Měsíc před čtvrtými volbami krajských zastupitelstev se dá předpovědět, kdo prohraje. S mapou vítězů je to o něco složitější.
Hlavním poraženým bude Petr Nečas. Jeho kabinetu důvěřuje 16 procent lidí (průzkum CVVM z června) a „volební políček" vládnoucí straně bude ještě silnější, než bývá po dvou letech vládnutí obvyklé.
Strany, které byly u centrální moci, zatím prohrály všechny krajské volby: dvakrát (2000, 2004) se to týkalo ČSSD, naposledy pak ODS. Poslední dvě porážky se dají označit jako drtivé: před „oranžovou tsunami" z roku 2008 skončila sociální demokracie v roce 2004 až třetí, o pět procent za komunisty.
Hlavní vládní strana nikdy nešla do krajských voleb s tak chatrnou podporou jako teď ODS. Nepopulární škrty, seriál korupčních skandálů, kmotrovská image, polorozpadlá koalice, bezkrevný lídr oslabený rozbroji ve vlastním táboře. A kampaň obdařená jalovými hesly jako „Dejme prostor podnikání. Vytvoříme tím pracovní místa." (Které vyfasoval chudák primátor Svoboda, který nemá s krajskými volbami nic společného a až dosud se profiloval jako všechno možné, jen ne odborník na trh práce.)
Hejtmanští kandidáti ODS by se ve vlastním zájmu měli tvářit, jako by vláda neexistovala. Tudy vede cesta například pro Raduana Nwelatiho (střední Čechy) nebo Jiřího Pospíšila (Plzeňský kraj).
Jako „nová tvář" strany se klube ministr průmyslu Martin Kuba, což je hořká zpráva nejen pro ty, kdo v životě slyšeli slovo „kmotr". Podle tři měsíce starého průzkumu důvěřuje Kubovi plných šest procent voličů …
Hůř než v roce 2008 může ODS dopadnout jen těžko, nějaký kraj zřejmě urve, čili i prohru bude možné vydávat za vítězství. Ani tahle porážka (od roku 2008 několikátá v řadě) nejspíš nebude pro ODS očistná. Víc se dozvíme na stranickém kongresu, při hlasování o důvěře vládě, a z Hradu.
Tlačenice nalevo
Sociální demokracie pravděpodobně nevyhraje ve všech třinácti krajích jako posledně.
Stejně jako ODS soupeří hlavně sama se sebou, viz aféry ve Středočeském a Ústeckém kraji a také - díky Rathovi a spol. pozapomenutý - hejtman Jaroslav Palas.
Přestože celkově vyhraje, bude po volbách zpytovat svědomí i ČSSD. Vždyť s kampaní namířenou proti velmi neoblíbené vládě by mělo být dosažené vítězství ještě přesvědčivější.
Jenže zatímco ODS se o pravicové voliče dělí s TOP 09 (která ovšem minule v krajských volbách nekandidovala) a částečně s lidovci, větší tlačenice je tentokrát nalevo: KSČM, Zemanovci, Paroubkův Lev, Suverenita, ti všichni loví tam, kde sociální demokracie.
Do karet komunistům
Měřeno posílením politického vlivu, bude skutečným vítězem voleb KSČM. První průzkumy to už naznačily a výsledek voleb vzestup komunistů potvrdí. Je možné, že v Ústeckém kraji vyhrají. Celkově budou druzí před ODS, nebo jen těsně za ní.
Hluboká nedůvěra k establishmentu (ve vládě modrému, v krajích oranžovému). Volání po pevné ruce státu, která zaručí „jistoty". Pocit, že „ostatní zklamali". To všechno zvyšuje pravděpodobnost, že lidé volbu pojmou jako protest. A inertní KSČM, stojící už léta jakoby stranou (ačkoli se mimo jiné podílí i na krajských koalicích), bude častým adresátem takových volebních přání.
Krajské volby - volby tzv. druhého řádu - jsou i pro ty, kdo komunisty nijak zvlášť nemusí, příležitostí vyzkoušet protestní volbu. Navíc když volit komunisty už není 23 let po listopadu tak společensky nepřijatelné jako dřív.
Téměř 20 procent hlasů, rekordní zisk z roku 2004, může KSČM zopakovat. V celkovém součtu je pro ni výhodou, že se nevolí v Praze (což výsledek z krajů neumožňuje „překopírovat" do parlamentních voleb).
Vítězství komunistů bude dalším faktorem napětí v sociální demokracii. A je možné, že díky dohodě s ČSSD bude mít republika prvního komunistického hejtmana.
Kam zamíří protest?
Ventilem nespokojenosti nebude jen volba komunistů. Posílí i regionální politická sdružení a je dokonce možné, že první krajské zastupitele budou mít piráti a extremistická Dělnická strana sociální spravedlnosti.
Studentské volby, které teď vyhráli piráti před TOP 09 a „dělníky", nejde odbýt mávnutím ruky. Když dělnická strana, obohacená na hlasovacích lístcích o slogan „Stop nepřizpůsobivým", zvítězila mezi studenty v Ústeckém kraji, o něčem to svědčí.
Kampaně s hesly o „nepřizpůsobivých" (viz ODS) přihrávají voliče právě komunistům a extrémní pravici. Tak jako kdysi mobilizace proti sudeťákům.
Musejí si pomáhat
Celkové výsledky budou tentokrát různorodější, než na jaké jsme byli v krajích zvyklí. A pestřejší budou, nehledě na direktivy z centra, i krajské koalice. Což může být pro politické poměry užitečné.
Situace, kdy kraje svítily jednou barvou, a tím pádem automaticky utvořily jakousi opevněnou filiálku příslušné strany, nebyla normální a neměli bychom si na ni zvyknout. Vynucená spolupráce krajů vedených různými partajemi, ale sledujících podobné zájmy, může prospět politické kultuře a umění kompromisu. Doufejme.
Na druhou stranu, kartel zavedených politických stran, lehce oslabený volebními výsledky roku 2010, se v celostátním měřítku příliš nezatřese. Žádný průlom rozměru předloňského výsledku Věcí veřejných volby nepřinesou, a povolební koalice už teprv ne. Ani kroužky nebudou hrát takovou roli, snad kromě Ústeckého kraje.
Po triumfálním vítězství v roce 2008 - s 36 procenty hlasů - inkasovala ČSSD za krajské zastupitelské mandáty asi 70 milionů korun ročně. To není málo a i drahá kampaň se v takovém případě vyplatí. Ale pokud máme krajské volby poměřovat cynickou logikou zisku, je jasné, že se hraje o mnohem víc. Především o miliardy z dotací, které se dají rozpustit v líbivé politice přestřihávaných pásek, nebo v kapsách těch správných lidí. Obojí je před příštími parlamentními volbami - plánovanými na jaro 2014 - pro velké strany mimořádně důležité.
Souboj idejí v krajských volbách rozhodně nečekejte. A po nich, až přijde řada na koaliční námluvy, bude účel světit prostředky. Pragmatici z politického kartelu se moci jen tak nevzdají.
