Daniel Anýž Daniel Anýž | Komentáře
4. 9. 2020 11:11

Těšte se! Už pouhé dva měsíce - a nebudeme znát jméno příštího amerického prezidenta

Přesně za dva měsíce, ráno 4. listopadu, bychom se měli s očima zarudlýma po dlouhé probdělé noci dozvědět jméno příštího - nového, či staronového - prezidenta Spojených států. Úspěchem ovšem bude, když americká demokracie letošní volby vůbec ve zdraví přežije.
A vítězem se stává... chaos. Po posledních prezidentských volbách ovládl část Ameriky bezbřehý vztek. Po těch letošních tomu nebude jinak. (Protesty proti zvolení Donalda Trumpa v roce 2016.)
A vítězem se stává... chaos. Po posledních prezidentských volbách ovládl část Ameriky bezbřehý vztek. Po těch letošních tomu nebude jinak. (Protesty proti zvolení Donalda Trumpa v roce 2016.) | Foto: Reuters

Jeden se už nemůže dočkat toho rituálu amerických prezidentských voleb. Dlouhé noci, kdy John King ze CNN, který má v hlavě snad všechny volební okrsky USA, bude ve studiu prstem rejdit po své interaktivní plazmě, stát za státem se bude barvit buď červeně (Donald Trump), nebo modře (Joe Biden), až to bude nakonec některá z agentur, pravděpodobně AP, kdo jako první oznámí, že vítězem se podle projekcí stává… .  V jednom volebním štábu nadšení, v druhém oči pro pláč.

Foto: Aktuálně.cz

Také se těšíte? Tak na to zapomeňte.

Letos určitě 4. listopadu ráno vítěze znát nebudeme. V lepším případě se budou výsledky několik dní, ne-li týdnů, dopočítávat. A oba kandidáti budou ukázněně čekat, až bude znám konečný ověřený výsledek. A ten, kdo nakonec zůstane na štítě, svoji prohru veřejně přijme a pogratuluje (staro)novému prezidentovi k vítězství.

V tom horším scénáři se Donald Trump ještě o volební noci prohlásí vítězem, protože průběžné součty z několika klíčových států budou ukazovat, že Bílý dům obhájil. Four more years!, bude nadšeně skandovat republikánská Amerika.

Jenže to ve skutečnosti nebude konečný účet. Spolu s dopočítáváním hlasů zaslaných poštou, se výsledky začnou obracet. Najednou to začne vypadat, že další čtyři roky (nebo potenciálně i osm) bude mít pro sebe Bílý dům Joe Biden. Jeho "transition team" se uvede do stavu pohotovosti, aby od republikánů převzal administrativu.

Ale nebude mít s kým spolupracovat. Trump označí měnící se výsledky za podvod, za jasný pokus demokratů ukrást prezidentské volby, a oznámí, že z Bílého domu "nikdy, nikdy, nikdy" neodejde. Co bude dál? Soudní bitva nebo skutečné potyčky v ulicích amerických měst?

Pomalá pošta, chybující voliči

Raději tento scénář v tuto chvíli opusťme a vraťme se k příčinám problému. Kvůli epidemii koronaviru bude letos historicky vysoký počet Američanů hlasovat poštou. Jasně se to ukázalo v jarních a letních primárkách, kde jednotlivé strany vybíraly své kandidáty. V tuto chvíli jen dvě ilustrativní čísla, protože ještě několik dalších jich v tomto textu níže bude muset být. Před čtyřmi roky, v primárkách 2016, v Pensylvánii poštou hlasovalo 84 tisíc lidí, letos to bylo 1,5 milionu.

Na tento nápor poštovních hlasů ale nejsou, jak rovněž ukázaly primárky, jednotlivé články celého volebního řetězce v mnohých státech připraveny. Americká poštovní služba, U.S. Postal Service, mnohde doručuje volební lístky tak pomalu, že i když si lidé o ně zažádali včas, přišly s takovým prodlením, až na jejich zpětné zaslání do termínu voleb už bylo pozdě.

Sami voliči, zvláště ti, kteří takto hlasují poprvé, chybují ve vyplnění volebního lístku nebo jejich podpis na něm neodpovídá tomu, jaký je u jejich jména v databázi registrovaných voličů. Přímo ve volební místnosti by se to na místě opravilo a vyřešilo, při volbě poštou ale takový hlas zpravidla propadá kvůli nedostatku času a kontrolních kapacit.

Potíž je navíc i s těmi platnými, s jejich sčítáním. V řadě států s tím můžou komise začít až ve volební den, někde až s uzavřením volebních místností. Což dosud tolik nevadilo, s letošním obrovským počtem těchto hlasů to ovšem může být "big trouble".

