Martin Hála Martin Hála | Komentáře
28. 8. 2020 17:02

Vystrčilova cesta na Tchaj-wan by mohla razit cestu skutečné ekonomické diplomacii

Předseda Senátu míří do východní Asie v klíčovém okamžiku "globální restrukturalizace dodavatelských řetězců". To představuje unikátní příležitost i pro nás. Stačí ji nepropást.
Ekonomická diplomacie. Předseda Senátu Miloš Vystrčil se zdraví s vedoucím Tchajpejské hospodářské a kulturní kanceláře v ČR Kche Liang-žuejem. Praha 17, června 2020.
Ekonomická diplomacie. Předseda Senátu Miloš Vystrčil se zdraví s vedoucím Tchajpejské hospodářské a kulturní kanceláře v ČR Kche Liang-žuejem. Praha 17, června 2020. | Foto: ČTK

Kritici nadcházející Vystrčilovy cesty na Tchaj-wan vesměs argumentují, že návštěva naruší česko-čínské vztahy a ohrozí ekonomickou spolupráci s Pekingem. Jenže kde nic není, ani čert nebere. Česko-čínské vztahy jsou narušené již dávno, především diletantismem jejich aktérů z dob takzvaného "restartu".

Příliš jim neprospěl ani krach "vlajkové lodi čínských investic", společnosti CEFC, a zmizení jejího předsedy, "vyhaslého" poradce českého prezidenta Jie Ťien-minga, počátkem roku 2018. Návštěva tak může poškodit leda vztahy Pekingu se zainteresovanými českými politiky a politickými podnikateli, kteří nedokázali přes usilovné snahy cestě zabránit.

Integrace a její "restrukturalizace"

Zemanova ekonomická diplomacie s Čínou valné výsledky - kromě mezinárodní ostudy kolem CEFC - nepřinesla. Mnohem nadějnější vyhlídky by mohla mít ekonomická diplomacie s Tchaj-wanem: Vystrčilova cesta přichází v klíčovém okamžiku širších geoekonomických procesů, jež by mohly mít pro Českou republiku, pokud jich dokáže využít, zásadní přínos do budoucna.

Foto: Aktuálně.cz

Tchajwanská ekonomika byla po léta, zejména během dvou termínů kuomintangského prezidenta Ma Jing-ťioua (Ma Ying-jeou) v letech 2008-2016, silně provázaná s ekonomikou čínskou. Tchajwanské firmy hojně přesouvaly výrobní kapacity (a výrobní technologie) do Číny, aby těžily z levné pracovní síly a zapojení do globálních dodavatelských řetězců v době, kdy se podobným způsobem přesouvala výroba do Číny prakticky z celého světa.

Dobrým příkladem této někdejší integrace je tchajwanská firma Foxconn, dnes největší výrobce elektroniky na světě, který po léta vyrábí v Číně špičkové produkty pro přední světové značky, včetně amerického Applu.

Na jih - a na západ

Na Tchaj-wanu se "integrační" trend obrátil s nástupem první administrativy současné prezidentky Cchaj Jing-wen (Tsai Ing-wen) v roce 2016. Nová vláda si byla vědoma politických a ekonomických rizik jednostranné závislosti na Číně a zavedla takzvanou "novou politiku na jih" (New Southbound Policy, 新南向政策). Ta měla diverzifikovat tchajwanské investice a celkovou ekonomickou orientaci především směrem do jihovýchodní Asie.

K podobným závěrům o rizicích ekonomické integrace s Čínou mezitím došly další země, především Spojené státy. Někteří američtí představitelé prosazují úplné oddělení výzkumu, vývoje a výroby od Číny především v oblasti pokročilých technologií. Tyto "diverzifikační" tendence v různých zemích se navzájem posilují a vytvářejí dnes již poměrně výrazný globální trend, který má velmi konkrétní ekonomické dopady.

Například zmíněná tchajwanská firma Foxconn začala pod vlivem amerických cel a technologických omezení vůči Číně potichu přesouvat výrobní kapacity do jiných zemí - a zdaleka ne jen "na jih" od Tchaj-wanu. Z její "restrukturalizace dodavatelských řetězců" profitují již také Mexiko nebo Indie.

Příležitost pro nás

Foxconn má již od roku 2000 základnu také v Česku. Do země přinesl pokročilé technologie, zaměstnává zde tisíce lidí, patří mezi "naše" největší vývozce. Ze současného trendu diverzifikace globálních dodavatelských řetězců této i dalších tchajwanských technologických firem by tak nemusely těžit jen jihovýchodní Asie, Indie nebo Mexiko. Při troše ekonomické diplomacie, která může v případě Tchaj-wanu stavět na dlouhodobém solidním základě, bychom se mohli do výroby a možná i do vývoje v nejprogresivnějších průmyslových odvětvích zapojit také my.

Na samý závěr Vystrčilova programu na Tchaj-wanu je zařazena "účast na Fóru o společné politice USA, Tchaj-wanu, EU a Japonska ve věci restrukturalizace dodavatelského řetězce (…) směrem k podobně smýšlejícím ekonomikám". Akci pořádají americké, japonské a evropské zastoupení (de facto ambasády) v Tchaj-peji. Česko se akce účastní právě díky přítomnosti svého vysokého představitele na ostrově. Načasování je zřejmě dílem shody okolností - ale otevírá pro nás velmi zajímavou příležitost.

Má obrovský smysl s Tchaj-wanem spolupracovat, zaměstnává u nás 18 tisíc lidí. Česko-čínské vztahy tu reprezentuje pár lidí, míní Pavel Diviš. | Video: Emma Smetana
 

Právě se děje

před 5 hodinami

Nejméně 20 mrtvých si vyžádala série výbuchů na vojenské základně

Nejméně 20 mrtvých si vyžádala série výbuchů na vojenské základně u města Bata v Rovníkové Guineji. Další stovky lidí byly podle médií zraněny.

Zdroj: ČTK
Další zprávy