Představitelé Trumpovy administrativy stihli v uplynulém týdnu ve vztahu k Ukrajině a evropským spojencům pronést takové množství vzájemně protichůdných výroků, že nezbývá než čekat, co z toho se nakonec ukáže jako pravda. Není ale bez zajímavosti podívat se, co si myslí američtí konzervativní intelektuálové a co píší americká konzervativní média.
Asi nejvlivnější americký konzervativní časopis National Review vydal redakční komentář, v němž upozorňuje, že euro-atlantická aliance je historický úspěch a její rozpad by byl katastrofou: "Přerozdělení odpovědnosti v rámci NATO, na kterém trvá Bílý dům, není nerozumné, ale bude to chvíli trvat a bude to vyžadovat určitý takt a velkou americkou podporu." To zní nadějně… Ovšem National Review je spíše tradičně republikánský, takže co píše otevřeně pro-trumpovská kabelová televize Newsmax, kterou má sám Trump raději než Fox News?
V komentáři zakladatel a ředitel Newsmaxu, Christopher Ruddy, uznává, že Trumpův vyjednávací styl je netradiční, ale v minulosti přinesl úspěch. Má nicméně pochybnosti, zda bude fungovat na Putina, který je podle něj jasným vyzývatelem americké moci. Ruské požadavky považuje Ruddy za nesmyslné a věří, že dlouhodobým Putinovým cílem je hegemonie nad Evropou - a na tom nic nezmění ani příměří nebo mírová dohoda. "Prezident Trump zkouší nestandardní přístup. Dejme mu šanci," uzavírá Ruddy.
Přiznám se, že u Newsmaxu mě takto protiruský osten příjemně překvapil. Zároveň je ale už při letmém pohledu na titulní stránky amerických konzervativních médií jasné, že válka na Ukrajině je spíše na okraji jejich zájmu.
Vraťme se ale k těm ruským mírovým požadavkům, které považuje Ruddy za nesmyslné. Přinesla je RIA Novosti a jde o čtyři body:
-
"Ukrajina se oficiálně vzdá svých plánů na vstup do NATO;
-
ukrajinské ozbrojené síly opustí nové ruské regiony (tedy neokupované části Doněcké, Záporožské, Chersonské a Luhanské oblasti);
-
kyjevské úřady provedou demilitarizaci a denacifikaci;
-
země přijme neutrální, neangažovaný a nejaderný status."
Nejspíš není třeba připomínat, že minimálně 2. a 3. bod by pro Ukrajinu byly sebevraždou.
Donald Trump požaduje od Ukrajinců přístup ke zhruba polovině jejich nerostného bohatství, a to za (podhodnocenou) sumu 500 miliard dolarů. K tomu Američané (vágně) naznačili, že by dokonce mohli na místě mít své vojáky k ochraně dolů. Ovšem pozor - Ukrajinci se měli svého nerostného bohatství vzdát ne za budoucí podporu, ale jako platbu za dosud dodané zbraně, munici a další materiál.
A tady došlo k první trhlině mezi novou americkou administrativou a Zelenským. Ten sice vyjádřil ochotu jednat, ale odmítl americký návrh podepsat. Ten přitom podle Washington Post dorazil do Kyjeva jen čtyři hodiny před jednáním s americkým ministrem financí Scottem Bessentem. Zelenskyj by byl ochoten o návrhu diskutovat, pokud by v něm pro Ukrajinu byly bezpečnostní garance. Ty ale chyběly. Každopádně je to poprvé, co došlo k veřejné neshodě mezi Kyjevem a Washingtonem po týdnech, kdy se Zelenskyj snažil, seč mohl, s novou administrativou najít společnou řeč.
Když už jsme u bezpečnostních garancí, tak pokud nedojde ke vstupu Ukrajiny do NATO (a to nedojde…), vyžaduje to podle Zelenského západní podporu pro armádu v počtu 1,5 milionu mužů. Jen taková prý odradí Rusko od další invaze. Podle Zelenského má Ukrajina v současnosti 110 bojových brigád, zatímco Rusko 220. "Takže jich potřebujeme 220," dodal. Je to rozumný přístup, každá garance je jen kus papíru, rozhoduje síla. Jen místo půldruhého milionu mužů by možná stačilo tisíc raket schopných zasáhnout Moskvu.
Prezident Zelenskyj v rozhovoru pro NBC News prozradil počet padlých a raněných ukrajinských vojáků. Padlých je na 46 tisíc, raněných 380 tisíc. Válčící strany obvykle své vlastní ztráty podhodnocují a ty protivníkovy přehánějí. Tady ale možná ukrajinský prezident mluví pravdu. Potíž je v tom, že těch 46 tisíc jsou úředně padlí. Podobné množství ale může být podle mých zkušeností nezvěstných - tedy vojáků, kteří prakticky jistě padli, ale jejich těla se jen nepodařilo z území nikoho repatriovat.
