Máme za sebou atypický 17. listopad. Provázel ho generační střet. Delší dobu se mluví o tom, že mladí mohou starším a starým vyčítat, kam dovedli svá města, svoji zemi, Evropu, planetu. Že se k ní chovali lhostejně, surově, vysávali ji, plundrovali a v posledních letech zažíváme temné následky toho po léta lhostejného přístupu.
Střet byl dobře vidět, když Prahou prošel průvod asi dvou set studentů Univerzit za klima. Miroslav Kalousek, zakladatel pravicové strany TOP 09, jejich průvod komentoval takto: "Ať si nepletou ochranu klimatu s oslavami 17. listopadu. To je úplně jiný žánr a měli by k tomu využívat jiná data."
Podivná argumentace. Letos stávkující studenti mimo jiné poukázali na fakt, že jejich předchůdci v roce 1989 žádali podobné věci jako ti současní. Třeba dostupné bydlení pro mladé rodiny. Tématem před 34 roky bylo i životní prostředí, jež patřilo mezi spouštěče sametové revoluce. Pražské matky bojovaly proti autům a znečištění ve městech, demonstrovalo se i ve znečištěných Teplicích. Od té doby se životní prostředí v Česku hodně zlepšilo, ale ne dost, ne tak, abychom brzdili klimatickou změnu.
Podstatné ale je, že studenti vyjadřují jak svoje obavy z oteplení a budoucnosti, tak svoje vize, v jakém státu, v jakém systému, v jaké společnosti by chtěli žít. 17. listopad je naprosto ideálním dnem, který se k protestu a ke snaze zlepšit svět, ve kterém žijí, dokonale hodí. Není to žádný komunistický 1. máj, jinak řečeno.
Studenti mají problém taky se současnou surovou podobou kapitalismu. Kupříkladu na Filozofické fakultě UK visel plakát "kapitalismus může za naše pos..ný životy". Ještě jednou Kalousek na síti X k tomuto tématu: "Peníze, za které tito mladí studují a konzumují další bezplatné služby, generuje kapitalismus. Peníze, které se investují do ochrany klimatu, generuje kapitalismus. Protestovat proti kapitalismu v den oslav svobody a demokracie je politováníhodné nedorozumění. Je to ve skutečnosti protest proti vlastním zájmům a proti svobodě."
Kalousek vyjádřil, co si myslí mnozí jeho kapitalismem ošlehaní vrstevníci. Nic lepšího než kapitalismus nemáme, komunismus a socialismus už jsme zažili a bylo to peklo. O. K., ale zároveň jistě i my staří chápeme, že nežijeme v bezchybném kapitalismu. Mnoha lidem kupříkladu vadí, jak energetické a potravinářské firmy využily krize a napakovaly se.
Studenti při čtvrteční debatě na Filozofické fakultě v Praze dospěli k tomuto závěru: "Žijeme v nespravedlivém systému. K tomu, jak má spravedlivý svět vypadat, musíme dojít společně. Každý má právo žít v důstojných materiálních podmínkách." Podle nich musí změny probíhat demokraticky, aby byly spravedlivé: "V rámci firem je nutné do jednání o změnách zapojit také zaměstnance. Na úrovni státu zapojit občany. K tomu slouží občanská shromáždění, jejichž zavedení požadujeme," řekl Jan Voves z Univerzit za klima. Zjevně jim volby jednou za čtyři roky nestačí.
Mladí říkají prrr, takhle to nejde dál
Mluvčí stávky za klima Anna Maurin zase připomněla, že trh "je jen jedním z pilířů ekonomiky. Lidé navíc často považují trh a kapitalismus za jednu a tu samou věc". Kapitalistický trh je podle ní ale jen jednou z forem trhů: "My chceme postkapitalistickou ekonomiku, která dá větší prostor komunitní ekonomice a státu. Trhy by měly být lokálnější a hlavní roli by na nich mělo opět hrát zboží a služby naplňující skutečné potřeby lidí, nikoliv hromadění jmění několika miliardářů."
Že by bylo rozumné preferovat lokální trhy, o tom asi vlastně nikdo nepochybuje. U nás se to ovšem moc nedaří. Požadavek na "zboží a služby naplňující skutečné potřeby lidí" už však vyžaduje změnu v myšlení lidí, jakési couvnutí do skromnosti, návrat od plýtvání a vyhazování k šetrnosti a recyklaci v tom nejpůvodnějším slova smyslu. Není to zřejmě věcí systému, ale osobního přístupu, výchovy, školství…
Takže ano, peníze, za které mladí lidé "studují a konzumují další bezplatné služby, generuje kapitalismus" stejně jako "peníze, které se investují do ochrany klimatu", ale kapitalismus má více podob. Jiný je u nás, jiný v Maďarsku, jiný v Číně (už slyším ten křik), jiný v severských zemích atd. Studentům stávkujícím za klima vadí onen takřka absolutní důraz na ekonomiku coby základ všeho. Ekonomové nám vládnou, ekonomové nás řídí, jsme ovládání technokratickým myšlením.
