Pokud senátoři dnes kývnou na přímou volbu prezidenta, budou příští hlavu státu vybírat začátkem příštího roku poprvé občané této země a ne jejich volení zástupci.
A proč vlastně? Potřebuje Česká republika tuto změnu?
Znamená to, že budeme mít spíše prezidentský systém jako třeba ve Francii? Či se bez toho, aby parlament vybavil nejvyššího ústavního činitele novými pravomocemi, vlastně nic nezmění?
Nejde jen o bezprostřední reakci na frustraci z poslední volby, při níž televizní kamery zachytily celou řadu zákulisních triků, vyhrožování a politických kšeftů, které většinu lidí znechutily? Může osobnost vybraná v přímé volbě posílit důvěru občanů v politiku a ty, kdo ji dělají?
Zatímco veřejnost je přímé volbě spíše nakloněna (podle průzkumu veřejného mínění ji dlouhodobě podporují tři pětiny lidí) a přinejmenším ústně ji prosazují i řada politiků, právníci, politologové a další analytici jsou v názorech rozděleni.
Marek Antoš, který přednáší ústavní právo a státovědu na Univerzitě Karlově, považuje změnu při volbě prezidenta za nesystémovou.
Jak se v EU volí hlavy státu
Dvanáct zemí Evropské unie má přímou volbu hlavy: Bulharsko, Finsko, Francie, Irsko, Kypr, Litva, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko. Zajímavostí je, že u těchto států má silné pravomoce pouze francouzský prezident, postavení ostatních hlav států je podobné českému prezidentovi. Ostatní země EU pak mají volbu nepřímou (Estonsko, Itálie, Lotyšsko, Maďarsko, Malta, Německo a Řecko) nebo jsou konstitučními monarchiemi (Belgie, Dánsko, Lucembursko, Nizozemsko, Spojené království, Španělsko a Švédsko). Ovšem v Německu a Itálii nevolí prezidenta jen parlament, ale též zástupci německých zemí a italských oblastí. V Estonsku přechází právo volit prezidenta z parlamentu na Volební shromáždění, kde jsou i zástupci obcí, pokud parlament nezvolí prezidenta ani ve třetí volbě.„Přímá volba prezidenta by mohla ústavnímu systému České republiky prospět, jestliže by současně byly rozšířeny jeho pravomoci, a to zejména pokud jde o možnost rozpouštět Poslaneckou sněmovnu. Taková změna by znamenala jasný přechod k poloprezidentskému systému a pomohla by potřebné racionalizaci českého parlamentarismu. Předložený návrh změny Ústavy však s ničím podobným nepočítá, a proto jej považuji za nesystémový. Podle mého názoru nepřinese žádné zlepšení ústavního systému, ale naopak jeho fungování dále zkomplikuje," míní Antoš.
| Marek Antoš: Proč jsem proti přímé volbě prezidenta |
Zdeněk Koudelka, který učí ústavní právo na Masarykově univerzitě, se naopak domnívá, že míra pravomocí a způsob volby spolu nesouvisí.
„… (to) dokládají státy, které zavedly přímé volby prezidenta, aniž posílily jeho pravomoci. Příkladem je Slovensko, kde občané volí prezidenta od roku 1999, kdy jeho pravomoci byly změněny drobně zavedením kontrasignace v oblasti vrchního velení nad ozbrojenými silami, amnestie a jmenování vedoucích diplomatických misí. Posílení pravomocí slovenského prezidenta se událo v roce 2011, kdy se nijak neměnila jeho volba," domnívá se Koudelka.
| Zdeněk Koudelka: Ano přímé volbě prezidenta |
Poradce současného prezidenta Pavel Hasenkopf poukazuje na další aspekt navrhované změny - sílu prezidentského mandátu v případě, že bude volen přímo občany.
„Již nyní existuje skupina sporných pravomocí prezidenta. Obecně řečeno, jedná se o pravomoci nikoli něco udělat, ale naopak o možnost něco neudělat: nejmenovat navrženého soudce, neratifikovat mezinárodní smlouvu, odmítnout jmenovat navrženého, ale nezpůsobilého člena vlády, apod. Bude-li zavedena přímá volba, bude mnohem snáze hájitelný náš dosavadní postoj, že pravomoc něco udělat ještě neznamená povinnost to udělat, resp. že vládní doporučení není vládním příkazem prezidentu republiky," argumentuje Koudelka.
| Pavel Hasenkopf: Ústava není hračka pro děti |
Na podporu přímé volby jsou často slyšet hlasy hovořící o tom, že zákonodárci řízení ve velké většině stranickými sekretariáty už prokázaly, že prezidenta důstojně vybrat nesvedou.
