Martin Fendrych Martin Fendrych | Komentáře
22. 10. 2018 12:40

Bestiální vražda Chášukdžího: novináři v době internetu děsí mocné ještě víc

Vraždy žurnalistů a útoky na ně mimo jiné dokazují, že žijeme v mediální době, vliv médií je obrovský a pro mnohé politiky velmi nebezpečný.
Novinář Džamál Chášukdží kritizoval korunního prince Mohammeda bin Salmána, údajného "reformistu", ale také zkorumpovaného oligarchu.
Novinář Džamál Chášukdží kritizoval korunního prince Mohammeda bin Salmána, údajného "reformistu", ale také zkorumpovaného oligarchu. | Foto: Reuters

Celý svět, a to doslova celý svět, už dvacet dní sleduje příběh děsivé vraždy saúdskoarabského novináře Džamála Chášukdžího, kritika korunního prince Mohammeda bin Salmána, údajného "reformisty", ale také zkorumpovaného oligarchy. Chášukdží o něm psal. Proto zmizel 2. října na saúdskoarabském konzulátu v Istanbulu, byl mučen a zavražděn. Ankara má k dispozici zvukovou nahrávku z místa činu (není jasné, jak ji získala, jestli z prostorových odposlechů, nebo z nějakého zařízení Džamála Chášukdžího).

Tato vražda, jež se od jiných "poprav" novinářů liší svou brutalitou a bezostyšností, byla prakticky mimo vši pochybnost objednána Rijádem, neboť v Saúdské Arábii je královská rodinu nedotknutelná, tedy i nekritizovatelná.

Známy jsou další "světové" vraždy novinářů: říjen 2006 Anna Politkovská, kritizovala ruskou vládní korupci a poměry v bezpečnostních silách (v Rusku bylo od roku 2000, kdy moc převzal Vladimir Putin, zavražděno více než 130 tamních novinářů), říjen 2017, Daphne Caruana Galiziová, vedla na Maltě vyšetřování aféry Panama Papers, do které byly podle ní zapletené i tamní vládní špičky, únor 2018, investigativní novinář Ján Kuciak a jeho partnerka, psal o daňových únicích a mafiích spojených s vládní mocí.

O vraždě Džamála Chášukdžího, jež se odehrála v Istanbulu, informují turecká média, což je tak trochu paradox, ke konci roku 2017 sedělo v tamních věznicích na 150 novinářů (údajně nejvyšší počet vězněných žurnalistů na světě), přičemž rozsudky bývají velmi kruté, kupříkladu letos v únoru bylo v Ankaře odsouzeno šest tamních novinářů na doživotí.

Americká komentátorka Anne Applebaumová v The Washington Post nabídla hlubší pohled na vraždy novinářů včetně Chášukdžího. Podle ní jsou "důsledkem střetu technologické revoluce 21. století, jež umožnila novým způsobem získávat a šířit informace, a revoluce bankovnictví, jež umožnila ukrást peníze novými způsoby, nově je skrýt a používat k udržení moci". Applebaumová upozorňuje, že "žijeme v globální zpravodajské síti, ať chceme, nebo nechceme" a kupříkladu vše, co Chášukdží napsal, "bylo pro každého Saúda dostupné v jeho smartphonu".

Držet lidi mimo informace? Nemožné

To znamená, že politici i s nimi spojení mafiáni jsou dnes potenciálně mnohem ohroženější jak u nás či na Slovensku, tak v Rusku či v Saúdské Arábii. I pro autoritativní či totalitní režimy je prakticky nemožné udržovat lidi mimo informace (viz třeba souboj umělce Aj Wej-weje s čínským komunistickým režimem).

Novináři, speciálně investigativní novináři, se stali globálně nebezpečnými, všimněme si mimochodem, že o vraždě Jána Kuciaka a jeho dívky informovala všecka světová média a jejím důsledkem byly masové demonstrace a poté pád slovenské vlády. 

Anne Applebaumová však už nepíše o tom, že globální zpravodajská síť funguje i naopak, bleskově šíří informace o korupci, podvodech a vraždách spojených s mocnými, zároveň však stejně rychle šíří i informace o vraždách novinářů, o útocích na ně, o jejich věznění (to už není pro světová média tak "sexy" jako pekelný, detektivní příběh smrti kritického novináře Chášukdžího, takže tyto zprávy často zapadají a jsou drceny "něčím zajímavějším").