A mladí říkají prrr, takhle to nejde dál, dívejte se, kam jsme došli, jak jsme Zemi tímhle přístupem zdevastovali. Vadí jim HDP jako hlavní ukazatel úspěšnosti státu. Paradoxní na tomto 30 let uctívaném indikátoru je, jak jsme v něm neuspěli. Z porevolučních tygrů východních zemí se najednou ocitáme na chvostu států EU. Politici a ekonomové vzývají HDP, ale lidé nejsou šťastní, společnost samá hádka a svár, tento druh kapitalismu špatně funguje a měl by se zlepšit. Postkapitalismus je zřejmě něco jako kapitalismus s lidskou tváří, že?
Podobné je to s posvátným růstem. Tereza Martinovská z Univerzit za klima k tomu říká: "Nekonečný růst není možný. Pokud bude ekonomika růst o tři procenta ročně, do konce století se zvětší 10krát. Naše planeta není nafukovací." Plus fakt, že naše zdroje nejsou nevyčerpatelné, dodám. A zase: starým to může být celkem fuk, mladým ne. Právem se bouří, chytře hledají jiné, zdravější cesty. Vyčítat jim to může leda blázen. Jeden z cenných závěrů (jen jak ho naplnit?) debaty na FF UK: "Už nechceme na zemi žít jako paraziti, chceme být s planetou v symbióze."
Konec HDP jako osy, kol níž se všecko točí? Kéž by
Považovat stávku Univerzit za klima okolo 17. listopadu za "neomarxismus", či rovnou "komunismus" je stupidní. Požadavek na přijetí silného klimatického zákona, který by politiky zavazoval k jasným krokům a který by taky zaváděl sankce za jejich nedodržení, to zní rozumně, to tu chybí. Smysl má i poukaz na nedostatečnost HDP jako hlavní společenské osy, kol níž se všecko točí. Pomohlo by nám uvažovat více společensky, sociálně, lidsky.
Studenti navrhují zavedení "občanských shromáždění", která považují za lepší než Okamurou vzývanou a Moskvou podsouvanou přímou demokracii. Vznikaly by jakési "podparlamenty" cca dvou set lidí. Ti by byli losováni ze všech oblastí společnosti, po dobu zasedání placeni, rozhodovali by vždy jen o jednom problému. Aby jejich usnesení prošlo, muselo by souhlasit 70 až 80 procent účastníků. Výsledek by byl pro region či stát závazný. Příkladem může být Gdaňsk, kde takové shromáždění rozhodlo o protipovodňových opatřeních.
Rozdíl mezi parlamentem či místními zastupiteli a občanským shromážděním? Politici chtějí být znovu zvoleni, mají na paměti blaho strany plus své vlastní. To by občané vylosovaní k problému ad hoc řešit nemuseli. A jistě, byla by to velká změna, jež by musela přesně vymezit, kam až by síla takového "lidového" rozhodování směla dosáhnout.
Stávka Univerzit za klima měla smysl. Aktivuje mladé lidi, nabízí jiné představy o fungování státu a společnosti v době, kdy ty staré zrovna ideálně nefungují. Jistě, když studenti skandují "Zničený klima, Fialova vina", je to blbost, nespravedlnost. Fialova vláda se brodí v dost strašném dědictví předchůdců a nějak v tom aspoň plave. Házet na ni "zničený klima" je fakt silné kafe.
Těžko srozumitelné, komplikované je i hojně užívané heslo "klimatická spravedlnost". Co si pod ním představit? Práva planety? Spravedlnost pro vyhubené životní druhy, vymírající hmyz? Spravedlnost pro plasty zanesená moře, pro řeky a potoky? Zároveň však tušíme, co je asi klimaticky spravedlivé: neplýtvat, zbytečně nekácet, žít šetrně a myslet na slabé.
Stávkující Univerzity za klima zcela jistě navazují na studenty i nestudenty, kteří před 34 roky chtěli jiný stát, spravedlivý systém, kde nevládnou podivné pseudoelity. Pravdou je, že dnes mají tu svobodu se bez rizika vyjádřit. Jistě si ji chtějí udržet, jistě si jí váží. A mají sakra pravdu v tom, že "vzpomínat nestačí".
