Martin Hála Martin Hála | Komentáře
28. 8. 2020 17:02

Vystrčilova cesta na Tchaj-wan by mohla razit cestu skutečné ekonomické diplomacii

Předseda Senátu míří do východní Asie v klíčovém okamžiku "globální restrukturalizace dodavatelských řetězců". To představuje unikátní příležitost i pro nás. Stačí ji nepropást.
Ekonomická diplomacie. Předseda Senátu Miloš Vystrčil se zdraví s vedoucím Tchajpejské hospodářské a kulturní kanceláře v ČR Kche Liang-žuejem. Praha 17, června 2020.
Ekonomická diplomacie. Předseda Senátu Miloš Vystrčil se zdraví s vedoucím Tchajpejské hospodářské a kulturní kanceláře v ČR Kche Liang-žuejem. Praha 17, června 2020. | Foto: ČTK

Kritici nadcházející Vystrčilovy cesty na Tchaj-wan vesměs argumentují, že návštěva naruší česko-čínské vztahy a ohrozí ekonomickou spolupráci s Pekingem. Jenže kde nic není, ani čert nebere. Česko-čínské vztahy jsou narušené již dávno, především diletantismem jejich aktérů z dob takzvaného "restartu".

Příliš jim neprospěl ani krach "vlajkové lodi čínských investic", společnosti CEFC, a zmizení jejího předsedy, "vyhaslého" poradce českého prezidenta Jie Ťien-minga, počátkem roku 2018. Návštěva tak může poškodit leda vztahy Pekingu se zainteresovanými českými politiky a politickými podnikateli, kteří nedokázali přes usilovné snahy cestě zabránit.

Integrace a její "restrukturalizace"

Zemanova ekonomická diplomacie s Čínou valné výsledky - kromě mezinárodní ostudy kolem CEFC - nepřinesla. Mnohem nadějnější vyhlídky by mohla mít ekonomická diplomacie s Tchaj-wanem: Vystrčilova cesta přichází v klíčovém okamžiku širších geoekonomických procesů, jež by mohly mít pro Českou republiku, pokud jich dokáže využít, zásadní přínos do budoucna.

Foto: Aktuálně.cz

Tchajwanská ekonomika byla po léta, zejména během dvou termínů kuomintangského prezidenta Ma Jing-ťioua (Ma Ying-jeou) v letech 2008-2016, silně provázaná s ekonomikou čínskou. Tchajwanské firmy hojně přesouvaly výrobní kapacity (a výrobní technologie) do Číny, aby těžily z levné pracovní síly a zapojení do globálních dodavatelských řetězců v době, kdy se podobným způsobem přesouvala výroba do Číny prakticky z celého světa.

Dobrým příkladem této někdejší integrace je tchajwanská firma Foxconn, dnes největší výrobce elektroniky na světě, který po léta vyrábí v Číně špičkové produkty pro přední světové značky, včetně amerického Applu.

Na jih - a na západ

Na Tchaj-wanu se "integrační" trend obrátil s nástupem první administrativy současné prezidentky Cchaj Jing-wen (Tsai Ing-wen) v roce 2016. Nová vláda si byla vědoma politických a ekonomických rizik jednostranné závislosti na Číně a zavedla takzvanou "novou politiku na jih" (New Southbound Policy, 新南向政策). Ta měla diverzifikovat tchajwanské investice a celkovou ekonomickou orientaci především směrem do jihovýchodní Asie.

K podobným závěrům o rizicích ekonomické integrace s Čínou mezitím došly další země, především Spojené státy. Někteří američtí představitelé prosazují úplné oddělení výzkumu, vývoje a výroby od Číny především v oblasti pokročilých technologií. Tyto "diverzifikační" tendence v různých zemích se navzájem posilují a vytvářejí dnes již poměrně výrazný globální trend, který má velmi konkrétní ekonomické dopady.

Například zmíněná tchajwanská firma Foxconn začala pod vlivem amerických cel a technologických omezení vůči Číně potichu přesouvat výrobní kapacity do jiných zemí - a zdaleka ne jen "na jih" od Tchaj-wanu. Z její "restrukturalizace dodavatelských řetězců" profitují již také Mexiko nebo Indie.

Příležitost pro nás

Foxconn má již od roku 2000 základnu také v Česku. Do země přinesl pokročilé technologie, zaměstnává zde tisíce lidí, patří mezi "naše" největší vývozce. Ze současného trendu diverzifikace globálních dodavatelských řetězců této i dalších tchajwanských technologických firem by tak nemusely těžit jen jihovýchodní Asie, Indie nebo Mexiko. Při troše ekonomické diplomacie, která může v případě Tchaj-wanu stavět na dlouhodobém solidním základě, bychom se mohli do výroby a možná i do vývoje v nejprogresivnějších průmyslových odvětvích zapojit také my.

