Daniel Anýž Daniel Anýž | Komentáře
18. 9. 2020 11:11

Trump není sám, kdo ničí důvěru ve volby. I rozhořčení levice může být destruktivní

"Doufejte v nejlepší, připravte se na nejhorší a nebuďte překvapeni ničím mezi tím." Prezidentské volby a mírové předání moci "Made in USA 2020".
V demokratech by případné Trumpovo vítězství jen posílilo dojem, že změna skrze normální politiku není možná, předpovídá politolog Shadi Hamid.
V demokratech by případné Trumpovo vítězství jen posílilo dojem, že změna skrze normální politiku není možná, předpovídá politolog Shadi Hamid. | Foto: Reuters

Je to skvělá, dlouhá tradice. Američané se jí po právu chlubí už přes dvě stě let. Od roku 1801, kdy po volbách přešel prezidentský úřad z rukou jedné strany pod vládu druhé. Tehdy to bylo od federalistů Johna Adamse k republikánům Thomase Jeffersona. Bylo to první "mírové předání moci" a od té doby se tradice "Peaceful Transfer of Power" nikdy nepřerušila.

Foto: Aktuálně.cz

Jenže před to "nikdy" by asi mělo patřit "zatím". Souboj současného prezidenta Donalda Trumpa a demokratického vyzyvatele Joea Bidena slibuje být vším, jen ne "svátkem demokracie". Ještě nikdy v moderní historii USA, určitě ne v posledním půlstoletí, se Amerika před prezidentskými volbami tak nebála jako letos, že tentokrát ji žádný klidný mírový scénář nečeká.

S tím, jak se volby blíží, se naopak prakticky den co den objevují nové komentáře a analýzy, které předpovídají povolební chaos, právnické bitvy, protesty a násilí v ulicích. Nadstranická skupina politologů a akademiků s názvem Transition Integrity Project (TIP) si dokonce vypůjčila metodu "válečných her", aby simulovala scénáře, které po volbách mohou nastat. Jedna z vůdčích osobností celého projektu, jeho spoluzakladatelka a profesorka Rosa Brooksová z Georgetown University, před několika dny popsala výsledky těchto volebních "war games" v deníku Washington Post.

Jeden klídek a tři katastrofy

Jediný scénář, který projektu TIP vyšel jako mírový, bylo jasné, nezpochybnitelné vítězství demokrata Joea Bidena. Na počet všech odevzdaných hlasů a rovněž také v jejich přepočtu v rámci volebního sytému "electoral college" na takzvané volitele.

Další tři simulace pracovaly zaprvé s těsným Bidenovým vítězstvím, zadruhé s vítězstvím Trumpa, ale podobně jako v roce 2016 jen na počet volitelů, nikoli ve všelidovém součtu (už před čtyřmi roky měl Trump o 2,1 procenta hlasů méně než Hillary Clintonová), a za třetí s nerozhodným, nejistým výsledkem, rozporovaným oběma stranami, jak se stalo v roce 2000.

A výsledek těchto her? "S výjimkou Bidenova velkého vítězství ("big Biden win), se každá další simulace přiblížila na hranu katastrofy, s masivními dezinformačními kampaněmi, násilím v ulicích, zablokovaným ústavním systémem," píše Brooksová. Například ve scénáři těsného Bidenova vítězství, Trump odmítá opustit Bílý dům, ve výsledku musí být eskortován tajnou službou. "Ale až po té, co sobě a své rodině udělí milost a spálí kompromitující dokumenty."

Nic moc hezké čtení. Brooksová k tomu vysvětluje, že jejich scénáře "podtrhávají obrovskou moc, kterou obecně má úřadující prezident: Biden může svolat tiskovou konferenci, ale Trump může povolat 82. výsadkovou divizi". Jde o důležité věcné upozornění, ale zároveň se tím Brooksová evidentně snaží vysvětlit, obhájit, proč jejich "válečné hry" vesměs vycházejí tak, že Trumpův tábor je naštvanější, radikálnější, jedná agresivněji, než by jednali Biden a jeho voliči.

Obě strany by se například podle TIP "snažily mobilizovat voliče". Ale zatímco Biden by "volal po mírových demonstracích", Trump by "podpořil provokatéry k podněcování násilí, aby pak následný chaos využil k ospravedlnění vyslání národních gard nebo vojenských sil do amerických měst k obnovení pořádku".

Třikrát a dost!

Tento pohled, který předjímá, že větší problémy lze očekávat od Trumpa a jeho voličů, přitom vyplývá z řady dalších komentářů a odhadů, které lze teď číst v amerických médiích. Ale ne všichni to tak vidí, například politolog Shadi Hamid z washingtonského liberálního (tedy demokratického) think-tanku Brookings Institution, by se bál spíše demokratů, jak před pár dny napsal v časopise The Atlantic.

"Osobně se skutečně obávám pouze jednoho scénáře: Trump znovu vyhraje volby, ale Demokraté a další na levici nebudou ochotní, nebo ani schopní, přijmout výsledky," píše Hamid. Republikáni by byli podle Hamida "samozřejmě naštvaní", kdyby prohráli. Ale demokraté by Bidenovu prohru vůbec nemuseli unést.

