Martin Hála Martin Hála | Komentáře
20. 8. 2020 20:26

Nepopsané listy papíru ve větru aneb Svéráz české diskuse o jedné Číně

Spolu s tím, jak roste vliv Pekingu, poutá koncept "jedné Číny" stále silněji pozornost světové veřejnosti. Debatám v Evropě a ve světě dominují v posledních týdnech hlavně události v Hongkongu, u nás se zabýváme spíše Tchaj-wanem.
Jedna země, dva systémy... prezident Miloš Zeman při květnovém setkání s předsedou Senátu Milošem Vystrčilem.
Jedna země, dva systémy... prezident Miloš Zeman při květnovém setkání s předsedou Senátu Milošem Vystrčilem. | Foto: Facebook/Miloš Zeman - prezident České republiky

Uvalení Zákona o státní bezpečnosti na "autonomní" Hongkong, který byl dosud ušetřen přímého působení čínské politické policie (Kuo-an-pu čili MSS, tedy obdoby někdejší StB, Stasi či KGB), vyvolalo ve světě značné pobouření. Demokratické - převážně evropské - státy iniciovaly protestní rezoluci v Radě pro lidská práva při OSN. A většina zemí, jež měla s Hongkongem uzavřené dohody o vydávání obviněných osob, je v reakci na právně bezprecedentní krok pozastavila, nebo rovnou zrušila.

Foto: Aktuálně.cz

V Česku se kritickou reakci na potlačení smluvně zaručených svobod obyvatel Hongkongu podařilo "přátelům (neexistujících) čínských investic" zablokovat. Naše delegace v Ženevě se - zjevně pod tlakem z Prahy - k protestní rezoluci demokratických států nepřipojila.

Volání po zrušení extradiční dohody, jež by mohla vést k velmi povážlivým diplomatickým a právním komplikacím, vláda odmítla s pozoruhodným argumentem, že naše dohoda je zvláště dobře napsaná, a případné vydání osob by stejně musela stvrdit svým podpisem ministryně spravedlnosti Marie Benešová. Přitom právě u současného vedení ministerstva spravedlnosti (a vnitra) se člověk neubrání dojmu, že by jim vydání některých českých občanů do Hongkongu, a dále do Číny, nebylo úplně proti mysli…

Pomsta za Tchaj-wan

Zatímco v případě Hongkongu se držíme stranou, rozhořela se u nás - v souvislosti s nadcházející návštěvou předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) - intenzivní debata o Tchaj-wanu.

Senát je nezávislá instituce a její předseda druhým nejvyšším ústavním činitelem; nedosáhne na ně čínská ambasáda ani její čeští přátelé, takže se jim přes veškeré úsilí (zatím) nepodařilo cestě zabránit. Bombardují tedy alespoň Senát a jeho předsedu temnými hrozbami o strašlivé pomstě ze strany svého oblíbeného investora, Čínské lidové republiky.

Padají přitom dosti kuriózní argumenty. Jako neformální mluvčí volného uskupení přátel investic a odpůrců návštěvy (PION) vystupuje na veřejnosti místopředseda vlády, ministr vnitra a předseda ČSSD Jan Hamáček. Na jeho dlouhodobé propojení s čínskými zájmy v Česku jsme poukázali už několikrát; případní zájemci mohou detaily prostudovat diskrétně v soukromí, abychom ušetřili tuto zemi další vlny vulgarismů, které nepřispívají k politické ani jazykové kultuře.

Neoddělitelná součást propagandy

Na argumentaci předsedy Hamáčka ohledně Vystrčilovy cesty zaujme především to, jak důsledně se drží oficiální čínské linie a přejímá prakticky doslova její postoje. Podobně jako jeho blízký spolupracovník Jaroslav Tvrdík - takto hlavní "tvář" poněkud nezřetelných čínských investic a naopak velmi reálně existující Smíšené česko-čínské komory - absorbuje pan Hamáček bez problémů i některá, řekněme odvážná stanoviska čínské strany.

Člověk tak musí vzpomenout památného výroku předsedy Maa o "prázdných listech papíru, na něž je možno psát ty nejkrásnější znaky": čím povrchnější znalost dané oblasti, tím větší ochota přijmout hotový ideový konstrukt ochotně nabízený čínskými soudruhy.

