Martin Hála Martin Hála | Komentáře
21. 1. 2021 20:11

USA viní Čínu z genocidy, Evropa s ní uzavírá investiční dohody a chystá summit 17+1

Peking rozdíl celkem nepokrytě líčí jako taktické vítězství v bitvě se Spojenými státy. Oslavil je zátahem na hongkongské demokraty.
Nenaplněné investiční sliby jsou jedna věc, ale obvinění ze zločinů proti lidskosti přece jen kalí chystanou "družební" atmosféru...
Nenaplněné investiční sliby jsou jedna věc, ale obvinění ze zločinů proti lidskosti přece jen kalí chystanou "družební" atmosféru... | Foto: ČTK

Dnes už bývalý americký ministr zahraničí Mike Pompeo učinil poslední den v úřadě nezvykle razantní krok. Oficiálně prohlásil čínskou represivní politiku v Ujgurské autonomní oblasti za genocidu. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí tento krok vzápětí odsoudila barvitým jazykem, plným osobních výpadů proti Pompeovi "a jemu podobným". Peking proti němu a dalším 27 Američanům také vzápětí oznámil vlastní sankce. Přímo jich ovšem jmenoval jen deset.

Foto: Aktuálně.cz

Obvinění z genocidy v Sin-ťiangu není žádným truc podnikem odcházející Trumpovy vlády. Nový americký prezident Biden volal po tomto kroku již loni v srpnu. A jeho nastupující ministr zahraničí Antony Blinken včera znovu potvrdil, že zastává stejné stanovisko. Během schvalovacího slyšení v Kongresu Blinken prohlásil, že Trumpova konfrontační politika vůči Číně byla v zásadě správná; chybná byla podle něj pouze po taktické stránce.

Hra o trojúhelníky

Jak jsme na tomto místě konstatovali v listopadu, Bidenova administrativa žádný "restart" s Čínou nechystá. Konfrontace s ní se nejpozději od roku 2018 stala novým konsenzem americké zahraniční politiky; od Bidena můžeme v tomto směru očekávat stejné směřování, jen vedené subtilnějšími prostředky.

Nová americká vláda se chce především pokusit obnovit spojenecké svazky, narušené Trumpovým izolacionismem, a mobilizovat je ke společnému postupu vůči čínským ambicím na mezinárodní scéně. To se týká především spojenectví s Evropou. Stejný záměr ostatně signalizovala před Bidenovým nástupem i sama Evropská unie.

Čínská lidová republika si uvědomuje nebezpečí, které by pro její záměry představovalo obnovené spojenectví Evropy a Ameriky - a jejich společný postup proti záměrům Pekingu ve světě. Snaží se tomu předejít prostřednictvím osvědčené triangulární taktiky dočasného účelového spojenectví se slabším protivníkem proti tomu silnějšímu. Tento postup je jedním ze základních pilířů "práce na Jednotné frontě" a čínským komunistům se osvědčil již v dobách občanské války proti Kuomintangu, i během studené války, když díky němu dočasným sblížením se Spojenými státy vyšachoval Sovětský svaz.

Na stejném principu stojí také čínská iniciativa pseudo-regionálního sdružení se státy východní Evropy známá jako 17+1, dříve 16+1. Ta se Pekingu hodí jako dočasný spojenec vůči Evropské unii. Jednoduchý princip triangulárního taktizování má široké uplatnění v různých geopolitických kontextech.

V době nástupu nové americké vlády se jeho epicentrem stala Evropa ve snaze zabránit obnovení transatlantické spolupráce v geopolitických otázkách. Do pohybu se dala jak diplomacie s Bruselem (jako páka proti Americe), tak s východní Evropou (jako páka k tlaku na Brusel). V obou případech slaví čínská diplomacie možná dočasné, ale zjevné úspěchy.

Obchodní ústupky po dvaceti letech

S Evropskou unií se Pekingu podařilo na samý závěr roku dojednat rámcovou investiční dohodu zvanou CAI (Comprehensive Agreement on Investment). Ta předtím ležela u ledu dlouhých sedm let, protože Čína neměla žádný zájem na zlepšení nerovných podmínek pro evropské společnosti v Číně. Probudila jej právě až vidina užší evropské spolupráce se Spojenými státy a jejich společného postupu proti čínskému merkantilismu v globálním měřítku.

Aby tomu zabránila, uvolila se Čína i k jistým obchodním ústupkům. Jedním z nich je zrušení podmínky takzvaných "společných podniků" (Joint Ventures) pro evropské investory v některých oborech. Z našich firem tímto způsobem na čínském trhu operuje například Škoda Auto. Ve skutečnosti tam tak - navzdory často opakovanému tvrzení - nevyrábí "čtvrtinu své světové produkce" - to za ni na základě licenčního ujednání obstarává místní "společný podnik" zvaný SAIC Volkswagen.

Paradoxní je, že postupné zrušení těchto institutů se předpokládalo již při vstupu Číny do Světové obchodní organizace v roce 2001. A nyní se po dvaceti letech s velkou slávou prezentuje jako úspěch rámcové investiční dohody CAI. Ve skutečnosti je tento ústupek výsledkem Trumpovy "obchodí války" s Pekingem. První zahraniční automobilkou, která začala v Číně vyrábět přímo, tedy bez společného podniku, byla americká Tesla.

