Daniel Anýž Daniel Anýž | Komentáře
18. 9. 2020 11:11

Trump není sám, kdo ničí důvěru ve volby. I rozhořčení levice může být destruktivní

"Doufejte v nejlepší, připravte se na nejhorší a nebuďte překvapeni ničím mezi tím." Prezidentské volby a mírové předání moci "Made in USA 2020".
V demokratech by případné Trumpovo vítězství jen posílilo dojem, že změna skrze normální politiku není možná, předpovídá politolog Shadi Hamid.
V demokratech by případné Trumpovo vítězství jen posílilo dojem, že změna skrze normální politiku není možná, předpovídá politolog Shadi Hamid. | Foto: Reuters

Je to skvělá, dlouhá tradice. Američané se jí po právu chlubí už přes dvě stě let. Od roku 1801, kdy po volbách přešel prezidentský úřad z rukou jedné strany pod vládu druhé. Tehdy to bylo od federalistů Johna Adamse k republikánům Thomase Jeffersona. Bylo to první "mírové předání moci" a od té doby se tradice "Peaceful Transfer of Power" nikdy nepřerušila.

Foto: Aktuálně.cz

Jenže před to "nikdy" by asi mělo patřit "zatím". Souboj současného prezidenta Donalda Trumpa a demokratického vyzyvatele Joea Bidena slibuje být vším, jen ne "svátkem demokracie". Ještě nikdy v moderní historii USA, určitě ne v posledním půlstoletí, se Amerika před prezidentskými volbami tak nebála jako letos, že tentokrát ji žádný klidný mírový scénář nečeká.

S tím, jak se volby blíží, se naopak prakticky den co den objevují nové komentáře a analýzy, které předpovídají povolební chaos, právnické bitvy, protesty a násilí v ulicích. Nadstranická skupina politologů a akademiků s názvem Transition Integrity Project (TIP) si dokonce vypůjčila metodu "válečných her", aby simulovala scénáře, které po volbách mohou nastat. Jedna z vůdčích osobností celého projektu, jeho spoluzakladatelka a profesorka Rosa Brooksová z Georgetown University, před několika dny popsala výsledky těchto volebních "war games" v deníku Washington Post.

Jeden klídek a tři katastrofy

Jediný scénář, který projektu TIP vyšel jako mírový, bylo jasné, nezpochybnitelné vítězství demokrata Joea Bidena. Na počet všech odevzdaných hlasů a rovněž také v jejich přepočtu v rámci volebního sytému "electoral college" na takzvané volitele.

Další tři simulace pracovaly zaprvé s těsným Bidenovým vítězstvím, zadruhé s vítězstvím Trumpa, ale podobně jako v roce 2016 jen na počet volitelů, nikoli ve všelidovém součtu (už před čtyřmi roky měl Trump o 2,1 procenta hlasů méně než Hillary Clintonová), a za třetí s nerozhodným, nejistým výsledkem, rozporovaným oběma stranami, jak se stalo v roce 2000.

A výsledek těchto her? "S výjimkou Bidenova velkého vítězství ("big Biden win), se každá další simulace přiblížila na hranu katastrofy, s masivními dezinformačními kampaněmi, násilím v ulicích, zablokovaným ústavním systémem," píše Brooksová. Například ve scénáři těsného Bidenova vítězství, Trump odmítá opustit Bílý dům, ve výsledku musí být eskortován tajnou službou. "Ale až po té, co sobě a své rodině udělí milost a spálí kompromitující dokumenty."

Nic moc hezké čtení. Brooksová k tomu vysvětluje, že jejich scénáře "podtrhávají obrovskou moc, kterou obecně má úřadující prezident: Biden může svolat tiskovou konferenci, ale Trump může povolat 82. výsadkovou divizi". Jde o důležité věcné upozornění, ale zároveň se tím Brooksová evidentně snaží vysvětlit, obhájit, proč jejich "válečné hry" vesměs vycházejí tak, že Trumpův tábor je naštvanější, radikálnější, jedná agresivněji, než by jednali Biden a jeho voliči.

Obě strany by se například podle TIP "snažily mobilizovat voliče". Ale zatímco Biden by "volal po mírových demonstracích", Trump by "podpořil provokatéry k podněcování násilí, aby pak následný chaos využil k ospravedlnění vyslání národních gard nebo vojenských sil do amerických měst k obnovení pořádku".

Třikrát a dost!

Tento pohled, který předjímá, že větší problémy lze očekávat od Trumpa a jeho voličů, přitom vyplývá z řady dalších komentářů a odhadů, které lze teď číst v amerických médiích. Ale ne všichni to tak vidí, například politolog Shadi Hamid z washingtonského liberálního (tedy demokratického) think-tanku Brookings Institution, by se bál spíše demokratů, jak před pár dny napsal v časopise The Atlantic.

"Osobně se skutečně obávám pouze jednoho scénáře: Trump znovu vyhraje volby, ale Demokraté a další na levici nebudou ochotní, nebo ani schopní, přijmout výsledky," píše Hamid. Republikáni by byli podle Hamida "samozřejmě naštvaní", kdyby prohráli. Ale demokraté by Bidenovu prohru vůbec nemuseli unést.