Na samý závěr Vystrčilova programu na Tchaj-wanu je zařazena "účast na Fóru o společné politice USA, Tchaj-wanu, EU a Japonska ve věci restrukturalizace dodavatelského řetězce (…) směrem k podobně smýšlejícím ekonomikám". Akci pořádají americké, japonské a evropské zastoupení (de facto ambasády) v Tchaj-peji. Česko se akce účastní právě díky přítomnosti svého vysokého představitele na ostrově. Načasování je zřejmě dílem shody okolností - ale otevírá pro nás velmi zajímavou příležitost.

Má obrovský smysl s Tchaj-wanem spolupracovat, zaměstnává u nás 18 tisíc lidí. Česko-čínské vztahy tu reprezentuje pár lidí, míní Pavel Diviš. | Video: Emma Smetana
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Aktualizováno teď

Při útoku v Somálsku zemřelo nejméně osm lidí, je mezi nimi premiérova poradkyně pro ženská práva

Nejméně osm lidí v sobotu zemřelo při sebevražedném útoku nedaleko prezidentského paláce v somálské metropoli Mogadišo, informovaly tiskové agentury s odvoláním na policii. Další jsou zraněni. K zodpovědnosti za explozi se přihlásilo radikální islamistické hnutí Šabáb, které je napojeno na teroristickou síť Al-Káida. Automobil napěchovaný výbušninami najel do osobních a nákladních vozů u kontrolního stanoviště, odkud vede cesta ke vstupu do prezidentského paláce, popsala agentura AP.

Přes toto kontrolní stanoviště jezdí prezident a premiér při cestách na letiště nebo z něj, podotkla AP. Mluvčí hnutí Šabáb později uvedl, že sebevražedný útočník cílil na konvoj aut, jenž mířil do paláce. Svědek agentuře Reuters popsal, že viděl sedm zničených automobilů a tři rikši. Celá křižovatka byla podle něj potřísněna krví.

Vládní mluvčí Mohamed Ibrahim Moalimuu oznámil, že mezi oběťmi je poradkyně premiéra pro záležitosti žen a lidských práv Hibaq Abukarová. "Byla jedním z pilířů premiérovy kanceláře v otázkách týkajících se žen," sdělil na Facebooku. Podle Reuters není jasné, zda Abukarová byla v době výbuchu v konvoji, nebo se ocitla poblíž exploze.

Podle policejního mluvčího Abdifataha Adama Hassana dalších devět lidí utrpělo zranění. Počet obětí by však mohl být vyšší, jelikož některé mrtvé a zraněné odnesli jejich příbuzní, uvedl Hassan. "Za výbuchem stojí Šabáb. Zabili osm lidí, včetně vojáka, matky a dvou dětí. Šabáb masakruje civilisty," dodal Hassan.

Radikální hnutí Šabáb, jenž chce svrhnout vládu a prosadit v Somálsku svůj přísný výklad islámského práva, provádí podobné útoky často.

Zdroj: ČTK
před 41 minutami

Tálibán pověsil na náměstí v západoafghánském městě Herát mrtvé tělo na jeřáb

Signalizuje to návrat některých metod, k nimž se islamistické hnutí uchylovalo v minulosti, poznamenala agentura. Muž, jenž provozuje na náměstí lékárnu, agentuře popsal, že na místo byla přinesena čtyři těla, z nichž tři skončila vystavená na dalších náměstích ve městě. Tálibové podle něj lidem sdělili, že čtveřice se podílela na únosu a policie je zabila. Tálibán se zatím oficiálně nevyjádřil.

Núruddín Turábí - jeden ze zakladatelů radikálního islamistického hnutí a hlavní zastánce přísného výkladu islámského práva v době, kdy Tálibán vládl v Afghánistánu poprvé, řekl tento týden agentuře AP, že uskupení hodlá opět provádět popravy a utínat ruce. Podle jeho slov se to ale možná nebude dít veřejně jako v minulosti.

Od chvíle, kdy Tálibán v polovině srpna převzal kontrolu na asijskou zemi, mnozí Afghánci i svět s obavami sledují, zda tálibové obnoví tvrdou vládu z druhé poloviny 90. let, kdy hnutí Afghánistán spravovalo poprvé. Vůdci radikálního uskupení zůstávají zakořeněni v hluboce konzervativním a tvrdém světonázoru, ačkoliv přijímají technologické změny jako jsou mobilní telefony, poznamenala AP.

Představitelé Tálibánu dříve prohlásili, že nebudou opakovat fundamentalistickou politiku předchozí vlády svého hnutí.

Další zprávy