Kritici nadcházející Vystrčilovy cesty na Tchaj-wan vesměs argumentují, že návštěva naruší česko-čínské vztahy a ohrozí ekonomickou spolupráci s Pekingem. Jenže kde nic není, ani čert nebere. Česko-čínské vztahy jsou narušené již dávno, především diletantismem jejich aktérů z dob takzvaného "restartu".
Příliš jim neprospěl ani krach "vlajkové lodi čínských investic", společnosti CEFC, a zmizení jejího předsedy, "vyhaslého" poradce českého prezidenta Jie Ťien-minga, počátkem roku 2018. Návštěva tak může poškodit leda vztahy Pekingu se zainteresovanými českými politiky a politickými podnikateli, kteří nedokázali přes usilovné snahy cestě zabránit.
Integrace a její "restrukturalizace"
Zemanova ekonomická diplomacie s Čínou valné výsledky - kromě mezinárodní ostudy kolem CEFC - nepřinesla. Mnohem nadějnější vyhlídky by mohla mít ekonomická diplomacie s Tchaj-wanem: Vystrčilova cesta přichází v klíčovém okamžiku širších geoekonomických procesů, jež by mohly mít pro Českou republiku, pokud jich dokáže využít, zásadní přínos do budoucna.
Tchajwanská ekonomika byla po léta, zejména během dvou termínů kuomintangského prezidenta Ma Jing-ťioua (Ma Ying-jeou) v letech 2008-2016, silně provázaná s ekonomikou čínskou. Tchajwanské firmy hojně přesouvaly výrobní kapacity (a výrobní technologie) do Číny, aby těžily z levné pracovní síly a zapojení do globálních dodavatelských řetězců v době, kdy se podobným způsobem přesouvala výroba do Číny prakticky z celého světa.
Dobrým příkladem této někdejší integrace je tchajwanská firma Foxconn, dnes největší výrobce elektroniky na světě, který po léta vyrábí v Číně špičkové produkty pro přední světové značky, včetně amerického Applu.
Na jih - a na západ
Na Tchaj-wanu se "integrační" trend obrátil s nástupem první administrativy současné prezidentky Cchaj Jing-wen (Tsai Ing-wen) v roce 2016. Nová vláda si byla vědoma politických a ekonomických rizik jednostranné závislosti na Číně a zavedla takzvanou "novou politiku na jih" (New Southbound Policy, 新南向政策). Ta měla diverzifikovat tchajwanské investice a celkovou ekonomickou orientaci především směrem do jihovýchodní Asie.
K podobným závěrům o rizicích ekonomické integrace s Čínou mezitím došly další země, především Spojené státy. Někteří američtí představitelé prosazují úplné oddělení výzkumu, vývoje a výroby od Číny především v oblasti pokročilých technologií. Tyto "diverzifikační" tendence v různých zemích se navzájem posilují a vytvářejí dnes již poměrně výrazný globální trend, který má velmi konkrétní ekonomické dopady.
Například zmíněná tchajwanská firma Foxconn začala pod vlivem amerických cel a technologických omezení vůči Číně potichu přesouvat výrobní kapacity do jiných zemí - a zdaleka ne jen "na jih" od Tchaj-wanu. Z její "restrukturalizace dodavatelských řetězců" profitují již také Mexiko nebo Indie.
Příležitost pro nás
Foxconn má již od roku 2000 základnu také v Česku. Do země přinesl pokročilé technologie, zaměstnává zde tisíce lidí, patří mezi "naše" největší vývozce. Ze současného trendu diverzifikace globálních dodavatelských řetězců této i dalších tchajwanských technologických firem by tak nemusely těžit jen jihovýchodní Asie, Indie nebo Mexiko. Při troše ekonomické diplomacie, která může v případě Tchaj-wanu stavět na dlouhodobém solidním základě, bychom se mohli do výroby a možná i do vývoje v nejprogresivnějších průmyslových odvětvích zapojit také my.
Na samý závěr Vystrčilova programu na Tchaj-wanu je zařazena "účast na Fóru o společné politice USA, Tchaj-wanu, EU a Japonska ve věci restrukturalizace dodavatelského řetězce (…) směrem k podobně smýšlejícím ekonomikám". Akci pořádají americké, japonské a evropské zastoupení (de facto ambasády) v Tchaj-peji. Česko se akce účastní právě díky přítomnosti svého vysokého představitele na ostrově. Načasování je zřejmě dílem shody okolností - ale otevírá pro nás velmi zajímavou příležitost.