Už před čtyřmi roky měli "liberálové dost práce, aby akceptovali výsledky, tentokrát by to bylo ještě mnohem těžší". A to tím spíše, že pokud by Trump vyhrál, tak by to bylo i podle Hamida podobně jako v roce 2016 jen na počet volitelů, zatímco v součtu všech hlasů by mohl mít ještě větší ztrátu na Bidena, než měl před čtyřmi roky na Clintonovou.

Bylo by to v posledních šesti volbách už potřetí, co by demokraté takto prohráli. Ovšem možnost, že by se podařilo změnit americký volební systém ústavní cestou, je prakticky vyloučena, protože to republikáni nechtějí a blokují. Takže co demokratům zbývá?

"V demokratech by to jen posílilo zoufalství, že změna skrze normální politiku není možná… A v takových situacích se nepolitické akce, včetně nemírových prostředků, stávají mnohem lákavějšími," naznačuje Hamid, že táborem, který může v listopadu vzplanout rozhořčeným hněvem - a tento oheň pak třeba přenést i do celé společnosti - mohou být docela dobře i demokraté. Přinejmenším tedy stejně představitelně jako Trumpova základna.

Věř, ale nebuď překvapen

Jak Rosa Brooksová z projektu TIP, tak Shadi Hamid se na závěr svých válečných scénářů snaží projektovat víru, že k nim v reálu nedojde. "Tato cvičení nepředpovídají budoucnost. Ve skutečnosti je to tak, že válečné hry se snaží předpovědět, co se může pokazit, přesně proto, aby se tomu v reálném životě předešlo," píše Brooksová. A podle Hamida je zde sice vždy možnost, že demokracie padne, ale naše "země je odolnější, než se může zdát, a konsolidované demokracie se obecně sotvakdy hroutí".

Jak moc nadějně to zní? Spíše se zde dere na mysl citát: "Doufejte v nejlepší, připravte se na nejhorší a nebuďte překvapeni ničím mezi tím." Prezidentské volby a mírové předání moci "Made in USA 2020".

Na smuteční bohoslužbu za George Bushe staršího, 41. amerického prezidenta, dorazil Donald Trump a jeho někdejší sokyně Hillary Clintonová. | Video: Reuters
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 7 hodinami

Bayern i v oslabení zvládl bundesligový zápas ve Fürthu a vyhrál 3:1

Fotbalisté Bayernu Mnichov porazili v předehrávce 6. kola německé ligy Fürth 3:1, přestože proti nováčkovi hráli takřka celý druhý poločas v oslabení. Po úvodní remíze vyhráli v sezoně páté utkání za sebou a vedou neúplnou tabulku o tři body před Wolfsburgem, který má sobotní zápas k dobru.

Skóre otevřel v 10. minutě Thomas Müller, po půlhodině hry zvýšil na 2:0 Joshua Kimmich. Tři minuty po začátku druhého poločasu ale dostal za ostrý faul červenou kartu Benjamin Pavard a bavorský tým se v deseti na výhru ještě hodně nadřel. Ve vyhrocené atmosféře dostal žlutou kartu v 64. minutě i trenér Bayernu Julian Nagelsmann.

Uklidnění úřadujícím šampionům přinesl v 68. minutě vlastní gól Sebastiana Griesbecka, po němž Bayern vedl už o tři branky. V závěru už jen zkorigoval stav přesnou hlavičkou Cedric Itten.

Aktualizováno před 7 hodinami

Brabec vnímá po debatě o Turówě posun, příští týden se sejde s polským ministrem

Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) vnímá po pátečním jednání expertních týmů významný posun v některých bodech ohledně polského hnědouhelného dolu Turów. Příští týden, pravděpodobně v pondělí, bude jednat s polským protějškem Michalem Kurtykou, později opět zasednou i odborné týmy.  Polský prezident Duda ke sporu řekl v televizi, že se Polsko nemůže připravit o 7 procent energetického trhu a že vybízí k dialogu.

Podle Česka důl Turów u česko-polské hranice mimo jiné ohrožuje zásoby pitné vody v českých obcích. Soudní dvůr Evropské unie v pondělí uvalil na Polsko pokutu půl milionu eur denně (asi 12,7 mil. Kč) za neuposlechnutí předchozího soudního příkazu k přerušení těžby v dole.

Unijní soud už v květnu vydal na základě české žaloby předběžné rozhodnutí o zastavení těžby v dole. Polská vláda reagovala oznámením, že důl zavřít nehodlá, a stejné stanovisko zaujal také generální ředitel společnosti PGE, vlastníka dolu. Náhlé zastavení těžby by podle Polska ohrozilo energetickou bezpečnost země a tisíce pracovních míst. Soud následně vyměřil Polsku zmíněnou pokutu.

Polský ministr spravedlnosti Zbigniew Ziobro v pátek podle agentury PAP řekl, že Soudní dvůr Evropské unie neměl v dané etapě sporu o důl Turów právo uložit Polsku pokutu. Spor o Turów před unijním soudem ještě nedospěl k verdiktu. 

Brabec nechtěl být ohledně možné dohody konkrétní. "Dokud není domluveno všechno, není domluveno nic. Nicméně bylo několik bodů, které byly významně sporné celou dobu. Dnes po jednání vnímám posun v některých a uvidíme. Nechci konkretizovat," řekl v pátek. "Jsem rád, že se i po dnešním jednání přiblížil kompromis, který snad bude přijatelný pro obě strany, který snad budou umět schválit obě vlády," doplnil liberecký hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj).

Zdroj: ČTK
Další zprávy