Martin Hála Martin Hála | Komentáře
30. 4. 2020 18:58

Ozubená kola česko-čínské družby. Kdo vlastně řídí českou politiku vůči Pekingu?

V posledních týdnech pronikla na veřejnost řada nových dokumentů, jež ilustrují, jak a kdo všechno v praxi zahraniční politiku vůči Pekingu provádí. Není to hezký pohled.
Nesvatá trojice. Mynář, Nejedlý, Tvrdík.
Nesvatá trojice. Mynář, Nejedlý, Tvrdík. | Foto: Profimedia

Podle převládajícího názoru, jakž takž podepřeného ústavou, by ji měla řídit vláda, především prostřednictvím ministerstva zahraničních věcí. Na pohled je nicméně zřejmé, že iniciativa v této oblasti náleží v praxi spíše prezidentovi republiky, ing. Miloši Zemanovi. Tomu se podařilo strhnout na sebe za trpného přihlížení série slabých vlád řadu v ústavě vágně vymezených pravomocí, aniž by na něj současně přešla zodpovědnost, která z nich plyne.

Foto: Aktuálně.cz

Český prezident není z výkonu své funkce zodpovědný de facto nikomu. Z toho logicky vyplývá, že by v parlamentním systému neměl vykonávat ani žádné pravomoci nad rámec reprezentativních povinností symbolické hlavy státu. Pokud je přece vykonává, vloudily se nám tu do parlamentní demokracie prvky prezidentského systému, ne-li přímo konstituční monarchie.

Oba fungují v řadě zemí k celkové spokojenosti občanů. Ovšem jen za předpokladu, že jsou jejich politické a administrativní systémy skutečně jako takové strukturovány, a podle toho se v nich rozděluje moc a zodpovědnost. Bez rovnováhy moci a zodpovědnosti nemůže dlouhodobě fungovat žádný politický systém, snad s výjimkou otevřených diktatur.

Los tres emisarios

V našem případě bychom ale možná měli spíše než kalibrování rovnováhy mezi pravomocemi prezidenta a vlády zvážit znepokojivou otázku, zda je za zahraniční politiku vůči Číně vůbec někdo zodpovědný. Respektive zda ji skutečně ještě vykonávají ti či oni přímo či nepřímo volení ústavní činitelé.

Prezident si přisvojil některé pravomoci tradičně provozované vládou, ale může je skutečně také vykonávat? Prezidentská kancelář není žádné ministerstvo zahraničí. Má relativně omezený aparát, v němž to navíc povážlivě skřípe.
V posledních týdnech pronikla na veřejnost řada nových dokumentů a mediálních odhalení, jež ilustrují, jak a kdo všechno v praxi zahraniční politiku vůči Pekingu provádí. Není to hezký pohled.

Pomineme-li často diskutovaný vliv společnosti PPF, což je kapitola sama o sobě, vystupuje prakticky ve všech s Čínou spojených kontroverzích od začátku roku pozoruhodná trojice Tvrdík - Mynář - Nejedlý. Jako skupina v sobě toto trio spojuje zájmy politické i ekonomické, domácí i zahraniční, přehledné i nepřehledné.

Trojice na sebe upozornila především jako výjezdní skupina, která čas od času vyráží do Číny z pověření prezidenta řešit palčivé problémy, nebo přímo krize. V živé paměti je mise po "zmizení" prezidentova poradce Jie Ťien-minga v roce 2018, nebo nedávná návštěva v únoru. Vůbec první takovou misi ovšem česká veřejnost ani nezaregistrovala - v dubnu 2015 předala stejná trojice v Šanghaji pověřovací listinu předsedovi CEFC Jie Ťien-mingovi, který se tak stal oficiálním poradcem českého prezidenta. Veřejně to bylo oznámeno až po několika měsících na podzim téhož roku.