Hamáček argumentuje především tím, že cesta předsedy Senátu na Tchaj-wan "jde proti české zahraniční politice", konkrétně proti principu jedné Číny. Česko si přitom od uznání zásady jedné Číny v roce 1993 důsledně vyhrazuje právo na vlastní interpretaci tohoto obecného principu, která je v podstatných bodech odlišná od té čínské.

Naše diplomacie se vždy distancovala od pekingské interpretace, podle níž je Tchaj-wan "neoddělitelnou součástí" a "provincií" Čínské lidové republiky. A to prostě proto, že takové tvrzení je v očividném rozporu s hmatatelnou realitou.
Česká politika jedné Číny také nikde nestanoví, kdo z našich představitelů může a nemůže Tchaj-wan navštívit. Vystrčilova cesta tak možná narušuje čínskou oficiální linii, ale nikoliv českou zahraniční politiku.

Ekonomická diplomacie… s Tchaj-wanem

Podobně nehorázné je tvrzení, že Vystrčilova cesta představuje "narušení územní integrity ČLR". Tak trochu to připomíná starý normalizační vtip, že Západ se po celém světě vměšuje do vnitřních záležitostí Sovětského svazu.
Při nedávné debatě s Vystrčilem v Otázkách Václava Moravce nakonec Hamáček vytasil (dokonce dvakrát) zásadní argument: Vystrčilův iPad je přece vyroben v Číně! Ano, iPady vyrábí pro americkou firmu Apple v Číně… tchajwanská společnost Foxconn (Hon Hai). Firma, jež je zároveň dobrým příkladem toho, proč jsou pro nás vztahy s Tchaj-wanem přínosnější než družba s Čínou.

Foxconn je od začátku tisíciletí jedním z největších zahraničních investorů v Česku. Do země přinesl pokročilé technologie a výrobní kapacity, které zaměstnávají tisíce lidí. Jeho zdejší pobočka je také jedním z největších exportérů v zemi. To křiklavě kontrastuje s "vlajkovou lodí čínských investic", dnes již nefunkční společností CEFC, protežovanou ve své době českými politiky, včetně vicepremiéra Hamáčka.

Po té však zůstaly namísto investic jen horentní dluhy a obrovská mezinárodní blamáž, když byl představitel jejího "neziskového" křídla odsouzen ve Spojených státech za mezinárodní korupci a její předseda a poradce českého prezidenta zmizel v Číně samotné.

Kontrast mezi těmito dvěma investory - z Tchaj-wanu a lidové Číny - sotva může být výmluvnější. Foxconn navíc podle deníku Financial Times začíná pod vlivem nových amerických cel a dalších omezení pomalu přesouvat výrobu z Číny do dalších zemí. To by mohlo otevírat zajímavé příležitosti i pro naši zemi, kde má společnost již svoji základnu.

Dozajista vhodné téma pro trochu "ekonomické diplomacie" během Vystrčilovy návštěvy na Tchaj-wanu.

Autor, sinolog a orientalista, je ředitelem projektu Sinopsis.cz.

Vystrčil jednal s prezidentem Zemanem o výhrůžném dokumentu s razítkem čínské ambasády, který se dostal krátce před smrtí k Jaroslavu Kuberovi. | Video: DVTV
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 6 minutami

Itálie má oficiálně další mafiánskou organizaci, římský klan Casamonica. Její boss dostal u soudu 30 let vězení

Itálie má oficiálně další mafiánskou organizaci, kterou je římský klan Casamonica. Soud jej tento týden postavil na roveň známějším uskupením jako jsou sicilská Cosa Nostra, neapolská Camorra či původně kalábrijská 'Ndrangheta. Dlouhými tresty vězení potrestal soudce čtyři desítky členů římské mafie, jeden z bossů má strávit za mřížemi 30 let.

"Je to velice důležitý verdikt zejména proto, že ničí iluzi o tom, že v Římě žádná mafie není," řekl agentuře AFP Nando Dalla Chiesa, který o organizovaném zločinu přednáší na milánské univerzitě. "Město nedokázalo přijmout fakt, že v něm operují nejen některé elementy zločineckých skupin Camorra a 'Ndrangheta, ale že má i svou vlastní, domácí mafii," dodal.

Proces se členy mafie Casamonica trval dva roky a obžalovaní mají podle rozsudku kvůli obchodování s drogami, vydírání a držení zbraní strávit ve vězení celkem 400 let. Boss Domenico Casamonica dostal trest 30 let odnětí svobody, rozsudek ale není pravomocný.