Už před čtyřmi roky měli "liberálové dost práce, aby akceptovali výsledky, tentokrát by to bylo ještě mnohem těžší". A to tím spíše, že pokud by Trump vyhrál, tak by to bylo i podle Hamida podobně jako v roce 2016 jen na počet volitelů, zatímco v součtu všech hlasů by mohl mít ještě větší ztrátu na Bidena, než měl před čtyřmi roky na Clintonovou.

Bylo by to v posledních šesti volbách už potřetí, co by demokraté takto prohráli. Ovšem možnost, že by se podařilo změnit americký volební systém ústavní cestou, je prakticky vyloučena, protože to republikáni nechtějí a blokují. Takže co demokratům zbývá?

"V demokratech by to jen posílilo zoufalství, že změna skrze normální politiku není možná… A v takových situacích se nepolitické akce, včetně nemírových prostředků, stávají mnohem lákavějšími," naznačuje Hamid, že táborem, který může v listopadu vzplanout rozhořčeným hněvem - a tento oheň pak třeba přenést i do celé společnosti - mohou být docela dobře i demokraté. Přinejmenším tedy stejně představitelně jako Trumpova základna.

Věř, ale nebuď překvapen

Jak Rosa Brooksová z projektu TIP, tak Shadi Hamid se na závěr svých válečných scénářů snaží projektovat víru, že k nim v reálu nedojde. "Tato cvičení nepředpovídají budoucnost. Ve skutečnosti je to tak, že válečné hry se snaží předpovědět, co se může pokazit, přesně proto, aby se tomu v reálném životě předešlo," píše Brooksová. A podle Hamida je zde sice vždy možnost, že demokracie padne, ale naše "země je odolnější, než se může zdát, a konsolidované demokracie se obecně sotvakdy hroutí".

Jak moc nadějně to zní? Spíše se zde dere na mysl citát: "Doufejte v nejlepší, připravte se na nejhorší a nebuďte překvapeni ničím mezi tím." Prezidentské volby a mírové předání moci "Made in USA 2020".

Na smuteční bohoslužbu za George Bushe staršího, 41. amerického prezidenta, dorazil Donald Trump a jeho někdejší sokyně Hillary Clintonová. | Video: Reuters
 

Právě se děje

před 12 minutami

NATO chce chránit družice. Země schválily vznik vesmírného centra na základně v německém Ramsteinu

Severoatlantická aliance vybuduje nové středisko vesmírných operací na základně v německém Ramsteinu. Shodli se na tom dnes ministři obrany NATO, kteří debatovali o možnostech zlepšení ochrany aliančních satelitů před možnými útoky protivníků. Zástupci spojeneckých vlád během videokonference také potvrdili závazky svých zemí zvyšovat obranné výdaje, které by podle dlouhodobého plánu měly do roku 2024 dosáhnout dvou procent hrubého domácího produktu členských států.

"Loni jsme vyhlásili vesmír za další operační doménu NATO. Dnes jsme podnikli další významný krok," řekl novinářům po jednání generální tajemník aliance Jens Stoltenberg. Lídři spojeneckých zemí se už v prosinci shodli, že po zemi, vodě, vzduchu a kyberprostoru bude aliance provádět společné operace i na oběžné dráze.

V novém středisku při letecké základně v Německu by měli působit vojenští experti, kteří budou poskytovat podporu budoucím vesmírným aktivitám aliance. K ochraně satelitů by měli přispět například vyhodnocováním možných hrozeb a poskytováním informací o tom, jak jim čelit.

Zdroj: ČTK
před 27 minutami

Centrální bankéři jsou v pasti, cena zlata bude do konce desetiletí 2,5krát vyšší, soudí ekonom

Cena zlata bude zřejmě dál růst. Do konce tohoto desetiletí dosáhne 4800 dolarů za unci, zvýší se tedy dvaapůlkrát proti dnešní hodnotě. Na konferenci Vyšehradské fórum to dnes řekl rakouský ekonom společnosti Incrementum AG Ronald-Peter Stoeferle.

Centrální bankéři po celém světě jsou podle Stoeferleho chyceni v pasti nulových úrokových sazeb. Globální předlužení a nedostatek prostoru pro zvyšování sazeb jsou nejdůležitějšími faktory ovlivňujícími cenu zlata, uvedl ekonom. Představitele vídeňské ekonomické školy znepokojuje vývoj v posledních letech, zejména růst globálního dluhu a extrémní měnová opatření přijatá centrálními bankami. "Systém nekrytých úvěrových peněz coby základ dnešní ekonomiky není udržitelný. Při investování by se lidé měli dívat za horizont současného měnového systému," vysvětlil Stoeferle.

Takzvaná rakouská škola vychází z ekonomického a sociálního myšlení, které se nezaměřuje na matematické modely. Ekonomiku nevidí pouze jako objekt státněpolitické regulace a centrální kontroly.

"Rakouská ekonomická škola nevychází z fiktivního 'homo economicus', ale bere v úvahu všechny relevantní parametry reálného světa, vychází z povahy a psychologie lidské činnosti. Většina zemí světa jde přesně opačným směrem, tedy více intervencí, méně kapitalismu na volném trhu, více inflace," upozornil Stoeferle.

Zdroj: ČTK
Další zprávy