Martin Fendrych Martin Fendrych | Komentáře
22. 10. 2018 12:40

Bestiální vražda Chášukdžího: novináři v době internetu děsí mocné ještě víc

Vraždy žurnalistů a útoky na ně mimo jiné dokazují, že žijeme v mediální době, vliv médií je obrovský a pro mnohé politiky velmi nebezpečný.
Novinář Džamál Chášukdží kritizoval korunního prince Mohammeda bin Salmána, údajného "reformistu", ale také zkorumpovaného oligarchu.
Novinář Džamál Chášukdží kritizoval korunního prince Mohammeda bin Salmána, údajného "reformistu", ale také zkorumpovaného oligarchu. | Foto: Reuters

Celý svět, a to doslova celý svět, už dvacet dní sleduje příběh děsivé vraždy saúdskoarabského novináře Džamála Chášukdžího, kritika korunního prince Mohammeda bin Salmána, údajného "reformisty", ale také zkorumpovaného oligarchy. Chášukdží o něm psal. Proto zmizel 2. října na saúdskoarabském konzulátu v Istanbulu, byl mučen a zavražděn. Ankara má k dispozici zvukovou nahrávku z místa činu (není jasné, jak ji získala, jestli z prostorových odposlechů, nebo z nějakého zařízení Džamála Chášukdžího).

Tato vražda, jež se od jiných "poprav" novinářů liší svou brutalitou a bezostyšností, byla prakticky mimo vši pochybnost objednána Rijádem, neboť v Saúdské Arábii je královská rodinu nedotknutelná, tedy i nekritizovatelná.

Známy jsou další "světové" vraždy novinářů: říjen 2006 Anna Politkovská, kritizovala ruskou vládní korupci a poměry v bezpečnostních silách (v Rusku bylo od roku 2000, kdy moc převzal Vladimir Putin, zavražděno více než 130 tamních novinářů), říjen 2017, Daphne Caruana Galiziová, vedla na Maltě vyšetřování aféry Panama Papers, do které byly podle ní zapletené i tamní vládní špičky, únor 2018, investigativní novinář Ján Kuciak a jeho partnerka, psal o daňových únicích a mafiích spojených s vládní mocí.

O vraždě Džamála Chášukdžího, jež se odehrála v Istanbulu, informují turecká média, což je tak trochu paradox, ke konci roku 2017 sedělo v tamních věznicích na 150 novinářů (údajně nejvyšší počet vězněných žurnalistů na světě), přičemž rozsudky bývají velmi kruté, kupříkladu letos v únoru bylo v Ankaře odsouzeno šest tamních novinářů na doživotí.

Americká komentátorka Anne Applebaumová v The Washington Post nabídla hlubší pohled na vraždy novinářů včetně Chášukdžího. Podle ní jsou "důsledkem střetu technologické revoluce 21. století, jež umožnila novým způsobem získávat a šířit informace, a revoluce bankovnictví, jež umožnila ukrást peníze novými způsoby, nově je skrýt a používat k udržení moci". Applebaumová upozorňuje, že "žijeme v globální zpravodajské síti, ať chceme, nebo nechceme" a kupříkladu vše, co Chášukdží napsal, "bylo pro každého Saúda dostupné v jeho smartphonu".

Držet lidi mimo informace? Nemožné

To znamená, že politici i s nimi spojení mafiáni jsou dnes potenciálně mnohem ohroženější jak u nás či na Slovensku, tak v Rusku či v Saúdské Arábii. I pro autoritativní či totalitní režimy je prakticky nemožné udržovat lidi mimo informace (viz třeba souboj umělce Aj Wej-weje s čínským komunistickým režimem).

Novináři, speciálně investigativní novináři, se stali globálně nebezpečnými, všimněme si mimochodem, že o vraždě Jána Kuciaka a jeho dívky informovala všecka světová média a jejím důsledkem byly masové demonstrace a poté pád slovenské vlády. 

Anne Applebaumová však už nepíše o tom, že globální zpravodajská síť funguje i naopak, bleskově šíří informace o korupci, podvodech a vraždách spojených s mocnými, zároveň však stejně rychle šíří i informace o vraždách novinářů, o útocích na ně, o jejich věznění (to už není pro světová média tak "sexy" jako pekelný, detektivní příběh smrti kritického novináře Chášukdžího, takže tyto zprávy často zapadají a jsou drceny "něčím zajímavějším").

To potom v důsledku znamená, že tak drsný, nedemokratický, autoritativní režim, jako je ten saúdskoarabský, mohl vraždu zosnovat na tureckém konzulátu s plným vědomím, že všecko vyplave na povrch a že to novináři píšící o královské rodině vezmou jako drsný vzkaz: Dejte si pozor!

Bez pochyb jsou jako odstrašující příklady míněny i vraždy a napadení ruských opozičních novinářů.

Dopad médií je dnes obrovský (stejně jako dopad fake news; mimochodem Chášukdží před svou popravou údajně rozjížděl velkou akci proti saúdskoarabským trollům na sociálních sítích) a zkorumpovaní či jinak špinaví politici, mocnáři, králové jsou v době internetu mnohem ohroženější než dřív, i oni se pohybují "v síti".

Proto tak vášnivě bojují proti seriózním médiím, která přinášejí ověřované, důvěryhodné zpravodajství. Proto Donald Trump dnes a denně spílá novinářům (a obchází je pomocí Twitteru), proto Rusové rozjíždějí dezinformační kampaně v západním světě, proto Miloš Zeman vtipkuje se svým přítelem Vladimirem Putinem: "Novinářů je příliš, měli by se likvidovat," (květen 2017).

Je to kruté, ale vraždy žurnalistů, fyzické i slovní útoky na novináře, pokusy je zastavit (viz třeba české útoky na veřejnoprávní televizi) dokazují, že žijeme v mediální době a že vliv médií je obrovský a, což se možná málo zdůrazňuje, pro mnohé politiky velmi nebezpečný.

 

Právě se děje

před 3 hodinami

Španělský král pověřil premiéra Sáncheze sestavením další vlády

Úřadující španělský premiér a šéf socialistů Pedro Sánchez ve středu po jednání se španělským králem Felipem VI. oznámil, že od panovníka přijímá pověření k pokusu o sestavení nové vlády. Upozornil však, že celý proces pravděpodobně potrvá ještě týdny.

Sánchez uvedl, že od příštího týdne se pokusí získat na svou stranu další politické subjekty ve značně fragmentovaném parlamentu. "Žádná jiná alternativa není možná," zdůraznil socialistický politik. Hlasování o důvěře nové vládě v parlamentu však budou podle Sáncheze pravděpodobně předcházet ještě týdny jednání.

Socialisté (PSOE) zvítězili v listopadových předčasných volbách, ale nepodařilo se jim získat nadpoloviční většinu v parlamentu. Ze 350 poslanců jich mají pouze 120.

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

V 88 letech zemřela filozofka Eva Formánková. Jako jedna z prvních podepsala Chartu 77

Ve věku 88 let zemřela filozofka a redaktorka Eva Formánková. V 60. letech stála u vzniku edice Váhy, která se věnovala nemarxistické filozofii. Jako jedna z prvních podepsala Chartu 77. Formánková zemřela v neděli v Praze, poslední rozloučení se uskuteční v pátek od 14:30 na olšanském hřbitově. ČTK o tom dnes informoval její syn Jaroslav Formánek.

Zdroj: ČTK
Další zprávy