Foto: ČTK

Ve výsledku je česká společnost bohužel kontrolována z velké části stejnými lidmi - nebo přinejmenším stejnými typy lidí - jako před rokem 1989. Pro většinu Čechů to není zas taková novinka, ale co by pro většinu z nich mohlo být novinkou, je skutečnost, že stejná sorta lidí vládne i v ostatních zemích. Ukazují nám to finanční a ekonomické krize i celosvětový rozmach nejrůznějších protestních hnutí, která na tuto situaci reagují.

Havel si zvolil hrát na stejném hřišti s těmito lidmi. Rozhodl se přidat k té sortě, které coby disident tak vehementně oponoval. Když se Havlovi připisuje zásluha za pomoc při integraci České republiky mezi západní země, měla by mu rovněž být dávána částečná vina za negativní důsledky, jež tato integrace s sebou přinesla. Mám tím na mysli zásadní civilizační problémy, jako je diktát mezinárodních bankéřů, globalizace korupce a „humanitární" bombardování zemí s režimy, které nehrají podle stejných pravidel jako Západ.

Novinář Jan Petránek se v Mladé frontě dnes 10. prosince zmínil o tom, že je mu Havla líto, neboť si podle něj nyní uvědomuje, co všechno neuhlídal. „Ti, kteří udělali ten samet podle hesla Nejsme jako oni, jako by měli klapky na očích, že za rétory je hrstka pragmatiků, kteří rozkradou, co můžou," dodal.

Petránka velmi obdivuji a rád bych věřil, že má pravdu. Havel se rozhodl, do jakého klubu chce patřit, a dlouze a tvrdě bojoval, aby do něj byl přijat. A když se tak stalo, musel hrát podle pravidel. Znamenalo to, že si nejen užíval dočasných vítězství a slávy, ale že také musel žít s nevyhnutelnými důsledky svého rozhodnutí. Pokud měl na sklonku svého života výčitky svědomí, je jen škoda, že to nedal více najevo.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 27 minutami

Smutný osud Romů zůstává zastřenou kapitolou dějin, připomenul Fiala přesun do Osvětimi

V Památníku holokaustu Romů a Sintů na Moravě v Hodoníně u Kunštátu na Blanensku si lidé připomněli 79. výročí hromadného odsunu 749 Romů do koncentračního tábora do Osvětimi. Mezi odvezenými za druhé světové války byli muži, ženy i děti, nejmladší dívce byly čtyři měsíce. Premiér Petr Fiala (ODS) při této příležitosti uvedl, že smutný osud českých a moravských Romů zůstává nejen tragickou, ale do značné míry i zastřenou kapitolou našich dějin. 

Premiér Fiala řekl, že v holokaustu se zhmotnila nenávist ve vražedný systém, který nabyl hrůzných rozměrů. Připomněl, že v Česku existovaly dva koncentrační tábory pro Romy, a to v Hodoníně u Kunštátu a v Letech u Písku. "Nuceně v nich přebývaly celé rodiny. Muži, ženy i děti žili v nelidských podmínkách, trápil je hlad, nemoci a otrocká práce. Velká část tu zahynula, další čekalo utrpení v podobě cesty za prací do táborů v Německu nebo transport do Osvětimi," řekl Fiala.

Podle něj státu trvalo dlouhou vypořádání se s věcí s ohledem na výkup pozemků a podobně. "Za tu dobu pamětníci, pro které by byl památník zadostiučiněním, postupně odcházeli. Pokud nás má historie něco naučit, je nutné, abychom tragické události neviděli jen jako věty v učebnicích, ale abychom je dokázali spojit s konkrétními místy a osudy," dodal Fiala.

Zdroj: ČTK
před 43 minutami

Prezident Zeman je v Ústřední vojenské nemocnici, jde o plánovanou hospitalizaci

Prezident Miloš Zeman je na plánované návštěvě v pražské Ústřední vojenské nemocnici. Sdělil to mluvčí Hradu Jiří Ovčáček. Jak dlouho prezident v nemocnici zůstane, neuvedl. Mluvčí nemocnice Jitka Zinke sdělila, že jde o plánovanou krátkodobou hospitalizaci.

"Mohu pouze konstatovat panu prezidentovi končí tento týden dovolená a v týdnu příštím už jsou naplánovány mnohé aktivity - setkání s velvyslanci, setkání s panem premiérem nebo Země živitelka," uvedl Ovčáček.

Loni 10. října, den po sněmovních volbách, byl Zeman převezen na kliniku intenzivní medicíny Ústřední vojenské nemocnice, kde strávil 48 dní. Lékaři tehdy podle zprávy, kterou si vyžádal a publikoval předseda Senátu Miloš Vystrčil, považovali jeho dlouhodobou prognózu za krajně nejistou a prezident podle nich nebyl v té době schopen vykonávat své pracovní povinnosti.

Prezident už více než rok kvůli onemocnění nohou používá invalidní vozík. Po loňské hospitalizaci mu kvůli riziku podvýživy lékaři zavedli sondu do žaludku. V červencovém rozhovoru pro CNN Prima News Zeman uvedl, že doufá, že mu ji lékaři na podzim vyndají. V rozhovoru také řekl, že se jinak cítí v podstatě zdráv a má o něco vyšší hladinu cukru v krvi.

Někteří senátoři a poslanci v době Zemanovy loňské hospitalizace kvůli jeho stavu začali uvažovat o dočasném převodu části pravomocí prezidenta na předsedu Sněmovny a vlády, což umožňuje článek 66 ústavy. Hradní kancelář to odmítala, díky zlepšení prezidentova zdravotního stavu k tomu nedošlo.

Zdroj: ČTK
Další zprávy