Jak se červená změní v modrou

V řadě států byl během primárek výsledek znám s velkým zpožděním, až po týdnech od voleb. Což v kombinaci s tím, že hlasovat poštou se v prezidentských volbách chystají mnohem více demokraté než republikáni, může vést k tomu, že prvotní čísla nebudou vůbec odrážet konečné součty.

Například ve Wisconsinu hodlá podle šetření tamní Marquette University 67 procent Trumpových příznivců hlasovat osobně v den voleb a jen 15 procent poštou. U demokratů je to opačně - 27 procent se chce dostavit přímo do volebních místností, 55 procent svěří hlas poště.

Státy, jako jsou Wisconsin (WI), Pensylvánie (PA) a Michigan (MI), tak letos mohou být v prvních součtech po zavření volebních místností červené, protože navrch budou mít republikánské hlasy přímo hozené do uren. Jenže s následně dopočtenou demokratickou poštovní vlnou pak mohou zmodrat.

A výše zmíněnou trojku (WI, PA, MI) zde nejmenujeme náhodně. Před čtyřmi roky byly tyto státy klíčem k Trumpovu vítězství v prezidentských volbách. Hillary Clintonovou tam porazil mimořádně těsně, v rozmezí 0,2 až 0,8 procenta hlasů, dohromady o necelých 80 tisíc hlasů.

Konkrétně ve Wisconsinu to bylo o necelých 23 tisíc hlasů, v Pensylvánii o 44 tisíc hlasů. Což jsou ovšem zároveň čísla srovnatelná s těmi, kolik poštovních hlasů propadlo jako neplatných v letošních primárkách (ve Wisconsinu to bylo přes 23 tisíc, v Pensylvánii přes 37 tisíc).

K radosti všech darebáků

A ještě tři, ale už poslední čísla. Pamatujete si, o kolik hlasů vyhrál George Bush v roce 2000 na Floridě a tím porazil demokrata Ala Gora v prezidentských volbách? Ve chvíli, kdy Nejvyšší soud USA měsíc po volbách zastavil přepočítávání a tím potvrdil Bushovo vítězství, to bylo 537 hlasů. Letos v primárkách přitom na Floridě propadlo 18 tisíc hlasů. A v prezidentských volbách to podle analýzy univerzity Darmouth College může být až 153 tisíc hlasů.

Dost čísel, shrňme si to.  Na jedné straně je zde prezident Donald Trump, který už předem, preventivně a opakovaně označuje hlasování poštou za způsob, jak zfalšovat volby. Trump rozhodně nebude chtít čekat na nějakou možnou modrou poštovní vlnu.

Na druhé straně jsou zde ale demokraté, kteří se naopak budou dožadovat, aby všechny - i ty odmítnuté - hlasy byly přezkoumány a započítány. A oba tábory při tom za sebou shodně mají hodně naštvané voliče a také armádu právníků.

Co z toho asi může být? Karl Rove, bývalý poradce George Bushe, píše věcně a střízlivě, ale tím spíše zní jeho slova varovně. "Tyto volby budou dny - možná týdny - nerozhodnuty, což je pozvánkou pro chaos, a chaos je pozvánkou pro ještě větší rozdělení," napsal ve svém komentáři pro deník Wall Street Journal.

Podle Rovea to může podkopat důvěru nejen ve výsledek voleb, ale samotného demokratického systému. "A to k radosti protivníků v Moskvě, Pekingu a Teheránu," vyslovuje Rove obavy, které pozorovatel současné Ameriky skutečně má. Bude to letos pro Spojené státy "stress test", zatěžkávací zkouška.

Americký prezident Donald Trump věnoval část předvolebního mítinku v Tulse tématu, proč si sklenici s vodou držel při pití oběma rukama. | Video: Asociated Press
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 3 minutami

Itálie má oficiálně další mafiánskou organizaci, římský klan Casamonica. Její boss dostal u soudu 30 let vězení

Itálie má oficiálně další mafiánskou organizaci, kterou je římský klan Casamonica. Soud jej tento týden postavil na roveň známějším uskupením jako jsou sicilská Cosa Nostra, neapolská Camorra či původně kalábrijská 'Ndrangheta. Dlouhými tresty vězení potrestal soudce čtyři desítky členů římské mafie, jeden z bossů má strávit za mřížemi 30 let.

"Je to velice důležitý verdikt zejména proto, že ničí iluzi o tom, že v Římě žádná mafie není," řekl agentuře AFP Nando Dalla Chiesa, který o organizovaném zločinu přednáší na milánské univerzitě. "Město nedokázalo přijmout fakt, že v něm operují nejen některé elementy zločineckých skupin Camorra a 'Ndrangheta, ale že má i svou vlastní, domácí mafii," dodal.