Poněkud trapné okolnosti

Rámcová investiční dohoda tak žádný skutečný průlom nepřinesla, ale Pekingu se podařilo nalomit ohlašovanou novou euroatlantickou spolupráci ještě před jejím zahájením. Pro Evropu je celá záležitost o to trapnější, že hned druhý den po jejím ohlášení začal rozsáhlý zátah na demokratické představitele v Hongkongu, včetně jeho volených zástupců.

Časově se dohoda navíc překrývá s vlnou kritiky čínské politiky v Sin-ťiangu. Vedle jejího oficiálního označení za genocidu ze strany amerických úřadů projednává možné sankce v této věci také britský parlament.
Jednou z forem represivních opatření jsou v Sin-ťiangu "převýchovné" pracovní tábory pro místní obyvatele.

Sin-ťiang je přitom jedním z největších producentů bavlny, kterou hojně odebírají světové textilní firmy, včetně věhlasných evropských značek. Otázka nucené práce tak na poslední chvíli uzavření rámcové investiční dohody téměř zhatila, ale evropští vyjednavači se ve snaze o úspěch ještě během německého předsednictví nakonec spokojili se vskutku hanebnou formulací, podle níž Peking "vyvine vytrvalou snahu ratifikovat konvence Světové organizace práce (ILO) proti nucené práci". Peking je přitom členem ILO od jejího vzniku a nucenou práci by mohl postavit mimo zákon ze dne na den, pokud by o to měl skutečně zájem.

Družba a genocida

CAI se v čínských zdrojích líčí celkem nepokrytě jako taktické vítězství v konfrontaci se Spojenými státy. Povzbuzen tímto zářezem přikročil Peking k nasazení dalšího nástroje triangulární diplomacie, uskupení 17+1. To mohlo být po delší přestávce oživeno právě až po uzavření dohody, aby zbytečně nedráždilo politiky v Bruselu a v Berlíně, kterým se celý spolek příliš nezamlouvá.

Podle Hospodářských novin se náhle začal chystat dlouho odkládaný (virtuální) summit 17+1 v šibeničním termínu na začátku února, zjevně aby se stihl ještě před začátkem lunárního nového roku (letos 12. únor), kdy se celá Čína nejméně na dva týdny zastaví.

Pokud se summit odehraje podle plánu, vynikne proti jiným létům hlavně tím, že se budou zúčastněné státy utvrzovat ve svém "strategickém partnerství" s Pekingem právě ve chvíli, kdy je obviněn z genocidy. Nenaplněné sliby závratných čínských investic jsou jedna věc, ale nepromlčitelné zločiny proti lidskosti přece jen trochu kalí bratrskou družební atmosféru.

Autor, sinolog a orientalista, je ředitelem projektu Sinopsis.

Čína v internačních táborech vymývá Ujgurům mozky, je to kulturní genocida (video z 25. července 2019)

Lidé se v táborech musí nazpaměť učit čínské zákony, opěvovat komunistickou stranu a zříkat se islámu, popisuje situaci sinolog Ondřej Klimeš. | Video: Emma Smetana
 

Právě se děje

před 11 minutami

Novou hlavní hygieničkou bude ředitelka moravskoslezské hygienické stanice Pavla Svrčinová, uvedl Babiš pro ČT. Rážovou vystřídá v polovině března

Zdroj: ČTK
před 50 minutami

Junior Lamparter předčil na MS dospělé sdruženáře, Vytrval byl 22.

Rakušan Johannes Lamparter udržel vedení po skoku a stal se sdruženářským mistrem světa na velkém můstku. Devatenáctiletý Rakušan mezi dospělými triumfoval jen tři týdny po té, co získal juniorský světový titul. Nejlepším českým reprezentantem byl tentokrát Jan Vytrval, který obsadil 22. místo, což je jeho nejlepší umístění na vrcholné akci.

před 55 minutami

Štafeta běžkyň na lyžích byla na MS osmá, vyhrály Norky

České běžkyně na lyžích zajely na mistrovství světa nejlepší štafetu od Sappora 2007. Čtveřice Kateřina Razýmová, Petra Nováková, Kateřina Janatová a Petra Hynčicová skončila v Oberstdorfu osmá. Na světový trůn se v závodě na 4×5 kilometrů vrátily Norky, tentokrát ve složení Tiril Udnes Wengová, Heidi Wengová, Therese Johaugová a Helene Marie Fossesholmová. Naopak selhaly obhájkyně titulu Švédky, které obsadily až šesté místo.

Štafetu skvěle rozjela Razýmová, která po prvním klasickém úseku předala na prvním místě. Nováková se snažila udržet Norky Heidi Wengové a Rusky Julie Stupakové, ale v závěru prvního dvouapůlkilometrového okruhu odpadla a v tom druhém jí došly síly. Propadla se na osmé místo. O další příčku pak klesla Janatová, ale finišmanka Hynčicová dostala Češky na osmé místo před Kanadu. V elitní desítce byly na MS Češky naposledy před čtrnácti lety, kdy ještě s Kateřinou Neumannovou obsadily pátou příčku.

Další zprávy