Petr Fischer Petr Fischer | Komentáře
27. 1. 2021 11:30

Vakcína měla zachránit svět, změnila se ale v pramen zlé krve

Tance kolem očkování připomněly, že všichni jsme sobci, jen se nám to občas daří zamaskovat. Pokud nám ale i v nové situaci zůstane košile bližší než kabát, brzo přijdeme i o ni.
Očkovací místo zřídili v Anglii přímo v gotické katedrále.
Očkovací místo zřídili v Anglii přímo v gotické katedrále. | Foto: Reuters

Protože je covidová krize globální katastrofou, bylo by nejúčinnější čelit jí globálními zbraněmi - spojenými silami, souhrou všech, kterých se dotýká. Jenže v praxi začíná vítězit přesný opak, jak názorně ilustrují aktuální problémy s rozdělováním vakcín.

Očkování mělo být hlavní zbraní proti nové nemoci. Vzhlížely k němu všechny státy světa, které kvůli pandemii trpí ekonomicky i sociálně. Proto také na vývoj vakcín přispěli všichni, kdo mohli. Rychlost, s jakou se očkovací látky podařilo vyvinout, bere dech. Na čem se jindy usilovně pracovalo dlouhé roky, zvládla světová věda díky bezprecedentní mezinárodní spolupráci za pár měsíců.

Vakcína byla v této fázi velkou ideou, která spojovala. Ale jen do chvíle, než se stala výrobkem, zbožím a předmětem obchodu. Z léku na nemoc tu najednou máme příčinu celoplanetární zlé krve.

Špagety a morální hazard

Nedostatkové věci probouzejí i v jindy docela klidných a empatických lidech sobce. Stačí vzpomenout, co se na jaře různě po světě dělo kvůli droždí, toaletnímu papíru nebo špagetám. A když se hraje o vakcínu, která má moc ochránit člověka před nemocí, bezohlednost jen graduje, jak právě můžeme pozorovat.

Vůbec přitom nejde jen o problém "malé" České republiky. Prakticky všude na světě se očkovací látka, která měla být široce dostupnou globální medicínou, stala exkluzivní komoditou pro ty, kteří se umějí postarat.

V Evropě je jí málo, ale v Británii dost, stěžuje si například německý ministr zdravotnictví Jens Spahn a žádá nápravu. Argumentuje, že když Brusel poskytl britské společnosti AstraZeneca na výrobu látky 336 milionů eur, měl by za to dostat své.

Zatím nevíme, zda jsou za momentálním nedostatkem vakcíny jen dočasné výpadky v některých výrobních provozech, nebo čachry s distribucí. Nervy už ale tečou, závod zemí s časem běží naplno, spěchá se. A opět, jako v této pandemii už tolikrát, k tomu pomáhá informační inscenace věci: všechny ty žebříčky a čísla, kdo je první, kdo uprostřed a kdo na chvostu. Jde o velké peníze i o politické body, protože všichni věří, že vakcína pustí lidi z domova zpátky do společenského života a otevře závory radikálních uzávěr. Místo koordinované spolupráce tu tak máme soutěž utrhni, co můžeš.

Podle původních plánů by celkem miliarda lidí z 92 nejnuznějších zemí planety měla k očkování proti covidu získat přístup v rámci solidarizačího programu Světové zdravotnické organizace. Ta ale už dnes varuje, že vakcína na chudší státy nezbude. Mluví proto o morálním hazardu bohatých. Ti zase u sebe doma podezřívají z morálního hazardu firmy, jež vakcíny vyrábějí, protože je pak prý přednostně dodávají tam, kde je to pro ně nejvýhodnější. A všechny nás nakonec pohoršuje morální hazard "VIP občanů", kteří si příslušnou injekci umí zařídit mimo pořadníky.

Voják se stará, voják má

Zimní očkovací hysterie je sice na první pohled stejně směšná jako jarní křečkování mouky a rýže, ve své podstatě je ale samozřejmě mnohem vážnější. Ohrožuje zdraví lidí, snižuje důvěru, že politici jsou schopni usměrňovat obchodní zájmy velkých firem, a vrací globální problém na lokální úroveň ve stylu pořekadla voják se stará, voják má!