Proces se členy mafie Casamonica trval dva roky a obžalovaní mají podle rozsudku kvůli obchodování s drogami, vydírání a držení zbraní strávit ve vězení celkem 400 let. Boss Domenico Casamonica dostal trest 30 let odnětí svobody, rozsudek ale není pravomocný.

První členové rodiny Casamonica, kteří patří k romské menšině, se do Říma přistěhovali v první polovině 20. století a policie je dlouho sledovala zejména kvůli lichvářským půjčkám. Klan na sebe upozornil v roce 2015, kdy se v Římě konal pompézní pohřeb jeho bosse Vittoria Casamoniky. Rakev tehdy ulicemi vezl kočár tažený koňmi, z helikoptéry se na něj sypaly okvětní lístky růží a truchlícím hrála hudba z filmu Kmotr. Policie i vedení města pak musely čelit kritice, že konání okázalé akce nedokázaly zabránit.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 19 minutami

Při útoku v Somálsku zemřelo nejméně osm lidí, je mezi nimi premiérova poradkyně pro ženská práva

Nejméně osm lidí v sobotu zemřelo při sebevražedném útoku nedaleko prezidentského paláce v somálské metropoli Mogadišo, informovaly tiskové agentury s odvoláním na policii. Další jsou zraněni. K zodpovědnosti za explozi se přihlásilo radikální islamistické hnutí Šabáb, které je napojeno na teroristickou síť Al-Káida. Automobil napěchovaný výbušninami najel do osobních a nákladních vozů u kontrolního stanoviště, odkud vede cesta ke vstupu do prezidentského paláce, popsala agentura AP.

Přes toto kontrolní stanoviště jezdí prezident a premiér při cestách na letiště nebo z něj, podotkla AP. Mluvčí hnutí Šabáb později uvedl, že sebevražedný útočník cílil na konvoj aut, jenž mířil do paláce. Svědek agentuře Reuters popsal, že viděl sedm zničených automobilů a tři rikši. Celá křižovatka byla podle něj potřísněna krví.

Vládní mluvčí Mohamed Ibrahim Moalimuu oznámil, že mezi oběťmi je poradkyně premiéra pro záležitosti žen a lidských práv Hibaq Abukarová. "Byla jedním z pilířů premiérovy kanceláře v otázkách týkajících se žen," sdělil na Facebooku. Podle Reuters není jasné, zda Abukarová byla v době výbuchu v konvoji, nebo se ocitla poblíž exploze.

Podle policejního mluvčího Abdifataha Adama Hassana dalších devět lidí utrpělo zranění. Počet obětí by však mohl být vyšší, jelikož některé mrtvé a zraněné odnesli jejich příbuzní, uvedl Hassan. "Za výbuchem stojí Šabáb. Zabili osm lidí, včetně vojáka, matky a dvou dětí. Šabáb masakruje civilisty," dodal Hassan.

Radikální hnutí Šabáb, jenž chce svrhnout vládu a prosadit v Somálsku svůj přísný výklad islámského práva, provádí podobné útoky často.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Tálibán pověsil na náměstí v západoafghánském městě Herát mrtvé tělo na jeřáb

Signalizuje to návrat některých metod, k nimž se islamistické hnutí uchylovalo v minulosti, poznamenala agentura. Muž, jenž provozuje na náměstí lékárnu, agentuře popsal, že na místo byla přinesena čtyři těla, z nichž tři skončila vystavená na dalších náměstích ve městě. Tálibové podle něj lidem sdělili, že čtveřice se podílela na únosu a policie je zabila. Tálibán se zatím oficiálně nevyjádřil.

Núruddín Turábí - jeden ze zakladatelů radikálního islamistického hnutí a hlavní zastánce přísného výkladu islámského práva v době, kdy Tálibán vládl v Afghánistánu poprvé, řekl tento týden agentuře AP, že uskupení hodlá opět provádět popravy a utínat ruce. Podle jeho slov se to ale možná nebude dít veřejně jako v minulosti.

Od chvíle, kdy Tálibán v polovině srpna převzal kontrolu na asijskou zemi, mnozí Afghánci i svět s obavami sledují, zda tálibové obnoví tvrdou vládu z druhé poloviny 90. let, kdy hnutí Afghánistán spravovalo poprvé. Vůdci radikálního uskupení zůstávají zakořeněni v hluboce konzervativním a tvrdém světonázoru, ačkoliv přijímají technologické změny jako jsou mobilní telefony, poznamenala AP.

Představitelé Tálibánu dříve prohlásili, že nebudou opakovat fundamentalistickou politiku předchozí vlády svého hnutí.

Další zprávy