Dobrodružné výpravy do říše středu

S předsedou Jie neměla naše trojice šťastnou ruku. V roce 2018 zmizel krátce poté, co byl v New Yorku zatčen a později odsouzen za uplácení nejvyšších představitelů několika afrických zemí a vysokých úředníků OSN jeho přímý podřízený Patrick Ho. Společnost CEFC poté zkolabovala a právě minulý pátek vyhlásil konečně čínský soud v Šanghaji její definitivní bankrot.

Zmizení předsedy Jie vedlo k další výpravě ostřílené trojice do říše středu v roce 2018. Pro sledování mechaniky ozubených kol české politiky vůči Číně je ale možná nejzajímavější jejich zatím poslední cesta v únoru tohoto roku. Oficiálním důvodem bylo předání zdravotnických pomůcek - ty však putovaly do Pekingu po své vlastní ose armádním speciálem o pár dní později. Není jasné, proč by darovací listinu musela separátně doručit právě tato trojice, notabene v době vrcholící epidemie koronaviru.

Emisaři se v Číně kromě jiného setkali s předsedou státních investičních fondů CITIC. Podle informací Hlídacího psa s ním dojednali navýšení podílu tohoto fondu v mediální agentuře Médea, která zprostředkuje inzerci českým médiím, z níž plyne značná část jejich příjmů. Podle téhož zdroje plánují noví většinoví vlastníci využít postavení Médey k přednostním zakázkám pro média vstřícná k pekingskému režimu.

Svaz přátelství (bez masové základny)

Celá mise tak zapadá do širšího kontextu systematických snah o "racionalizaci" zdejší diskuse o Číně. Tedy o překonání krize v česko-čínských vztazích způsobené krachem společnosti CEFC a sérií dalších skandálů. Do stejného rámce zapadá i "čínský dopis" zesnulému předsedovi Senátu Jaroslavu Kuberovi, který si podle zjištění Deníku N objednal u čínské ambasády člen tria kancléř Mynář. Stejný účel měla i kampaň vděčnosti za dodávky zdravotnického materiálu v březnu, v níž se výrazně angažovali Mynář a Tvrdík.

Podle zjištění reportérů Aktuálně a Respektu organizovala nákup letenek pro trojici Zemanových emisarů v únoru Tvrdíkova Smíšená česko-čínská komora vzájemné spolupráce, tedy soukromý subjekt, jehož vedení se personálně překrývalo s CEFC, a dnes se CITICem. Ta je pak v dosti nadstandardní výši přefakturovala prezidentské kanceláři (a tedy daňovým poplatníkům). Není to poprvé, co Smíšená komora supluje roli státu. V roce 2017 na ni například ministerstvo průmyslu a obchodu delegovalo české zastoupení v Čínsko-českém centru, které má koordinovat vzájemnou hospodářskou spolupráci na projektu Pás a stezka.

Soukromé subjekty jako Smíšená komora a ad hoc skupiny jednotlivců bez jasného mandátu (jako prezidentova trojice emisarů) tak přebírají konkrétní funkce v reálném provozu česko-čínských vztahů, jež by měl za regulérních okolností vykonávat stát.

Odhlédnuto od křiklavého konfliktu zájmů, otázkou zůstává, nakolik jsou takové entity kvalifikované tyto funkce vykonávat. Jak němá odpověď může posloužit současný stav vzájemných vztahů, jež se potácejí od krize ke krizi.

Smíšená komora vystupuje v Číně pod názvem Sdružení pro česko-čínské přátelství a spolupráci, které odkazuje k systému družebních organizací analogických "svazům přátelství" v někdejším sovětském bloku.

S jistou nadsázkou bychom mohli prohlásit, že k opravdovému porozumění mezi našimi národy by při takovém nastavení bylo třeba, aby se Smíšená komora stala vskutku masovou organizací se širokou členskou základnou po vzoru někdejšího Svazu československo-sovětského přátelství.

Autor, sinolog a orientalista, je ředitelem projektu Sinopsis.

 

Právě se děje

Další zprávy