Evropská unie zkraje společnými nákupy vakcín demonstrovala, jak užitečným nástrojem může v globální krizi být, když dokázala za mnohem méně peněz zařídit mnohem více muziky pro všechny. Její úvodní ladný souzvuk se teď ale mění ve stále disharmoničtější akord, který kazí dojem z prvotního úspěchu. V běhu za imunizací celých společností je přitom každé zaškobrtnutí bráno jako osudový pád, jež dává za pravdu těm, kdo říkají, že je vždy lepší, když si stát pomůže sám bez ohledu na ostatní.

Covidová pandemie je ostrou zatěžkávací zkouškou státních systémů, stejně jako jejich schopnosti sdílet společný civilizační rámec, bez něhož si svět neporadí ani s virem, ani s dalšími hrozbami, jež plynou například ze změn klimatu či masové migrace.

Civilizace sdílení zatím vzniká jen velmi obtížně a často docela neochotně. I "my" pozdní doby - zdá se - má své pevné hierarchie: 1. my firma, 2. my stát, 3. my globální společenství. Když se civilizaci sdílení nedaří ve vztahu k relativně málo ničivému viru, naděje na to, že se to kdy podaří vůči ohrožení ekosystémů, opravdu není velká. Naléhavě potřebujeme pochopit, že globální kabát je dnes důležitější než nažehlená a krásná lokální košile, protože bez něj se i ona brzo roztrhne. Kdo z nás je toho ale schopen?

Dobrovský: Ztrácíme vakcínu proti zhovadilosti. Z totálních pitomostí děláme argument (video z 1. ledna 2021)

Společnost se změnila v bezbřehou pocitovou platformu, která umožňuje zbavovat se frustrací. Stačí kliknout a můžete urážet, říká Jan Dobrovský. | Video: Daniela Drtinová
 

Právě se děje

před 13 minutami

Nákupy lidé stále spíše odkládají, čekají na otevření obchodů

Tržby v maloobchodě očištěné o kalendářní vlivy se podle dnes zveřejněných dat Českého statistického úřadu letos v březnu meziročně zvýšily o pět procent. V meziměsíčním srovnání měli obchodníci v březnu tržby o 1,6 procenta nižší.

Meziroční srovnání výsledků maloobchodu za březen ovlivnila podle analytiků nízká srovnávací základna z loňska, kdy už se čeští prodejci potýkali s uzavřením kamenných obchodů kvůli pandemii koronaviru. Stejná situace bude podle nich ještě v dubnu. Lidé nákupy ve třetím měsíci letošního roku stále spíše odkládali a čekají, až nebudou odkázáni jen na e-shopy. S uvolňováním opatření by se tak maloobchodní tržby měly zvyšovat. 

Proti loňskému březnu si podle hlavního ekonoma BH Securities Štěpána Křečka polepšily specializované prodejny s výrobky pro domácnost, kterým tržby vzrostly o 18,8 procenta. "Vyšší meziroční tržby ohlásily i prodejny s výrobky pro kulturu, sport a rekreaci či prodejny s počítači a komunikační technikou. Naopak pokles tržeb nadále trápil prodejny s oděvy a obuví. V následujících měsících proto možná skončí v bankrotu některé módní značky," uvedl.

Tradičně dobré výsledky zaznamenali internetoví prodejci, kterým tržby v březnu meziročně vzrostly o 36,2 procenta. Podle ekonoma Komerční banky Michala Brožky by se v dalších měsících rozdíl růstového tempa e-shopů a kamenných obchodů měl snižovat.

