Poslanci mají rozhodnout, jak se u nás bude kouřit. Nakolik budou kuřáci vyhnáni z veřejného prostoru. Pojednává o tom zákon o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, který stvořilo ministerstvo zdravotnictví řízené Svatoplukem Němečkem (ČSSD).
Tvrdá restrikce. Úplný konec cigár v hospodách, dokonce i v barech, kde se nejí. Zákaz se vztahuje i na elektronické cigarety; absurdní. Platit má i na velkých akcích, na koncertech třeba. To se nikdy nepodaří prosadit. Za kouření v hospodě pokuta pět tisíc korun, pro provozovatele až 50 tisíc. Hospodský bude kromě toho ručit za to, že se v jeho podniku nevyskytuje podnapilý mladistvý. V čajovnách zákaz vodních dýmek, což je dost možná položí. A obec určí další místa, kde se nesmí kouřit.
Chceme to takhle tvrdě? Zákaz podle průzkumu Fakulty sociálních věd Karlovy univerzity žádá 78 procent tuzemců. Z toho skoro čtyřicet procent činí kuřáci. (Takové sebereflexi se ani nechce věřit.) Státní zdravotní ústav vidí zákaz jako vysoce přínosný. Údajně by počet infarktů u pasivních kuřáků klesl o 17 procent, takže by stát a zdravotní pojišťovny ušetřily 540 miliard korun ročně! Očekává se, že by dětem tolik nehrozilo astma. A hospodám by prý neubyli, nýbrž přibyli zákazníci o 6 procent, takže by se jim tržby zvýšily o 6 miliard korun.
No neberte to. Ta čísla se zdají až neuvěřitelná, údajně jsou však podložená tvrdými fakty kupříkladu ze zemí, kde byl zákaz zaveden. Téhle smršti argumentů se dá těžko odolávat, těžko se proti ní slušně, účinně argumentuje. Méně infarktů, méně astmatických záchvatů u dětí...
Zakázat taky auta? Jasně
Jenomže pak jedete ve městě na kole do práce. Nekouříte samozřejmě. Míjíte tisíce aut, která stojí v kolonách, z výfuků se jim valí jed, vy to svinstvo vdechujete, ničíte si plíce, a přece s tím nikdo nic moc nedělá. Ano, snižují se emise spalování, ale na druhou stranu zase stoupá počet vozů, jezdí miliony lidí. Žijete „zdravě“, hýbete se, ale zároveň si ošklivě ničíte zdraví.
O kolik procent infarktů by ubylo, kdyby do center měst nesměla auta? Kolik tisíců dětí by přestalo trpět astmatem, kdyby se omezila osobní doprava ve městech? Chápete? My žijeme strašně nezdravě, ničíme se svým moderním způsobem existence a zdaleka to nezpůsobuje jen kouření.
Podle některých lidí zákaz stejně nepomůže, protože u nás není společensky neúnosné kouřit dejme tomu ve společnosti dětí, u stolu s nekuřákem nebo na zastávce autobusu. Nejdřív musí existovat konsensus společenské duše, pak to začne samo fungovat.
Potíž ovšem nalézáme v tom, že se taková společenská dohoda může vytvářet ještě desetiletí a možná k ní nikdy nedospějeme. Vyžaduje společnost ohledu na druhé, a do té máme daleko. Jinými slovy nemůžeme spoléhat na to, že se změníme k lepšímu. Co když to bude naopak? Stačí sledovat chování nemalého množství řidičů; ti se k lepšímu nemění, prosazují sebe a nic víc je nezajímá.
Proti absolutnímu zákazu kouření v hospodách najdeme i jiné argumenty. Už dnes platí dosti zásadní omezení (kouření v době oběda, razantně omezená reklama atd.). Ve městech i mimo ně vznikla řada nekuřáckých restaurací, „jde to samo“. A zároveň stávající zákazy nejsou vynucovány. Ve stovkách hospod se „vypaluje zobák“ vesele dál i při obědě a nic se neděje. Podstatou zákazu je vymáhání. Kdo bude zákaz kouření kontrolovat? Vznikne Němečkova protikuřácká policie, NPKP, placená z tabákové daně? Další stáda úředníků?
Hmota v centru pozornosti
Jsme posedlí zdravím. Sekulární společnost, která už nevěří na věčnost, na život po smrti, na Boha, pod jehož mocí existuje, se mnohem víc soustředí na své maso a kosti. Postrádá duši. Hmota, tělo se octlo v centru pozornosti. To vede k absolutním řešením. Absolutním zákazům. Výsledkem je, že se dožíváme čím dál vyššího věku, nevíme, co dělat ve stáří, měníme se a tu změnu nezvládáme.
Jistě by bylo lepší nekouřit. I pro naše potomky. Ale taky by bylo lepší se nerozvádět, aby děti měly oba rodiče. A přece to nezakazujeme, naopak, rozvádíme se jak o závod. A máme z toho traumata a infarkty a deprese a léčba stojí stovky miliard. A poškozuje to naše děti. Tolerujeme nesmyslný autoprovoz. Sice se o tělo strašně bojíme, pečujeme o ně nejvíc v historii, ale zároveň nám to tělo diktuje, vyžaduje svoje pohodlí, které nás pak zpětně ničí.
Pokud takhle natvrdo zakázat kouření, proč nezatrhnout nezdravé buřty? Copak nás neničí cholesterol? Copak nás ten spečený omastek neohrožuje? Nebo proč nezavést jiné opatření: kouříš? Stát ti nebude platit zdravotní péči na nemoci, které kouření způsobuje. Ty si uhradíš sám. Proč nezakázat alkohol? Tu naši milovanou, rozmazlovanou metlu?
Protože to je blbost. Měli bychom rozvíjet svobodu, ne represi. Té jsme si užili dost. Stát by měl mnohem víc apelovat na děti, aby nekouřily. Vždyť na kouření neskutečně vydělává. V roce 2013 činily výnosy spotřebních daní v Česku celkem 134,6 miliardy korun. Nejvíc dostal na spotřební dani z minerálních olejů - 76,6 miliardy. A na spotřebním zdanění tabáku 46,8 miliardy korun.
Jako úplně, možná záměrně, nesmyslný se pak jeví zákaz elektronických cigaret. Ty škodí pouze uživateli, nikoli okolí. To by se pak skutečně muselo zakázat i pivo a panáky a mluvit sprostě.
