Martin Hála Martin Hála | Názory
27. 3. 2020 20:30

Pandemie a "bio-politika"

Jak státy sní o moci v době epidemií. Od antického Řecka až po současnou Čínu.
Pasažér se chrání před případným onemocněním koronavirem na nádraží v Šanghaji.
Pasažér se chrání před případným onemocněním koronavirem na nádraží v Šanghaji. | Foto: Reuters

Začněme etymologií pojmu epidemie. Výraz pochází z klasické řečtiny, kde označuje jev, který doléhá "na všechen lid" (epi demos). Už staří Řekové ovšem chápali to "doléhání" různým způsobem.

Foto: Aktuálně.cz

Význam v dnešním technickém smyslu kolektivního ohrožení lidských životů nakažlivou chorobou zavedl Hippokratés v 5. století před naším letopočtem. Téměř současně se však objevil úzus pojmu v posunutém, nebo spíše rozšířeném smyslu v Thúkydidových Dějinách peloponéské války

Osudová past

Thúkydidés nabyl v poslední době znovu na aktuálnosti po publikaci knihy harvardského profesora Grahama Allisona "Předurčeni k válce" (Destined for War, 2017, v českém vydání Osudová past, Prostor 2018), která pojednává o takzvané "Thúkydidově pasti". Tedy o situaci, kdy nastupující velmoc soupeří o vliv se stávajícím hegemonem, jako to bylo v případě Athén a Sparty. Taková situace může snadno vyústit ve zničující válku, jakou byla ta peloponéská v 5. století před naším letopočtem. Allison vztáhl tento vzorec analogicky na současné soupeření mezi Čínou a Spojenými státy.

Kniha vyvolala značný zájem, včetně kritických reakcí, které upozorňují na ne zcela přesvědčivou historickou analogii. Český překlad natolik zaujal některé členy managementu finanční skupiny PPF, že rozdávají výtisky na potkání osobnostem, jež se snaží přesvědčit o svém vnímání současné Číny a jejího postavení ve světě. 

Mor a bio-politika

Thúkydidés ve svých Dějinách popisuje rovněž epidemii moru, která vypukla v Athénách v roce 430 před naším letopočtem během obléhání spartskými vojsky. Nezajímají ho však pouze škody na zdraví a životech obyvatel, ale především dopad epidemie na společenský řád ve městě, respektive v athénské "polis".

V jeho pojetí je epi demos chápáno nejen jako ohrožení lidu (demos), ale i samotné demokracie. Mor rozleptal poměry v Athénách do té míry, že se prakticky rozpadly mravy i zákonnost. Moci a statků se ujali různí oportunisté. Tento rozšířený význam pojmu epidemie jakožto politického, a nikoliv pouze biologického fenoménu, rozvedl po dvou a půl tisíciletích vlivný francouzský myslitel Michel Foucault v rámci své teorie bio-politiky.

Moderní stát podle něj uplatňuje svou politickou moc v každodenním životě mimo jiné i regulací biologických procesů, například v oblasti veřejného zdraví. To je obecně akceptovaná a většinou nijak zvlášť kontroverzní skutečnost. V mimořádných situacích, jako je právě epidemie (či dokonce pandemie), však může tato oblast výkonu politické moci ve své koncentrované, "krizové" podobě představovat ohrožení demokracie, jaké popisuje Thúkydidés v Athénách během moru při obléhání Spartou.

Sen mocných

V antických Athénách vedl mor k politické krizi v důsledku rozpadu stávajícího řádu. V moderních společnostech může podle Foucaulta dojít během epidemie k ohrožení občanských práv a svobod prostřednictvím nadměrné koncentrace moci ve stávajícím systému. Foucault píše doslova: "Epidemie je snem mocných. Umožňuje kontrolovat populaci, určit každému jeho místo, vést o každém podrobné registry informací a vytvořit strnulý prostor, v němž každý občan podléhá přímému vlivu moci." (Dohlížet a trestat, česky Dauphin, 2000).

Foucaultovo varování není třeba brát doslova. Současná epidemie nicméně nabízí porovnání jeho myšlenek s prožívanou realitou. V České republice je patrná snaha využít krize k rehabilitaci a opětovnému nástupu skupiny politiků dlouhodobě spjatých s čínskými zájmy. Pomáhá jim v tom mohutná PR kampaň, do níž se zapojuje také PPF a další aktéři známí z nedávných odhalení o "racionalizaci" veřejného diskurzu.

V mezinárodním měřítku je zřetelná snaha komunistické Číny využít současné krize k "racionalizaci" světového veřejného mínění. Tedy proměnit kritiku Pekingu za podíl na rozšíření epidemie v prezentaci Číny jako vzoru při jejím zvládání a také jako nezištné zachránkyně ostatních zemí před katastrofou (kterou předtím sama způsobila). Před "koronavirovou" propagandou Pekingu v Evropě už varují i jinak zdrženliví představitelé EU jako šéf evropské diplomacie Josep Borrell.

Tato globální "bio-politika" samozřejmě úzce souvisí s našimi domácími debatami. Politizace epidemie na naší domácí scéně je jen součástí širší politizace pandemie ve světovém měřítku.

Autor, sinolog a orientalista, je ředitelem projektu Sinopsis.

 

Právě se děje

před 7 hodinami

Morata zařídil Juventusu vítězný obrat proti Laziu

Fotbalisté Juventusu Turín otočili domácí zápas 26. kola italské ligy s Laziem Řím a vyhráli 3:1. Dvěma góly a asistencí obrat zařídil útočník Álvaro Morata. Juventus nastoupil v základní sestavě bez Cristiana Ronalda, přesto se přiblížil na jediný bod druhému AC Milán. "Rossoneri" mohou znovu odskočit v neděli, kdy je čeká duel na hřišti Hellasu Verona, pak bude mít ale Juventus znovu zápas k dobru.

První gól dali Římané, poté co se ve 14. minutě prosadil Joaquín Correa. Ještě do koncem první půle ale Morata posunul míč Adrienu Rabiotovi do pokutového území a francouzský záložník vystřelil pod břevno. Po změně stran už to byl sám Morata, kdo zakončoval útoky Juventusu. Nejprve se v 57. minutě prosadil z rychlého protiútoku a po chvíli potvrdil výhru proměněnou penaltou.

Moratu pak na závěrečných 20 minut vystřídal Ronaldo, hvězdný Portugalec ale sérii tří zápasů, ve kterých pokaždé skóroval a celkem dal čtyři branky, nestihl prodloužit.

Juventus v lize zvítězil dvakrát po sobě poprvé od přelomu ledna a února. Lazio v poslední době ztrácí, tři z posledních čtyř ligových duelů prohrálo a patří mu sedmé místo.

Zdroj: ČTK
Další zprávy