První členové rodiny Casamonica, kteří patří k romské menšině, se do Říma přistěhovali v první polovině 20. století a policie je dlouho sledovala zejména kvůli lichvářským půjčkám. Klan na sebe upozornil v roce 2015, kdy se v Římě konal pompézní pohřeb jeho bosse Vittoria Casamoniky. Rakev tehdy ulicemi vezl kočár tažený koňmi, z helikoptéry se na něj sypaly okvětní lístky růží a truchlícím hrála hudba z filmu Kmotr. Policie i vedení města pak musely čelit kritice, že konání okázalé akce nedokázaly zabránit.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 22 minutami

Při útoku v Somálsku zemřelo nejméně osm lidí, je mezi nimi premiérova poradkyně pro ženská práva

Nejméně osm lidí v sobotu zemřelo při sebevražedném útoku nedaleko prezidentského paláce v somálské metropoli Mogadišo, informovaly tiskové agentury s odvoláním na policii. Další jsou zraněni. K zodpovědnosti za explozi se přihlásilo radikální islamistické hnutí Šabáb, které je napojeno na teroristickou síť Al-Káida. Automobil napěchovaný výbušninami najel do osobních a nákladních vozů u kontrolního stanoviště, odkud vede cesta ke vstupu do prezidentského paláce, popsala agentura AP.

Přes toto kontrolní stanoviště jezdí prezident a premiér při cestách na letiště nebo z něj, podotkla AP. Mluvčí hnutí Šabáb později uvedl, že sebevražedný útočník cílil na konvoj aut, jenž mířil do paláce. Svědek agentuře Reuters popsal, že viděl sedm zničených automobilů a tři rikši. Celá křižovatka byla podle něj potřísněna krví.

Vládní mluvčí Mohamed Ibrahim Moalimuu oznámil, že mezi oběťmi je poradkyně premiéra pro záležitosti žen a lidských práv Hibaq Abukarová. "Byla jedním z pilířů premiérovy kanceláře v otázkách týkajících se žen," sdělil na Facebooku. Podle Reuters není jasné, zda Abukarová byla v době výbuchu v konvoji, nebo se ocitla poblíž exploze.

Podle policejního mluvčího Abdifataha Adama Hassana dalších devět lidí utrpělo zranění. Počet obětí by však mohl být vyšší, jelikož některé mrtvé a zraněné odnesli jejich příbuzní, uvedl Hassan. "Za výbuchem stojí Šabáb. Zabili osm lidí, včetně vojáka, matky a dvou dětí. Šabáb masakruje civilisty," dodal Hassan.

Radikální hnutí Šabáb, jenž chce svrhnout vládu a prosadit v Somálsku svůj přísný výklad islámského práva, provádí podobné útoky často.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Tálibán pověsil na náměstí v západoafghánském městě Herát mrtvé tělo na jeřáb

Signalizuje to návrat některých metod, k nimž se islamistické hnutí uchylovalo v minulosti, poznamenala agentura. Muž, jenž provozuje na náměstí lékárnu, agentuře popsal, že na místo byla přinesena čtyři těla, z nichž tři skončila vystavená na dalších náměstích ve městě. Tálibové podle něj lidem sdělili, že čtveřice se podílela na únosu a policie je zabila. Tálibán se zatím oficiálně nevyjádřil.

Núruddín Turábí - jeden ze zakladatelů radikálního islamistického hnutí a hlavní zastánce přísného výkladu islámského práva v době, kdy Tálibán vládl v Afghánistánu poprvé, řekl tento týden agentuře AP, že uskupení hodlá opět provádět popravy a utínat ruce. Podle jeho slov se to ale možná nebude dít veřejně jako v minulosti.

Od chvíle, kdy Tálibán v polovině srpna převzal kontrolu na asijskou zemi, mnozí Afghánci i svět s obavami sledují, zda tálibové obnoví tvrdou vládu z druhé poloviny 90. let, kdy hnutí Afghánistán spravovalo poprvé. Vůdci radikálního uskupení zůstávají zakořeněni v hluboce konzervativním a tvrdém světonázoru, ačkoliv přijímají technologické změny jako jsou mobilní telefony, poznamenala AP.

Představitelé Tálibánu dříve prohlásili, že nebudou opakovat fundamentalistickou politiku předchozí vlády svého hnutí.

Další zprávy