Jeden se už nemůže dočkat toho rituálu amerických prezidentských voleb. Dlouhé noci, kdy John King ze CNN, který má v hlavě snad všechny volební okrsky USA, bude ve studiu prstem rejdit po své interaktivní plazmě, stát za státem se bude barvit buď červeně (Donald Trump), nebo modře (Joe Biden), až to bude nakonec některá z agentur, pravděpodobně AP, kdo jako první oznámí, že vítězem se podle projekcí stává… . V jednom volebním štábu nadšení, v druhém oči pro pláč.
Také se těšíte? Tak na to zapomeňte.
Letos určitě 4. listopadu ráno vítěze znát nebudeme. V lepším případě se budou výsledky několik dní, ne-li týdnů, dopočítávat. A oba kandidáti budou ukázněně čekat, až bude znám konečný ověřený výsledek. A ten, kdo nakonec zůstane na štítě, svoji prohru veřejně přijme a pogratuluje (staro)novému prezidentovi k vítězství.
V tom horším scénáři se Donald Trump ještě o volební noci prohlásí vítězem, protože průběžné součty z několika klíčových států budou ukazovat, že Bílý dům obhájil. Four more years!, bude nadšeně skandovat republikánská Amerika.
Jenže to ve skutečnosti nebude konečný účet. Spolu s dopočítáváním hlasů zaslaných poštou, se výsledky začnou obracet. Najednou to začne vypadat, že další čtyři roky (nebo potenciálně i osm) bude mít pro sebe Bílý dům Joe Biden. Jeho "transition team" se uvede do stavu pohotovosti, aby od republikánů převzal administrativu.
Must know Election results on the night of the Election, not days, months, or even years later!
— Donald J. Trump (@realDonaldTrump) July 30, 2020
Ale nebude mít s kým spolupracovat. Trump označí měnící se výsledky za podvod, za jasný pokus demokratů ukrást prezidentské volby, a oznámí, že z Bílého domu "nikdy, nikdy, nikdy" neodejde. Co bude dál? Soudní bitva nebo skutečné potyčky v ulicích amerických měst?
Pomalá pošta, chybující voliči
Raději tento scénář v tuto chvíli opusťme a vraťme se k příčinám problému. Kvůli epidemii koronaviru bude letos historicky vysoký počet Američanů hlasovat poštou. Jasně se to ukázalo v jarních a letních primárkách, kde jednotlivé strany vybíraly své kandidáty. V tuto chvíli jen dvě ilustrativní čísla, protože ještě několik dalších jich v tomto textu níže bude muset být. Před čtyřmi roky, v primárkách 2016, v Pensylvánii poštou hlasovalo 84 tisíc lidí, letos to bylo 1,5 milionu.
Na tento nápor poštovních hlasů ale nejsou, jak rovněž ukázaly primárky, jednotlivé články celého volebního řetězce v mnohých státech připraveny. Americká poštovní služba, U.S. Postal Service, mnohde doručuje volební lístky tak pomalu, že i když si lidé o ně zažádali včas, přišly s takovým prodlením, až na jejich zpětné zaslání do termínu voleb už bylo pozdě.
Sami voliči, zvláště ti, kteří takto hlasují poprvé, chybují ve vyplnění volebního lístku nebo jejich podpis na něm neodpovídá tomu, jaký je u jejich jména v databázi registrovaných voličů. Přímo ve volební místnosti by se to na místě opravilo a vyřešilo, při volbě poštou ale takový hlas zpravidla propadá kvůli nedostatku času a kontrolních kapacit.
Potíž je navíc i s těmi platnými, s jejich sčítáním. V řadě států s tím můžou komise začít až ve volební den, někde až s uzavřením volebních místností. Což dosud tolik nevadilo, s letošním obrovským počtem těchto hlasů to ovšem může být "big trouble".
Jak se červená změní v modrou
V řadě států byl během primárek výsledek znám s velkým zpožděním, až po týdnech od voleb. Což v kombinaci s tím, že hlasovat poštou se v prezidentských volbách chystají mnohem více demokraté než republikáni, může vést k tomu, že prvotní čísla nebudou vůbec odrážet konečné součty.
Například ve Wisconsinu hodlá podle šetření tamní Marquette University 67 procent Trumpových příznivců hlasovat osobně v den voleb a jen 15 procent poštou. U demokratů je to opačně - 27 procent se chce dostavit přímo do volebních místností, 55 procent svěří hlas poště.
Státy, jako jsou Wisconsin (WI), Pensylvánie (PA) a Michigan (MI), tak letos mohou být v prvních součtech po zavření volebních místností červené, protože navrch budou mít republikánské hlasy přímo hozené do uren. Jenže s následně dopočtenou demokratickou poštovní vlnou pak mohou zmodrat.
A výše zmíněnou trojku (WI, PA, MI) zde nejmenujeme náhodně. Před čtyřmi roky byly tyto státy klíčem k Trumpovu vítězství v prezidentských volbách. Hillary Clintonovou tam porazil mimořádně těsně, v rozmezí 0,2 až 0,8 procenta hlasů, dohromady o necelých 80 tisíc hlasů.
Konkrétně ve Wisconsinu to bylo o necelých 23 tisíc hlasů, v Pensylvánii o 44 tisíc hlasů. Což jsou ovšem zároveň čísla srovnatelná s těmi, kolik poštovních hlasů propadlo jako neplatných v letošních primárkách (ve Wisconsinu to bylo přes 23 tisíc, v Pensylvánii přes 37 tisíc).
K radosti všech darebáků
A ještě tři, ale už poslední čísla. Pamatujete si, o kolik hlasů vyhrál George Bush v roce 2000 na Floridě a tím porazil demokrata Ala Gora v prezidentských volbách? Ve chvíli, kdy Nejvyšší soud USA měsíc po volbách zastavil přepočítávání a tím potvrdil Bushovo vítězství, to bylo 537 hlasů. Letos v primárkách přitom na Floridě propadlo 18 tisíc hlasů. A v prezidentských volbách to podle analýzy univerzity Darmouth College může být až 153 tisíc hlasů.
Dost čísel, shrňme si to. Na jedné straně je zde prezident Donald Trump, který už předem, preventivně a opakovaně označuje hlasování poštou za způsob, jak zfalšovat volby. Trump rozhodně nebude chtít čekat na nějakou možnou modrou poštovní vlnu.
Mail-In Ballot fraud found in many elections. People are just now seeing how bad, dishonest and slow it is. Election results could be delayed for months. No more big election night answers? 1% not even counted in 2016. Ridiculous! Just a formula for RIGGING an Election....
— Donald J. Trump (@realDonaldTrump) July 10, 2020
Na druhé straně jsou zde ale demokraté, kteří se naopak budou dožadovat, aby všechny - i ty odmítnuté - hlasy byly přezkoumány a započítány. A oba tábory při tom za sebou shodně mají hodně naštvané voliče a také armádu právníků.
Co z toho asi může být? Karl Rove, bývalý poradce George Bushe, píše věcně a střízlivě, ale tím spíše zní jeho slova varovně. "Tyto volby budou dny - možná týdny - nerozhodnuty, což je pozvánkou pro chaos, a chaos je pozvánkou pro ještě větší rozdělení," napsal ve svém komentáři pro deník Wall Street Journal.
Podle Rovea to může podkopat důvěru nejen ve výsledek voleb, ale samotného demokratického systému. "A to k radosti protivníků v Moskvě, Pekingu a Teheránu," vyslovuje Rove obavy, které pozorovatel současné Ameriky skutečně má. Bude to letos pro Spojené státy "stress test", zatěžkávací zkouška.