„Ačkoliv jsme během posledních roků byli vystaveni bezpočtu ústavně-právních a politologických úvah na téma, proč máme nebo naopak nemáme mít v České republice přímou volbu prezidenta, odpověď je veskrze politická: úsilí zavést přímou volbu především souvisí s obavou, že české politické strany nemají na to, aby se i příští nepřímá volba nezvrhla do trapné frašky nebo paralýzy, která degraduje demokratickou politiku," míní politolog Jiří Pehe.
| Jiří Pehe: Proč přímou volbu prezidenta? |
Podobně argumentuje i bývalý ředitel Greenpeace v České republice, Jiří Tutter ve své polemice s předsedkyní sněmovny Miroslavou Němcovou (ta se proti změně volby opakovaně vyslovila). Podle něj si zákonodárci za to, že je občasné chtějí zbavit práva zvolit prezidenta, mohou sami.
„Nemyslím si, že za normálních podmínek - bez korupce, bez protekce, ale s vládou morálky a spravedlnosti by veřejnost a pod jejím tlakem následně a neochotně i část politické elity tolik toužila po přímé volbě. Miroslava Němcová a všichni další lkající politici dnes sklízejí pouze to, co sami zaseli. Ani to je však nepřivádí k sebereflexi, zdá se," napsal Tutter.
| Jiří Tutter: Přímá volba presidenta - kdo je vinen |
A co si o přímé volbě myslíte vy? Chtěli byste vybírat prezidenta sami? Či vám taková změna ústavy přijde zbytečná či nesystémová a nechali byste volbu nadále na zákonodárcích?
Zajímavé příspěvky z diskuse budeme zveřejňovat hned pod článkem. Své názory nám můžete psát i na mail [email protected]
Vladimir Schestag: Nejenže přímá volba prezidenta občany je správná, ale také další kontrola občanů nad politiky je nutná! Např. volba poslanců do PS by měla být podle vůle občanů, nikoliv, jak jim to nalinkují strany (tedy výběr kandidátů bez ohledu na pořadí na kandidátce).
Filip Kittnar: K čemu přímá volba? K čemu další megalomanskou předvolební kampaň, která nás všechny bude stát obrovské peníze, aby ve výsledku šlo zase k volbám necelých 60% lidí a většina z nich volila známou tvářičku, protože o žádném dalším kandidátovi si nic nezjistili?
Filip Harzer: S konceptem přímé volby nesouhlasím. V našem systému bude cizorodým prvkem a naruší vztah vláda - prezident, parlament - prezident. Bude tu prezident se silným mandátem, ale s pravomocemi spíše ceremoniálními. Přímá volba je základ pro další problémy našeho systému, který si s ní nebude umět poradit, a další možná rizika do budoucnosti. Kritizovaná nepřímá volba v roce 2008 nebyla chybou systému volby, je to chyba politické kultury, kterou přímá volba rozhodně nevylepší. Naopak společnost bude více polarizována a kampaně na nás budou útočit téměř bez přestání.
Barbora Fleissigová: Jsem pro přímou volbu prezidenta republiky. Podle mě je to jeden z férových a svobodných přístupů k tak ožehavé věci, jako je výběr hlavy státu. Pak už budou mít smůlu jen ti, kteří jakékoliv volby apriorně odmítají (nehraje-nevyhraje). Zdravím do Senátu a prosím pány senátory, hlavně ze skupin, kde odmítají férové jednání, aby tentokrát hlasovali pro přímou volbu. (mailem na [email protected])
Jindřich Čermák: Přímá volba prezidenta je správnou cestou. Odpůrci mají pravdu, že ústavně jsou pravomoci prezidenta relativně slabé. Nicméně česká (československá) historická tradice ukazuje silnou zvykovou roli. Jeho pozice u nás je mnohem silnější, než se mu ústavně dává. Nehledě na fakt, že jak Havel, tak mnohem častěji Klaus velmi často hranu ústavnosti brousili.
Druhým hlavním protiargumentem je nákladnost voleb. Upřímně by mě zajímaly celkové finanční dopady nepřímé volby 2003 a 2008, kdy létaly vzduchem desítky milionů k přesvědčení těch správných poslanců.
A dovolím si poslední doušku - nejlepší by bylo mít monarchii.