Ekonomka investiční skupiny LOGeco Jana Mücková ale nepředpokládá, že by se u veškerého zboží zákazníci vrátili do kamenných prodejen. Výjimkou podle ní pravděpodobně bude oblečení a obuv. Analytik společnosti Akcenta CZ Miroslav Novák dodal, že na očekávaném zpomalení meziroční dynamiky prodejů přes internet se projeví vysoká srovnávací základna z minulého roku.

před 15 minutami

Pentě klesl zisk o polovinu. Dolů ji táhlo Aero, pomohl naopak Dr. Max a reality

Skupině Penta Investments loni klesl zisk o 48 procent na 3,5 miliardy korun. Kumulativní tržby portfoliových firem stouply o pět miliard na 181 miliard korun. K zisku přispěly zejména lékárny Dr.Max, sázková Fortuna, realitní divize Penta Real Estate a Primabanka. Ztrátové naopak byly pojišťovna Dôvera, polské retailová síť Empik, firma Slovalco a Aero Vodochody. Penta to dnes oznámila v tiskové zprávě.

Celková aktiva portfoliových společností Penty se zvýšila o šest miliard na 291 miliard Kč a do rozvoje svých společností a projektů skupina investovala navzdory pandemii 11 miliard korun, což bylo o 4,6 miliardy meziročně méně.

"Loňský rok byl pro nás po letech výjimečných hospodářských výsledků zatěžkávací zkouškou. Penta má ale dobře rozložené portfolio, v jednotlivých firmách a projektech všichni odvedli skvělou práci. Dosáhli jsme tedy i při významných investicích solidního zisku," uvedl partner Penty Marek Dospiva.

Mezinárodní síť lékáren Dr.Max podle něho sehrála v čase pandemie významnou roli ve všech zemích, kde působí. Její lékárny poskytovaly služby bez omezení a musely být schopné zareagovat i na razantní změnu poptávky po ochranných či dezinfekčních pomůckách. I když opakované lockdowny snížily návštěvu lékáren zejména kvůli celkově menšímu objemu předepisovaných léků, dokázala síť lékáren významně přispět k ziskovosti skupiny Penta. Hospodářský výsledek pozitivně ovlivnily také Fortuna Entertainment Group, Penta Real Estate a Primabanka.

Penta Real Estate dokončila 1139 bytových jednotek (projekty Sky Park, Waltrovka, Terrace), dalších 805 bytů je ve výstavbě (Maison Ořechovka, Bory Home). V roce 2020 předala Penta Real Estate čtyři kancelářské projekty. Prodej pražského projektu Churchill Square byl největší transakcí na českém realitním trhu v kancelářském segmentu. Na konci roku 2020 spravovala Penta Real Estate aktiva v hodnotě 28,9 miliardy Kč.

Penta vznikla v roce 1994 na Slovensku. Jejími zakladateli jsou Marek Dospiva a Jaroslav Haščák. Celkem skupinu řídí šest partnerů a zaměstnává více než 43 000 lidí. Na dani z příjmu a odvodech za zaměstnance zaplatila celkem 6,4 miliardy Kč.

před 42 minutami

Advokát soudu EU: Polská pravidla o trestání soudců porušují unijní právo

Soudní dvůr Evropské unie by měl konstatovat, že polský zákon umožňující kárnému orgánu nejvyššího soudu trestat soudce kritizující justiční reformu je v rozporu s unijním právem. K tomuto závěru dospěl generální advokát nejvyššího orgánu unijní justice, podle něhož nový systém postihů ohrožuje nezávislost polských soudců. Pro soud není nově zveřejněný názor právního poradce závazný, často však k němu při svém rozhodování přihlíží.

Evropská komise se předloni obrátila na soud v Lucemburku kvůli činnosti disciplinární komory polského nejvyššího soudu, o jejíž nestrannosti Brusel pochybuje. O složení komory rozhoduje v Polsku soudcovská rada, jejíž členy převážně volí parlament ovládaný vládnoucí stranou Právo a spravedlnost (PiS). Polský nejvyšší soud již předloni rozhodl, že soudcovská rada není nezávislá, a zpochybnil tím i personální obsazení a pravomoci komory.

Soud již loni vydal předběžné opatření, jímž nařídil až do rozhodnutí případu činnost komory pozastavit.

Zdroj: ČTK
Další zprávy