To potom v důsledku znamená, že tak drsný, nedemokratický, autoritativní režim, jako je ten saúdskoarabský, mohl vraždu zosnovat na tureckém konzulátu s plným vědomím, že všecko vyplave na povrch a že to novináři píšící o královské rodině vezmou jako drsný vzkaz: Dejte si pozor!

Bez pochyb jsou jako odstrašující příklady míněny i vraždy a napadení ruských opozičních novinářů.

Dopad médií je dnes obrovský (stejně jako dopad fake news; mimochodem Chášukdží před svou popravou údajně rozjížděl velkou akci proti saúdskoarabským trollům na sociálních sítích) a zkorumpovaní či jinak špinaví politici, mocnáři, králové jsou v době internetu mnohem ohroženější než dřív, i oni se pohybují "v síti".

Proto tak vášnivě bojují proti seriózním médiím, která přinášejí ověřované, důvěryhodné zpravodajství. Proto Donald Trump dnes a denně spílá novinářům (a obchází je pomocí Twitteru), proto Rusové rozjíždějí dezinformační kampaně v západním světě, proto Miloš Zeman vtipkuje se svým přítelem Vladimirem Putinem: "Novinářů je příliš, měli by se likvidovat," (květen 2017).

Je to kruté, ale vraždy žurnalistů, fyzické i slovní útoky na novináře, pokusy je zastavit (viz třeba české útoky na veřejnoprávní televizi) dokazují, že žijeme v mediální době a že vliv médií je obrovský a, což se možná málo zdůrazňuje, pro mnohé politiky velmi nebezpečný.

 

Právě se děje

před 2 hodinami

Klaebo nebude kvůli koronavirové situaci do konce roku závodit

Aktuální lídr Světového poháru běžců na lyžích Johannes Klaebo odřekl kvůli obavám z koronaviru účast na dalších dílech seriálu v Davosu a Drážďanech. Čtyřiadvacetiletý norský reprezentant nebude podle informací rádia NRK závodit až do konce roku, protože nepovažuje za rozumné v současné situaci tolik cestovat.

Stejný postoj zaujal i jeho reprezentační kolega Emil Iversen. Šéftrenér Espen Bjervig nevyloučil, že minimálně závody v Davosu vynechá celý norský tým.

"Jsem toho názoru, že lyžování a závodění jsou ve srovnání se současnou pandemií vcelku nedůležité," řekl trojnásobný olympijský vítěz Klaebo, který při úvodní zastávce SP ve finské Ruce vyhrál dva ze tří závodů a ujal se vedení v průběžném pořadí seriálu. "V této době považuju mezinárodní cestování za chybu. Přináší to kontakt příliš velkého počtu lidí. Vyžaduje to použití letadel, autobusů, letišť a mnoho dalšího. Nebudu se tomu vystavovat," řekl Klaebo.

Nejdříve se do programu Světového poháru zapojí 1. ledna, kdy odstartuje Tour de Ski. Iversen, jenž se vedle nákazy obává i nucené preventivní karantény kvůli případnému výskytu koronaviru v týmu, hodlá vynechat i prestižní miniseriál.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Německý soud poslal do vězení českého pašeráka drog

Zemský soud v Kolíně nad Rýnem dnes uložil 55letému Čechovi trest vězení 4,5 roku kvůli nedovolenému dovozu omamných prostředků a napomáhání k obchodu s omamnými prostředky. Informoval o tom německý server Rundschau-online. Drogový kurýr byl zadržen loni v srpnu při namátkové kontrole. Celníci v automobilu našli zhruba kilogram kokainu a 25 tisíc eur (přes 656.000 korun) v hotovosti.

Čech, který byl zadržen na cestě z Belgie do vlasti, u soudu řekl, že drogy vyzvedl pro svého dobrého známého. Za "kurýrní jízdu" prý dostal odměnu 4000 eur.

Pro vyučeného automechanika a otce od rodiny jízda skončila na dálničním odpočívadle Frechen-Süd. Před celníky, kteří ho zastavili, byl viditelně nervózní a třesoucíma se rukama jim podal řidičský průkaz.

Muž nejdříve tvrdil, že u sebe nemá ani drogy, ani větší množství peněz. Celníci však automobil s českou poznávací značkou prohledali a našli drogy v černém plastovém vaku.

Muž byl už dříve kvůli prodeji drog trestán i v Česku. Odseděl si 20 měsíců ve vyšetřovací vazbě a v roce 2018 byl odsouzen k pětiletému podmíněnému trestu. Nejméně polovinu trestu, který mu byl dnes uložen, si musí odpykat v Německu. Poté je podle soudce "dobře možné", že bude vyhoštěn.

Další zprávy